Neověřené vodoměry - probíhající soud o použití vodoměrů bez platného ověření k vyúčtování TUV.

Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.

Ve vyúčtování jsme měli (pokud odhlédneme od vyúčtování vody) na ostatních službách přeplatek cca 2tis Kč, takže soud nás opravdu neodsoudil k úhradě nedoplatku za jiné služby, ale právě na vyúčtování (nedoplatek) TUV, kde se ale oproti předchozím letům cena za službu zdvojnásobila. Zbytek vyúčtování jsme nerozporovali, jen tu TUV.

že jsme za jedno v tom, že vyúčtování dle neověřených vodoměrů je neplatné a nevymahatelné je sice pěkné, leč MS na to kašle a už podruhé se vyslovil v náš neprospěch.

pravda tentokrát proto, že jsme pohledávku již uhradili (na základě zrušeného rozsudku).

Jinak pokud se domáhá úhrady vyúčtování jako celku pak podle mne musí být posouzeno jako celek tedy že vyhovuje ve všech svých částech.

Tomáši, já se musím zeptat. Jak je mým zvykem, tak trošku provokativně.

1. Rozumím správně, že ten rozsudek říká, že kdyby shromáždění rozhodlo, že rozúčtovávat se bude tak, že celou fakturu zaplatí například ona žalovaná, tzn. že takové je pravidlo rozúčtování, tak je to dle rozhodnutí městského soudu OK?

2. A je to OK proto, že přes rozhodnutí shromáždění „nejede vlak“, protože bylo utvořeno shodou většiny?

3. A kdyby se ona žalovaná na shromáždění zdržela hlasování nebo se shromáždění vůbec nezúčastnila, tak má zkrátka smůlu a musí se podrobit většinovému rozhodnutí?

4. A kdyby ona žalovaná nepodala protest proti takovému rozhodnutí v zákonné lhůtě, tak už vyčerpala jakokoukoliv možnost se takové zvůli bránit?

5. A i kdyby protest podala, stále je zde riziko, že pro „nedůležitost“ důvodu bude soud na rozhodnutí shromáždění pohlížet jako na konečné?

ano je to tak, to je přesně to co se pokoušel protlačit soud v prvním kole, které NS zrušil a vrátil k novému projednání

my jsme reklamovali, že nám vyúčtování stouplo oproti předchozím, létům na dvojnásobek (z 22.000 – 45.000 ročně za TUV na 5ti člennou rodinu) to je základ našeho odporu vůči vyúčtování. (aniž by to bylo možno zdůvodnit zvýšením ceny za energie či vodu a při úplně stejných hodnotách zachycených odběrů na vodoměrech. Tedy, že se náhle spotřebovalo skoro 2× tolik energie na ohřev 1m3 vody)

v průběhu tří let po které se reklamace vlekla (a přidávala se další vyúčtování) jsme zjistili (samozřejmě to zamlčovali) že vodoměry nebyly nikdy co tam bydlíme ověřeny. Následně vyúčtování „zázračně“ kleslo na předcházející úroveň a proto jsme je normálně hradili i když jsme už věděli, že jsou podle vadných vodoměrů.

Soud v I. kole rozhodl, že si SVJ použití vodoměrů odhlasovalo v roce 2016 za roky 2012–2014 zpětně a my jsme se hlasování zdrželi a proto nemáme nárok to hlasování ani žalovat a musíme se podřídit. Přesně to ovšem je zachyceno v zápise ze schůze následovně:

Na schůzi se SVJ odhlasovalo, že nám má být vyúčtování sníženo na původní hodnotu tedy o polovinu a ostatní členové, kteří se až na té schůzi dozvěděli, že nemáme nejméně 13 let provedené ověření vodoměrů si odhlasovali, že oni vadná vyúčtování RESPEKTUJÍ. (ale předseda s místopředsedou to nikdy nezrealizovali a zažalovali celé vyúčtování).

Proto jsme se zdrželi, neměli jsme důvod jim říkat co mají dělat se svým vyúčtováním a uvážím-li, že naše bylo 2× vyšší než mělo být a je nás jen 20 bytů, tak jsme každému přispěli na vyúčtování zhruba 1200 Kč, nedivím se, že byli spokojeni.

tak na základě tohoto došla soudkyně k závěru, že se musíme podřídit a zaplatit.

to je ale zrušený rozsudek

nyní NS stanovil, že hlasování SVJ o způsobu vyúčtování nemůže zahladit nezákonný stav a neznamená schválení konečného vyúčtování bez možnosti obrany a, že musí být prokázáno, že vyúčtování splňuje všechny zákony jež je upravují a je ve správné výši, jinak není splatné

Tomáši, díky za odpověď. Stejně jako řada jiných zde si myslím, že jde o flagrantní pochybení soudu. Ale musím se přiznat, že můj názor je určitě ovlivněn tím, že se soudím v analogické věci. Jen v něm chybí jakékoliv „místní“ usnesení/rozhodnutí shromáždění (v mém případě členské schůze, protože jsem podílník SBD). Já jsem právní laik, proto mi snad bude prominuto, když chybuju ve svém názoru, ale já si myslím, že vámi uvedené rozhodnutí shromáždění je hezkým příkladem k vysvětlení pojmu „nicotnost“, proto je celkem jedno, že u nás k žádnému „rozhodnutí“ v tomto smyslu nedošlo. Už jenom to, že jak píšete na schůzi se SVJ odhlasovalo, že nám má být vyúčtování sníženo na původní hodnotu tedy o polovinu je něco, nad čím se upřímně bavím. Kdyby tedy napříště rozhodli, že zaplatíte trojnásobek… ;-)

Podobnost našich případů spočívá v tom, že já se soudím (mimo jiné) i o koeficienty pro přepočty náměrů ÚT. I v tomto případě jde o poměrové měření a proto je i v tomto případě důležité mít parametry co nejpřesnější, jinak ztrácí poměrové měření zcela svůj význam. Je k ničemu, přestože jeho smyslem by měla být garance poctivě stanovené ceny za konkrétní spotřebu. Já dokonce postupovala podobně jako vy, tj. MMR, odborná pracoviště, v žalobě jsem navrhla nad rámec doložených důkazů znalecký posudek a ten soud provedl. Nevím, zda provedení posouzení znalcem (k těm pseudovodoměrům) můžete ještě požadovat, ale pokud ano, mělo by to pomoci i vaší věci, protože znalecký posudek má pro soudce nejspíše vyšší váhu, než ostatní „názory“, byť odborníků, a já osobně neočekávám, že by mohl znalec napsat něco jiného, než už máte v těch stanoviscích odborných pracovišť.

