Žaloba na shromáždění

Myslím, že je to jasné – na schůzi byly schváleny stanovy výhodné pro družstvo – mj. obsahují zákaz poskytování dokumentů domu, dopad tohoto zákazu Andruš vyzkoušela již na své kůži – požádala o kopii zápisu z inkriminované schůze a družstvo odmítlo kopii umožnit s odkazem právě na tyto stanovy. Doporučuju do žaloby tuto příhodu uvést jako podpůrný argument (prokázat důležitou záležitost). Máte ale pravdu, jestli nyní 80 % hlasovalo pro, může být výsledek podobný. Možná se podaří získat podporu části nerozhodnutých, ale lidé obecně spíše důvěřují družstvům, ke kterým vzhlížejí jako k božstvu. A příště si družstvo účast ohlídá, nažene ostatní vlastníky, dá do pořádku plné moci, zkusí někoho podplatit (družstvo slíbí, že pošle do bytů svého instalatéra a tím zajistí podporu několika hlasů). Je možné, že až se družstvo o žalobě dozví, svolá novou schůzi, aby „zahojilo“ případné zneplatnění usnesení ze žalovaného shromáždění. Tj. soud sice zneplatní, ale stanovy i tak budou platit, protože byly schváleny „podruhé“. Obávám se, Adruš, že vaše úsilí vidím bledě, toto nemá naději na úspěch. Jakmile je protihráčem družstvo, takový spor nikdy nevyhrajete.

Andruš píše, že o zápis písemně požádala („až po písemné výzvě nám zápis ukázali“). S náhradou nákladů mi to přijde sporné, přece byla přítomna na schůzi, co má podle Vás ze zápisu kontrolovat? Dotaz se mi jeví zajímavý, bude se řešit, zda může být vlastník jednotky zastoupen na shromáždění, když stanovy zastoupení výslovně neumožní, tedy zda lze judikát sp.zn. 29 Cdo 3399/2010 uplatnit též v režimu NOZ. Naopak neexistenci společného zmocněnce, resp. písemných zmocnění, příliš šancí nedávám, protože NOZ nepředepisuje, že určení společného zmocněnce musí být učiněno písemně, jestliže tedy jeden z manželů se na schůzi dostavil, předpokládá se, že má od druhého manžela (ústní) zmocnění.

Jelene, pokud se dá prostou účastí na shromáždění ověřit, zda je shromáždění usnášení schopné a co je v plných mocech, tak jsem z toho jelen. Chápala bych to u domu, kde jsou 3 vlastníci. Ale pokud je vlastníků více než 10 s různými podíly a navíc všechny neznáte a někteří poskytnou plnou moc, tak účastí na shromáždění nemáte šanci zjistit vůbec nic. A to že SVJ nechce poskytnout kopie, je už samo o sobě dost podezřelé. Nejspíš tam bude nějaký švindl. Pokud by nebyl, neměl by nikdo problém kopie udělat, nemyslíte?

Magda

Právě že už se blíží příští týden konec lhůty 3 měsíců. Družstvo nechtělo umožnit nahlédnout do zápisu a vlastně jsem byla i překvapena, když mi zavolali, že tedy můžu přijít (poslali jsme výzvu, kterou podepsali čtyři vlastníci, více podpisů se nám nepodařilo získat, ostatním je to jedno a nepodpoří nás).

Zvídavá, kopie nemusí být shodná se záznamem, který se sepisoval na shromáždění. Je nárok, či právo? Vy chcete žalovat shromáždění?

V souvislosti s případem Magdy, který popisuje ve vedlejším vláknu, opravdu nevidím budoucnost „aktivních“ vlastníků růžově. Je zřejmé, že většina lidí chce pouze „bydlet“ a o nic se nestarat. Starost o dům svěřují třetí osobě – často družstvu (případ Adruš). Ale vlastní výbor také nemusí být výhrou (případ Magda).

Podle § 258 (parafrázuji): vlastník může navrhnout soudu, aby rozhodl o neplatnosti rozhodnutí shromáždění pro jeho rozpor se zákonem nebo se stanovami, pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů společenství.

Zajímává je druhá část věty „pokud se neplatnosti nelze dovolat u orgánů“.

Uveďme si příklad: shromáždění se stane v určité fázi neusnášeníschopné, na začátku bylo 56 % a po půl hodině odejde 5 lidí a účast klesne na 46 % – mělo by se rozpustit, ale pokračuje se v hlasování. Některý vlastník na neusnášeníschopnost upozorní a požádá o zaprotokolování, ale je překřičen ostatními, kteří ho seřvou, protože se jim nechce se obtěžovat s opakováním schůze. Nevýhodné stanovy, které nikod nečetl, s výjimkou aktivního vlastníka, jsou odhlasovány většinou 85 %.

Podle § 258 by měl oponentní vlastník se dovolat u orgánu (u předsedy, výboru, shromáždění). Co to v daném kontextu znamená? On se už přece dovolal – upozornil na neusnášeníchopnost a dokonce požádal o zaprotokolování své námitky. Byl však překřičen. V zápise nic není.

