zabezpečení hlavních vchodů

ale jinak ano – vztahoval(pokuď nejste členem např. SVJ a BJ ve svém vlastnictví pronajímate, pak jste spoluvlastníkem a jste povinen se na zajišťování PO podílet adekvátně a nejlépe na základě smluvních vztahu s SVJ(opět mě dle ZoVB poupravte))

„pokutu dostalo SVJ jako provozovatel“

Zrovna tohle jsem trochu hledal: Provozovatelem věci je zpravidla její vlastník. Jsou z toho výjimky, ale správce věci k nim nepatří.

Hasiči to dovozují z věty, že SVJ „zajišťuje provoz“. Zajišťováním provozu věci se osoba ještě nestává provozovatelem věci. Měl by to hasičům někdo vysvětlit, dělá to dojem, že si ulehčují práci, když jednají se SVJ místo s majitelem domu, a navíc mohou použít sazebník pokut pro právnické osoby.

Našel jste jinde (jinde než u hasičů) právní výklad, že osoba se zajišťováním provozu věci stává jejím provozovatelem?

Dobře je to řešeno u automobilů, provozovatel je zapsán v technickém průkazu a je to zpravidla vlastník, i kdyby správu autoparku prováděla jiná osoba.

Ale znáte naši legislativu, konkrétně ve 133/1985 §5 je dáno pouze „povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob“, což je široký pojem. V ideálním případě, kdy každý obyvatel BJ je jejím majitelem a všichni jsou v SVJ – bude pravděpodobně SVJ zodpovědné za provoz/správu společných prostor(at me p. Lake opraví, ZoVB není moje parketa), zodpovědnost za např. zamykani dveři tedy nejde převest dále na např. správcovskou firmu…

Nemám dojem že by si HZS tímto ulehčoval práci, několik lidí ze státního požárního dozoru znám a vím, že každý kraj má svého vlastního schopného právníka který se snaží jít cestou nejmenšího odporu – necpat se do sporů které by mohlo HZS prohrát. Taktéž co vím odpadá finanční motivace za udělování pokut, jelikož za to premie nedostavají(to mám přímo od člena…)

add Erika :p. Lake pravděpodobně myslel ze v 133/1985 není uvedeno že"SVJ zodpovída"… To tam samozřejmě neni, je tam „povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob“ mezi ktere se SVJ řadí.

edit: tak jsem něco našel, je to za polovinou článku: http://www.hzscr.cz/…di-2006.aspx
Což ale neřeší majetkoprávní vztahy, pouze ideální situace…

Andreasi,

vždyť jsem napsal, že je to nesmysl. Článek, na který odkazujete, psal někdo, kdo se nevyzná v právní problematice. Tvrdí se tam totiž, že SVJ je údajně vlastníkem domu. Není tomu tak. Ten, kdo provozuje bytový dům či garáž, je od počátku vždy vlastník, to jest všichni spoluvlastníci nemovitosti.

SVJ je právnickou osobou vzniklou na základě zákona č. 72/1994 Sb o vlastnictví bytů. Tento zákon přímo neukládá společenství žádné povinnosti v oblasti požární ochrany. V samotném zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, je povinnost právnických osob definována v § 2 odst. 2 takto:
"Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti."

Je zřejmé, že SVJ jako právnická osoba neužívá společné části domu, nýbrž spravuje je. Pouze v některých SVJ je pro potřeby výboru vyčleněna místnost či kancelář, kterou SVJ při své činnosti užívá. Je-li tomu tak, pak SVJ zcela jistě plní povinnosti požární ochrany - ale pouze v této místnosti. To je jeho zákonná povinnost. Neplést si správu domu s užíváním domu!

Ostatně zákon o požární ochraně říká v § 2 odst. 2 jasně:
"Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Součástí smlouvy musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany."

Z uvedeného je zřejmé, že SVJ (které není ani vlastníkem, ani uživatelem domu), může mít svěřeny povinnosti na úseku požární ochrany pouze na smluvním základě (např. ve stanovách SVJ). Nejde tedy o zákonnou odpovědnost, nýbrž o soukromoprávní smluvní vztah. Což tvrdím od počátku.

lake

lake, hasiči z www.hzscr.cz jsou evidentně jiného mínění:

Dotaz:"Jsem vlastníkem bytové jednotky v malém panelovém domě, v němž společné části domu vlastní právnická osoba – společenství vlastníků, jehož jsem členem. Toto společenství neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, neboť správu domu na zakázku provádí najatá forma se sídlem mimo dům. Slouží pouze bydlení a v jeho prostorách není provozována žádání, výrobní, administrativní, či obchodní činnost. S ohledem na řešení smluvních a finančních záležitostí našeho domu s dodavatelskými organizacemi potřebuji vědět, které povinnosti v oboru požární ochrany musí vlastník domu povinně plnit z hlediska zákona o požární ochraně a jeho prováděcí vyhlášky. Nejasnosti spatřuji v těchto otázkách:

a.Zda je společenství vlastníků povinno zajišťovat preventivní požární prohlídky ve svých domech.

b.Zda zákon ukládá, aby v těchto domech byly požární poplachové směrnice. Zdůrazňuje, že se mi v tomto dotazu jedná pouze o jednoznačný výklad zákona a nikoliv o praktická a nezávazná doporučení.

Odpověď: Váš názor, že společenství vlastníků neprovozuje žádnou činnost ve smyslu zákona o požární ochraně, si dovolujeme poopravit. Ustanovení § 2 zákona o požární ochraně ukládá všem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám zabezpečit plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o požární ochraně, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany. Rozsah povinností je následně rozlišen dle míry požárního nebezpečí jednotlivých činností, které právnická nebo podnikající fyzická osoba provozuje v prostorách, které užívá.