Pro vaši informaci – já vedu spor šestým rokem, čtvrtým před soudem, očekávám, že rozhodnutí by mohlo padnout letos.

upřímně nevím k čemu by byl posudek znalce, když jsme předložili stanovisko Ministerstva pro Místní rozvoj – autora vyhlášky – kde se konstatuje, že vodoměry bez platného ověření nelze pro vyúčtování podle vyhlášky použít… Myslím, že soudkyni by to bylo stejně jedno, hraje si nějakou svou nepochopitelnou hru (nebo možná pochopitelnou až moc)

rozhodnout o přijetí reklamace a snížení pohledávky myslím není to samé co … hele má dost peněz tak ať cáluje :)

a já vám ke zvážení: podle mne je celé to přepočítávání tepla s ohledem na průměrnou spotřebu a výhřevnost zcela neústavní

ukládá totiž jen vybrané části uživatelů bytů podílet se na nákladech vytápění svého souseda.

Má snad stejnou povinnost uživatel bytu, který topí el. enregií, nebo má wavky, či etážové topení? Prostě není-li napojen na centrální vytápění?

copak teplo neprostupuje konstrukcí i takových domů?

my jsme toho nejlepším příkladem

náš byt je na vnější části domu a rohový navíc nad nevytápěnou částí domu

v nejvyšším patře byla udělána přístavba a ta nebyla napojena na centrální topení

nu a při vyúčtování se zkoumá zda neprotopíme náhodou méně než je průměr, ale v bytě uprostřed budovy v posledním patře kde je tepelný zisk zjevně největší žádnou průměrnou spotřebu energie k vytápění dokladovat nemusí…

Já právě také doložila stanovisko MMR, přesto soud zadal vyhotovení posudku. Neptejte se mě, k čemu je to dobré, já se pokouším vám poradít, jak zlepšit svou pozici a zvýšit šanci spor vyhrát. Uvědomte si, že musíte udržet ;-) pressing po celé šířce kluziště až do konce zápasu. Například „můj“ soudce nahlíží „nevážně“ i na metodické pokyny MMR, kterými, jako důkazem, se snaží argumentovat protistrana. Tím „nevážně“ mám tím na mysli to, že soudce je toho názoru, že jeho profesí je výklad zákonů, on je tím pověřeným profesionálem k této činnosti, proto se bez pokynu úředníka MMR obejde.

K přepočítívání tepla mám obdobný názor jako vy. Já to, jak momentálně věc funguje, považuji za typickou českou švejkovinu. Už jsem zde o tom psala vícekrát, zkusím pohledat a dát link.

jestli to vyznělo jako odmítnutí

vážím si každého názoru a každý mi pomáhá. Jen mám za to, že pokud je soudu „jedno“ stanovisko autora vyhlášky, bude mu bude jedno i znale

Ne, ne, buďte v klidu, to je v pohodě. Jsme na tom stejně. Oba jsme svým způsobem průkopníky. Já sice už za sebou několik dřívějších soudních tahanic mám, ale v jiných věcech, zcela odlišných, proto v této problematice začínám opět od nuly. Já si např. při sepisování žaloby myslela, že je nošením dříví do lesa, opisovat do ní citace rozsudků, na něž se odkazuji, protože když jsem je získala já, soudce nemůže mít problém. No a zjistila jsem, že konkrétně v tomto je nejlepší ;-) nemyslet a vše naservírovat soudu na stříbrných podnosech. Těch ponaučení je více, ale takhle spatra si na víc nevzpomenu.

Na to, jak nahlížet na názor autora zákona mám opět stejný názor jako vy, ale když na věc pohlédnu z druhé strany, tak musím uznat, že např. tu uvedenou metodiku a ani odpověď vám nebo mně nepsal autor zákona, ale nějaký úředník na ministerstvu. A když k tomu připočtu zkušenost s nedávnými hektickými změnami metodického pokynu MMR, kde MMR „vyrojilo“ hned několik odlišných textů bez diferenciace čísla verze, resp. v textu verze nebyla označena nijak a označení verze se dalo dohledat jen v elektronické verzi a i z toho bylo zřejmé, že dochází ke kamuflacím a antedatování – zkrátka MMR se pokoušelo kvaltem zahladit stopy své špatné práce, přitom nedomyslelo, že v mezičase vznikne hromada kopií jak elektonických tak tiskových, což musí notně přinést problémy… Proto já se svému soudci nejen nedivím, ale cením si, že se cítí dostatečně kompetentní k výkladu zákona. A tam, kde má pochybnost, si vyžádá názor člověka, který nese odpovědnost za své posouzení, tj. znalce. Pokud by vystavěl rozhodnutí na chybě úředníka, má z ostudy kabát. Chybné posouzení znalce jde za znalcem. Začínáte mi rozumět, proč si myslím, že znalecký posudek nemá v soudním sporu stejnou váhu jako názor „autora zákona“, prezentovaného v tomto případě ale jen „nějakým úředníkem“ na ministerstvu?

