Rozdělení nákladů na vytápění v objektu se společným měřením pro dvě SVJ
Nevíte, jak má být správně provedeno rozpočítání nákladů na vytápění mezi dva právní subjekty?
Jsme bytový dům s několika vchody, každý vchod je jedno SVJ. My a sousední vchod, tedy dvě SVJ máme společné měření od teplárny. Dodávku tepla rozpočítáváme na jednotlivá SVJ podle 405/2015. Máme na tělesech instalována shodná poměrová měřidla.
Firma, co nám dělá odpočty spotřebu rozpočítala tak, že vzala náměry měřičů na všech tělesech, přepočítala je koeficienty výkonu, přestupu a tak… Ale nepoužila žádné koeficienty polohy, ani nějaké odstranění velkých odchylek (třeba to 80% až 200% průměru). Výsledek pak firma nasčítala za každé SVJ a tím vznikl podíl SVJ na spotřební složce dodávky tepla.
Firma tvrdí, že zákon/vyhláška výslovně zakazuje v tomto případě použití polohových koeficientů. Dotázal jsem se u jiné firmy a tam mi řekli, že by polohové koeficienty samozřejmě měly být použity.
Jak to tedy je? Jde v našem případě o desítky tisíc rozdílu. My jsme krajní vchod a vytápíme tedy částečně ten sousední…
Objekt byl postaven před cca 55 lety a konstrukčně navržen jako jeden objekt, ne samostatné objekty. Máme dokonce se sousedním SVJ některé stoupačky společné. Ale privatizace proběhla, jak proběhla.
Připadá mi logické i spravedlivé, aby byly použity polohové koeficienty. Stranou dávám, jak by měly být stanoveny, to je kapitola sama pro sebe. Ale zákony nemusí být vždy logické.....
- Kobr (bez ověření): „Firma tvrdí, že zákon/vyhláška výslovně zakazuje …“
Tak se jich zeptejte který zákon a které jeho ustanovení toto zakazuje ! Proč jste to neudělal hned ?
Podle § 78 čl. 5 zákona č. 458/2000 Sb. platí, že „odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody“.
Povinnost poskytnout „další“ údaje může zahrnovat například i výkonové koeficienty radiátorů, započitatelné podlahové plochy a koeficienty polohy místností. Dodavatel tepla ovšem nemůže být nucen provádět nějaké podrobné výpočty. To si měla obě SVJ zařídit sama mezi sebou.
Váš dotaz je ovšem nesmyslný ze zcela zjevného důvodu:
Podle § 76 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. platí, že „smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné místo (…) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto rozdělování“.
Takže si konečně přečtěte tu smlouvu s dodavatelem tepla. A pokud v ní není uveden způsob rozúčtování pro dvě odběrná místa, pak jde o jediné odběrné místo a tedy také o jedinou zúčtovací jednotku.
V tom případě se náklad rozúčtuje přímo na jednotlivé příjemce služeb postupem podle vyhlášky č. 269/2015 Sb.. Při tom se samozřejmě povinně použijí všechny „korekce a výpočtové metody zohledňující i rozdílnou náročnost vytápěných místností na dodávku tepla danou jejich polohou“. Vyřešeno.
Justitianus
Dobrý den,
dělení nákladů na dodávku tepelné energie se provádí dle Vyhl. 405/2015 dle §3 odst. 3 b).
Měřenou spotřebou je náměr poměrových indikátorů, které jsou zohledněny výkonem tělesa a koeficientem přestupu tepla.
Zohlednění polohy místnosti je prováděno pro rozúčtování nákladů domu mezi jednotlivé byty dle zákona 104/2015 tzn. ne pro dělení nákladů mezi dva objekty dle Vyhl. 405/2015 ale při rozúčtování spotřeby domu mezi její byty a NP.
Dobrý den,
některé indikátory mají možnost programování výkonu tělesa a přestupu tepla přímo do indikátoru. Pak je náměr již vzájemně porovnatelný a neprovádí se přepočet na přepočtený náměr.
Indikátory u vás instalované měří v tzv. jednotkové škále a musí být přepočtený náměr pronásobením výkonem tělesa a koeficientem přestupu tepla.
Zjednodušeně to znamená, že pokud naměříte 1000 jednotek na 5ti žebrovém litinovém těleso, dodal jsme si stejně tepla, jako by jste naměřil 500 jednotek na 10ti žebrovém litinovém tělese.
U poměrových indikátorů nelze porovnávat jiné než přepočtené jednotky.
Polohové koeficienty se nijak netýkají rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření. Proto není v této vyhlášce o tomto nic. Polohové koeficienty s tímto nesouvisí.
Přepočtený náměr dle výše uvedeného nahrazuje patní kalorimetr pro každý vchod objektu.
