Žaloba na nedoplatek na zálohách
Před několika dny jsem napsal, že na mne byly podány 2 žaloby ve stejné věci, tj. neuhrazený nedoplatek za rok 2008. Zmínil jsem se, že vymáhané částky nebyly stejné, druhá byla nezanedbatelně vyšší než můj nedoplatek za rok 2008. Zjistil jsem, že ve druhé žalobě, která byla podána v lednu 2010, k nedoplatku za rok 2008 PŘIČETLI ještě nedoplatek na zálohách za rok 2009 ke dni 31.12.2009. Právě jsem obdržel vyúčtování za rok 2009 a zjistil jsem, že zálohy předepsanané na rok 2009 byly dost přepálené. Né, že bych byl v přeplatku, to zdaleka ne, ale dluh na zálohách 2009 se dost zredukoval.
Otázka: Mohl na mne výbor podat v lednu 2010 žalobu i kvůli nedoplatku na zálohách 2009 ke dni 31.12.2009, když k tomuto dni ještě ani neměl vyúčtování za rok 2009? Dokonce mi ani nestihli napsat upomínku, že jsem v prodlení i s placením záloh 2009. Začínám z toho být jelen.
Vážený anonyme, Jsem přesvědčen, že výbor mohl podat jakoukoliv žalobu. Jde jen o to, co u soudu prokáže a jaký názor nakonec bude mít soud. Ještě bych si dovolil Vám vysvětlit následující: Účetní rok začíná obvykle v lednu. V lednu – březnu jsou obvykle spotřeby tepla vyšší, než jsou měsíční zálohy. Z čeho myslíte, že se faktury platí? Pokud nemá SVJ jiné rezervy tak z přeplatků služeb předchozího roku. Kromě toho někteří dodavatelé požadují zálohy předem. Nebudu již odpovídat z čeho se platí. To jsou dva z řady důvodů, proč je potřebné stanovit zálohy tak, aby byl určitý přeplatek. Zhruba v červnu se zálohy srovnají a je možno přeplatky předchozího roku vrátit. Do října se pak zase vytvoří určitý přeplatek, který slouží i ke krytí zvýšených spotřeb v listopadu a prosinci. Na konci by měl vyjít alespoň takový přeplatek, aby sloužil ke krytí zvýšených spotřeb počátku následujícího roku. Pokud někdo má nedoplatky, ještě je odmítá platit a myslí si, jak s ostatními vybabral připravuje tak velké problémy těm, kteří se snaží udržovat vyrovnanou platební bilanci. V našem SVJ by po třech měsících následoval návrh na vystavení platebního příkazu, jak zde již někdo ve svém příspěvku zmiňoval. Buďte tedy rád, že váš výbor s Vámi jednal ještě velmi benevolentně.
Jirka
Demagog jste schopný, pane Kruppe.
Souhlasím s tvrzením, že spotřeba energií (elektřiny i plynu) není v roce rozložena rovnoměrně.
Asi zjevně elektřinu ani plyn neplatíte, protože jinak byste věděl, že dodavatelé i nerovnoměrnou spotřebu účtují rovnoměrně. Ono ostatně měřící zařízení u maloodběratelů většinou ani neumožňuje při ročních odečtech sezónnost odběru zachytit. O velkoodběratelích, jak předpokládám, debata není.
Henrietta
Chcete podrobnější výklad, pane Kruppe, máte ho mít. Vycházím z Vašich údajů: Fakturace mimo topné období 0 Kč (1.6.-31.8.), v topném období 100 tis. Kč (1.9.-31.5.). Dále jste napsal, že účetní rok začíná 1.1. Začněme tedy počítat 1.1.
Zálohy 900 000 Kč / 12 měsíců = 75 000 Kč / měsíc.
Za leden přijde faktura v únoru s datem splatnosti v březnu. Atd. Mezitím, tj. do data splatnosti lednové faktury, dojdou zálohy za leden, únor a podle data splastnosti záloh i za březen.