Pokud máte ve věci rozsudek Krajského soudu a jde o neplatnost vyúčtování velmi by mi pomohl prosím o jeho číslo nebo mi ho pošlete na email, pokud můžete. Děkuji.

Rozsudek KS v Plzni 46 Cm 262/2013 - 119, kde vlastník a příjemce služeb (v procesním postavení žalovaný) uspěl u soudu, protože nebylo jeho vyúčtování řádně provedeno.
Také šlo o to, že vyúčtování nebylo srozumitelné.

nejsou sice na vině vodoměry ale i tak to je zajímavé.

Pavle II, vlastníci se mohou shodnout na čemkoli a třeba i všichni, tedy 100%, ovšem taková skutečnost, že se rozhodnou využívat k obchodním vztahům stanovená měřidla úředně neověřená ve smyslu zákona o metrologii, je poněkud kontraproduktivní jednání. Nerespektování uvedeného zákona je totiž sankcionováno pokutou ve výši 1 milionu korun českých, bez možnosti jakékoli licitace jak pro právnickou, tak fyzickou osobu. Nejhorší na tom je skutečnost, že pokutu lze uložit za uvedený delikt dokonce dva roky poté, co se o takovém porušení zákona ČMI dozví. V tomto smyslu je vhodné počítat, že se tak může stát kdykoli do roku 2021.

Pokud se členové SVJ rozhodli riskovat zmíněnou sankci proto, aby uspořili finanční prostředky za úřední ověření vodoměrů každých 5 let, tak to mají ve svém statutárním orgánu skutečně „hlavy pomazané“. Pravda bude v reálu patrně taková, že o riziku uvedeného druhu se v SVJ nevědělo a neví, protože rozumem průměrného člověka to jinak ani chápat nelze.

zákon o metrologii takovou variantu nepřipouští. Takže to stále SVJ nezbavuje nebezpečí vysoké pokuty.

Navíc jak je to ošidné ukazuje náš případ. My jsme zpočátku vůbec naměřené hodnoty nerozporovali. vodoměry totiž léta měřily obdobně a spotřeba narůstala jen pomalu jak postupně přestávaly fungovat. Když k něčemu takovému dáte souhlas dopadne to jako se žábou v hrnci. Navíc je chybou myslet si, že ten váš vodoměr má odchylku jen třeba 10% tak se toho tak moc neděje. Cena vody která do vodoměru jde totiž není konstantní. Náměr vodoměru slouží jen jako podklad pro rozdělení nákladů na teplo a když nastane za celé měření odchylka kupříkladu 15–20% a zároveň je cena TUV nakonec výrazně jiná, než reálná. 10% odchylky může znamenat na konce třeba 30% vyšší náklady pro 5ti člennou rodinu (v našem případě dokonce 2× vyšší)

proto je nezbytné ty zákony, podle mne, dodržovat. (Když tedy vynecháme tu podstatu, že zákony se dodržují jaksi ze zásady).

ano, zákony se mají dodržovat. a vlastně se dodržují, protože podle orlů práva z Nejvyššího soudu (Brzobohatá, Ferák, Dýšková) je zákon to, co řekne většina. pokud většina rozhodne, že zákony se nebudou dodržovat (tj. neověřené vodoměry budou podkladem pro rozúčtování, což je v rozporu se zákonem), tak podle těchto orlů práva se menšina musí podřídit rozhodnutí většině.

v právním státě by usnesení shromáždění, že se nebude dodržovat zákon, bylo absolutně neplatné dle § 245 NOZ pro rozpor s dobrými mravy. ČR právní stát díky orlům práva z NS však není.

Již to neplatí. Nejvyšší soud sice určil, že si mohou odhlasovat cokoli. V připojeném rozhodnutí se ale dočtete, že pokud vyúčtování má být splatné, musí být prokázáno, že je provedeno dle platných zákonů úplně stejně jako u nájemníka

Souhlasím s Vámi, podle mého názoru to vyplívá z tohoto textu:

Byť se uvedené rozhodnutí zabývalo vyúčtováním provedeným pronajímatelem nájemci bytu, lze souhlasit s dovolatelkou, že tyto závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví. Je-li vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody regulováno stejným právním předpisem jako u vztahů založených nájemní smlouvou, neexistuje důvod, aby vyúčtování provedené společenstvím vlastníků (splatnost nedoplatku/přeplatku) bylo posuzováno odlišně od vyúčtování provedeného pronajímatelem. Proto i v případě vyúčtování provedeného společenstvím vlastníků je soud povinen zkoumat, zda vyúčtování bylo provedeno řádně, v tomto případě podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Odvolací soud (soud prvního stupně) v odůvodnění svého rozhodnutí sice uvedl, že tato judikatura se na projednávanou věc nevztahuje, ve skutečnosti se však závěry v ní vyslovenými řídil, neboť zkoumal soulad předmětných vyúčtování s vyhláškou č. 372/2001 Sb. a dospěl k závěru, že vyúčtování byla provedena řádně. Jeho závěry tudíž citované judikatuře v konečném důsledku odpovídají.

NS zrušil rozsudek MS kvůli tomu, že Zjistil-li tedy odvolací soud, že shromáždění vlastníků přijalo usnesení o způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, tedy o záležitosti, která patří do jeho působnosti, nebyl oprávněn posuzovat platnost přijatého usnesení. Jelikož žalovaná napadla přijaté usnesení žalobou o určení neplatnosti, závěr o tom, zda rozhodnutí shromáždění bylo přijato v souladu se zákonem a stanovami, může učinit pouze soud v tomto řízení.Jestliže odvolací soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu přezkoumával platnost usnesení shromáždění vlastníků, není jeho rozsudek z hlediska uplatněných dovolacích námitek správný.

z toho mi vyplývá, že dle NS měl MS přerušit toto řízení do doby, než se rozhodne spor o neplatnosti usnesení shromáždění, které schválilo způsob rozúčtování dne 15.12.2016 (tj. rozúčtování na základě neověřených vodoměrů). pokud usnesení bude neplatné, pak vyúčtování nejsou řádná a splatná. tady si myslím, že by to dojelo zas na důležitém důvodu, protože NS už jednou vyslovil, že způsob rozúčtování není důležitý důvod, a žalobu by zamítl (ostatně jako téměř vždy).

další věc je, že bylo již zaplaceno.

protože ale dále konstatuje, že :

Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.

bylo další pokračování v žalobě o zneplatnění hlasování nedůvodné a žaloba byla vzata zpět.

