Po změně stanov se prohlášení nemusí změnit

Platí samozřejmě pravidla, která jsou v Prohlášní vlastníka,nikdo je nezrušil. Pokud je v Prohlášení něco jiného a ve stanovách taky něco jiného, vlastníci nemají žádnou jistotu a to co tam máte je schizofrénie. Hlavně máte blbce a naprosté diletenty ve statutárním orgánu.

Sice jsem sdělila, že v této diskuzi končím ale… Bohužel ten Lake zde chybí. Tak se obracím na ostatní pro vysvětlení. Když se zde sděluje, že stanovy se musí změnit podle NOZ-bytové spoluvlastnictví ale Prohlášení vlastníka ne, tak může mi zde někdo sdělit, o jaké jednotce se bude na shromáždění hlasovat? O jednotce, kterou máme uvedenu v dosud platném PV dle ZoVB (a která je dle ZoVB zapsaná v katastru nemovitostí) nebo o jednotce dle NOZ-byt.spoluvl. ale kterou PV dle ZoVB nezná?

Děkuji

Paní Zvídavá,

není pravda, že by se snad stanovy musely změnit podle části NOZ o bytovém spoluvlastnictví.

Bytové spoluvlastnictví podle NOZ nemá nic společného s bytovým vlastnictvím podle ZoVB. Proto nabytí účinnosti NOZ nemělo a nemá žádný vliv na práva a povinnosti vlastníků jednotek(1994). Jejich práva a povinnosti se i nadále řídí podle jejich stanov, to jest podle dosavadní právní úpravy. Viz § 1 a § 3028 NOZ.

Jediná změna, kterou musí každá právnická osoba (tedy i SVJ(2000)) provést ve stanovách, je přizpůsobení stanov nové právní úpravě (§ 118 až § 209 o právnických osobách). To znamená změnit jednání právnické osoby jejím statutárním orgánem na zastupování právnické osoby. K tomu přistupuje povinnost uvést ve stanovách co předepisuje každé právnické osobě zákon o veřejných rejstřících (uvést ve stanovách sídlo právnické osoby, a jednoznačně a určitě stanovené počty členů jejích orgánů).
-------------------------------------------------------------------

Musím znovu připomenout, že v roce 1994 vyřešil ZoVB změnu dřívějších práv k bytu na bytové vlastnictví podle ZoVB. A vyřešil to jednoznačně a určitě. Zákonodárce to učinil pomocí tohoto přechodového ustanovení:

Až mi tedy někdo ukáže prstem kde v NOZ je ustanovení obdobné § 31 odst. 2 ZoVB, pak rád připustím, že vlastníci jednotek(1994) se mají ve všem řídit podle části NOZ o bytovém spoluvlastnictví.

Ale protože NOZ je paskvil a takovou právní normu neobsahuje, pak platí i nadále, že jednotky(1994) jsou jednotkami(1994), vlastníci jednotek(1994) jsou vlastníky jednotek(1994) a s nabytím jednotky nabývají pouze ta práva a povinnosti, které měl jejich předchůdce.

Podle § 3028 NOZ totiž platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Vznik věcných právních poměrů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

To jsem pouze citoval NOZ, sokolíci. Ale chce-li někdo vykládat NOZ v rozporu s jeho zněním, a v rozporu s konstantní judikaturou Ústavního soudu o nepravé retroaktivitě, může dojít k úplně jinému závěru. Jenže to pak už není právo. To je soudcovská svévole a bezpráví …

lake

Děkuji a přeji hodně zdraví. Také mne problémy skolily a musím zabrzdit. Bohužel tento týden máme shromáždění, kde budou schvalovány stanovy, které obsahují veškeré náležitosti týkající se NOZ-bytového spoluvlastnictví, ikdyž máme jednotky(1994). Snažila jsem se vysvětlovat a psát, že se jedná o dvě různé právnické osoby a tak není možné stanovy měnit podle NOZ-bytové spoluvlastnictví ale marně.

Přiznám se, že mne skoro vždy dostanete tak říkajíc na kolena, před Vašim jasným vysvětlením. Hlavně se uzdravte, potřebujeme Vás. Děkuji.

Zvídává,

doufám, že se budete řídit podle lakeho, který Vás dostal na kolena, a budete se soudně bránit proti takovýmto stanovám, stejně tak jako pan Hrudka, kterého lake dostal též na kolena viz. příspěvek http://www.portalsvj.cz/…adi-c-h-beck#…

Vítám „lake“ zpět a přeji pevné zdraví a nervy.

Paní Ludmilo, děkuji.

Stačí porovnat § 31 odst. 2 ZoVB se zněním § 3063 NOZ. Vidíme dvě úplně odlišné právní úpravy, dva odlišné přístupy zákonodárce:

• v prvním případě se výslovně a zcela srozumitelně zavedla retroaktivita nového právního předpisu (ZoVB),
• ve druhém případě (zcela srozumitelně) zůstávají dosavadní právní vztahy naopak zachovány.