Je tedy jasné, že navyšování záloh nad spotřebu je Vaším stylem argumentace neobhajitelné.
Vhodné řešení je stanovit vhodným způsobem datum splatnosti záloh.
Už je to jasné, nebo chcete ještě podrobnější výklad?
Společenství neslouží kolektivnímu spoření ani vytváření finačních polštářů, jak zde prosazují někteří přispěvatelé.
Henrietta
Paní Henrietto.
V lednu zaplatíte zálohu 90 tis. Faktura za leden 140 tis. přijde 5.2. se splatností 18.2. Pokud platíte sipem, přijdou peníze 2.2, 2.3. atd.
Tedy 18.2. potřebujete 230 tis. ale peníze za únor dostanete 2.3. Co radíte? Za únor potřebujete 18.3 dalších 120 tis., to je už 350 tis. Jenže vy máte 200 tis. Až 3.4. dostanete peníze za březen, tedy 300 tis. Takže těch 150 tis. přeplatku potřebujete. Březen počítejte zase 120 tis, to vám chybí dalších 20.
Jirka
Uvádíte datum splatnosti 18. dne následujícího měsíce. Vše, co potřebujete udělat, je stanovit datum splatnosti záloh před 18. den měsíce. Např. splatnost záloh 15. den v měsíci by mohla být dobrým řešením.
Zkuste si to propočítat. Vyjde Vám to i s reservou.
Henrietta
To máte v podstatě pravdu, vycházelo by to o 100 tis. líp ale museli bychom opustit to SIPO. Sipem přijde část plateb 20. v měsíci a zbytek 2. následujícího měsíce. Myslím ale, když se se zeptám, tak bude většina pro SIPO a přeplatek
Jirka
Pokud trváte na SIPO (já ne) a SIPO funguje tak, jak popisujete, i to se dá vyřešit:
(A) Buď je třeba předepisovat platby pro SIPO o měsíc dříve, aby byla doržena splatnost před 18. dnem měsíce.
(B) Nebo ti, co chtějí platit přes SIPO, složí jeden mimořádný „polštář“ ve výši měsíční platby. Takovýto polštář bude složen dobrovolně, rozhodně z toho nelze vyvozovat, že je nezbytné tvořit finační polštář, jak zde někteří diskutéři navrhují. SIPO žádá polštář.
Každý nechť se rozhodne, zda platit přes SIPO (tj. o měsíc dříve a nebo s vytvořeným polštářem), nebo převodem v daném měsíci (volím to druhé).
Henrietta
Henrietta označila pana Kruppa za schopného demagoga a pak mu vzkázala: "Společenství neslouží kolektivnímu spoření ani vytváření finačních polštářů, jak zde prosazují někteří přispěvatelé."
Vzápětí sama navrhla, aby se zálohy v SVJ předepisovaly o měsíc dříve (ejhle finanční polštář), nebo aby se od všech vlastníků vybrala jedna záloha navíc (finanční polštář, že?)
Henriettě zřejmě dělalo potíže pochopit, že zálohy se vybírají rovnoměrně, kdežto výdaje na topení jsou většinou sezónní. SVJ se nesmí dostat do červených čísel; musí zde tedy po celý rok existovat přeplatek záloh. Henrietta - a někteří další - nemají tušení o tom, jak reálně funguje společenství. O to více rozdávají bezcenné rady a napomínají ostatní diskutující.
lake
„Vzápětí sama navrhla, aby se zálohy v SVJ předepisovaly o měsíc dříve (ejhle finanční polštář), nebo aby se od všech vlastníků vybrala jedna záloha navíc (finanční polštář, že?)“
Nic takového jsem nenapsala.
Napsala jsem něco zcela jiného, totiž za předpokladu, že členové budou trvat na placení přes SIPO, pak to lze vyřešit jedním ze shora uvedených důvodů.
