Nepříjemnost při koupi bytu

pokud si SVJ vezme úvěr jehož jednou stranou je SVJ a druhou banka, pak je povinnost přenesena. Ať vlastník chce nebo ne. Vy neustále meldujete o tom že SVJ uzavírá s vlastníky separátní smlouvy – ale není tomu tak. Už jsem to uvedl v jiném příspěvku. Je to tak, že

1. shromáždění se vágně usnese o „akci“ (zateplení, výtah, deratizace, naákup brambor, …)
2. když to nevypadá, že by se to dalo zaplatit ze stávajících neurčitě placených záloh na správu, tak se vypočte zvýšení cena za m2 tak aby to stačilo. A tato částka se odsouhlasí jako alikvótní část pro §15/2 (účel je zcela určitý, požadavek banky na 100Kč za m2 také) tj. pro účel splácení úvěru
3. případný nový spoluvlastník nedokáže vyrozporovat, že by na tento účel nemusel platit. Bohužel ne každý dokáže odhalit vadné „ůstavní nálezy“ a „judikáty NS a NSS“ jako Vy. A tak začne platiti.

Neználek

^{PS: Návrh na zlepčení vypovídací hodnoty webu:
jste moderátor a mažete nebo upravujete často ať již své nepřátele nebo jen přispěvatele, kteří s Vámi nerezonují. Navrhuji abyste oslovil Admina aby Vám dal možnost možnost „razítkovat“ tj. aby jste svůj altruismus mohl uplatnit tak, že „oštemplujete“ ty příspěvky se kterými nemáte problém. V příspěvku bude „beran“ – „schváleno, LAKE“ anebo co bude lepší „doposud LAKEM nechváleno“…} 

Pane, nechte těch pohádek o „přenesení povinnosti“. Vždyť netušíte co to „přenesení“ má být. Jestliže si vlastníci jednotek odsouhlasí nějaké stavební úpravy domu, tak to znamená, že si je objednávají od zhotovitele, kterým je například firma Rychlostav nebo SVJ Dlouhá ulice 256.

Pro toho, kdo si práce objednal a převzal, vzniká povinnost uhradit cenu (možná příspěvek na opravu podle § 15 odst. 1 ZoVB, možná částka na rekonstrukci). Pokud nehradí dluh naráz, je to proto, že SVJ s ním uzavřelo smlouvu o splátkovém kalendáři. Tak už to podle práva bývá. Ale dlužníkem je stále on, až do splacení. To se týká i případu, že dlužná částka je hrazena postupně ve splátkách. Viz rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 242/2009, ze dne 8.12.2010.

Zálohy na správu se týkají nákladů, které bude nutné uhradit v budoucnu. Nikoliv nákladů, které již byly vynaloženy. Na ty se vybírají příspěvky. A ten, kdo je vlastníkem jednotky v okamžiku splatnosti příspěvku, má povinnost příspěvek uhradit.

Výběr z diskusí k věci:
http://www.por­talsvj.cz/…ed­ni-vystrel
http://www.portalsvj.cz/…nikace-s-svj#…
 http://www.portalsvj.cz/stitky/?…

lake

v předmětném SVJ se dohodli na zateplení, vyčíslili alikvótní podíl a tento začali po vlastnících vymáhat. Až sem dobrý a mělo by to takto fungovat Jenže, já jsem uvedl běžnou praxi a tou je NEVYČÍSLIT alikvótní podíl ale pouze příslušně zvýšit zálohu dle §15/2 placenou na účel §15/1 kde se kupodivu objevil právě vlivem hlasování úvěr jenž UZAVŘELO SVJ nikoliv za vlastníky ale „za sebe“ ZA PRÁVNICKOU OSOBU

Pokud jde tedy dál o 22 Cdo 242/2009 – pak, se jasně uvádí cit.

závazek žalovaného k úhradě nákladů rekonstrukce domu, který má obligační charakter a kde povinným je vlastník jednotky, který rekonstrukci odsouhlasil, jestliže tento závazek vznikl a stal se splatným za trvání jeho vlastnického práva

pokud se v SVJ dohodli uvedeným způsobem, pak proto, že si BYLI VEDOMI TOHO „problému“ uvedeného níže. Jenže v hodně SVJ je problém vůbec nějaká komunikace natož pak na odborné téma