Má tedy reklamovat zápis. Ale zápis nedostane do ruky. Pouze ho viděl a to ještě „na poslední chvíli“.

Andruš nepíše, kdy se konala schůze, počítám před prázdninami, čili 3-měsíční lhůta pro podání žaloby může končit příští týden? V září?

Zápis nemá. Co tedy reklamovat?

Písemně o zápis požádala. Zápis ale SVJ neposkytlo.

Obávám se, že soud toto nebude zajímat. Soud nebude chtít zasahovat do autonomie právnické osoby.

A žalobu zamítne.

Adruš měla možná nejprve žalovat podle § 1179 o vydání zápisu. Soud potrvá rok – a prošvihne 3-měsíční lhůtu pro podání žaloby přehlasovaného vlastníka.

§ 1209 „do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl“ – lhůta zde neběží od okamžiku, kdy Adruš získala zápis ze shromáždění, protože se schůze zúčastnila a o rozhodnutí se tedy dozvěděla už v okamžiku hlasování. Pokud by se nezúčastnila, začala by se lhůta počítat až od okamžiku, kdy „se dozvědět mohla“, tedy pravděpodobně založením zápisu do sbírky listin, na webovou stránku společenství, vyvěšením na domovní vývěsce. V případě Adruš je však evidentně praxe taková, že družstvo zápisy nedává k dispozici nikomu, tedy je ani nezveřejňuje na domovní vývěsce, natož na webu (to by Adruš nepotřebovala kopii a sama by si z webu zápis vytiskla).

Otázka je, zda soud neřekne, že Adruš měla nejprve žalovat vydání zápisu a až poté žalovat neplatnost schůze.

Zbytečně to komplikujete. Andruš požádá o kopie listin, pokud je nedostane, podá žalobu k soudu na neplatnost usnesení. Klidně do žaloby uvede, že to dělá z opatrnosti, protože neví, zda stanovy byly vůbec schváleny a k podkladům se nemůže dostat.

Andruš nemůže čekat, až vysoudí zápis. Musí vše zažalovat hned. Jinou možnost nemá. I tak času určitě moc nezbývá.

Magda

Na usnesení shromáždění a jeho jednání je nutné se dívat jako na právní jednání. Soud bude vždy v rámci společenství otázku usnesení přednostně vykládat tak, aby nalezl výklad, kterým se dá vyložit jeho platnost (§ 574 „na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné“)

Dokonce, pokud bude usnesení v rozporu se zákonem, avšak zrušením usnesení hrozí způsobení škody, soud konstatuje, že je usnesení v rozporu, ale nezruší jej. Pokud se od okamžiku schválení stanov SVJ podle stanov řídí, a členové se stanovám podřizují, soud tedy Adruš žalobu zamítne a stanovy zůstanou v platnosti.

Na právní jednání se nahlíží jako na platné, nikoli ovšem, pokud se ukáže, že je neplatné.

U stanov nemůže soud tvrdit, že jde o nedůležitou záležitost. Adruš bude legitimovaná k podání žaloby. Pokud stanovy schválené dle zákona nebyly, tak platné nejsou!!!! To není žádný zásah do práv ostatních a nevím, jaká škoda při konstatování, že stanovy jsou neplatné může hrozit. Zkuste nám to vysvětlit. Protože pokud soud takovou žalobu zamítne, protože by šlo o nepřiměřený zásah do práv ostatních, bude si to muset zdůvodnit.

Magda

Soudě dle vašeho případu krajský soud nic odůvodňovat nemusí.

Musí, ale nedbá :-(. Přečtěte si 26 Cdo 5363/2014. JUDr Brzobohatá měla snahu to vysvětlit, ale soudci VS to asi nečetli.

Ale kvůli tomu, že existují vadné rozsudky se přeci nepřestaneme bránit.

Magda

Magdo, máte naivní představy. Existuje něco, jako standardizace soudních rozhodnutí. Někdy vloni jsem viděl televizní reportáž, ve které si soudci pochvalovali jakýsi nový software, který umí intelegintně podle klíčových slov nabízet hotový text rozhodnutí – předpřipravené šablony na základě předchozích rozsudků, které byly do programu předem naládovány. Soudy přece mají rozhodovat „předvídatelně“. I díky tomu se také zásadně zvedla rychlost rozhodování soudů. Ještě před 2 roky trvalo soudní řízení 2 roky. Dnes trvá 3 měsíce. Rychlost přičtěte navrub právě tomuto „vynálezu“.

„Ještě před 2 roky trvalo soudní řízení 2 roky. Dnes trvá 3 měsíce.“

Z praxe:
Jedno řízení zatím 12 let, není skončeno.
Další řízení skončeno za 6 let.
Další řízení zatím 5 let, není skončeno, ani nebylo jediné ústní jednání.
Další řízení 3–5 let, nejsou skončena.

Prý 3 měsíce, Jelene, vy nám snad přispíváte z Marsu. Za 3 měsíce si ani nepřečtou žalobu.