Jde o to, že je třeba dodržet lhůtu splatnosti záloh, a to bez ohledu na způsob úhrady. Pokud SIPO skutečně vnáší do plateb značné zpoždění, jak bylo uvedeno (sama se SIPO nemám zkušenosti, hradím bankovním převodem, příjemce má platbu za 1–2 dny, pouze přejímám, co bylo řečeno) a členové trvají na úhradě přes SIPO, pak jsem navrhla, aby společenství jim vyšlo vstříc.
Žádný polštář tím společenství nevzniká. Polštář vzniká provozovateli SIPO.
Henrietta
Lake čtěte pozorně a přemýšlejte.
Již název příspěvku, na který reagujete, říká, že polštář nepotřebuje SVJ, ale SIPO, nebo přesněji ti, kteří SIPO používají.
Ve svém vyjádření záměrně zkreslujete nepřesnou citací původní vyjádření Henrietty.
Neuvedené (panem lake ignorované)části příspěvku Henrietty: „Pokud trváte na SIPO…“ „…předepisovat platby pro SIPO o měsíc dříve…“ „… ti, co chtějí platit přes SIPO, složí jeden mimořádný „polštář“ …“ „…SIPO žádá polštář.“ „Každý nechť se rozhodne, zda platit přes SIPO…“
Přeji pěkný den
Souhlasím s lake a myslím, že se začínáme bavit o blbostech. Jestli SIPO nebo ne je jenom technická záležitost a nechme to na vůli majitelů. Faktem je, že ke krytí nerovností v odběrech je třeba mít k dispozici peníze. Jestli to nazveme přeplatek, polštář, kontokorent, nebo ještě nějak jinak je druhořadé. To už je zase jenom technická záležitost. Samozřejmě nemusíme mít přeplatky, když si budeme půjčovat. Půjčovat si můžeme zase jen od majitelů, nebo od banky. Každý nechť zváží, co je pro něj lepší. Ekonomicky, nebo na přemýšlení. Já radši přemýšlím než platím.
Jirka
„Já radši přemýšlím než platím.“
Napsal pan Krupp. Prve napsal, že raději platí polštář. Tak si vyberte, třeba změnil názor.
Nikde jsem nenapsal, že raději platím polštář. Naopak celou dobu tvrdím, že nejvýhodnější je přeplatek. O něm napsal pan Sládek, že on raději kontokorent, neboť přeplatek je složitý na přemýšlení. Znovu opakuji, že já raději ten přeplatek a přemýšlení. On i ten polštář vyžaduje přemýšlení. Možná ještě víc. To přemýšlení je alternatva kontokorentu. Platíš půjčku = nemusíš přemýšlet
Jirka
Krupp: „Nikde jsem nenapsal, že raději platím polštář. Naopak celou dobu tvrdím, že nejvýhodnější je přeplatek.“
Krupp: „Polštář a přeplatek jedno jest.“
Nějak se rozhodněte.
Henrietta
Henrietto,
chytla jste mě za slovo. On je polštář opravdu vlastně přeplatek. Přeplatek v tom smyslu, jak ho chápu já je určen a vypočítán z pozice SVJ a je pro všechny relativně stejný. Polštář, jak ho popisujete Vy, jestli jsem to správně pochopil, je placen jenom někým. To je daleko složitější na zúčtování a z toho důvodu se mi to nelíbí. Ale i tak se jedná o určitou formu přeplatku.
Jirka
Může se stát, že nevymyslíte nic než a) nestejné měsíční platby,
- zbytečně velký „polštář“ po většinu roku. Pokud nechcete zvolit
Souhlasím, že jsou to jen technické záležitosti, ale o čem tedy tahle diskuse vlastně je?
Co je s tím formátováním? Napsal jsem malé „b“ a závorku.