Ve Vašem dotazu uvádíte, že správu Vašeho domu na zakázku provádí najatá firma se sídlem mimo dům. To znamená, že vy jste si objednali na základě smluvního vztahu provádění určitých prací od jiné „odborné“ firmy, čímž jste se ale nezbavili své odpovědnosti ze zákona o požární ochraně. Stále platí skutečnost, že společenství vlastníků je povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně a tyto povinnosti nemůže přenést na jiný např. „dodavatelský subjekt“.

Dotaz a) Provádění preventivních požárních prohlídek je povinností všech právnických nebo podnikajících fyzických osob, která vyplývá z § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně. Rozdíl je ve lhůtách k jejich provádění. Tyto jsou stanoveny § 13 vyhlášky o požární prevenci odlišně, v závislosti na kategorii provozované činností – bez zvýšeného, se zvýšeným nebo s vysokým požárním nebezpečím.

Dotaz b) Zveřejňovat požární poplachové směrnice vyplývá z § 15 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 32 vyhlášky o požární prevenci, tzn. že tato povinnost vzniká pouze právnickým nebo podnikajícím fyzickým osobám, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím. Pro úplnost uvádíme, že každá právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba má povinnost zřetelně označit číslo tísňového volání dle § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, s podrobnostmi uvedenými v § 11 odst. 2 písm. a) vyhlášky o požární prevenci.

Z výše uvedeného vyplývá, že plnění povinností vyplývající ze zákona o požární ochraně se vztahuje na všechny právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Rozsah těchto povinností je odlišný u jednotlivých kategorií činností. Proto musí být provedeno začlenění jednotlivých činností do kategorií ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně a následně k určené kategorii přiřazeny konkrétní povinnosti. To znamená, že i společenství vlastníků bude plnit povinnosti v rozsahu, který bude odpovídat provozované kategorii činností, která v případě společenství vlastníků může být bez zvýšeného požárního nebezpečí, se zvýšeným požárním nebezpečím, ale i s vysokým požárním nebezpečím. Rozhodující je, jaké charakteristiky ve smyslu § 4 zákona o požární ochraně s podrobnostmi uvedenými v § 18 vyhlášky o požární prevenci daná činnost vykazuje.

Závěr: pro aplikaci 133/1985 Sb. v SVJ je zásadní výklad slov „provozovat činnost ve smyslu zákona o požární ochraně“

Ale no tak, pane hasiči ...
Přečetl jste si alespoň ten strašně dlouhý text, než jste jej sem zkopíroval??

Tazatel se zeptal jasně: "... potřebuji vědět, které povinnosti v oboru požární ochrany musí vlastník domu povinně plnit z hlediska zákona o požární ochraně ..."

Dostal odpověď ve stylu "já o koze, ty o voze". Namísto aby se odpovídající zabýval povinnostmi vlastníka domu, rozvíjí názory o povinnosti SVJ, které ovšem vlastníkem domu není a ani dům neužívá při provozování své činnosti. Takže odpověď nesprávná a nepoužitelná.

Snad se domníváte, že správa domu je totéž co užívání domu? Máte smlouvu o správě domu s externím správcem, pane hasiči? Pokud ano, jistě víte, že tato právnická osoba NEUŽÍVÁ Váš dům při své činnosti: nezabrala si pro sebe jeho sklepy, nepořádá schůze svých zaměstnanců na vašich chodbách či schodištích, neskladuje svá lejstra v krabicích mezipatrech vašeho domu, nenastěhovali si své počítače a tiskárny do podkroví.

Správce dům spravuje. Neužívá jej při své činnosti.

lake

Ale no tak, pane lake .....

Netrvdím, že tazatel ve svém popisu situace byl perfektní. Domnívá se, že společné části domu vlastní SVJ. Většina zde diskutujících ví, že je to nepravda, ale dokáže se nad to povznést.

Tazatel však položil dvě poměrně jasné otázky:

"a.Zda je společenství vlastníků povinno zajišťovat preventivní požární prohlídky ve svých domech.

b.Zda zákon ukládá, aby v těchto domech byly požární poplachové směrnice. Zdůrazňuje, že se mi v tomto dotazu jedná pouze o jednoznačný výklad zákona a nikoliv o praktická a nezávazná doporučení."

Na ty dostal odpověď od člověka, který by tomu měl rozumět. Kontrola se asi bude řídit stanoviskem hzscr. Pojišťovna při případném požáru také bude hledat všechny možnosti jak neplatit. Tvrzení, že SVJ nemá v této oblasti žádné povinnosti je tedy nutné řádně prověřit. To píšu pro všechny mimo pana lake, protože tomu je to už jasné. :-))

Pane hasiči, na obě jasné otázky lze odpovědět velmi snadno:

(a) Společenství vlastníků jednotek NENÍ ze zákona povinno zajišťovat preventivní požární prohlídky „ve svých domech“, protože žádné domy nevlastní. Člověk, který by tomu – podle Vás – měl rozumět, opsal (špatně) text, který se hodil pro bytové družstvo, nebo pro s.r.o., nikoliv pro SVJ. Pokud se domníval, že SVJ je vlastníkem domu, můžeme se nad to sice povznést, ale je to jasný signál, že dotyčný o právní problematice mnoho neví.

(b) Dokumentace podle § 15 zákona č. 133/1985 Sb. (včetně směrnic) musí být zpracována pouze pro činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím podle § 4 tohoto zákona. Navíc tato povinnost se vztahuje výhradně na ty prostory, které právnická nebo podnikající fyzická osoba „užívá k provozování činnosti“ (§ 2 odst. 2 zákona), nebo ve kterých přímo „provozuje činnosti“ (§ 4 zákona).