Cituji § 3063, který byl míněn tak, aby i neználkům v talárech bylo zřejmé, jak to zákonodárce tentokrát myslel.

Vznikem vlastnického práva se samozřejmě nemyslí pouze převod jednotky na katastrálním úřadě, jak to primitivně vysvětluje paní soudkyně Brzobohatá. Míní se tím i nabytí všech práv a povinností s vlastnictvím jednotky spojených.

Vidíte, vše je jasné a zřetelné – ale neználkům v talárech ani toto nestačí k pochopení práva. Budu se zase raději věnovat svému zdraví …

lake

S výše uvedeným nesouhlasím, ale to už jsem psal mockrát…

Přeju pevné zdraví, respektive co nejvíce úspěšnou snahu o věnování se zdraví.

S čím vlastně nesouhlasíte?

Konkrétně cituji:

Vznikem vlastnického práva se samozřejmě nemyslí pouze převod jednotky na katastrálním úřadě, jak to primitivně vysvětluje paní soudkyně Brzobohatá. Míní se tím i nabytí všech práv a povinností s vlastnictvím jednotky spojených.

Mám za to, že Nejvyšší soud a Ústavní soud jsou jiného názoru, než Lake. A na rozdíl od něj jsou jejich názory pro mě a hlavně pro soudy pramenem práva

Můj ZSR mi říká,že z logiky věci pro vás vyplývá hlasování o jednotce,kterou máte uvedenou v PV a na KN,tak jak byl dům rozdělen na jednotky dle zákona č.72/1994 Sb.. JaVa

Pokud váš ZSR hovoří o hlasování o jednotce, co konkretně se bude hlasovat na schromáždění SVJ v rámci pravomocí této právnické osoby?

Java, děkuji, podle mého ZSR jsem téhož názoru. Ale potom nemohu aplikovat Stanovy dle NOZ-bytové spoluvlastnictví, protože ty se vztahují na jinou jednotku v domě.

Jar,

podle § 4/2 g) a § 4/2/h ZoVB má prohlášení obsahovat pravidla pro přispívání a pravidla pro správu.

Podle ZoVB nemusela prohlášení obsahovat „výši záloh na správu domu, způsob tvorby rozpočtu“ jak uvádíte.

Podle § 11/4 ZoVB se k přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4 vyžadovala 3/4 většina přítomných. To ale není změna prohlášení, pouze změna věcí, které jsou obsahem prohlášení.

Jak je vidět možnost změny věcí, které jsou obsahem prohlášení, předvídal již ZoVB. Nejedná se o změnu vlastního prohlášení, které by se muselo např. zavkladovat na KN.

Pokud dojde ke změnám věcí, kterou jsou obsahem prohlášení, řádným způsobem, pak samozřejmě platí nově přijaté usnesení. Nevidím v tom problém.

S tím rozšiřováním pravomocí to také není tak horké. Sice se tu dle jazykového výkladu nesmyslně tvrdilo, že SVJ nemůže rozhodovat o zateplení, ale to byl zjevný omyl. Opakovaně jsem uváděl, že podle zdravého rozumu a literatury o zateplení může rozhodovat SVJ.

Rozsudek byl ale vydán až v roce 2014, po skončení platnosti ZoVB. Viz citát z Usnesení ÚS: „V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož pojem „správa domu“ užitý v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. zahrnuje taktéž opravy společných částí domu, mj. náklady na zateplení fasády (rozsudek ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, dostupný na www.nssoud.cz).“

Souhlasím s tím, že NOZ měl být napsán lépe. Nicméně je napsán tak, jak je napsán a musíme se s tím smířit.

Ale existuje možnost si vytvářet vzdušné zámky právních konstrukcí na základě jazykového výkladu. Máte svobodu si vybrat. Já jsem praktik a potřebuji minimalizovat škody z nekvalitních předpisů.

Hezký den!

Pavel

Lékař mi sice doporučil úplný klid, ale nedá mi to.

Pane Pavle,

nesprávně tvrdíte, že právnická osoba SVJ(2000) má právo rozhodovat o zateplení. To je zmatečný a protiprávní názor. Není to pravda, nebyla to pravda a nebude to pravda. Zateplení je technickým zhodnocením společné věci. O tom rozhodují výhradně spoluvlastníci věci. Nikoliv jejich sluha – právnická osoba SVJ(2000).

Podle ZoVB o zateplení rozhodovali vlastníci tříčtvrtinovou většinou (hlasů). To platí i nadále, pokud si vlastníci nesnížili kvorum pro toto hlasování například na dvoutřetinovou většinu hlasů (podle § 1129 NOZ).

Právní způsobilost SVJ(2000) je jednou provždy dána v § 9 ZoVB. Do takto pojaté právní způsobilosti patří podle ZoVB „vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“)“. Nepatří sem tedy technické zhodnocení (zlepšení) cizího majetku.