Chtěl jsem jen říci, že pokud se v krátkém období roku nevhodně sejde několik plateb (např. poplatek za komunální odpad, pojistné, elektřina, atd.) tak můžete přemýšlet jak chcete a stejně nic nevymyslíte. Buď budete udržovat po většinu roku „polštář“ a nebo si musíte vzít krátkodobý úvěr na překlenutí kritického období. Pan Krupp rád řeší rébusy, ale některé prostě řešení nemají. Kontokorent má výhodu, že funguje automaticky bez nutnosti přemýšlet. Nehledě k tomu, že v některých domech se osoba vhodná k „přemýšlení“ ani nevyskytuje.
Ještě dodatek.
Osobně proti vytvoření „polštáře“ – finanční rezervy nic nemám. Naopak. Jsem toho názoru, že řádný hospodář si takový polštář má vytvořit.
Ale povinnost to není.
„SVJ se nesmí dostat do červených čísel; musí zde tedy po celý rok existovat přeplatek záloh.“
Tentokrát pan lake pravdu nemá. SVJ žádný polštář nepotřebuje. Může si sjednat s bankou kontokorent. Členové SVJ se musejí rozhodnout, jestli budou sami poskytovat krátkodobý úvěr, nebo za to zaplatí bance poplatky a úroky. Obojí má své výhody. Osobně jsem pro kontokorent, vytváření polštářů je totiž náročnější na přemýšlení a je lehké udělat chybu. To pak vede výbor k tomu, aby pro jistotu nadsazoval zálohy.
Pane Sládku, kontokorent je opět finanční polštář. Jen jej netvoří vlastníci jednotek svými zálohami, nýbrž svými závazky. "Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu" (§ 13 odst. 7 ZoVB). Jestliže tedy banka půjčí SVJ peníze, jde o závazek, za který ručí vlastníci svým majetkem.
Cashflow nelze okecat ...
Máte samozřejmě pravdu v tom, že kontokorent funguje jako pohodlná pojistka.
lake
Divím se, že se divíte!!!!!!!!!!!!!!!
Musíte být opravdu dost nezodpovědný a bezohledný člověk, když jste dosud neuhradil nedoplatek za rok 2008 a nestydíte se napsat, že jste v prodlení i s placením záloh za r.2009 a chtěl byste snad dostávat upomínky každý měsíc, ne?!
Tak u nás byste nezaplatil 3× po sobě a platební příkaz by byl na soudě . A víte, Vy vůbec, že můžete přijít o střechu nad hlavou ?
Ale k Vaší otázce, ano, výbor mohl na Vás podat v lednu další žalobu k nedoplatkům za rok 2009.
Budete mít možnost se u soudu hájit.
Máte právo na spravedlivý proces, právě tak, jako Vaše společnství vlastníků zastoupené statutárním orgánem, výborem SVJ.
Já vám povím takový příběh, jak zjednodušeně popsat fungování SVJ:
Je rodinný domek, v něm bydlí maminka, tatínek a dvě dospělé děti, všichni vydělávají. Protože mají jeden vodoměr, jeden elektroměr a jedny kamna, dohodnou se, že budou hradit náklady společně, pro zjednodušení rovným dílem. Zároveň se dohodnou, že budou měsíčně dávat do jedné krabičky každý 1500 Kč na služby (voda + elektřina + brikety) a do druhé krabičky každý 500 Kč na drobné opravy domu.