„…Pokud nehradí dluh naráz, je to proto, že SVJ s ním uzavřelo smlouvu o splátkovém kalendáři. Tak už to podle práva bývá…“

• jo někde to tak opravdu bývá. Bohužel v 7 z 10 mně známých SVJ tomu tak prostě NENÍ. Vlastníci nemají uzavřeny žádné separátní smlouvy, ať se pan LAKE postaví na hlavu nebo na uši.
• Ano, domnívám se že to JE PROBLÉM, protože pokud někdo prodá byt, nepochybně ho NIC NEVÁŽE svou část splatiti a bude ji nepochybně „chtít přenést“ na nabyvatele. Nabyvatel pokud bude tak chytrý jak LAKE, odmítne hradit tuto část a odmítne platit zálohy ve výši schválené dle §15/2.
  • „chyřejší“ SVJ jej jednoduše půjde odžalovat toliko pro formální porušení povinnosti skládat odsouhlasenou výši záloh dle §15/2
  • „hloupější“ SVJ počkají do splacení úvěru a chybějící částku na konci řádného skončení splátkového plánu zacvakne dle §13/7…

„…Výběr z diskusí k věci…“

• je hodně trapný – pokud TEN KDO TVRDÍ odkazuje na SVOJE VLASTNÍ vývody jako by byly prověřené praxí či rozsudky soudů

Neználek

Pane NeznáIku,
věřte, že je mi úplně jedno, zda (podle Vás) 7 z 10 SVJ postupuje špatně. Proto jsem právě napsal svůj příspěvek: abych před těmito častými chybami varoval každého, na kom je tento podvod zkoušen.

Přečtěte si tuto diskusi od počátku a spočítejte si, kolik špatných a protiprávních poučení tazatel dostal. Byla to velká většina z 62 příspěvků (snad kromě textu pánů „Zovb“ a Vašíka).

Vlastník jednotky, kterému je potají do rozpisu záloh vpašována splátka dluhu cizí osoby, ví teď, že jde o omyl či podvod a bude schopen se proti této manipulaci bránit. Soud mu dá za pravdu, judikát znáte. A vůbec mne nezajímá, zda tento omyl či podvod se praktikuje v 7 z 10 SVJ, jak tvrdíte Vy.

Vaše zmínka o tom, že vlastník cosi „zacvakne“ podle § 13 odst. 7 ukazuje jen to, že nevíte, co je ručení. Přímo Vám jsem to vysvětlil dne 19. dubna 2012 v této diskusi: http://www.portalsvj.cz/…y-v-lastniku#…. Inu, když paměť dosluhuje …

Z případného nedobytného závazku SVJ zacvakne totiž každý člen SVJ bance pouze část odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu na dlužné částce. A to je pořádný rozdíl od případu, kdy se novému nabyvateli jednotky dává protiprávně k úhradě celý cizí dluh – a výbor tiše předpokládá, že to ten nebožák spolkne „i s navijákem“.

lake

No tak já se taky přidám s osobním názorem, podložím ho paragrafy a prosím o konstruktivní argumentaci, kde dělám v úvahách chybu. Nemyslím si, že by předpisem záloh na správu ve výši schválené shromážděním se zahrnutím splátky úvěru rovněž schválené shromážděním bylo vpašováváním splátek dluhu cizí osoby potají do rozpisu záloh. V okamžiku vystavení předpisu záloh není SVJ vůči vlastníkovi cizí osoba.

Jak zde již bylo mnohokrát uvedeno, nový vlastník by se měl zajímat jak o pravidla přispívání v SVJ, do něhož povinně vstupuje, tak o plán oprav a jiných výdajů, a je jedno, zda to nazveme Reserve Study nebo jinak. Je-li v tomto dlouhodobém plánu splátka úvěru, měl by zavětřit a pátrat. Jenže ona se většina SVJ o novém vlastníkovi dozví až ve chvíli, kdy mu nepřijde platba od vlastníka původního.