Výčet uvedený v § 9 ZoVB je výčet taxativní (úplný), nikoliv demonstrativní (příkladmý). Vždyť kvůli přidání slova „pouze“ do § 9 se novelizoval ZoVB! Viz zákon č. 451/2001 Sb.. K tomu viz usnesení výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí ze 48. schůze dne 12. září 2001, http://www.psp.cz/…historie.sqw?….

Zákonodárci vložili do výčtu činností SVJ v § 9 slovo „pouze“ z toho důvodu, aby bylo zcela jednoznačné a zřejmé, že právnická osoba SVJ nerozhoduje o ničem jiném nežli o tom, co je v § 9 výslovně uvedeno. A technické zhodnocení cizího majetku v § 9 uvedeno není!
--------------------------------------------------------

Argumentovat popleteným rozsudkem Nejvyššího soudu 31 Cdo 4294/2011 – to je spíše k pousmání. Soudci nebyli schopni ani rozlišit dvě zcela odlišné ekonomické a daňové kategorie:

1. oprava majetku
2. technické zhodnocení majetku.

Náklady na zateplení fasády samozřejmě nejsou náklady na opravu, nýbrž jde o náklad na technické zhodnocení.

Rozeznává to každý, kdo vede účetnictví. Musí to totiž rozeznávat, jinak by se dopustil krácení daně. Rozeznává to každý daňař. Rozezná to každá/ý účetní. Rozezná to každý pracovník Finančního úřadu.

Každý to rozezná, jen soudci Nejvyššího soudu to rozeznat neumějí.

lake

P.S. Podotýkám, že můj příspěvek se týká právní způsobilosti právnické osoby SVJ(2000). Nikoliv právnické osoby SVJ(2012), která vzniká teprve od 1.1.2014 podle jiného zákona (NOZ).

domnívám se, že tento aspekt je významný pouze u právnických osob, jejichž primárním účelem je zisk. SVJ takovou právnickou osobou není. rozlišení, zda je účetní položka opravou, nebo technickým zhodnocením, má význam pouze v případě, že jste BD nebo jiná právnická nebo fyzická osoba vlastnící bytový dům za účelem zisku. pak se technické zhodnocení projeví v odpisech v délce 30 let, zatímco oprava je daňovým nákladem konkrétního roku a uplatní se v daném zdaňovacím období celá

V prvé řadě Vás pane Lake vítám opět na portálu a netřeba se příliš rozčilovat. Jak to tak pozoruji, je to boj s větrnými mlýny. Domy se zateplují hlava nehlava a z toho zateplení má za peníze vlastníka profit někdo jiný než vlastník sám. Návratnost je v nedohlednu a peníze jím vynaložené zpět už on nikdy neuvidí. Pokud by zůstalo při starém, pak by to holt šlo poněkud obtížněji. 25% hlasů navíc se pro souhlas těžko shání. Brké uzdravení Vám přeje Jura.

viz ZOVB a vzorové stanovy 2004:

ZOVB § 11(5) K přijetí USNESENÍ o změně účelu užívání stavby6) a o změně stavby7) je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. Jde-li o MODERNIZACI, rekonstrukci, stavební úpravy7a) a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů7) tím nejsou dotčena.

= vyplývá, že o modernizaci rozhoduje shromáždění SVJ

ZOVB § 11 (8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

= vyplývá, že § 11 (5) ZOVB platí pro usnesení shromáždění SVJ

VZOROVÉ STANOVY 2004 – Čl. IV „Změny společných částí domu“ Stavební úpravy spočívající v modernizaci, rekonstrukci a opravách společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, zajišťuje společenství se souhlasem nejméně tříčtvrtinové většiny všech členů společenství.

= vyplývá, že modernizaci zajišťuje SVJ se souhlasem 3/4 většiny všech členů SVJ

Pane lake napsal jste:

„Argumentovat popleteným rozsudkem Nejvyššího soudu 31 Cdo 4294/2011 – to je spíše k pousmání.“

Pane lake, nezaspal jste dobu? Ten podle vás popletený rozsudek NS 31 Cdo 4294/2011 totiž už potvrdil i ÚS v rozsudku I. ÚS 752/15, z něhož cituji:

„V této souvislosti lze pro úplnost poukázat na právní názor Nejvyššího soudu, podle něhož pojem „správa domu“ užitý v § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb. zahrnuje taktéž opravy společných částí domu, mj. náklady na zateplení fasády (rozsudek ze dne 2. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 4294/2011, dostupný na www.nssoud.cz).“

Pane lake, můžete nám sdělit, zda míníte respektovat judikaturu ÚS?

Milý Lake, tímto Vás tu vítám zpět.

Ale dovoluji si zkonstatovat, že vše co jste popsal platí pouze ve světě Vašeho virtuálního práva, které v praxi funguje jen ve Vaší hlavě…

U soudů je to poněkud jinak. A o rozhodování soudů jde především, neboť k soudům se bude obracet případný přehlasovaný vlastník, pokud se mu nebude líbit rozhodnutí SVJ o zateplení.