Tato povinnost tedy NEPLATÍ pro SVJ ve všech společných prostorech a místnostech domu, jak se nám snaží hasič namluvit, nýbrž pouze v těch, které SVJ užívá, či v nich doložitelně provozuje svou činnost. Bude sem patřit například:

• kancelář SVJ,
• sklad materiálu pro údržbu a opravy domu,
• strojovna výtahu (pouze v případě, kdy SVJ smluvně převzalo provozování výtahu),
• kotelna (pouze v případě, že SVJ je vlastníkem kotelny nebo smluvně převzalo její provozování),
• atd.

Popletený výklad nějakého hasiče na tom nemůže nic změnit. Ten, kdo hodlá udělit pokutu je povinen napřed doložit, že SVJ daný prostor užívá, nebo že v něm provozuje svou činnost. Pak musí i hodnověrně zjistit, že SVJ porušilo svou povinnost. V případě pokuty 60000 Kč nebylo – zdá se -splněno ani jedno z toho.

lake

Společenství vlastníků bytových jednotek a povinnosti na úseku PO

Společenství vlastníků je založeno za účelem správy a provozu společných částí domu viz § 9 odst.1 ZoVB: „Společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“)je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen „správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. …“

Minimálně chodba, schodiště, vstupní dveře do domu a věcné prostředky požární ochrany (HP, požární vodovod a vybavené hydrantové skříně, nouzové osvětlení aj.) jsou společné části domu, které má ve „správě“ a „provozu“ PRÁVNICKÁ OSOBA = SVJ, která je plně odpovědna za jejich řádný stav a provozuschopnost v souladu s právními předpisy platnými v ČR.

"Společenství i samotní občané jako vlastníci nebo nájemci bytových jednotek mají v souvislosti s aplikací právních předpisů, zejména zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“) a vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), kterou se upravují některé podrobnosti uvedeného zákona, řadu nevyjasněných pochybností. Z toho vyplývá jejich velký zájem o danou problematiku, zvláště v oblasti zajištění požární ochrany a udržování její kvality ve stavbách pro bydlení. Takový zájem může v souvislosti s prezentací věcně správných informací v dané oblasti požární prevence působit pozitivně. Jak tedy na to ?

V prvé řadě je třeba vědět, že společenství vlastníků jednotek (dále jen „společenství“) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, nebo vykonávat činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám (§ 9 uvedeného zákona). Společenství je tedy povinnou právnickou osobou, která má konkrétní povinnosti vyplývající ze zákona o požární ochraně.

Společenství jako právnická osoba zabezpečuje plnění povinností na úseku požární ochrany v souladu s ustanovením § 2 zákona o požární ochraně, kde je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně z tohoto zákona, předpisů vydaných na jeho základě nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

V souvislosti se stanovením odpovědnosti za plnění povinností je třeba vědět, že u právnických osob jsou povinnosti směřovány především k provozovateli činnosti, nikoliv k vlastníkovi stavby. K vlastníkovi je směřována povinnost uvedená v § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, případně k vlastníkovi nebo uživateli zdrojů vody pro hašení povinnost uvedená v § 7 zákona o požární ochraně. V § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně je uvedeno, že právnické osoby plní povinnosti stanovené na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti. Provozuje-li v prostorách činnosti více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob (např. společné haly, chodby), plní povinnosti na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, pokud není smlouvou mezi těmito osobami sjednáno jinak. Právnickým osobám je rozsah povinností stanoven v závislosti na kategorii podle míry požárního nebezpečí jimi provozované činnosti. Kategorie se určují podle § 4 zákona o požární ochraně.

Povinností právnických osob na úseku požární ochrany je celá řada a nelze je stručně vyjmenovat. Pro názornost lze uvést některé vybrané povinnosti, které se k jednotlivým kategoriím vztahují. Povinnosti právnických osob, které provozují činnosti začleněné podle míry požárního nebezpečí jako činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí jsou uvedeny zejména v § 5 a § 7 zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím jsou povinnosti uvedeny zejména v § 5, § 6, § 13, § 15, § 16 a § 16a zákona o požární ochraně. Pro právnické osoby provozující činnosti začleněné jako činnosti s vysokým požárním nebezpečím stanoví tento zákon povinnosti zejména v § 5, § 6, § 6a, § 13, § 15, § 16 a §16a.

Dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně kontrolují v rámci výkonu státního požárního dozoru hasičské záchranné sbory (dále jen „HZS“) krajů v místě své působnosti. Obsahem kontroly může být kontrola plnění všech povinností vyplývajících z přepisů o požární ochraně. Ne vždy je však kontrolován úplný rozsah povinností, častěji se provádějí tzv. tematické kontroly, jejichž program si určují jednotlivé kontrolní orgány. Je samozřejmostí, že pokud je osloven, poskytuje HZS ČR k uvedené problematice odborné informace. V takovém případě je nejvhodnější obrátit se na místně příslušný HZS kraje, který může pomoci vzhledem k jisté místní znalosti podrobnějšími a konkrétněji zaměřenými informacemi.