Především se domnívám, že zmíněný judikát 22 Cdo 242/2009 opravdu nelze použít na situaci, kdy je úvěr na SVJ a splácí se ze záloh na správu. Judikát se týká doby, kdy banky nepůjčovaly SVJ bez zástavy nemovitostí a tudíž se rozsáhlejší opravy domů opravdu řešily tak, jak je tam popsáno – schválila se oprava, vyčíslil podíl jednotlivých vlastníků a kdo neměl hotovost, vzal si úvěr ze stavebního spoření. Ten se pak splácel hromadně z účtu SVJ, když na splátky přispívali pouze vlastníci, kteří neprovedli úhradu jinak. Je pak zcela pochopitelné, že splátku úvěru na jméno původního vlastníka nesplácel vlastník nový.

Za zcela jinou ale považuji situaci, kdy se SVJ usnese o opravě a její úhradě úvěrem, který se posléze bude opět dle usnesení shromáždění splácet ze záloh/příspěvků na správu. A protože nejlíp je to vidět na příkladu, tak modelová situace: SVJ o 10 vlastnících se stejnými podíly (pro zjednodušení) se usnese o nutnosti opravy domu. Prostředky ve výši 1.000.000 Kč na opravu nemá.

Varianta 1.

Vlastníci odmítají úvěr, rozhodnou se na opravu našetřit a naplánují ji na termín za deset let. Devět let spoří (skládají zálohu na budoucí opravu v následujících letech), a mají naspořeno 90% částky. Jeden z vlastníků se rozhodne byt prodat. Posudek má na byt ve zchátralém domě, za tuto cenu ho také prodá. Protože skládal zálohy na určitý účel, který nastane, jeho 90.000 Kč mu není vráceno v souladu s § 15 odstavec 4 věta druhá ZoVB.

Podle mého názoru by tedy měl původní vlastník navýšit kupní cenu o 90.000 Kč s tím, že dům je již fiktivně z 90% opraven. Jeví se mi to jako spravedlivé, když nový vlastník složí jen 10% částky na opravu a bude za rok bydlet v kompletně opraveném domě. Zde je tuším judikatura konstantní v tom, že si to musí vypořádat vlastníci mezi sebou.

Varianta 2.

Vlastníci si na úhradu oprav vezmou úvěr, jeho splátky splácí ze záloh/příspěvků na správu, mají splatit celkem 1.500.000 Kč. Devět let splácí (skládají zálohu/příspěvek na správu) a 90% úvěru je splaceno. Jeden z vlastníků se rozhodne byt prodat. Posudek má na byt v opraveném domě, za tuto cenu ho také prodá. Protože mu zaniklo vlastnictví, přestane hradit zálohy/příspěvky na správu.

Podle mého názoru by měl původní vlastník ponížit cenu o podíl na dosud nesplacených splátkách úvěru ve výši 15.000 Kč, protože dům je sice opraven, ale tato oprava nebyla původním vlastníkem dosud plně uhrazena. Z platby řádně schválených záloh/příspěvků na správu se ale nový vlastník nevyvleče. Správnost této úvahy podporuje i NObčZ ve svém sice blbě formulovaném, ale jiným způsobem neinterpretova­telném § 1186 odstavec 2.

Prosím tedy o sdělení, proč by se budoucí náklad na opravu domu měl posuzovat jinak v obou uvedených případech, když se v obou variantách jedná o náklad na opravu domu dle pravidel schválených shromážděním, s nimiž se nový vlastník měl možnost seznámit, kdyby nekupoval byt jako housku na krámě, tedy (zjednodušeně řečeno) proč by kladný zůstatek záloh/příspěvků měl na nového vlastníka přecházet s bytem a záporný nikoli, když rozdíl je jediný – deset let se bydlí v neopraveném nebo již opraveném domě. S případným doložením judikátem, který by řešil úvěr SVJ na celou akci s průběžným splácením ze záloh/příspěvků na správu a nikoli individuální úvěr vlastníka ze stavebního spoření na jeho spoluvlastnický podíl splatný před zahájením akce.

Paní PeDuPles, napsala jste: „… já se taky přidám s osobním názorem, podložím ho paragrafy“

Žádnými paragrafy jste ovšem Váš názor nepodložila.