Zatímco tatínek, maminka a dcerka poctivě dávají do krabiček každý měsíc po 2000 Kč, syn se rozhodne, že se mu to zdá moc a tak tam dává jenom tisíc. Rodina v lednu zaplatí měsíční zálohu vodárnám i elektrárnám a musí koupit brikety, takže nejen použije celou zálohu na služby, ale ještě si musí půjčit celý obsah i z krabičky na opravy. V únoru a březnu to samé, kromě záloh vodárně a elektrárně jsou ještě na fakturách nedoplatky, brikety zase došly. V dubnu už se oteplí, briket je potřeba méně a tak na vodu a elektřinu už stačí jen peníze z první krabičky. V květnu, červnu, červenci a srpnu už brikety nejsou potřeba vůbec a tak se podaří vrátit do krabičky na opravy peníze, které se půjčily na služby, a podaří se trošku našetřit i v krabičce na služby. V září a říjnu se vyjde s penězi na služby, které se tam v těch měsících vložily, ale v listopadu se zaplatí voda a elektřina a zbyde sotva na brikety. V prosinci už na brikety není, tak se musí znova sáhnout do krabičky na opravy a půjčit si.
V lednu si tatínek sedne a spočítá, jak to teda bylo. Zjistí, že celkové náklady na elektřinu + vodu + brikety byly 68000 Kč a náklady na opravy byly 16000 Kč. Pokud by všichni platili jak měli, mělo by v kasičce na opravy být 8000 Kč a v kasičce na služby 4000 Kč, takže by se každému 1000 Kč vrátil. Jenže v žádné kasičce nic není. Protože se dohodli na placení všeho rovným dílem, tatínek spočítá, že měl každý dát do kasičky na opravy 6000 Kč a náklady na služby skutečně byly 17000 Kč na osobu – každý měl tedy zaplatit 23000 Kč. Tatínek se tedy obrátí na synáčka, aby doplatil těch 11000 Kč, které tímto dluží, tak aby v kasičce na opravy bylo oněch 8000 Kč a aby si tatínek, maminka a dcera mohli vyplatit své právoplatné přeplatky 3×1000 Kč.
Synáček ovšem pošle taťku do háje s tím, že se mu původní dohoda vlastně vůbec nezdá, protože ségra se každý den sprchuje, máma furt sedí u kamen a přikládá a taťka má puštěnou celý den televizi, kdežto on vlastně celý den někde lítá a spotřebovává minimum. Taťka do něj průběžně hučí, synáček odmítá zaplatit jednak svůj nedoplatek a jednak pořád platí míň než má. A protože nám meziročně zdražily služby a musela se opravit střecha, v listopadu se koupí za poslední peníze z kasičky na opravy brikety a v prosinci si je nutno půjčit na brikety u souseda. V lednu už není na brikety vůbec, nepůjčí už ani soused.
Tak milé děti, a kdo se bude v lednu tatínkovi divit, když chytne synáčka pod krkem a bude po něm chtít nejen nedoplatek z předminulého roku 11000 Kč, ale i nezaplacenou část záloh z roku minulého 12000 Kč? Já teda ne, já být maminkou, ségrou nebo sousedem, kteří všichni marně čekají na své peníze, tak bych mu ho ještě podržela. Ale protože v SVJ cizí lidi nemůžeme mlátit, podáváme na ně žaloby. A víte co, milé děti? Oni nám ještě nadávají za to, že jsme je roky ze svého živili…
P.S. Pane Sládek, ten konec není celý na vás. Vím, že máte problém se stanovením způsobu rozúčtování a další. Ale ten mechanismus je prostě takovýhle. Peníze se v SVJ nenarodí a tak Vaši spotřebu prostě musí táhnout někdo jiný anebo se na ni musí použít peníze určené na jiný účel. Pokud se Váš výbor cítí v právu, nelze se mu divit, že proti nesolventnosti SVJ bojuje. Obzvláště menší SVJ může i jeden neplatič dovést do platební neschopnosti, čemuž se SVJ může bránit jediným způsobem – navýšit zálohy nebo nevyplatit přeplatky těm řádně platícím. Ujišťuji Vás, že i kdyby měl pak neplatič tisíckrát pravdu, že interní mechanismy nefungují řádně, nikdo nebude na shromážděních jeho argumenty poslouchat, každý uvidí jen ty svoje zadržované peníze.