Ať by soud v té věci rozhodl jakkoli, nemůže to mít žádný vliv na posouzení, zda je vyúčtování provedeno řádně.

NS uvedl: Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.

Rozhodnutí o způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky však zákon do působnosti shromáždění vlastníků svěřuje [§ 9a odst. 2 zák. č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), dále jen „zákon č. 72/1994 Sb.“, § 1208 písm. e) o. z.].

Soudní praxe je ustálena v názoru, že soud může posuzovat platnost rozhodnutí přijatého shromážděním vlastníků pouze v řízení podle ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. (dříve § 11 odst. 3 věty třetí zák. č. 72/1994 Sb.); v jiném řízení jeho platnost posuzovat nelze, a to ani jako předběžnou otázku (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010, uveřejněný pod číslem 58/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 30. 10. 2018, sp. zn. 26 Cdo 287/2018).

Zjistil-li tedy odvolací soud, že shromáždění vlastníků přijalo usnesení o způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, tedy o záležitosti, která patří do jeho působnosti, nebyl oprávněn posuzovat platnost přijatého usnesení. Jelikož žalovaná napadla přijaté usnesení žalobou o určení neplatnosti, závěr o tom, zda rozhodnutí shromáždění bylo přijato v souladu se zákonem a stanovami, může učinit pouze soud v tomto řízení.

Jestliže odvolací soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu přezkoumával platnost usnesení shromáždění vlastníků, není jeho rozsudek z hlediska uplatněných dovolacích námitek správný.

a jak si potom vysvětlujete výše uvedené poslední čtyři odstavce?

pokud by to bylo tak, jak vy uvádíte, pak by ty poslední čtyři odstavce tam vůbec nebyly. a hlavně NS by nezrušil rozsudek MS kvůli tomu, že MS přezkoumával platnost usnesení shromáždění.

Svj může rozhodnout o provedení vyúčtování, vyúčtování však musí být v souladu se zákonem, aby bylo splatné.

Mělo se tedy posuzovat zda je vyúčtování v souladu se zákonem. Hlasování ho nemohlo učinit řádným a zahladit nezákonnost pokud není.

Jen tak mimochodem SVJ není oprávněno rozhodovat o vyúčtování tam, kde je určeno vyšším právním předpisem (tedy ve vyhlášce, nebo zákoně 67/2013).

Soud neměl vůbec prozkoumávat platnost hlasování,protože k tomu není určen, to spadá pod soudy vyšší instance.

Byla to obezlicka jak shledat vyúčtování řádným v prvním kole Ta nyní odpadla.

dle mého NS sdělil, že vyúčtování má být v souladu se zákonem. zákonem je i platné rozhodnutí shromáždění o způsobu rozúčtování – v tomto případě je způsobem rozúčtování „rozúčtování na základě neověřených vodoměrů“.

pokud nebyla napadena platnost usnesení shromáždění o způsobu rozúčtování vodoměrů „rozúčtování dle neověřených vodoměrů“, usnesení je platné a platí způsob rozúčtování „rozúčtování dle neověřených vodoměrů“. vyúčtování jsou tak řádná.

pokud by to tak nebylo, tak by zrušil NS rozhodnutí OS a MS s tím, že vyúčtování nebyla řádná, protože bylo rozúčtováno na základě neověřených vodoměrů. což se nestalo. NS zrušil rozhodnutí MS s tím, že MS automaticky předpokládal, že žaloba na neplatnost bude zamítnuta, tudíž usnesení bude platné. což nemohl, protože měl vyčkat na rozhodnutí o (ne)platnosti a na základě toho teprve rozhodnout, a to pokud usnesení bude neplatné, vyúčtování není řádné; pokud usnesení bude platné, vyúčtování je řádné.

podle mě se jedná o celkově špatné rozhodnutí NS. ale kvituji s povděkem, že NS uznal, že judikatura o řádnosti vyúčtování se vztahuje na SVJ.

přehlédl jste tuto část:

V daném případě je třeba rozlišit, že přijatým usnesením bylo rozhodnuto o dvou záležitostech – o způsobu rozúčtování nákladů, jež se týká celého objektu se společným odběrným tepelným zařízením, a o vyúčtování nákladů pro každého jednotlivého konečného spotřebitele – vlastníka jednotky [§ 2 písm. i) a j) vyhlášky č. 372/2001 Sb.].

Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.

Proč si myslíte, že když příjemce služeb zaplatí vadné vyúčtování je vada? Máte nějaký judikát? Dle I.ÚS 1294/07 ze dne 13. 3. 2008 je vyúčtování jednostranný, adresný právní úkon (jednání).

Co když příjemce zaplatí nedoplatek ve výši 1,- Kč a SVJ za 2 roky zjistí, že jeho nedoplatek měl být výrazně vyšší. Myslíte si, že mu ty peníze nechají?