Přesto Vám odpovím v samostatné diskusi: http://www.portalsvj.cz/…ho-vlastnika.

lake

nebudu se s LÁKEM přít. má vždycky „PRAVDU“. A když ji nemá tak oponenty smaže. Tedy i mne zřejmě nyní smaže… protože „lež a nenávist vždy zvítězí nad pravdou a láskou…“. A nyní milí čtenáři následuje historický exkurz:

Dobrý den.Jsem majitelkou bytové jednotky samoživetelka.Náš činžovní dům s devíti byty SVJ si chce vzít úvěr na zateplení domu.S finančních důvodu jsi nemohu dovolit platit téměř o víc jak tisíc korun do fondu oprav kdybych s úvěrem souhlasila.Obrátila jsem se na finančního poradce,který mi doporučil abych s žádným úvěrem nesouhlasila.Mohla bych se ocitnou v dluhové pasti.Také jsem se obrátila na právníka,který mi doporučil to samé.Podle právníka mě nemůže nikdo k úvěru a stím spojené vyžší platby nikdo donutit.Jak mám prosím čelit nepříjemnému nátlaku ostatních majitelů bytových jednotek?Mám si nechat vyhotovit vyjádření finančního poradce,a právníka? Děkuji za odpoveď, M.J.

Vyjádření právníka si jistě můžete nechat vyhotovit, na věci to však pravděpodobně nic nezmění. Na náklady správy domu přispívá každý podle svého spoluvlastnického podílu, pokud se (všichni) nedohodli jinak (§ 15 odst. 1 ZoVB). Celkovou nutnou výši záloh určuje shromáždění svým usnesením (§ 15 odst. 2 ZoVB). Není k tomu potřebné, abyste s úvěrem souhlasila. Je otázkou, proč by ostatní spoluvlatníci právě u Vás měli připustit výjimku a odpustit Vám platební povinnost, která je neoddělitelně svázána s vlastnictvím bytu. Vlastnictví zavazuje. Není-li pro Vás možné, abyste platila zálohu na správu domu ve zvýšené částce, je zřejmě na čase uvažovat o prodeji Vaší bytové jednotky. lake

Vaše odpověď mě s cela šokovala.Volala jsem ihned právníkovi,necháme rozhodnout soud.Žádný soud vás nemůže nedonutí platit to co nechcete,a když zároveň ani nato nemáte.Děkuji a nashledanou.M.J.

Soudní spor je předem prohraný. Judikatura v této věci je konstatntní: snášení nákladů na správu domu není důležitou záležitostí ve smyslu § 11 odst. 3 ZoVB, o níž by měl rozhodovat soud. Pozdravujte ode mne vašeho právníka. lake

Třeba nám teď pan LÁK vysvětlí proč v roce 2011 tvrdil, že soudní spor který chtěla tazatelka vést proti SVJ, které ji „násilím“ nutilo platit úvěr, který si vzalo na ZATEPLENÍ „je prohraný“ protože podle LÁKOVA tehdejšího zcela „KONSTANTNÍHO chápání“ není důvod

1. aby spoluvlastníci tazatelku „vynechali“
2. placení zvýšených příspěvků do FO je „…snášením nákladů na správu domu …“ a podle LÁKA cit. „…není důležitou záležitostí ve smyslu § 11/3…“

Neználek

Pane NeznáIku,
nerozumím proč zde rozsáhle citujete příspěvek z jiné diskuse, který nemá s tímto případem nic společného. Celý Váš podivný text je off-topic. Navíc nepravdivě tvrdíte, že si SVJ v domě tazatelky vzalo nějaký úvěr. Není to pravda - stačí si tu diskusi přečíst, pane.

Ona diskuse se týkala úplně jiné situace: toho, že vlastník bude mít povinnost přispět na budoucí opravu či změnu domu, která bude uskutečněna v době, kdy je vlastníkem jednotky.

Tato diskuse se naopak týká toho, že nabyvatel jednotky nemá povinnost uhradit již proběhlou opravu či změnu domu, která byla uskutečněna dříve, než se stal vlastníkem jednotky.