Omne simile claudicat. Ti, kteří ovládají jazyk Ovidiův, vědí, že to znamená „každé přirovnání kulhá“.
Já ten příběh doplním.
Otec je ve skutečnosti otčím, se synem nemluví, ale komunikuje přes matku. Původní písemná dohoda (rozuměj Prohlášení vlastníka) zněla, že na teplo a elekřinu budou přispívat podle velikosti pokoje. Syn má malý pokojík, otčím užívá velkou ložnici a ještě obývák. Otčímovi se to rozleží v hlavě a začne prosazovat dělení nákladů rovným dílem. Syn přes matku vzkáže, ať si po… Ještě dodám, že syn má zákonné právo svůj pokojík, jakož i další části domu (koupelna, WC) užívat. Včil babo raď!
Pane Sládek, baba je zde a jde radit :-)
Pokud se Vám nezdá vyúčtování tepla a elektřiny, tak asi takhle:
Způsob rozúčtování tepla je stanoven natvrdo zvláštním právním předpisem, tj. Vyhláškou 372/2001 Sb. Zde se nediskutuje. Nejsou-li měřáky, rozúčtuje se podle započitatelné plochy, jsou-li, pak 40–50% podle započitatelné plochy a 50–60% podle náměrů s tím, že se konečná částka přepočtená na 1m2 musí vlézt do ± 40% průměru domu. Máte-li rozúčtováno jinak, dopustil se rozúčtovatel porušení energetického zákona a můžete na něj poslat Státní energetickou inspekci.
Pokud elektřinou myslíte osvětlení společných prostor (a neznám dům, kde by byty neměly vlastní elektroměry, i když jeho existenci nevylučuji), pak náklady domu na OSP činí u těch domů, k jejichž datům mám přístup, do 1% celkových nákladů na služby. Rozdíl mezi způsobem na byt a na plochu jednotky by pak ve valné většině případů ani nezaplatil doporučený dopis s reklamací.
Podívejte se tedy ještě jednou na Vaše vyúčtování a ujasněte si, které položky jsou podle Vás špatně. Podle vyhlášky byste měl mít veškeré údaje minimálně ke kontrole vyúčtování tepla a TUV, které většinou činí 60 – 80% nákladů na služby (vyhláška je třeba zde na portále pod záložkou legislativa).
Pročtěte si také pořádně Prohlášení vlastníka, platné Stanovy, ujasněte si rozdíly mezi správou a službami a prostudujte usnesení shromáždění o způsobu rozúčtování služeb. Spočítejte si také cvičně, jak velký rozdíl Vám exisující a „správný“ způsob hodí a zda Vás to opravňuje k zadržování celého nedoplatku vyúčtování (k nehrazení předpisů Vás neopravňuje vůbec nic).
Z pozice předsedy SVJ Vám totiž upřímně řeknu jedno – s neplatiči záloh a oprávněně vyúčtovaných nákladů na služby zametám dost nehezkým způsobem, protože jsem to já, kdo musí zajistit a zodpovídá za to, aby v každém okamžiku roku „bylo na brikety“. A podle toho, co mi tak jdou rukama rozsudky, Vám říkám, že s neplatiči příživníky, kteří kvůli sporné pětikoruně nehradí tisíce či desetitisíce, se moc nebaví ani soudy.
Madam DuPlessis-Bellière (nemohu si pomoci, vždycky když vidím vaši značku, „naskočí“ mi markýza andělů),
jen jsem rozvedl váš pohádkový příběh. Realita je jinde. V Prohlášení je všechno až na vodné/stočné (o teple se v Prohlášení nemluví) zařazeno do nákladů na správu s výslovným požadavkem PÍSEMNÉ DOHODY vlastníků jednotek v případě, že chtějí rozúčtování jinak než podle podílů na společných částech. Stanovy máme vzorové, tam jsem nic k rozúčtování neviděl.