Často je diskutována otázka proškolování funkcionářů společenství. Ze strany HZS krajů je to však poměrně náročné, zejména z důvodu hledání volných kapacit tak, aby mohlo být plošně všem zájemcům plně vyhověno. V oblasti informování veřejnosti je záměrem hledat taková nová vhodná řešení, aby byla v uvedené problematice informovanost dostatečná. Vždyť seznamovat veřejnost s požární ochranou je jednou z povinností HZS ČR v rámci preventivně výchovné činnosti. Řada informací je HZS ČR zveřejňována průběžně prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, tiskovin, vydávaných pomůcek (např. publikace Bezpečná lokalita), internetu apod. Řadu informací lze nalézt například na internetových stránkách Ministerstva vnitra, generálního ředitelství HZS ČR pod odkazem Požární prevence, dotazy a odpovědi nebo na internetových stránkách jednotlivých HZS krajů. Ačkoliv je zdrojů pomoci mnoho, měla by být tím základním osoba s odbornou způsobilostí na úseku požární ochrany ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně, neboť minimálně pro provádění pravidelných kontrol dodržování předpisů o požární ochranně preventivními požárními prohlídkami podle § 5 odst. 1 písm. e) zákona o požární ochraně je takové osoby potřeba. Základními postupy, při kterých může pomoci, je pak začlenění činností a tím určení přesného rozsahu povinností, které je třeba plnit. Výhodou těchto osob je, kromě toho, že disponují znalostmi a odbornostmi v oboru požární ochrany, také zpravidla jejich místní znalost. Jejich seznam je uveřejněn na internetových stránkách www.sospofm.cz/ozfo.htm. Nejvíce nejasností při zajišťování požární ochrany v bytových domech uvádějí společenství v souvislosti s únikovými cestami, bezpečnostními značkami a vybavením věcnými prostředky požární ochrany. V § 5 odst. 1 písm. d) zákona o požární ochraně je stanovena právnickým osobám povinnost označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Podrobnosti jsou stanoveny např. v § 3 odst. 2, § 11 odst. 2 písm. d) a

6. a odst 3 písm. a) vyhlášky o požární prevenci.

Označením značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně se rozumí například označení únikových cest, směrů úniku, nouzových východů, evakuačních výtahů, hlavních uzávěrů elektrické energie, plynu, vody, topení a produktovodů, přenosných hasicích přístrojů, požárních hydrantů, zákazu kouření, zákazu vstupu s otevřeným ohněm. Konkrétní řešení stanovení rozsahu a způsobu rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek závisí na druhu, rozsahu a velikosti stavby. Vychází v prvé řadě z projektové dokumentace ke stavbě, dále ze zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění ve znění pozdějších předpisů, (nahradil zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů), nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a signálů, ve znění nařízení vlády 405/2004 Sb. (aplikuje se ve vazbě k zákoníku práce a vztahuje se k povinnosti zaměstnavatelů pro zajištění bezpečnosti práce). K dané oblasti se vztahuje řada dalších předpisů, např. ČSN ISO 3864 Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky, ČSN ISO 3864 – 1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a veřejných prostorech a ČSN ISO 17398 Bezpečnostní barvy a značení – Klasifikace, provedení a trvanlivost bezpečnostního značení.

Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm d) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně a správní úřad může uložit pokutu podle kategorie provozované činnosti až do výše 250 000 Kč u činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, 500 000 Kč u činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo v případě činnosti s vysokým požárním nebezpečím 1 000 000 Kč.

V § 5 odst. 1 písm. a) zákona o požární ochraně je mimo jiné uvedeno, že právnické osoby jsou povinny obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu. V daných souvislostech se jedná o věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení. Věcné prostředky požární ochrany definuje § 1 písm. c) a druhy stanoví § 2 odst. 3 vyhlášky o požární prevenci, kde jsou mimo jiné uvedeny hasicí přístroje (přenosné, přívěsné, pojízdné). Požárně bezpečnostní zařízení definuje § 1 písm d) a druhy stanoví § 2 odst. 4 vyhlášky o požární prevenci. V bytových domech se lze nejčastěji setkat se zařízeními pro odvod tepla a kouře, požárními a kouřotěsnými dveřmi, nouzovým osvětlení, vnitřními požárními vodovody včetně nástěnných hydrantů a nezavodněným požárním potrubím. Stanovení množství, druhu a způsobu vybavení vychází z projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem (požárně bezpečnostního řešení stavby) nebo z obdobné dokumentace, případně pokud tak stanoví jiný právní předpis. Vždy platí, že je respektován stav předpisů, dle kterých byla stavba vyprojektována a schválena do užívání. Při zabezpečování množství a druhu přenosných hasicích přístrojů, pokud nelze postupovat jak je výše uvedeno, postupuje se podle § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci, kde se mimo jiné uvádí, že se zabezpečují instalují alespoň přenosné hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. V § 2 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedena další upřesnění. K postupu při výpočtu přenosných hasicích přístrojů na půdorysnou plochu u obytných domů ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci bylo zveřejněno stanovisko na webových stránkách Ministerstva vnitra dne 28. června 2002. V tomto stanovisku je uvedeno, že při výpočtu ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se půdorysné plochy podlaží sčítají a počet přenosných hasicích přístrojů se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně). V daném případě je nutno instalovat minimálně přenosné hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popř. prostředí (např. hašení elektrických zařízení pod proudem). Provozuschopnost hasících přístrojů se prokazuje podle § 9 vyhlášky o požární prevenci. Rovněž provozuschopnost požárně bezpečnostního zařízení je třeba prokázat podle § 7 vyhlášky o požární prevenci. Porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm a) zákona o požární ochraně je naplněna skutková podstata správního deliktu podle § 76 odst. 1 písm. f) zákona o požární ochraně a správní úřad může uložit pokutu podle kategorie provozované činnosti jako v předchozím případě. Řada povinností, které je společenství povinno plnit se vztahuje k únikovým cestám, zejména těm, které odborně nazýváme chráněné únikové cesty. Zvláště často dochází ke vzniku protiprávního stavu tím, že vlastníci nebo uživatelé bytových jednotek „odkládají“ a „vybavují“ tyto cesty hořlavým nábytkem a předměty. Je třeba si však uvědomit, že umisťovat předměty na chodbě bytového domu lze, pouze pokud by tím nedošlo k porušení povinností stanovených právními předpisy, v dané souvislosti k porušení povinností stanovených předpisy o požární ochraně. V § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně, je kromě jiného uvedeno, že právnické a podnikající fyzické osoby jsou povinny udržovat únikové cesty a volný přístup k nouzovým východům, k rozvodným zařízením elektrické energie, k uzávěrům vody, plynu, topení a produktovodům, k věcným prostředkům požární ochrany a k ručnímu ovládání požárně bezpečnostních zařízení. Podrobnosti upravuje vyhláška o požární prevenci v § 11, kde je uvedeno, že právnické osoby a podnikající fyzické osoby zajišťují kromě jiného, aby byly trvale volně průchodné komunikační prostory (chodby, schodiště apod.), které jsou součástí únikových cest tak, aby nebyla omezena nebo ohrožena evakuace nebo záchranné práce a dále aby chráněné únikové cesty a všechny jejich součásti nebyly používány způsobem zvyšujícím požární riziko. Umísťování jakýchkoliv předmětů na únikových cestách nesmí bránit evakuaci.