Poloha místnosti má být zohledněna až při rozúčtování nákladů vašeho domu mezi jednotlivé byty, které se řídí zákonem 104/2015.
Nechci vám do toho kecat, ale rozúčtovatel má pravdu. Hůře umístěný dům z hlediska termodynamického prostě odebere víc tepla a víc musí zaplatit. Kdyby každý dům odebíral a měřil vstupní teplo samostatně, taky by taky víc odebral a tedy i víc zaplatil. Podle vyhlášky se pak teplo rozúčtovává až uvnitř konkrétního domu a tam přicházejí ke slovu polohové koeficienty. Jirka
Samozřejmě na to lze mít různý pohled.
Nejde ovšem o samostatné domy. Jsou to samostatné vchody budovy, která byla konstruována jako jeden celek. Máme společné i některé stoupačky… Mezi námi a sousedy je běžná příčka.
Takže druhý pohled může být, že vzhledem k nedostatečné tepelné izolaci mezi naší částí a sousední částí, nejde o samostatné domy, ale konstrukčně jeden dům s několika vchody, a nějak by mělo být zohledněno, že naše část pomáhá vytápět sousední část.
Samozřejmě, problém vznikl při privatizaci, dům neměl být privatizovaný po vchodech, ale jako celek. Pak bychom nemuseli řešit, jak náklady na jednotlivé vchody jednoho domu rozpočítat…
Řešením by asi mohlo být, kdybyste se domluvili, že uděláte výpočet
celého objektu podle vyhlášky a sečetli náklady jednotlivých domů. To si
pak mezi sebou vyrovnali.
Tak si to ale musí domluvit mezi sebou všechna SVJ. To vám tu nikdo
nezajistí.
Pokud se nedomluvíte, musí se spočítat náklad pro každý dům zvlášť a
tam by žádné polohové koeficienty neměly hrát roli, jak jsem už dřív
napsal.
Nechtějte ale, aby vám to tu někdo za vás řešil.
No, to našemu předchozímu vedení SVJ doporučovala naše správní firma, ale to vedení uzavřelo, co uzavřelo… Pochybuji, že bude možné dohodnout způsob rozpočítání, který používá většina SVJ v dané situaci.
No, uvidíme.
No, jasně dobré by bylo domluvit se… Jen, jak přesvědčit ostatní, když změna pro ně není výhodná.
Jedno řešení jsem objevil. Instalovat u nás jiné podílové měřiče, než u sousedů. Pak, pokud se nedohodneme, bude rozpočet podle plochy objektů. Není to ideální, ale stále lepší, než současný stav… Ovšem, nechci jít do takové krajní metody.
Ovšem, jediné, co jsem zatím chtěl vědět, je zda mají být použity koeficienty na polohu nebo ne.
„pokud se nedohodneme, bude rozpočet podle plochy objektů.“ (Vložil Kobr (bez ověření), 10. Srpen 2023 – 23:53)
Rozúčtovat podle plochy může být i pokud se dohodnete. Je to vhodný způsob rozúčtování, odpadnou dohady.
My to donedávna rozpočítávali podle plochy. Předchozí vedení SVJ uzavřelo tuto novou smlouvu podle měřičů. Těžko sousedy přesvědčíme vrátit se dobrovolně k původnímu stavu, současný je pro ně významně výhodnější.
„dům neměl být privatizovaný po vchodech, ale jako celek“ (Vložil Kobr (bez ověření), 10. Srpen 2023 – 16:23)
Odpověděl jste si. Nyní je třeba směřovat k Vámi popisovanému náležitému stavu. Problém vyřešen.
Donedávna to bylo relativně v pohodě, bylo to podle plochy. Ovšem předchozí vedení SVJ přistoupilo na současný způsob rozdělení nákladů na teplo, který pro nás není výhodný…
Pane Kobre,
děkuji za upřesnění. Podle toho co píšete jde o dvě odběrná místa dle
§ 76 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. a proto jsou to dvě zúčtovací
jednotky. Platí tedy co jsem Vám už napsal: Rozdělení nákladů je třeba
provádět podle sjednané smlouvy s dodavatelem tepla.
Vyřešeno.
☀ Odkaz na vyhlášku č. 405/2015 Sb. je nepřípadný a vyhlášku nelze použít. Ministerstvo je zmocněno ustanovením § 98a odst. 1 pism. g) zákona č. 458/2000 k vydání vyhlášky, která se použije pouze v případě „kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů“. Ve vašem případě však k dohodě došlo – je obsažena ve smlouvě o dodávce tepla. Pouze touto smlouvou se tedy řiďte. Vyhláška je pro vás bezvýznamná.
☀ Odkaz na zákon č. 104/2015 Sb. napsal nějaký hlupák. To je pouze změnový zákon a podle něj se žádné rozúčtování nákladů neprovádí.