Ve vyúčtování jsou však rovným dílem na jednotku rozúčtovány následující položky: poplatek na správu, účetnictví, odměna výboru, elektřina spol. částí, úklid. Všechny tyto položky mají roční objem 700 tis. Kč. Poměr krajních velikostí bytů 1+kk ku 5+1 je 1:4. Podle mého laického názoru je to jasný §454 OZ.
Odhadem se jedná o zlodějnu v úhrném objemu 100.000 Kč ročně po dobu několika let. Správce je takový Robin Hood naruby: chudým bere, bohatým dává. Sám z toho nic nemá, proč to dělá je pro mne jednou z největších záhad ve vesmíru. Ale možná má písemné instrukce od předsedy.
Jen mám strach, aby soud neřekl, že mám individuální pohledávky vůči jednotlivým majitelům velkých bytů a ať si je vymáhám sám. Některé jsou samozřejmě malé až miniaturní, třeba 10 Kč, můj byt totiž není úplně nejmenší. Podávat 40 žalob o částky 10 až 300 Kč se mi samozřejmě nechce. Já nesu kůži na trh i za ostatních 100 vlastníků malých bytů, kteří také nakonec mohou říci, že jim to okrádání nevadí.
Včíl mudrujte! Jak vidíte mé chance nyní?
P.S. Pro anaj: o střechu nad hlavou určitě nepřijdu, takových sporů mohu zaplatit 50. Jen se ve mně probudili nějaké temné vlastnosti mých předků, malých jihočeských sedláků, kteří byli schopni kvůli maličkosti prosoudit celý grunt.
Vážený pane Sládek,
ujišťuji Vás, že můj nick nemá s markýzou andělů absolutně nic společného; tuto přezdívku jsem pro účely anonymizované korespondence převzala již v době, kdy byl internet v plenkách a kdy jsem o existenci Angeliky naprosto nic netušila, a to podle jiného nositele tohoto příjmení, velkého diplomata a státníka jménem Armand Jean du Plessis, vévoda de Richelieu, známého jako kardinál de Richelieu, jehož pragmatismus je mi blízký. To jen na okraj.
Váš poslední příspěvek ve mně budí pro Vás velké naděje, aneb jak Vy píšete „chance“. Zařazuje-li Vaše Prohlášení vlastníka vše kromě vodného a stočného do nákladů na správu, které ZoVB jednoznačně nařizuje rozúčtovávat podle podílů, není-li naopak 100% dohoda vlastníků o jiném způsobu, je podle mého názoru Vaše Prohlášení vlastníka v tomto bodě neplatné a uvedené položky měly být hrazeny dle podílu na domě a to ze záloh na správu, nikoli proti zálohám na služby.
Pokud máte k tomu vzorové stanovy, vidím tu ovšem drobnou kolizi v položce elektřina a úklid, které vzorové stanovy řadí mezi služby. Tyto položky by tedy měly být rozúčtovávány podle usnesení shromáždění dle §9a odstavec 2 a §11 odstavec 4 ZoVB. Není-li takové usnesení, nemělo by docházet k bezdůvodnému obohacení; zde je ovšem sporné, jaký je u zrovna těchto služeb „spravedlivý“ klíč k rozúčtování.
Co se týče položek poplatek na správu, účetnictví a odměna výboru, toto jsou opravdu náklady na správu. Jejich vyúčtovávání na byt v rozporu se ZoVB bych viděla asi na §451 odstavec 2 ObčZ a §220 Trestního zákoníku.
Ovšem dovolím si opět zopakovat – zkuste si to přepočítat a porovnat s dlužnou sumou. Znáte-li částky, počet bytů, celkovou plochu a plochu jednotky, neměl by to být problém. Jde tu pořád o ten zmiňovaný §142 odstavec 3 OSŘ.
Ten úklid a elektřina nejsou tou největší položkou. Odměny za správu, účetnictví a pro výbor stále dělají půl milionu ročně. Umím si vše spočítat na haléř, to není problém, ale na druhou stranu proč bych to dělal. Platím těžké peníze právě na správu, účetnictví, odměnu výboru.