Pokud tyto zásadní právní rozdíly nevidíte, nemohu Vám pomoci.

lake

Neználku, vy nediskutujete, vy vedete pivní kecy. Vy jste mezek. Ano čtěte to správně, mezek ne mozek.

pokud má ve smlouvě větu naapř.:

„v případě, pokud je s bytovou jednotkou spojen ve smlouvě neuvedený dluh, např. ale nejen úvěr SVJ, má kupující právo od smlouvy odstoupit“

tak myslím že by se nemusel stresovat :-)

Děkuji za odpověď. Reálně to bylo tak, že právníka zajišťovala realitní kancelář, ovšem té jsem platil já, tudíž bych předpokládal, že bude jednat (mimo jiné) i v mém zájmu. Každopádně by mě zajímalo, jakým způsobem je možné proti tomuto právníkovi postupovat.

Pokud klientem právníka byla realitka, tak tu právník zastupoval dobře, dostala svou provizi. :-))

Kupující byl asi klientem realitky a nikoliv právníka. Potom by se muselo prokázat pochybení realitky a prokázání pochybení realitky je na kupujícím. Co může kupující vůči realitce prokázat? V čem realitka porušila smlouvu s klientem?

Hezký den!

Pavel

Tak jednoduché to přece jenom asi nebude. Na smlouvě je v záhlaví nadepsán ten advokát jako někdo, kdo smlouvu vytvořil. A advokát má vytvořit řádnou smlouvu, jak tady napsal Lake.

Kromě toho se realitka smluvně zavázala, že zajistí pro převod klientovi (který realitku platí) právní servis. Tudíž není tak zřejmé, že klientem advokáta byla ta realitka. Pro realitku advokát žádnou smlouvu nedělal.

Nezlobte se, ale spíš by mě zajímal názor pana Lake než váš.

Vašíku, pokud jsme blázni, nenormální, tak co sem ty „inteligente“, le­zeš.

Ale fajn, jsi tu takže jsi se sám sebe pojmenoval, blázen, magor,atd.

Nikdo z nás tazatele nezná, nikdo z nás nemá zájem nikomu ubližovat a nikdo z nás se za blázna, magora, atd. nepovažuje.

Navíc, tady se může tazatel seznámit s různými názory, ale nakonec, nic mu přece nebrání v tom, zaplatit si právníka, podat žalobu, nebo trestní oznámení, může to rozjet s celou parádou, je to jen jeho volba.

Vašíku, je mi upřímně líto, že jsi si nemohl dovolit pořídit byt za babku a ještě více je mi tě líto, že jsi tím pádem nemohl byt prodat za tržní hodnotu a to naprosto legální cestou, kterou povolují naše zákony, je to chlapče pech, že tobě to nevyšlo. Takže rozhodně nikdo z nás není žádný zloděj.

Chápu, že Tě to musí šíleně žrát,že jsi takto dopadl, a že se musíš vyvztekat takovým způsobem , takže nikdo z nás není žádný zloděj.

Chlape seber se, postav se svému osudu čelem. My fakt za tvůj stav nemůžeme.

Jsem rád, Vašíku, že je již i v léčebnách přístup na net.

Jen si najdi jiný web, kde budeš rozumět projednávané problematice.

Jen pro informaci, já jsem byt kupoval za peníze od vlastníka, ne od obce.

Pokud někdo uvádí neúplné informace, může dostat jen adekvátní odpovědi. Ale to je nad rámec Tvého chápání, že?

Hezký den!

Pavel

První potenciální zloděj se ozval. Kdo bude další?

Nevím, z čeho tak usuzuješ.

Někdo udělal chybu, byt se nekupuje každý den, tomu rozumím.

Pochopit složitost SVJ dělá problém i právníkům.

Už na začátku jsem tazateli radil (Nepříjemnosti při koupi bytu 7), že když smlouvu sepisoval právník, měl by se obrátit na něho. Místo toho se tu rozjela debata, kdy tazatel neuvádí, co má ve smlouvě, jen se cítí ukřivděný.

Protože jsem o SVJ něco četl vidím jeho šanci u soudu jako velmi malou.