Co opačně, příjemce služeb má přeplatek, SVJ se "sekne" ve vyúčtování v přeplatku o "nulu" a vyplatí ho. SVJ si za to za 2 roky uvědomí a myslíte si, že mu ty peníze nechají?

pokud bylo již zaplaceno a zřejmě nebyl vznesen vzájemný návrh na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v zaplacené částce na základě pravomocného rozsudku, tak nemohl MS přerušit řízení, aby se počkalo na výsledek sporu o neplatnost

není uznání závazku ani úhrada takového závazku, k tomu je mnoho rozhodnutí jak NS tak ÚS. Jedná se o bezdůvodné obohacení.

podle rozhodnutí NS pak soud žalobu zamítne, pokud byla plnění týkající se hmotného práva uhrazena v průběhu soudního řízení ovšem, POKUD EXISTOVALA.

Zde však existence pohledávky dosud nebyla soudem vyřešena. Přičemž existence pohledávky – tedy řádného vyúčtování – závisí právě na posouzení právní otázky, zda lze pro vyúčtování použít vodoměry bez platného ověření a takové vyúčtování tedy je ve shodě se všemi zákony.

K dokazování v této věci vůbec nedošlo…

ano, je to tak, jak píšete – viz např. zde https://www.profipravo.cz/index.php…

tak to je síla, že MS toto vůbec neřešil… no vlastně se ani nedivím, úroveň českého soudnictví je bídná (čest výjimkám!)

Samotná absence atestu jen prošlým datem nepostačuje k prokázání nesprávnosti výčtování.

Má ještě SVJ ty prošlé vodoměry?

NS mnohokrát zopakoval, že vyúčtování je splatné jen pokud je provedeno v souladu se všemi zákony a ve správné výši (zjednodušeně), tedy je řádně. Jinak nemůže přivodit splatnost a ani ho nelze za vyúčtování považovat a nemohou s ním být spojeny úkony jinak s vyúčtováním spojené.

Otázka tedy zní, lze použít neověřené vodoměry k vyúčtování a lze takové vyúčtování považovat za řádné (tedy provedené v souladu se zákonem)?

Takto prostá ta otázka je

Ne nemá vyměnilo je před rokem a půl. Nové vodoměry nám nyní měří spotrebu o více než polovinu nižší přesně ve výši normy. Ty napadena vyúčtování zněla na dvojnásobek normy. Viz příloha dotaz.

Ještě bych dodal že: Vodoměry u nás byly 20+ let staré. A pro prokázání řádného vyúčtování by nestačilo vyměnit jen ty naše za řádné. Vzhledem ke způsobu rozúčtování není totiž dana pevná cena pro 1m3 TUV, ale náměr TUV slouží k správnému rozúčtování nákladů na ohřev. Nemate-li v součtu správné množství vody je jasne, že na 1m3 nevypocitate správnou cenu. Proto se nám náhle zvýšila cena za TUV i když vodoměry neměnily ale jen zaznamenaly stejnou spotřebu jako léta před tím (nakonec dvojnásobnou než reálnou) Prostě ostatní vodoměry v domě se postupně odchylovaly díky vodními kameni čím dál víc.

Jinak pokud by je mělo, jde absenci atestů nahradit následným otestováním vodoměrů viz 26 Cdo 4203/2011.

Takže čistě teoreticky by mělo platit, že bez provedení těchto testů by SVJ nemělo unést důkazní břemeno, nicméně jak uvedl MS v původním rozsudku, tak místo logického, SVJ žaluje, SVJ musí dokázat, že má vyúčtování řádná, tak se soud choval klasicky dle popisu: „Čeští soudci nesoudí a když už soudí, dělají advokáty silnější straně…“, neboť místo aby požadovali důkaz řádnosti po SVJ, tak chtěli po žalovaném, aby prokázal opak.

„Nepřisvědčil námitce žalované, že vodoměry bez platného ověření ve svém součtu neměří správně a že by tuto skutečnost měl žalobce vyvracet, neboť by tím docházelo k nepřijatelnému přenesení důkazního břemene na žalobce.“

Takže absence vodoměrů pro jejich otestování může dle soudců klidně uškodit i žalovanému. Tedy pokud uspěje znovu u NS.

Každopádně držím palce.

A zároveň se tak trochu obávám, že NS napodruhé nevyhoví. Protože souhlasím s anon1234_, že NS zrušil rozsudek MS, protože drží svou judikaturu, že usnesení SVJ nelze přezkoumat jinde, než v řízení dle § 1209. Takže se teď klidně může stát, že NS rozhodne, že rozhodnutí MS má možná i nějaké procesní vady, ale vzhledem k závěru OS, že vyúčtování je řádné a žalovaný neprokázal opak, tak ty procesní vady nejsou významné a k bezdůvodnému obohacení nedošlo a tím pádem rozhodnutí platí mimo jiné s tím, že žalovaná namítá nikoliv právní, ale skutkové posouzení což je u NS nepřípustné. Ono totiž pokud by původně NS vyhověl, protože by vyúčtování nepovažoval za řádná, tak by odůvodnění vypadalo jinak a také by rušil i rozsudek OS a nejen MS. Nelze tedy vyloučit, že i NS má vyúčtování za řádná, neboť jsou provedena v souladu s usnesením SVJ, provést je dle vodoměrů, byť prošlých (a SVJ může stanovit způsob rozúčtování). A protože teď už neběží řízení o platnosti/ne­platnosti tohoto usnesení, tak už neplatí, že nelze opřít rozúčtování o toto platné usnesení, jak se pokoušeli minule.