Při posuzování situace se vychází z ověřené projektové dokumentace stavby, podle které byla stavba postavena a na základě které bylo povoleno její užívání. Pokud se jedná o uzamykání, resp. neuzamykání vchodových dveří bytových domů, tuto problematiku v konkrétních podrobnostech neřeší žádný právní předpis. V § 11 vyhlášky o požární prevenci je uveden požadavek na udržování volných únikových cest.

Další podrobnosti jsou řešeny českými technickými normami, kde je např. uvedeno, že:

• dveře na únikových cestách musí umožňovat snadný a rychlý průchod a svým zajištěním nesmí bránit evakuaci osob, popřípadě zvířat a zásahu jednotek požární ochrany,
• dveře na únikových cestách, které jsou při běžném provozu zajištěny například proti vstupu nepovolaných osob, musí být při evakuaci otevíratelné a průchodné.

Při zmíněném splnění požadavků platných českých technických norem se považuje povinnost stanovená zákonem za splněnou bez průkazu, přičemž tyto normy vyjadřují minimální požadavky na bezpečnost. Pokud jsou dveře na únikových cestách opatřeny např. speciálními bezpečnostními zámky (kódové zámky, elektronické zámky apod.), musí být v případě evakuace osob umožněno jejich samočinné odblokování a musí být otevíratelné bez dalších opatření. V současné době existuje i řada panikových mechanických nebo elektromechanických zařízení, která při uzavření dveří samočinně uzamknou zámek dveří, avšak v případě úniku je lze ze strany úniku odemknout pouhým stisknutím kliky, tzn. bez použití klíče.

Porušení povinností stanovené v § 5 odst. 1 písm. b) zákona o požární ochraně naplňuje skutkovou podstatu správního deliktu podle § 76 odst. 2 písm. b) zákona o požární ochraně a správní úřad může uložit pokutu podle kategorie provozované činnosti až do výše 500 000 Kč u činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí a činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo v případě činnosti s vysokým požárním nebezpečím 1 000 000 Kč. Předpisy na úseku požární ochrany nejsou stanoveny povinnosti pouze právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, ale také fyzickým osobám. Zákonem o požární ochraně jsou tyto povinnosti stanoveny v § 17. Fyzické osoby samy zodpovídají za jejich plnění. V případě, že stanovené povinnosti neplní, může jim být uložena sankce podle § 78 odst. 2 zákona o požární ochraně až do výše 25 000 Kč. V tomto případě se tedy nejedná o povinnosti společenství jako právnické osoby, ale jednotlivých vlastníků/nájemců bytových jednotek.

Je však třeba upozornit, že společenství by mělo seznámit vlastníky/nájemce bytových jednotek s podmínkami užívání stavby. Vztahy mezi společenstvím a jednotlivými vlastníky bytových jednotek upravuje zákon o vlastnictví bytů a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Společenství, které zodpovídá podle § 2 odst 2 zákona o požární ochraně za plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně, může v souladu s platnými právními předpisy (např. občanský zákoník) a stanovami společenství vlastníků jednotek stanovit svými interními dokumenty, např. domovním řádem, podmínky užívání prostor v domě."

Matějka

pane „Matějka“

příspěvek dost „tučný“ – ovšem jeli to pro „lake“ pak mám za to že neobsahuje základní informaci – a to vymezení prostorů činnosti SVJ – dle „Lake“ jde maximálně o sklady a kancelář SVJ (jsou li tak v SVJ (předpokládám, že by muselo jít o „prohlášení Vlastníka“) vymezeny).

To je totiž pro „Lake“ ZÁKLADNÍ PODMÍNKA pro zjištění PASIVNÍ LEGITIMACE (tedy na koho jej lze aplikovat – §2/2)

lolek

Dobrý den pane „lolek“,

ono se nedá vše napsat a říci jednou větou. Problémem je, že se zde diskutuje někdy mimo základní otázku, a diskuse je bezpředmětná.

Odpovědnost za společné části domu a technická zařízení společných částí domu, vymezené/určené „Prohlášením vlastníka“ většinou v části „společné části domu“, je dána „SPECIELNÍM ZAKONEM“ č.72/1994 Sb., v platném znění:

• § 9 odst.1)„Spo­lečenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu, popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, …“.

Není nutné hledat „neustále“ aplikace jiných zákonů, že právní subjekt společenství nemá „legitimitu“. Proti finančním sankcím ve „správním řízení“ je možné se bránit zákonou cestou, případně i soudním řízením. Ať tak dotčené společenství učiní a poté se zde podělí s námi všemi o výsledek.

Společenství jako právní subjekt jedná a koná JMÉNEM VLASTNÍKŮ JEDNOTEK především ve věci společných částí domu v souladu s platnou legislativou a příslušnými normami.

V případě nedodržení či porušení platné legislativy a příslušných norem se tento právní subjekt (společenství vlastníků) vystavuje finančním sankcím, které jsou samozřejmě povinni uhradit všichni členové společenství vlastníků většinou dle velikosti svého spoluvlastnického podílu.

Následnou záležitostí je, zda jednotliví vlastníci budou požadovat úhradu těchto nákladů po statutárním orgánu společenství (členech výboru či pověřeném vlastníkovi). Proto neustálůe doporučuji, aby si společenství vlastníků „připojistilo“ odpovědnost za případné škody způspobené statutárním orgánem z důvodu opomenutí či zanedbání si svých povinnosti.