Z judikatury například:

Rozsudek nejvyššího soudu 26 Cdo 3734/2014 http://kraken.slv.cz/26Cdo3734/2014

Jde-li o otázku přijetí usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, považuje soudní praxe za změnu stavby, vyžadující ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 věty první zákona o vlastnictví bytů souhlas všech vlastníků jednotek, např. stavbu výtahu na dvorní fasádě domu rozsáhle zasahující do nosných konstrukcí a střechy a měnící vzhled domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014, sp. zn. 26 Cdo 781/2013).

Ke zbytku Vašich právních výplodů neustále opakovaného SVJ(2000) a SVJ(2012) se nemá smysl vyjadřovat. Jen se chápavě pousmát a počkat si na judikaturu, neboť hádat se s Vámi o té existující je tak nějak zbytečné. Takže holt až jí bude více, než je… Pak ji snad uznáte i Vy…

Pěkný den

Pane Zděšený člene, právo není fotbalový zápas.

K Vašemu odkazu na rozsudek: Já zde vůbec nic nepíšu ani o stavbě výtahu, ani o zásahu do hlavních nosných konstrukcí, ani o změně vzhledu domu. To vše je obsaženo ve Vámi zmíněném rozsudku 26 Cdo 781/2013, ale netýká se to nijak této diskuse.

Píšu zde pouze o technickém zhodnocení stavby, konkrétně o změně technických parametrů (zateplení stavby). Od účinnosti zákona č. 171/2005 Sb. postačuje k rozhodnutí o zateplení podle § 11 odst. 5 ZoVB tříčtvrtinová většina vlastníků jednotek (http://www.psp.cz/…historie.sqw?…). Na tom se nic nezměnilo, dokud si vlastníci jednotek mezi sebou neodsouhlasí jiná pravidla rozhodování ve stanovách.

Pokud jde o „nové“ judikáty: jsem v každém jednotlivém případě schopen nalézt chyby soudců a vysvětlit proč konkrétní judikát je vadný a protiprávní. Pouze podle nepodloženého a protiústavního názoru nějakého neználka v taláru nebudu měnit svůj náhled na psané právo.

lake

Lake napsal jste:

„Pouze podle nepodloženého a protiústavního názoru nějakého neználka v taláru nebudu měnit svůj náhled na psané právo.“

Ale tento názor už potvrdil také judikát ÚS, jak jsem uvedl ve svém příspěvku zde: http://www.portalsvj.cz/…emusi-zmenit#…

Takže chcete nadále tvrdit, že šlo o protiústavní názor, když i ÚS potvrditl, že protiústavní není?

Došel jsem do styku se soudkyní, která ani po 20 letech soudcování neznala o.s.ř. a nedovedla ho aplikovat přiléhavě ke změnám v řízení. To, že někdo je něčím nebo sedí někde, nezaručuje, že to nedělá blbě. Lakemu rozumím. Nemá chorobnou úctu k tzv. autoritám, odborníkům, expertům, ale posuzuje konečný výsledek selským rozumem a ještě to umí právně vyargumentovat.

Soudče z lidu,

chorobnou úctu k tzv. autoritám, odborníkům, expertům mít lake nemusí, ale pokud není schopen respektovat ústavní soud, tak jde o anarchii, která nemá nic společného s ústavním pořádkem, ačkoli se paradoxně lake tak rád ÚL ohání.

Asi nechápete, že lake je Ústavní soud. Tudíž vše co není v souladu s lakeho viruálním právem je protiústavní, kapišto?

Pane Pavle,
děkuji za vysvětlení, dohledám si §, protože nerozumím větě „podle § 4 vyžadovala 3/4 většina přítomných“, ale opravdu díky. Máte pravdu, jde o pravidla pro přispívání a pravidla pro správu. A kde mají být tato změněná pravidla uvedena, v šuplíku SVJ? Nebo v nových stanovách zveřejněných v rejstříku? Na to, co je třeba měnit a co ne se prám jinde.

Já s tím zateplením mám stále trochu problém, ono totiž zateplení opravdu není oprava domu, to přece víte i Vy, já bych neměla problém s tím, zda rozhodují vlastníci nebo členové SVJ na shromáždění, problém je v něčem jiném, že nekompetentní osoby manipulují pasivní skupinou osob s často ne řádnými argumenty. A pak ty nešťastné úvěry. Nad rozhodnutím soudu kroutím hlavou, Nemyslíte, že by měli ústavní soudci být schopni vědět, co jsou to fondy PO? A co je splátka úvěru? Vy vašem SVJ účtujete o nějakém FO a úvěr splácíte z FO?