Také tam už minule NS konstatoval: „Dovolatelka dále vytýkala odvolacímu soudu, že neprovedl dokazování ke správnosti vyúčtování a nevypořádal se se všemi jejími námitkami, tedy že řízení je postiženo vadami. Existenci tvrzených vad však dovolací soud nezjistil. Odvolací soud pokládal za správný názor soudu prvního stupně, že v dané věci je namístě aplikovat vyhlášku č. 372/2001 Sb. a odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, v němž v souladu s § 157 odst. 1, 2 o. s. ř. podrobně popsal, jaké důkazy provedl, jak je hodnotil a jaké skutkové i právní závěry učinil. Nelze proto hovořit o tom, že se námitkami žalované nezabýval.“

Uznávám, tato má obava je dána i tím, za jak neschopné soudce NS mám a jakou nesmyslnou judikaturu vyprodukovali v minulosti (podvod v zápisu shromáždění je OK, absence usnášeníschopnosti je OK, nedodržení stanov je OK, nedodržení zákona je OK ad "důležitý důvod, což vše je v právním státě naprostým nesmyslem, protože nesoulad se zákonem, tím spíše s vyšší právní normou, nesoulad se stanovami či nulitu usnesení nelze ignorovat odepřením práva na soudní přezkum).

Pokud by NS přikládal odstavci: „Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.“ stejný význam jako Vy, budu nesmírně rád a budu NS velmi příjemně překvapen. Ale opravdu se bojím, aby to neviděli jako „schválení vyúčtování nemůže zhojit nedostatky, nicméně schválení způsobu v rozporu se zákonem možné je…“. Ostatně i NS tam už minule psal o usnesení OS „Jeho závěry tudíž citované judikatuře v konečném důsledku odpovídají.“. A NS také už usnesení shromáždění v rozporu se zákonem ponechal v platnosti několik. Uvidíme.

já myslím, že NS prostě nechal věc otevřenou protože nedošlo k dokazování o tom, zda je vyúčtování řádné BEZ OHLEDU na jeho spojení s hlasováním, tedy jako bychom byli nájemníky.

Nejvyšší soud nemá provádět prokazování, proto to vrátil, aby prokazování proběhlo (leč neproběhlo).

To, že své dřívější rozhodnutí týkající se nájemníků nyní rozšířil i na členy SVJ je v podstatě průlomové. Protože jen prokázání řádně provedeného vyúčtování je cesta k jeho splatnosti.

My bydlíme v domě 20 let a po těch dvaceti letech budeme mít POPRVÉ vyúčtováno podle řádných měřidel..

…a víte co? Měří méně než 1/2 toho co bylo „měřeno“ těmi starými…

tady nejde o nějakou drobnost opomenutí ověření o rok… o dva.. tady správní firma vybírala peníze na výměnu vodoměrů a tu nedělala.

pokud by nám nevyhověl byl by to v podstatě návod na ignorování zákona o metrologii a SVJ by se dozvěděly, že když si to odhlasují nemusí měnit.

to je ale v naprostém rozporu s tím co je nyní rozhodovací praxí.

A samozřejmě jsem rád, že i NS potvrdil, že konstantní judikatura ohledně požadavků podmiňujících splatnost vyúčtování se vztahuje na SVJ vs vlastník jednotky.

A jinak co se týče práva a spravedlnosti, jsem úplně za jedno s Vámi. Ohledně reality českých soudů uvidíme, jak se to dál ve Vašem sporu vyvrbí. Nejsem takovým optimistou co Vy, protože v minulém rozhodnutí si NS docela protiřečil. V jednom odstavečku se tvářil, jak je samozřejmě nutné prokázat řádnost vyúčtování a jeho zákonnost, což logicky vodoměry s prošlými atesty bez dalšího nikdy nemohou splnit. Ovšem v mnohem delších odstavcích zároveň NS tvrdil, že vlastně všechno už prokázali a se všemi Vašimi námitkami se soud vypořádal.

Viz text co je logický, spravedlivý a jak by měl soud v právním státě rozhodovat.

Lze přisvědčit dovolatelce, že rozhodnutí shromáždění o schválení vyúčtování nezbavuje společenství povinnosti prokázat výši pohledávky za jednotlivými vlastníky jednotek. Shromáždění vlastníků není oprávněno rozhodovat o schválení vyúčtování (o jeho souladu s právními předpisy), a jeho rozhodnutí proto nemůže zhojit případné nedostatky a způsobit splatnost vyúčtování.

Oproti textu, co tvrdí, že soud proběhl v pořádku a požadavky toho menšího odstavečku vlastně byly v řízení už splněny.

Dovolatelka dále vytýkala odvolacímu soudu, že neprovedl dokazování ke správnosti vyúčtování a nevypořádal se se všemi jejími námitkami, tedy že řízení je postiženo vadami. Existenci tvrzených vad však dovolací soud nezjistil. Odvolací soud pokládal za správný názor soudu prvního stupně, že v dané věci je namístě aplikovat vyhlášku č. 372/2001 Sb. a odkázal na odůvodnění rozsudku soudu prvního stupně, v němž v souladu s § 157 odst. 1, 2 o. s. ř. podrobně popsal, jaké důkazy provedl, jak je hodnotil a jaké skutkové i právní závěry učinil. Nelze proto hovořit o tom, že se námitkami žalované nezabýval.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka, že se odvolací soud ve svém rozhodnutí odchýlil od rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2003, sp. zn. 21 Cdo 803/2002. V tomto rozsudku dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, že o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.

Byť se uvedené rozhodnutí zabývalo vyúčtováním provedeným pronajímatelem nájemci bytu, lze souhlasit s dovolatelkou, že tyto závěry je třeba aplikovat i v poměrech bytového spoluvlastnictví. Je-li vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody regulováno stejným právním předpisem jako u vztahů založených nájemní smlouvou, neexistuje důvod, aby vyúčtování provedené společenstvím vlastníků (splatnost nedoplatku/pře­platku) bylo posuzováno odlišně od vyúčtování provedeného pronajímatelem. Proto i v případě vyúčtování provedeného společenstvím vlastníků je soud povinen zkoumat, zda vyúčtování bylo provedeno řádně, v tomto případě podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. Odvolací soud (soud prvního stupně) v odůvodnění svého rozhodnutí sice uvedl, že tato judikatura se na projednávanou věc nevztahuje, ve skutečnosti se však závěry v ní vyslovenými řídil, neboť zkoumal soulad předmětných vyúčtování s vyhláškou č. 372/2001 Sb. a dospěl k závěru, že vyúčtování byla provedena řádně. Jeho závěry tudíž citované judikatuře v konečném důsledku odpovídají.