Druhotnou záležitostí je případná „odpovědnost“ smluvního správce na základě smluvních ujednání vyplývajících z mandátní smlouvy z důvodu jeho „prokazatelného“ pochybení.

Pozn.: Neznalost zákonů a souvisejících norem nikoho neomlouvá, přesto řada společenství i v „technicky složitějších“ domech si vše „dělá“ samo; dokud se nic nestane či nepřijde kontrola orgánů státního dozoru (např.: stavební úřad, odbor prevence HZS, SEI, hygieny, oblastní inspektorát práce) jsou všicni spokojeni. Po kontrole se většinou nestačí divit, statutární orgány okamžitě odstupují a nikdo nechce být ve výboru.

Matějka

„Společenství jako právní subjekt jedná a koná JMÉNEM VLASTNÍKŮ JEDNOTEK“

Společenství jako právní subjekt jedná a koná jménem svým.

pane „Matějko“

diskuse pokud není zcela o ničem pak je k něčemu. S Vámi opačný názor v tomto tématu nemám. A problém se zde pouze týká rozlišení toho na co lze zákon použít. Je pravda jediná – a to že ani jeden z příspěvků p.„Laka“ není možné použít pro jeho tvrzení o „neplatnosti“.

„Neplatnosti“ – to je to o co tu jde. Na počátku bylo tvrzení p.„Andrease“ o tom že nějaké SVJ dostalo „pozdrav“ od HZS v ceně 60.000 za „cosi“ a pokus zjistit zda de lege lata
a pokud „ne“, co proti tomu udělat
a pokud ano, pak analýzu proč „ano“.

Bohužel ani jeden příspěvek p.„Lake“ není sto, být právním podkladem pro jakékoli právní kroky (směrem proč „ne“) – i kdyby nakrásně „někdo“ uvěřil kouzlení se slovem „užívat“. Kdyby alespoň byla argumentace p.„Lake“ jak rád uvádí „konzistentní“ – ale ani to není (většinou trvá na kouzlení se slovem „užívat“ ovšem uznal i §20/1 zák. o kterém prohlašoval, že pro SVJ neplatí)

lolek.

Pane Matějko,
problém buď překrucujete, nebo nevidíte. Nejde vůbec o to, zda SVJ má "legitimitu", ale o to, že mu nelze přišít tu tvrzenou jednoznačnou odpovědnost (které se prý nemůže nijak zbavit) a ty pokuty, které Vy se domníváte.

Vyjděme z ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 133/1985 o požární ochraně:
"Právnické osoby a podnikající fyzické osoby plní povinnosti na úseku požární ochrany ve všech prostorách, které užívají k provozování činnosti."

ZoVB říká, že SVJ vykonává "činnosti související s provozováním společných částí domu", ale ZoVB se ani slovem nezmiňuje o tom, že by SVJ bylo oprávněno místnosti a prostory domu samo pro sebe užívat. Zopakujme si: SVJ je právnická osoba, nic v domě nevlastní. Všechny společné místnosti a prostory jsou ve vlastnictví vlastníků jednotek, kteří jediní je oprávněně užívají. SVJ tedy nemá zákonné právo užívat cizí majetek, jedině pokud k tomu dostalo od vlastníka svolení. Což se často děje, ale tento souhlas s bezplatným užíváním se vztahuje nanejvýš na jednu či dvě místnosti v domě (kancelář výboru například).
Takže SVJ není odpovědno za ty místnosti a části domu, které neužívá.

Vy a jiní tvrdíte, že SVJ užívá dům při provozování své činnosti už tím, že v něm plní nějaké své úkoly. Je to nesmysl. Jestliže si pozvu opraváře na ledničku, není v mém bytě proto, aby "jej užíval", ale proto, aby tam dělal svou práci. Proto mi neleze do ložnice, aby si na hodinku zdříml, ani si v mém obýváku nepouští televizi, aby se podíval, jak to ti naši kluci hrají na mistrovství. SVJ neužívá můj dům a opravář ledniček neužívá můj byt. Oba jsou to služebníci, kteří v mých místnostech cosi provádějí, ale užívací právo nemají.
-------------------------------------------------------------------

Dobrá, udělám Vám radost a připustím i druhou variantu - že SVJ dům "užívá k provozování činnosti". Prosím, proč ne. Ale SVJ v tom není samo, že ne? Do domu přicházejí pracovně i jiné osoby - však jste to pane Matějko sám napsal, kdo se v domě může vyskytovat: "kontrola orgánů státního dozoru (např.: stavební úřad, odbor prevence HZS, SEI, hygieny, oblastní inspektorát práce)".
Já k tomu ještě přidám výtaháře, kteří do domu povinně docházejí na kontroly, revize a opravy, takže (podle Vaší interpretace) též "dům užívají k provozování činnosti". Pak jsou tu smluvní správce domu, paní která dělá pro SVJ účetnictví, instalatéři, odečítači vodoměrů a indikátorů, technik od kabelové televize, opravář antén, Česká pošta, která (podle Vás nepochybně) "užívá zádveří domu k provozování činnosti", protože tam hází dopisy do schránek. A co rychlá lékařská pomoc, která občas přijede někoho křísit nebo vynést na nosítkách po schodech a tedy též "užívá dům k provozování činnosti". A stěhovací parta a desítka dalších profesí a firem...

Takže, pane Matějko, jestliže (jak tvrdíte) všechny tyto právnické osoby a podnikající fyzické osoby "užívají dům k provozování činnosti" zároveň se SVJ, pak ovšem se uplatní ustanovení § 2 odst. 2 zákona 133/1985 Sb. o požární ochraně:
"Provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak."