Jar

Jar,

celá věta zní: „Podle § 11/4 ZoVB se k přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4 vyžadovala 3/4 většina přítomných.“ Zkrátka to, co je obsahem prohlášení není v prohlášení navěky, ale může se měnit rozumným kvórem. Samozřejmě mimo podílu na společných částech budovy a vlastním vymezení jednotek. To vyžaduje 100% tj. u velkých SVJ pouhá teorie.

Změněná pravidla by měla být ve stanovách viz § 1200/2/f) a g).

Že zateplení není oprava tvrdí účetní a daňové předpisy ve kterých se částečně orientuji. Ovšem vykládat ZoVB či NOZ pouze jazykovým způsobem je nesmysl. U nás jsme použili teleologický výklad a literaturu a máme zatepleno. Důsledkem toho nemusíme platit nesmyslně vysoké částky, jak jsou dnes uvedeny v jiných vláknech. Nakonec ke stejnému výkladu došel po několika letech i Nejvyšší soud.

S nekompetentníma osobama nepomohu.

S neznalostí soudců také nepomohu. Pokud se s nimi dostanu do kontaktu, tak je poučím, ale bez urážek. Doufám, že umí něco jiného než účetnictví.

Samozřejmě úvěr SVJ splácíme z dlouhodobé zálohy jako většina SVJ.

Hezký den!

Pavel

Pane Pavle, vašich názorů si velmi vážím, ale v tomto případě jej považuji za chybný. Mezi družstvem a SVJ je rozdíl ten, že družstvo dům vlastní a opravuje svůj majetek. SVJ dům nevlastní a opravuje majetek vlastníků. Pokud si vlastník na opravu půjčí, musí dluh zaplatit. Nebo se musí dohodnout s novým vlastníkem a SVJ, že nový vlastník dluh převezme.
Je to úplně stejné, jako když si půjčíte na opravu auta, a následně jej prodáte. Nebo, jako když si půjčíte na opravu bytu, a ten prodáte. Jirka

Kruppe,

co to plácáte za nesmysly. Pavel o žádném družstvu nepsal, psal o SVJ.

Půjčil si správce majetku – SVJ. A SVJ si půjčilo proto, aby mohlo předepisovat nižší příspěvky vlastníkům (ve výši splátek úvěru a nikoliv v plné výši provedené rekonstrukce).

Což je něco úplně jiného, než Vámi zmiňovaná oprava auta či bytu vlastníkem.

A protože ručení za dluhy SVJ přechází na nového vlastníka, tak prostě splácí nový vlastník. Ostatně podle NOZu na něj přechází i jiné dluhy spojené s vlastnictvím jednotky.

V ručení a splácení je snad rozdíl …

V našem SVJ aplikujeme jiný postup. Uvedu na příkladě. V polovině minulého roku byl prodán byt. Původní vlastník v dubnu letošního roku obdržel vyúčtování služeb a správy domu za minulý rok, kdy ještě vlastnil byt (za cca 5 měsíců). A nedoplatek už standardně uhradil na účet SVJ. Nový vlastník bytové jednotky tuto záležitost vůbec neřešil. V případě přeplatku by SVJ postupovalo analogicky …

Pane zděšený, tady nejsme u soudu, soudci nejsou ekonomové a občas (často) rozhodují v rozporu se zákony a logikou.
Vlastník si nechal opravit svůj majetek a na opravu neměl prostředky. Dohodl se s SVJ, že si SVJ vezme půjčku (aby si ji nemuseli brát všichni vlastníci, někteří by třeba půjčku ani nedostali) a on mu bude svůj dluh splácet. Takže SVJ dluží bance a vlastník dluží za SVJ. Prodá svůj majetek, ale dlužníkem je stále. Jirka

Ještě dodatek. Pletete si dluh a ručení. Všichni vlastníci samozřejmě za dluh SVJ ze zákona ručí. Dluh ale mají splácet ti, kdo dluží. Jirka

My tady ale nevíme, zda dluží vlastník SVJ, zda od SVJ čerpal nějakou půjčku. Víme, že dluží SVJ bance. Ale jestli dluží vlastníci SVJ nevíme. To záleží na textu usnesení, které v této věci SVJ přijalo.

1. Pokud SVJ přijalo usnesení, podle kterého vyměřilo příspěvek ve výši odpovídající celé ceně rekonstrukce, tak dluží vlastník jednotky SVJ. A aby mělo SVJ z čeho zaplatit tu rekonstrukci, vzalo si úvěr odsouhlasený usnesením. A splácí vlastník jednotky, a teprve judikatura ukáže, zda takový dluh přechází na nového vlastníka.
2. Pokud ovšem přijalo SVJ usnesení, podle kterého si vzalo úvěr SVJ a jako příspěvky bude vyměřovat vlastníkům teprve splátky tohoto úvěru, či bude takový úvěr splácen z vybíraných záloh na příspěvky a v budoucnu dojde k vyúčtování těchto záloh na příspěvky, tak nemůže být o žádné půjčce SVJ vlastníkovi vůbec řeč. A vlastník splácí teprve postupně vyměřované příspěvky a z těchto příspěvků je splácen schválený a čerpaný úvěr SVJ. A povinnost splácet takto v budoucnosti vyměřené příspěvky přechází na nového vlastníka a potvrdila to už i judikatura.