Takže mám za to, že ve skutečnosti vůbec netušíme, jaký náhled na provedené dokazování řádnosti, správnosti a tedy splatnosti vyúčtování NS měl a je skutečně dost podezřelé, že NS to zrušil ve finále kvůli něčemu jinému a nikoliv protože by SVJ neprokázalo před soudem splnění požadavků kladených na vyúčtování.

Uvidíme.

Protože mám za to, že v tuto chvíli teprve čekáte na písemné vyhotovení nového pravomocného rozsudku MS, tak pokud byste o to měli zájem, až jej budete mít a budete psát dovolání, klidně rozsudek a vznikající dovolání pošlete k přečtení (email dorazil, i když jsme reagovali jen zde), víc hlav může víc vědět a my vám bezplatně k tomu pošleme minimálně názor a evetuální připomínky s kterými bude na Vás jak naložíte. Situace odpírání práva členům SVJ nás natolik štve, že kde to jde a pokud máme čas, snažíme se pomoci.

Měnit judikaturu či ji vytvářet není jednoduché, chce to jedince odhodlané za svá práva bojovat, trvá to, není to zadarmo, ale věřím, že nakonec se spravedlnosti před českými soudy domůžeme. (Tedy do změny judikatury bohužel ne každý, protože většinou se u vadné judikaturu nepodaří prosadit lepší a spravedlivější pojetí na první pokus).

budu se těšit na ten Váš

ony tu chybí ty předchozí rozsudky.

Problém je v tom, že zrušené rozsudky vždy „shledaly vyúčtování provedené v souladu s vyhláškou s ohledem na hlasování SVJ“

jenže toto zdůvodnění nyní je nepoužitelně.. . Navíc NS přidal podmínku, že vyúčtování musí být ve správné výši a my jsme neuhradili předmětná vyúčtování, protože bez důvodně (zdražení energie, nebo nárůst zachytávaných hodnot) stouplo na dvojnásobek oproti předcházejícím a následujícím vyúčtováním. A to se neprojednávalo a nezdůvodňovalo vůbec… nicméně uvidíme…

já k tomu totiž už vyštrachal rozhodnutí US a to myslím rozhodující, které tu ale uvádět z pochopitelných důvodů.

Maximálně někde soukromě

Jedno velmi pěkné rozhodnutí ÚS v této věci také znám, pošlete klidně mailem, příští týden vám pošlu to, co používáme my.

---------------------
„Čeští soudci nesoudí a když už soudí, dělají advokáty silnější straně…“, neboť místo aby požadovali důkaz řádnosti po SVJ, tak chtěli po žalovaném, aby prokázal opak.

„Nepřisvědčil námitce žalované, že vodoměry bez platného ověření ve svém součtu neměří správně a že by tuto skutečnost měl žalobce vyvracet, neboť by tím docházelo k nepřijatelnému přenesení důkazního břemene na žalobce.“
---------------------

Naprosto s Vámi ve všem souhlasím. Jenže dle mého názoru tady může nastoupit argumentace žalované, že v zásadě nelze prokázat něco, co neexistuje (právnící mají na to konkrétní výraz).

v právním státě, který i díky triu soudců NS Brzobohatá/Fe­rák/Dýšková nejsme, by vyúčtování s použitím neověřených vodoměrů, což je nezákonné, nebyla řádná a tudíž splatná. usnesení shromáždění, že na rozúčtování se použijí neověřené vodoměry (tj. usnesení „na nás se zákony nevztahují“), by bylo absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

soudci Brzobohatá/Frrák/Dýš­ková (zde nová posila NS Jackwerthová) nám tímto sdělují, že zákony se dodržovat nemusí (neb pro rozúčtování se mohou používat neověřené vodoměry s rozporu se zákonem) a nadto že zákony stanovuje většina (neb většina si odsouhlasí, že zákon neplatí).

pokud by se podařilo spor rozjet, sehnal bych si znalecký posudek, že vyúčtování není řádné. a dále argumentoval absolutní neplatností usnesení shromáždění pro rozpor s dobrými mravy.

Počkejte toto ale prozatím NS neřekl. To se snaží protlačit soud městský.

NS ani neřekl, že hlasování je zákonné, ale, že o zákonnosti se musí rozhodnout v žalobě a tu jsme pro nadbytečnost stáhli.

Mně ten rozsudek NS připadá rozumný protože říká, ať si odhlasují co si odhlasujį, pokud zasáhnou do práv člena nezákonným vyúčtováním, nemohou ho vymáhat.

BTW my máme mnohem víc než znalecký posudek. Máme stanovisko autora vyhlášky Ministerstva pro Místní rozvoj, kde jasně konstatuje, že jde o vyúčtování v rozporu se zákonem. A to samé od ÚNMZ a ČMI. Akorát soudkyně na jednání se tím odmítla zabývat…

Problém nevidím v NS ale v tom, že MS ho ignoruje.

Nepodléhejte dojmu, že jeden odstavec, co se Vám líbí, převrací zbytek.

NS řekl že vaše námitky soud zohlednil. Dále řekl, že správnost vyúčtování byla dostatečně prokázána. Že soulad s příslušnou vyhláškou byl prokázán. Ale že je nutné ještě počkat, zda byl schválen způsob rozúčtování, protože není možné předjímat výsledek řízení o tomto usnesení SVJ. Tento spor o usnesení SVJ jste sám ukončil, protože jste podlehl dojmu, že NS říká něco jiného, než v tom rozhodnutí NS je.