A protože těch dvacet státních institucí, firem a řemeslníků určitě nemá sjednánu žádnou smlouvu, pak platí, že společenství NEODPOVÍDÁ za požární bezpečnost domu - odpovědnost je na vlastníkovi.

Takže vidíte, pane Matějko, že ať vyjdeme z předpokladu, že SVJ neužívá dům ke své činnosti, nebo vyjdeme z předpokladu právě opačného, dostaneme se vždycky ke stejnému výsledku: SVJ nemá "generální odpovědnost" za požární bezpečnost domu. Což tvrdím od počátku, jen ti Neználci ne a ne to pochopit...

lake

Již dlouho jsem tu nepsal protože některé názory pisatelů jsou zcela zcestné. Pane lake, musím s Vámi plně souhlasit ač Vás moc nemusím. Absolvovali jsme tvrdý souboj s HZS o uzamykání dveří. Pokutu jsme sice ještě nedostali, ale za tím stojí 25 podání a odvolání. Dveře zamykáme z obou stran el.mag zámkem na čip. V televizi jsme byli cca 5×. Tvrdě jsme požadovali správní řízení v návaznosti na provedenou kontrolu na udání a zápis a úkoly z ní. Tři HZS nám nevyhověly. 2× podjatost HZS. MV 2× určilo jiný HZS. Správní řízení nám bylo 2× zamítnuto. Ptáte se proč? Druhým bodem ve správním řízení je dokazování. HZS by musel dokázat, že statutární orgán či jeho členové či SVJ jsou výhradním vlastníkem či spoluvlastníkem či nájemcem či jiným uživatelem společných dveří. Proč se toho 3 HZS bojí? Prostě to nelze dokázat. Naše dvoje dveře vlastní 147 vlastníků. HZS by muselo pokutovat oněch 147 vlastníků. O tom jaké práva a povinnosti má statutární orgán v konečné fázi rozhoduje obchodní soud podle zvláštního ustanovení Obchodního zákoníku. Je povinnost výboru zabývat se dveřmi ve stanovách? Není. Může statutární orgán změnit usnesení Shromáždění, když si vlastníci odhlasovali zamykání dveří z obou stran? Těžko, už by nebylo statutárním orgánem.

Na shromáždění všech HZS se problém řešil, zatím však nevyřešil.

Zdeno.

Pane „lake“ = demagog,

• „správce domu“ koná pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smlouvy a to většinou mandátní,
• „paní, která dělá pro SVJ účetnictví“ koná pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smluvního vztahu, pracovního vztahu nebo na objednávku,
• „instalatéři“ konají pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smlouvy o dílo, havarijní smlouvy nebo na objednávku,
• „odečítači vodoměrů a indikátorů“ konají pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smluvního vztahu, pracovního vztahu nebo na objednávku,
• „technik od kabelové televize“ koná pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smluvního vztahu nebo objednávku s přihlédnutím ke specielnímu zákonu o telekomunikacích,
• „opravář antén“ koná pro právní subjekt společenství vlastníků na základě smluvního vztahu nebo na objednávku,
• „Česká pošta“ vykonává svou činnost na základě specielního zákona o poštovních službách, (předáním společenstvím klíču od domu je de jure uzavřena smlouva o vstupu do domu, chybou je, že se tak děje většinou bez předávacích protokolů),
• atd.

Právní subjekt společenství vlastníků jakožto smluvní partner = objednatel je v souladu s obecně závaznými právními normami povinnen zajistit pro „dodavatele“, pokud vykonávají sjednané činnosti = služby v prostorách ve správě OBJEDNATELE bezpečné „prostředí“ a „podmínky“ k výkonu objednaných činností, případně prokazatelně upozornit na „překážky“, které mohou dodavatel jakýmkoliv způsobem ohrozit. Pokud dodavatel zjistí, že nejsou splněny podmínky pro „bezpečný“ výkon objednaných činností není povinnen „plnit“, přičemž překážky neplnění objednaných povinností jsou na straně objednatele = společenství vlastníků, a dodavatel je oprávněn po objednateli požadovat úhradů vynaložených zmařených nákladů.

Pozn.: Půjde-li listonoš po schodech, zadře si třísku o madlo na schodišti a ruka se zanítí, jedná se o pracovní úraz, a zaměstanavatel (Česká pošta), případně i listonoš, bude požadovat regres po právním subjektu společenství, jelikož společenství jako právní subjekt je povinno správou společných částí domu, což zábradlí na schodišti je. Atd., atd., …

Matějka

Pane Matějko,
za demagogické by bylo spíše možno označit Vaše tvrzení. Vaše argumentace totiž není k věci. Zákon 133/1985 o požární ochraně NEROZLIŠUJE, zda právnická osoba užívá prostory domu ze zákonného důvodu, nebo na základě smlouvy se SVJ, nebo na základě smlouvy s někým jiným, nebo z vlastní iniciativy. Tedy je zcela bezvýznamné, zda si práci v domě objednalo SVJ nebo někdo jiný, nebo vůbec nikdo. Proč se tím tedy zabýváte?

Pečlivě jste z výčtu vynechal ty instituce, které jste v předchozím příspěvku vyjmenoval: "kontrola orgánů státního dozoru (např.: stavební úřad, odbor prevence HZS, SEI, hygieny, oblastní inspektorát práce)". Ty všechny organizace totiž do domu "vlezou" bez toho, že by si jejich služby SVJ objednalo, že? Proto jste na ně raději "zapomněl".

Pokud se domníváte, že SVJ užívá prostory domu k provozování činnosti, pak totéž by muselo platit například i pro HZS: i hasiči přece vstupují do domu, mají v něm cosi na práci, dokonce kontrolují všechny prostory a společné místnosti, a dělají to na základě zákonného zmocnění - inu, úplně stejně jako SVJ.