Obě výše uvedené varianty jsou možné, ke každé jsou jiné rozhodnutí SVJ, jiné usnesení, jinak se účtuje atd… Není možné toto paušalizovat a dělat generální závěry. A už vůbec není možné postup dle varianty B zpochybňovat, či dokonce označovat za trestný čin, jak zde předvádí opakovaně znalec práva veškerého lake :). Existuje dost judikatury, která postup dle varianty B legalizuje.

Často se tady chlubíte, přímo chvástáte, že rozumíte účetnictví. A copak tedy spláci vlastníci, když svj spláci svůj úvěr z dlohodobých zá­loh?

Děkuji za odpověď a vysvětlení,

mohu se ještě zeptat, jak to řešíte s lidmi, kteří si úvěr nechtěli vzít zaplatili ze svého? Pane Pavle, já myslím, že Zákon o ůčetnictví a daňové zákony jsou také zákony, když si každé SVJ musí vést v souladu s těmito zákony a odpovídá za vedení účetnictví, proč by rozhodnutí soudu měla obsahovat nějaké nejasnosti typu „fond oprav“ atd. Se zateplením se to má tak, že je potřeba nejprve posoudit přínos zateplení a úspory, které přinese, kdo Vám tento audit věrohodně zpracuje? Také jsme náš RD „zateplili“, ale je potřeba mít pořádné podklady.

Pane Pavle.Když tvrdíte vy i někteří soudci,že o zateplení rozhoduje SVJ tak mi prosím vysvětlete. Jak je možné,že se v §2 odst.5 zákona 183/2006sb.pí­še.Změnou dokončené stavby je:c) stavební úprava,při které se zachovává vnější půdorysová i výšková ohraničení stavby,za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.Není náhodou psáno v ZOVB i v NOZ,že při změně stavby se vyžaduje při hlasování 100%?Co tedy z toho plyne?Neměl náhodou pan Lake pravdu?Co pan zděšený člen a jeho polemiky o vykládání práva?Právo má být psáno pro všechny lidi a ne jen pro hrstku zasvědcených,kteří si potom toto právo upravují jak se jim momentálně hodí do krámu.

Mojo napsala jste:

„Není náhodou psáno v ZOVB i v NOZ,že při změně stavby se vyžaduje při hlasování 100%?“

a v dalším příspěvku jste napsala:

„§11odst.5 zákona č.72/1994 je přesně napsáno: K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek. To je nepochybně oddělená věta ukončená tečkou!Co následuje je pouze dodatek k odstavci 5.“

To jste špatně pochopila, protože to, co následuje
„Jde-li o modernizaci, rekonstrukci, stavební úpravy a opravy společných částí domu, jimiž se nemění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.“
určuje vyjímku z věty první, kterou jste citovala.

Tzn., že ke změně stavby je potřebný souhlas všech vlastníků jen v případě, pokud se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Při zateplení se nemění vnitřní uspořádání domu a velikost společných částí domu, proto postačuje souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek.

Ustanovení § 11 odst. 5 je jasné, je jen Váš problém, že jste ho špatně pochopila.

A že by byl potřebný souhlas všech při zateplení (změny stavby) podle NOZ, rovněž není pravda. Pokud tvrdíte opak citujte příslušná ustanovení NOZ.

V dalším Vašem příspěvku jste nakonec uvedla:

„Tak pane zděšený člene o panu Lake jste psal,že nepřizná chybu a co Vy ji přiznáte?“

Jak vidíte, chybu neudělal „Zděšený člen SVJ“, ale Vy. Pokud Vás snad nepřesvědčilo mé vysvětlení, určitě Vás přesvědčí Vámi zmíněný pan lake, který ve svém příspěvku http://www.portalsvj.cz/…u-schuze-noz#… uvedl:

„Není pravdou, že ke změně stavby vyžadoval ZoVB souhlas všech. Podle § 11 odst. 5 ZoVB platí, že souhlas všech je nutný pouze dochází-li ke změně vnitřního uspořádání a zároveň ke změně velikosti spoluvlastnických podílů. Dále se podle ZoVB souhlas všech vlastníků vyžaduje při změně vzhledu stavby (§ 13 ZoVB).“

Jenom blb by dal svj takovou pravomoc, aby rozhodovalo o zateplení domu.

Jenom blb neví, že podle § 1190 NOZ je osobou odpovědnou za správu domu a pozemku společenství vlastníků, a že podle § 1190 NOZ správa domu a pozemku zahrnuje zlepšení společných částí.

Jenom blb neví, že když rozhoduje SVJ na shromáždění vlastníků, tak jde o rozhodování samotných vlastníků.