Nechápu ostatně co zde řešíte. Smlouva existuje. Je platná a účinná. Pokud se obě SVJ dohodnou na odlišném obsahu smlouvy o dodávce tepla, pak náklady budou děleny mezi obě SVJ nějakým jiným dohodnutým postupem.
Změna však nenastane tím, že pan Kobr se bude dohadovat se správcovskou firmou. Fakt ne. Nic víc k tomu nemohu říci.
Justitianus
Dobře. Tak ještě přesněji.
Smlouva předaná dodavateli zní:
- Způsob rozdělení
- V návaznosti na ustanovení par. 3 odst. 3b vyhlášky č. 405/2015 o způsobu dělení nákladů za dodávku tepelné energie při společném měření odebraného množství tepelné energie, budou celkové náklady na tepelnou energii na vytápění rozděleny na základní a spotřební složku.
- Základní složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 40% celkových nákladů na tepelnou energii na vytápění. Základní složka bude bude rozdělena podle započitatelné podlahové plochy jednotlivých objektů.
- Spotřební složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 60% celkových nákladů na tepelnou energii na vytápění. Spotřební složka bude určena podle naměřených spotřeb pro oba objekty pomocí poměrových měřidel a dále rozúčtována dle příslušných zákonů a vyhlášek.
Jak tedy mají být stanoveny naměřené spotřeby pomocí poměrových měřidel?
Má se vzít náměr poměrového měřidla vynásobit ho kq*kc, nebo náměr vynásobit kq*kc a pak ještě polohovým koeficientem? Nebo nějak úplně jinak?
Já tu smlouvu nepodepisoval, to udělalo předchozí vedení SVJ. Jsem statutár, takže je v mé kompetenci dohadovat se, měnit smlouvy a tak.
Proto zkoumám, jak má být současná smlouva korektně naplněna.
Pane Kobre,
po zveřejnění obsahu smlouvy je vše jasné. Smlouva se odvolává přímo na
vyhlášku č. 405/2015 Sb.. To znamená dělit náklady mezi obě odběrná
místa podle § 3 takto:
- Základní složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 40 % a rozdělí se podle započitatelné podlahové plochy jednotlivých objektů.
- Spotřební složka nákladů na tepelnou energii pro vytápění činí 60 % a rozdělí se v poměru podle měřených spotřeb ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění, (…) jsou-li ve všech jednotlivých objektech nebo částech objektů instalována zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění stejného typu, která používají stejnou metodu registrace.
Tento postup podle vyhlášky je však fyzikálně vadný a nesmyslný. Ouředníci ministerstva i tehdejší ministr Ing. Jan Mládek CSc jsou hlupáci. Ve skutečnosti musí být „měřené spotřeby“ na indikátorech ještě upraveny pomocí koeficientů kq (výkon tělesa) a kc (způsob upevnění). Jinak by samotné náměry nedávaly žádný smysl.
Domnívám se, proto, že postup vašeho správce je správný, i když se odchyluje od vadné vyhlášky. Správný je i Váš postřeh že při rozdílných indikátorech by se přešlo na dělení nákladů pouze podle započitatelné podlahové plochy obou objektů.
Váš návrh „aby byly použity polohové koeficienty“ je zjevně nemravný. Představte si, že jeden z objektů bude zateplen. Podle Vašeho návrhu by se u všech místností zateplené budovy musely změnit koeficienty polohy. Obyvatelé zateplené budovy by tedy byli nuceni doplácet na vytápění bytů ve druhé nezateplené budově.
Justitianus
Jenže oba vchody jsou zatepleny.
Co je mravné, nebo nemravné je k diskusi. Ten dům není konstrukčně navržen jako dvě samostatné jednotky, ale jako jeden společně vytápěný objekt. Jsou velké prostupy tepla mezi „objekty“. Naše SVJ částečně vytápí sousední, připadá mi oprávněné dostat nějakou kompenzaci. Třeba těmi polohovými koeficienty.
Smlouvu s dodavatelem máme. 40% je pevná složka podle podlahových ploch, 60% je spotřební složka, která se počítá podle přepočtených náměrů poměrových měřičů předaných oběma SVJ. V tomto problém není.
Jde o to, jak mají být spočítány ty přepočtené náměry (suma za každé SVJ), které předáváme dodavateli tepla. Firma, která nám to počítá (oběma SVJ) použije pouze náměr na poměrovém indikátoru a vynásobí ho kq*kc. A tvrdí, že zákon/vyhláška výslovně zakazuje použít polohové koeficienty.
Jiná firma tvrdí, že by polohové koeficienty měly být použity. Pro naše SVJ, jelikož jde o krajní vchod, by bylo výhodnější, kdyby byly polohové koeficienty použity.
Poslední komentáře