Můžeš něco moudrého přihodit, ale nevíš co, že? Jen blábolíš.

Hezký den!

Pavel

Jeho šance asi JE malá, ale je to zejména vlivem chybného zákona, který umožní koupit bez vlastního vědomí značný dluh. V druhé řadě je to vlivem nepoctivého prodávajícího, který měl kupujícího na přímou otázku o dluhu informovat.

Kdyby reakce diskutujících byly v duchu, že prodávající byl pěkný šmejd, pokud zatajil skutečnost, ale zákon je postaven tak, že máte jenom malou šanci, bylo by to ok.

Pokud ale většina diskutujících tvrdí, že prodávající byl v právu, měl pravdu atd. když evidentně lhal, dá se o jejich morálce velice silně pochybovat.

Prodávající je v této věci lhář, protože řekl, že se žádný úvěr nesplácí a nebyla to pravda. Pokud je v této věci lhář, může zároveň mít pravdu?

Špatně čtete. Jedná se o dluh, který není zapsán v katastru nemovitostí. A v tom je ten problém. Nejde o to, jestli za opravu je nebo není dluh, ale o to, že ten, kdo byt kupuje MÁ JEDNOZNAČNĚ PRÁVO O DLUHU VĚDĚT a na základě toho se rozhodnout.

Pokud kupuji byt v neopraveném domě, předpokládám další náklady a podle toho domluvám kupní cenu. Pokud kupuji byt v opraveném domě a jsem ujištěn, že vše je splaceno, podle toho je domluvena vyšší cena.

Pokud dojde k popsané situaci, v podstatě se to rovná podvodu. Jak by se vám líbilo koupit auto, prodávajícímu zaplatit plnou cenu a pak se dozvědět, že polovina ještě není splacena a musíte ji bance zaplatit znovu?

Nečtu špatně – tvrdíte, že „Při převzetí bytu zavolali předsedu SVJ, který mi řekl, že na opravu je úvěr 4 mil. Kč na 25 let a splácí se to z fondu oprav.“

To bych chtěla vědět, kdo půjčil takovou částku, která banka, aniž by si své finance nezajistila zástavou domu.

Podívejte se na http://nahlizenidokn.cuzk.cz/ na levé straně pod INFORMACEMI Z KN klikněte na budovu,vyplňte název obce, další krok, bude část obce a nakonec číslo domu. Otevře se Vám list vlatnictví domu, pod seznamem všech vlastníků najdete další údaje, vztahující se k domu. Jsem přesvědčena o tom, že tam najdete zápis – zástavní právo smluvní.

Když kliknete na číslo Vašeho bytu otevře se Vám list. vl. Vašeho bytu. Zjistíte, pokud to ještě nevíte, jestli je byt zatížen nějakým věcným břemenem, nebo zástavním právem. To jsou základní informace, podrobné jsou pak z výpisu z KN.

Vy jste nevyužil všech dostupných informací, jako každý zodpovědný kupující, na základě těchto informací jste se mohl rozhodnout.

Tak , jako Pavel jsem přesvědčená, že jste podveden nebyl a u soudu a policie neuspějete, ale pokud máte pocit, že to tak není, tak máte možnost podat trestní oznámení, ale je to ztráta času. Byt jste koupil na základě kupní smlouvy, kde jste se dohodli na tržní ceně, která je obvyklá v místě ve kterém jste byt kupoval. Když se podíváte na znalecký posudek, který byl zpracován pro FÚ, zjistíte, že znalec stanovil cenu bytu podle jeho stavu, bez ohledu na to, jak vypadá dům a prodávající zaplatil daň z převodu podle kupní smlouvy, kde cena bytu byla určitě vyšší než stanovená znalcem.

Užívejte si toho, že jste majitelem bytu a podílu na domě ,za který se nemusíte stydět.

Jak to ještě mám napsat, abyste to pochopila: Banka půjčila na dům s 30 jednotkami 4 mil. Kč a nepožadovala zástavní právo. Spokojila se s tím, že všichni ručí ze zákona. Kdyby to bylo zapsáno v katastru, tak si toho SAMOZŘEJMĚ VŠIMNU.