že SVj nerozhoduje na shromáždění vlastníků. Na shromáždění vlastníků rozhodují vlastníci, ne svj. Jenom blb neví, že se rozhoduje podle platných stanov.

Právo vykládají soudy podle dost komplexně upravených pravidel a vícestupňově, aby nedocházelo k excesům.

K problému zateplení. Zateplení není změnou stavby k jejímuž schválení by bylo nutných 100 procent, postačovalo 75 procent dle ZOVB, dnes postačuje kvórum, co máte ve stanovách.

Viz rozsudek nejvyššího soudu 26 Cdo 3734/2014 http://kraken.slv.cz/26Cdo3734/2014

Jde-li o otázku přijetí usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 11 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů, považuje soudní praxe za změnu stavby, vyžadující ve smyslu ustanovení § 11 odst. 5 věty první zákona o vlastnictví bytů souhlas všech vlastníků jednotek, např. stavbu výtahu na dvorní fasádě domu rozsáhle zasahující do nosných konstrukcí a střechy a měnící vzhled domu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. září 2014, sp. zn. 26 Cdo 781/2013).O takovou situaci však v daném případě evidentně nejde. Naproti tomu odborná literatura (srov. např. publikaci Čáp, J.: Zákon o vlastnictví bytů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2009, str. 178 ) a také soudní praxe (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 23. března 2011, sp. zn. 22 Cdo 1879/2009, uveřejněné pod C 9350 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu /proti citovanému usnesení byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud České republiky odmítl usnesením ze dne 14. února 2012, sp. zn. II. ÚS 1645/2011/) jsou i vzhledem k jednoznačnému znění ustanovení § 11 odst. 5 věty druhé zákona o vlastnictví bytů zajedno potud, že pouhá tříčtvrtinová většina všech vlastníků jednotek se vyžaduje pro usnesení, jímž se schvaluje provedení modernizace, rekonstrukce a stavební úpravy (společných částí domu), jestliže jimi nedojde ke změně vnitřního uspořádání domu a zároveň ke změně velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. Jde o stavební úpravy, pro které se v praxi používají výrazy jako např. přestavba, rekonstrukce, vestavba, adaptace, modernizace.

V posuzovaném případě z provedeného dokazování (konkrétně ze znaleckého posudku vypracovaného společností KOPPREA-znalecký ústav, spol. s r. o., ze dne 4. listopadu 2011, č. ZU-386/2011) vyplynulo, že rekonstrukcí obvodového pláště, včetně aplikace kontaktního systému dodatečného zateplení na obvodové stěny, a rekonstrukcí střešního pláště a dále sanací podlah a zábradlí lodžií a balkonů se nezmění vnitřní uspořádání předmětného domu ani velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu. S přihlédnutím k řečenému se odvolací soud od posléze uvedeného právního názoru (týkajícího se otázky přijetí usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek podle § 11odst. 5 věty druhé zákona o vlastnictví bytů) neodchýlil (jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe), jestliže na základě zjištěného skutkového stavu dovodil, že ke schválení Rekonstrukce postačoval ve smyslu citovaného ustanovení souhlas tříčtvrtinové většiny všech vlastníků jednotek situovaných v předmětném domě.

Pane zděšený člene,pokud umím číst a ve stavebním zákoně č.183/2006 se píše pravda a ne lež je v §2odst.5 jasně napsáno co se míní změnou dokončené stavby.Pod písmenem c) se píše:stavební úprava,při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby,za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby!Pokud tomu tak není potom se již nedivím ničemu co se v tomto státě děje.Speciálně v soudnictví.Pokud se najdou tací jako Vy a Vám podobní(soudci),ktří si jasné znění zákona upravují k obrazu svému,rozumím už Vašim představám o právu kterém zde kážete.Vysvětlete prosím všem,proč je tedy v platném stavebním zákoně zcela jasně co je pokládáno za změnu dokončené stavby ke které je při hlasování zapotřebí 100% souhlas.Vaše polemiky kdo si co jak vykládá jsou jen Vaše a tak si je nechávejte pouze pro sebe prosím.Káždý má právo na svůj názor.Mě zajímá to co se v danném zákoně píše.To by mělo být směrodatné pro všechny stejně.Jestli-že si tvůrce nějakého zákona dovolí napsat zákon tak,že ho lze vykládat různým způsobem,potom by se neměl na takové práci vůbec podílet.Zákon má být vykládán pouze jedním způsobem.Potom by nemohlo docházet k různým výkladům jak tady předvádíte Vy.V §11odst.5 zákona č.72/1994 je přesně napsáno:K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby a o změně stavby je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.To je nepochybně oddělená věta ukončená tečkou!Co následuje je pouze dodatek k odstavci 5.Pokud to někdo myslel jinak tak to měl jinak formulovat.Tak pane zděšený člene o panu Lake jste psal,že nepřizná chybu a co Vy ji přiznáte?

Souhlas s Mojou. A tak je to se vším, co někteří zde píší.