Takže prosím nespouštějte laskavě pokřik o demagogii a neodvádějte pozornost rozvíjením úvah o zadřené třísce. Otázka zní takto:
Ty právnické osoby a podnikající fyzické osoby, včetně SVJ, podle Vás užívají prostory domu k provozování činnosti, nebo neužívají prostory domu k provozování činnosti?

lake

Pane „lake“,

odpověď na otázku naleznete mimo jiné v živnostenském zákoně.

V první řadě je třeba rozlišovat mezi pojmy sídlo firmy, místo podnikání a provozovna.

Živnostenský zákon rozlišuje mezi „místem podnikání“ a „provozovnou“. Místo podnikání je centrum, z nějž živnostník svoji podnikatelskou činnost řídí. Provozovna je místo, kde je soustavně provozována živnost. Typickým příkladem jsou výrobní prostory a dílny, prodejny, ale také kanceláře. Místo podnikání je vždy jen jedno, zatímco provozoven může být několik.

Povaha některých profesí vůbec nevyžaduje zřizovat k podnikání provozovnu. Například účetní nebo překladatel je se zákazníky v kontaktu převážně prostřednictvím internetu nebo telefonu; malíři pokojů, instalatéři, elektrikář, listonoš, apod., samotné řemeslo vykonávají u klienta – objednatele.

Matějka

Vážený p.„lake“ = demagog

Na nic jsem nezapoměl jak tvrdíte:

„Pečlivě jste z výčtu vynechal ty instituce, které jste v předchozím příspěvku vyjmenoval: „kontrola orgánů státního dozoru (např.: stavební úřad, odbor prevence HZS, SEI, hygieny, oblastní inspektorát práce)“. Ty všechny organizace totiž do domu „vlezou“ bez toho, že by si jejich služby SVJ objednalo, že? Proto jste na ně raději „zapomněl“.“

Jedná se o rgány či instituce státního dozoru! Tito mají oprávnění dané obecně platnou legislativou.

Dle VAŠEHO JEDINNĚ SPRÁVNÉHO PRÁVNÍHO NÁZORU jsem si nepozval Policii ČR, aby kontrolovali moje vozidlo při silniční kontrole, pokud jsem nic neporušil a nemají na to právo.

Vážený, nastudujte prosím zákony, kterými stát zřídil/ustanovil orgány státního dozoru a jiné instituce, je zde uvedeno k jakému účelu včetně rozsahu oprávnění; např.: dne 19. července 2011 vyšla ve Sbírce zákonů pod č. 211/2011 Sb. novela zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o znění některých zákonů (energetický zákon), s účinností od 18. srpna 2011 – týká se SEI a ERÚ.

Matějka

Pane Matějko,
minule jsem Vám položil jasnou otázku - neodpověděl jste. Namísto toho uhýbáte od tématu a pouštíte se do zbytečného pátrání po tom, co je "orgán či instituce státního dozoru".

Když si přečtete zákon č. 133/1985 o požární ochraně, o němž zde diskutujeme, zjistíte, že v ustanovení § 3 odst. 2 stanoví:
" Ministerstva a jiné státní orgány plní obdobně povinnosti uložené jinak tímto zákonem právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám.".
To znamená, že tyto instituce (včetně HZS) plní nachlup stejné úkoly a mají stejnou zákonnou odpovědnost jako SVJ.

Minule jste vypustil kouřovou clonu s příběhem jakéhosi pracovníka, který si zadře třísku do zadku při práci v domě. Souvislost se zákonem o požární ochraně v tom není žádná.

Teď jste zase psal o "institucích státního dozoru", které údajně nemusí plnit povinnosti ukládané zákonem č. 133/1985 Sb.. Opak je pravdou. Opět jen útěk od tématu...

A na mou otázku jste zase neodpověděl.

lake

Pane „lake“,

na vaše úvahy „co kdyby“, „mohlo by být“ apod., které jsou k danému tématu svým způsobem bezpředmětné včetně otázek, na které najdete odpovědi v zákoně, pokud vám moje odpověď nestačila (na čí popud se kdo v domě nachází), je možné Vám hodit pouze záchranou síť (vy jste si všiml pouze „třísky“, kterou jste dle svého bohatě rozvinul).

Odpovědět jako „Rozúčtovatel“ jste nedokázal, přitom zákony „ovládáte“, „Rozúčtovatel“ shrnul možnosti dané správním řádem = Zákon č. 500/2004 Sb.

Matějka

Reagoval bych k poslednímu odstavci, SPD na základě např. výpisu z živnostenského rejstříku Vás jednoduše vyzve k předložení dokumentace PO o provozované činnosti(např. tedy dokumentace o začlenění(u ob­j.„bez“stačí ústně i když to nemají rádi), doklady o kontrole na PHP,hydranty a další pož. bezpečnostní zařízení, doklad o prev. pož. prohlídce, odstranění zjištěných závad…)) a na základě závažnosti zjištěných závad se řeší co a dál…

Krom toho HZS nefunguje jako policie, která musí dokázat Vám že jste něco zanedbali, oni fungují jak berňák kde Vy dokazujete, že máte vše v pořádku…

S prominutím p. Lake, ale invektiva typu"Popletený výklad nějakého hasiče " si strčte opravdu někam. Kdyby nějaký popletený hasič, který se nedrží Vašich právních rad, rozdával pokuty jak se mu líbí, nemělo by jejich právní oddělení téměř 100procentní úspěšnost. A buďte si jist že subjektů, které se soudí je opravdu mnoho…

Proč? Protože většina lidí si myslí že výbor bude nad rámec svých povinností vykonávat funkci „domovní policie“, tedy činnosti jako hlídání nočního klidu, řešení sousedských sporů, dohled na zamykáním vchodů apod.

Toto je samozřejmě NESMYSL, to si mají lidi vyřídit sami mezi sebou!

Předseda

Naprostý souhlas. Předseda