Pak tu mám ještě tu nevyřízenou reklamaci vyúčtování za rok 2008 (výbor odpověděl způsobem „já o voze, výbor o koze“). K nápravě nedošlo, předpis na rok 2010 je opět vadný v uvedených položkách.
Pokud soud uplatní ten §142 OSŘ, pak to bude smutné. Můj dluh totiž narůstá rychleji než moje pohledávka za majiteli velkých bytů, ale o to přece nejde. Jde o to, že tu placené osoby neplní řádně své povinnosti. Chtěl jsem je donutit, aby konaly svou povinnost, ale neměl jsem na mysli zrovna dvě žaloby :-)
V každém případě už neustoupím. Alespoň to bude pro mne zkušenost. Ještě nikdy jsem u soudu nebyl, jsem tak trochu zvědavý.
„V Prohlášení je všechno až na vodné/stočné (o teple se v Prohlášení nemluví) zařazeno do nákladů na správu s výslovným požadavkem PÍSEMNÉ DOHODY vlastníků jednotek v případě, že chtějí rozúčtování jinak než podle podílů na společných částech.“
Jste rozumní lidé. Resp. rozumní jsou ti, co prohlášení sepisovali. Zákon totiž říká, že prohlášení sepisuje někdo jiný, než ten, pro koho je určeno a kdo se jím bude řídit. A to je demokratické.
(Teplo není potřeba řešit, o teple se nediskutuje, je dáno právním předpisem. Naštěstí.)
Tonda
Carus amicus Sládek, vestri fabula est valde pulchellus. Permissum mihi teneo quam vos solve is. Peter
Paní PeDuPles popsala jeden možný scénář. Další možnost je tato:
K synovi se připojí nejprve sestra, potom maminka, a také přestanou platit. Proč by platily, když synáček neplatí.
Jak to bude dál? (Malá nápověda: Spoluvlastníky nemůžeme mlátit, jsme kulturní lidé.)
Tonda
Chtěl byste snad slyšet, že jste v právu? To snad ani nemyslíte vážně.
Jirka
Pokud jste prokazatelně obdržel předpis záloh na služby pro rok 2009 (nebo zůstal v platnosti předpis dřívější) a nehradil jste řádně tyto zálohy v předepsané výši a stanovených termínech, vznikl dluh, který SVJ nyní svým jménem vymáhá. Může požadovat i úrok z prodlení.
lake
Pane Kruppe, pane laku. Pochopil jsem, netřeba nic dodávat.
Ještě dotaz:
Nedoplatek za rok 2008 byl 6666 Kč (čísla vymyšlena) se splatností 10.7.2009. Měsíční záloha je 4444 Kč, splatnost 10. dne. Zálohu za červenec jsem zaplatil. V žalobě je, že nedoplatek 6666 Kč za rok 2008 jsem od splatnosti do dnešního dne neuhradil.
Podle mého laického názoru jsem nedoplatek 2008 (a to ve výši 2222 Kč) dlužil jen od 10.7.2009 do 10.8.2009. Od 10.7.2009 jsem v prodlení s placením záloh. Vím, že konečná výše dluhu se tím nezmění, ale třeba to může nějak ovlivnit průběh dokazování.
Může si účetní vybrat, za co bude došlou platbu považovat? Dodávám, že účet máme jeden, VS mám taky jeden.
„Může si účetní vybrat, za co bude došlou platbu považovat?“
Účetní by si měl vybrat tak, aby to bylo pro společenství co nejvýhodnější, tj. aby společenství vybralo co nejvíce. Vybírat ve Vašem případě může z následujících splatných částek:
poplatek z prodlení,
nedoplatek z minulých zúčtovacích období,
měsíční příspěvek.
Tonda
Poslední komentáře