Berte to prosím skutečně radši tak, jak píšeme. Je to pro vás sice nemilé, ale z hlediska vaši další argumentace soudům mnohem bezpečnější. Dojem, že dvě věty úplně vymazaly z rozhodnutí několik odstavců před a několik po je nesmysl. Nosným důvodem rozhodnutí NS je jen a pouze skutečnost, že se mělo počkat na výsledek rozhodnutí o usnesení. Nic jiného. Taktéž podléhat dojmu, že soudci znají zákon, že rozhodují vždy dle zákona a že jim jde o spravedlnost je nebezpečný postup. Je to totiž tak, že nejen o skutkovém hmnotněprávním stavu je musíte přesvědčit, ale dokonce i jim předložit na podnose všechny relevantní zákony a právní posouzení, vše jim dopodrobna osvětlit a vyargumentovat a ještě mít stěstí, že narazíte na jedince, co budou ochotni číst a naslouchat.

Tím spíše před řízením u NS či ÚS, kde máte jen jeden pokus písemně.

Pokud byste měl pravdu v tom, jak rozhodnutí NS vnímáte, zhruba tak půlka textu celého rozhodnutí, kde Vám NS za pravdu rozhodně nedává by v něm nebyla. Ale ona tam je, tak jí ve vlastním zájmu neignorujte.

velmi pečlivě jsem si to pročetl a ano máte pravdu NS uvedl, že soud shledal vyúčtování řádným (ovšem shledal ho řádným s ohledem na hlasování o použití vodoměrů bez ověření, tedy s tím, že hlasování nezákonnost zahladilo).

Ona je tam taková perlička od OS Praha 10:

Ačkoli bylo v řízení prokázáno, že vodoměry teplé vody nebyly měněny nejméně již od vzniku žalobce v roce 2009, nebyly pravidelně v rozporu se zákonem ověřovány a kalibrovány, což lze považovat za správní delikt, neshledal soud
obranu žalované důvodnou.

Soud se ztotožnil s názorem žalobce, že ust. § 5 odst. 6 vyhl. 372/2001 Sb. by byl aplikován na situace, kdy nejsou instalovány vodoměry vůbec. Tomu tak v souzeném případě ale není. Pro souzenou věc je totiž podstatné po právní stránce aplikace ust. § 5 odst. 4 nebo 6 vyhl. č. 372/2001 Sb., to, zda vodoměr, který byť nesplňuje zákonné podmínky revize, měří správně či nikoliv.

čili vyúčtování bylo provedeno vodoměry nesplňujícími zákonnou povinnost (tedy nikoli v souladu se zákonem) ale to neva měří správně... Což dovozoval z toho, že měřily obdobně i v předcházejících letech, kdy byly opět neověřené...

ty řádné dnes měří 1/2 toho co ty 20 let staré....

no. soud městský zrušil tento rozsudek a vydá nový a uvidíme jak si tam poradí s odůvodněním řádnosti vyúčtování. Každopádně s důvodem dovolání začínáme od nuly a tedy rozhodně velmi pečlivě zohledním co píšete a nejspíš požádám i o Váš názor.

Nicméně i u toho ústavního to rozhodně není bez šance

Mimochodem ty zákony samozřejmě cituji v každém podání k soudu.

Například 505/1990 §11 odst. 1

Používání měřidel
(1) Stanovených měřidel může být používáno pro daný účel jen po dobu platnosti provedeného ověření. Novému ověření však tato měřidla již nepodléhají, pokud prokazatelně přestala být užívána k účelům, pro které byla vyhlášena jako stanovená.

a soudy se prostě tváří, že neexistuje a vůbec se neobjevil ani v odvodnění ani v souhrnu předložených důkazů.

Problém je, že soudci a soudkyně v ČR se už téměř 20 let navzájem utvrzují v tom, že dodržovat zákony je v SVJ nutné pouze u „důležitých“ záležitostí, což není dle nich téměř nic.

Ke změně tohoto zcela pomýleného náhledu „orlů práva a spravedlnosti v talárech“ je zatím ještě daleko…

Navzdory tomu že většinově se podle mě shodneme na tom, že skutečně by mělo platit, že zákony se dodržují jaksi ze zásady a nikoliv, že jakýkoliv podvod, jakékoliv porušení zákona v usnesení SVJ je platné, pokud nejde o multimiliónové rekonstrukce či volbu členů výboru, což je obsahem dosavadní vadné judikatury.

Já si myslím, že toto NS rozhodl citlivě. Rozhodl, že schválit mohou opravdu i nezákonný postup, ale pro splatnost vyúčtování je podmínkou, že je provedeno dle zákonů a hlasování SVJ nemůže zahladit nezákonný stav a přivodit splatnost.

Nemusíte se tedy složité soudit. Postačí odmítnout vyúčtování.

V právní státě by mělo platit, že nezákonný postup nelze většinově vnucovat menšině, tedy bez 100% souhlasu by usnesení SVJ mělo být neplatné jen pro prostý nesoulad se zákonem.

Vidím v tom jen další důkaz marnosti českých soudů.

Pravda je, že vlastne nevím jak by rozhodl soud ve věci hlasování o provedení vyúčtování v rozporu se zákonem, protože ten soud nakonec neproběhl. Pro nás byl nadbytečný. Rozhodně ale, by naše argumentace šla cestou, že společný majetek za který ručíme, je nezákonným postupem vystaven nebezpečí vysoké pokuty. (Za použití vodoměrů bez ověření je pokuta až 1mil Kč) a tedy, že je zásadním zásahem do našich práv jsme-li nuceni nést odpovědnost za nezákonné jednání většiny. U výboru totiž, hlasujete-li proti, své odpovědnosti se vyhnete.

Pokud bys ve vašem vlastním vyúčtování nezákonnou platbou (v rozporu se zákonem provedeným vyúčtováním) nemůže vyúčtování nabýt splatnosti