Pokud někdo řekne, že na něčem není dluh a on ví, že tam je a popře to, aby z vás vymámil víc peněz, tak je to samozřejmě podvod nezávisle na tom, co vy si myslíte.

Neřešte to tady, odstupte od smlouvy a máte to.

Odstoupit od smlouvy jde pouze ze zákonných nebo smluvních důvodů. Který z nich byl podle vás naplněn?

1. prosím pište název příspěvku, který jste uvedl na začátku. Děkuji.
2. Nikdo nezná Vaši kupní smlouvu a tak Vám tu asi nikdo neporadí se smluvním důvodem k odstoupení od smlouvy. Může Vám to ale prozradit Váš advokát. Zákonný důvod jste neuvedl.

Hezký den!

Pavel

Tak to bych chtěla tu smlouvu mezi bankou a SVJ vidět , máte na to právo, nechte si smlouvu výborem předložit, zrovna tak, si nechte předložit zápis, ve kterém si členové SVJ odsouhlasili způsob, jakým bude půjčka splácena. Pokud se dohodli, že navýší všem platby na správu domu a z této částky bude splácena půjčka, tak jak jsem řekla, tato povinnost přešla ze zákona na Vás.

Proč jste nejednal s výborem před uzavřením kupní smlouvy ?!!!!!!! Nemusel jste mít pocit, že z Vás někdo vymámil víc peněz.

Protože neexistuje žádná možnost, jak výbor kontaktovat. Vy v domě výbor znáte, ale jak ho má znát člověk z ulice, který se ani do domu nedostane bez zprostředkovatele realitky?

A za další jsem věřil tomu, že když je ve smlouvě závazek prodávajícího, že na nemovitosti není žádný dluh, ani on že nemá žádné dluhy, a že když se nějaký dluh objeví, on ho zaplatí, tak to tak je. Opravdu mě nenapadla finta, že dluh za nemovitost je na nějakém abstraktním SVJ. Vím, je to moje chyba. Ale zároveň se mi nechce zdát, že by to tak bylo úplně v pořádku.

Ano, z vašeho pohledu možná je. Ale když dáte za byt dvě mega, vezmete si hypotéku a pak zjistíte, že musíte splácet dalších 200.000 úvěr za dům, který se tváří, že žádným úvěrem není, je to dost něpříjemné.

Kdyby vám někdo prodal třeba za 500.000 auto, které má hodnotu 500.000 a vy byste následně zjistila, že musíte ještě zaplatit 100.000 bance, pěkně 650 korun každý měsíc dalších 15 let, jak by se vám to líbilo? Vzala byste můj argument „buďte ráda, že máte krásné naleštěné auto za 650 korun měsíčně a nestěžujte si“?

Není pravda, že není možné kontaktovat výbor. Pouze jste o této možnosti nevěděl. Pokud znáte adresu domu můžete zjistit i složení výboru na aresu.

I kdyby jste to nevěděl, co Vám bránilo se zeptat v realitce nebo prodávajícího?

Když kupujete nějakou věc, tak vynakládáte současné investiční a budoucí provozní náklady. 2 mega jste akceptoval, pokud jste znal i výši měsíčního příspěvku, tak jste měl většinu informací. U nově opraveného domu je nepravděpodobné, aby se nesplácel úvěr.

Vycházeje z informovanosti některých vlastníků si dokonce myslím, že dotyčný ani nemusel vědět, že je nějaký úvěr na SVJ.

Na nemovitosti skutečně nevázně žádný dluh, pouze ručení, které se velmi pravděpodobně nebude realizovat.

Samozřejmě máte možnost podat žalobu, ale nechte si poradit od právníka, který zná Vaši smlouvu. Bez smlouvy je to debata o ničem.

Hezký den!

Pavel

Já Vám trochu nerozumím. Přeci jste znal výši měsíčních plateb. Jestli Vám prodávající neřekl, že část peněz jde na umoření dluhu, byla to chyba, ale podle mě dosti zanedbatelná. Vy jste koupil byt a věděl, že budete platit nějakou částku měsíčně a teď děláte problém a chcete ji snížit. Tady asi uslyšíte spoustu dobře míněných názorů, ale to je tak všechno. Jediná možnost je asi, obrátit se na soud. Jeho názor Vám dopředu nido neřekne.