Víte, já jakoukoliv chybu klidně přiznám. Ale nevím, o jaké chybě píšete. Ano, pojem změna stavby ve stavebním právu má širší význam, než pojem změna stavby vyžadující 100% souhlas v intencích ZOVB.

Já se ovšem nevyjadřoval k pojmům stavebního zákona, ale k tomu, zda je, či není možné prostřednictvím většinově přijatého usnesení SVJ odsouhlasit zateplení. A to možné je. Protože tak jako soud nebude zajímat účetně daňový rozdíl mezi technickým zhodnocením a opravou, tak jej v souladu s konstatní judikaturou nebude zajímat to, že dle stavebního zákona je změnou stavby i zateplení.

Soud bude rozhodovat podle konstatní judikatury týkající se přípustnosti většinového rozhodnutí dle stanov SVJ. A tam prostě je změnou stavby vyžadující 100% souhlas něco jiného, než je změnou stavby dle stavebního zákona.

Pokud prostě chcete jít před soudy prosazovat Váš názor, tak klidně bežte. Můžete klidně i použít argumentaci ala Lake, o účetně daňových rozdílech.

Já se tu ovšem vyjadřuji k tomu, že vy s Vaším názorem a také Lake, jste v rozporu s konstatní závaznou judikaturou českých soudů a jako tací velmi pravděpodobně před soudy prohrajete.

Pokud se Vám to nelíbí, tak můžete před soudy bojovat o to, aby svou konstantní judikaturu revokovaly a respektovaly obsah pojmu změna stavby dle stavebního zákona. Pokud Vám české soudy nevyhoví a budou se držet své konstatní judikatury, tak máte možnost jít k evropskému soudu pro lidská práva a domáhat se rozhodnutí, že bylo porušeno Vaše právo na spravedlivý proces, neboť se české soudy odchýlily od obsahu pojmu změna stavby dle stavebního zákona.

Já si na rozdíl od Vás myslím, že soudy rozhodují správně, že je nesmyslem, aby o zateplení rozhodoval každý a nestačilo většinové rozhodnutí. Já bych dokonce byl pro, aby i pro v mnou citovaném judikátu zmíněnou výstavbu výtahu na fasádě domu postačovalo většinové rozhodnutí, tak jako postačuje pro zateplení.

Nehledě na to, že v současné chvíli je dokonce zateplení nezbytnou součástí téměř jakékoliv změny stavby, neboť jedině tak lze vyhovět požadavkům zákona o hospodaření s energií.

Co je změnou stavby přeci určuje stavební zákon a SVJ by mělo jednat v souladu se SZ. Nebo ne? Nebo se SVJ může dohodnout, že v jednom případě dle SVJ to změna stavby je a v druhém případě ne, protože tak rozhodlo SVJ, ikdyž stavební zákon jasně říká, co je míněno pojmem změna stavby? Ale hlavně, že dostáváte +++++++++++++­+++++++

a pokud s tím máte problém, běžte ho řešit v rámci soudní soustavy.

A SVJ musí respektovat stavební zákon. Ale pokud je jazykově stejný pojem právně odlišný v různých zákonech, tak to prostě SVJ musí také respektovat.

Víte, to je skutečně jednoduché. Buďto chcete před soudem obstát bez problémů a co nejrychleji a nejlevněji, pak respektujete judikaturu. Nebo nechcete, či případně máte jiný názor na stávající judikaturu, pak jí musíte jít změnit. A to docílíte jedině přesvědčováním soudů a revokací judikatury.

Víte, já bych také byl radši, kdyby zákony byly psány tak, aby jazykově stejné pojmy měly i právně stejný význam. Bylo by to logičtější, laicky lépe pochopitelné. Ale zatím to tak prostě není.

Já jen respektuji právní systém a význam a smysl pojmu v zákoně použitého chodím hledat do soudních rozhodnutí, místo abych to na základě čistě písmenek sám vymýšlel. A ano, je to mnohem pracnější, neboť kvůli tomu musíte prostudovat významně větší oblast, než prostým přečtením zákona.

Ale dávám přednost tomu, co je právně jednodušší, před poněkud autistickým trváním na doslovnosti. Ono prostě skutečně nejde jen tak vzít nějaký pojem z jednoho předpisu a bez znalosti judikatury jím argumentovat v úplně jiném kontextu.

Obviňovat z čehokoliv mě Vám nepomůže ;)

Na rozdíl od Vašeho, mého, Lakeovo názoru, musí soudci názor vyslovený v judikatuře respektovat.

Pokud se Vám v obecné rovině tento právní systém nelíbí, tak budete muset osídlit vlastní území a nastolit si na něm vlastní pravidla.

Vy tady blábolíte hlady, že ano.Všichni nebudou tančit tanečky tak, jak vy pískáte, ačkoliv by se vám to líbílo. Na to zapomeňte. Běžte se s těmi bláboly vycpat.