Jirka

Šlo o to, že prodávající ZAPŘEL, že část peněz jde na umoření dluhu.

Pokud jde o znalost měsíčních plateb, to je věc, která se může velice snadno změnit – snížit nebo zvýšit podle okolností. Např. se může šetřit na nějakou nutnou věc a pak se platby sníží. Vyvodit z aktuální výše platby skutečnost, že je fixována na minimálně 25 let, to snad dokáže jedině jasnovidec.

VŽDYŤ V TOM BYTĚ / DOMĚ BUDETE BYDLET VY, TAKŽE SI SNAD MUSÍTE ZAPLATIT POMĚRNOU ČÁST NÁKLADŮ NA OPRAVU DOMU, VY JSTE SI KUPOVAL V PODSTATĚ JEN VNITŘNÍ ČÁST PROSTORU V BYTĚ, PROTOŽE NAPŘÍKLAD OBVODOVÝ PLÁŠŤ DOMU SE POVAŽUJE ZA SPOLEČNÉ ČÁSTI DOMU, JEJICHŽ POMĚRNÉ ČÁSTI JSTE VLASTNÍKEM A TAK NESETE I ČÁST NÁKLADŮ. CENA ZA JAKOU JSTE KUPOVAL BYT S TÍMTO NESOUVISÍ.

JĚŠTĚ DODÁM, PRAVDĚPODOBNĚ VÁM PRODÁVAJÍCÍ „NAÚČTOVAL“ TO CO ON SÁM JIŽ PŘISPĚL DO FONDU OPRAV A NA SPRÁVU DOMU, TO JE TEDY JAKO BY STE VY SÁM PŘISPÍVAL DO F.O. UŽ OD DOBY, KDY ZAČAL PŘISPÍVAT PRODÁVAJÍCÍ, A V PODSTATĚ STE SI TÍM ODKOUPIL JIŽ PROVEDENÉ OPRAVY NA DOMĚ A JEHO SPOLEČNÝCH PROSTOR, KTERÉ TÍM ZÍSKALI NA HODNOTĚ. OPRAVENÝ RODINNÝ DŮM BY STE TAKÉ PRODAL DRÁŽ, NEŽ NEOPRAVENÝ. A V BUDOUCNU, BUDETE-LI BYT PRODÁVAT, PRAVDĚPODOBNĚ PRODÁTE DRÁŽ NEŽ STE KUPOVAL.

Prosím, vypněte Caps Lock.

Česky se tomu říká zámek přeřazovače.

Paní Anaj,

domnívám se, že případů, kdy si banka vynutila zástavní právo k jednotkám je minimum. Proto nahlížet do katastru z tohoto důvodu je ztráta času.

Banky běžně půjčují až 300 000 Kč/jednotku bez zástavy do katastru. A to si málokdo půjčí. :-))

Hezký den!

Pavel

Pavle, ¨ okolo našeho SVJ jsou tři veliké domy, samozřejmě tři SVJ. Byly v hrozném stavu, v každém je snad 40 bytů , všichni do jednoho se dohodli na úvěru, na tom, že domy zrekonstruují, nejsou tam jen mladí lidé, ale i důchodci. Samozřejmě, že všichni vědí, že za úvěr každý ručí atd.atd.atd., viz zák 72/94 Sb., samozřejmě musí splácet 25 roků úvěr, k tomu skládat další peníze na správu domu, takže mají co dělat, je až neuvěřitelné, že se dokáže sejít tolik zodpovědných lidí a nebrání se , ikdyž teď platí na správu v nejmenších bytech o 45m2 2,5 tis. Kč měs. , ale jsou rádi, že jsou ve svém a nemusí platít tržní nájemné 10 tis. měs. a více.

Všechna tři SVJ mají úvěry u bank a v KN samozřejmě vložená smlouva a vyznačeno zástavní právo smluvní.

Takže čerpám ze zkušeností z mého okolí a nějak si opravdu neumím představit, že by bynka půjčila přes 4 mil. bez zajištění dluhu.

Také vycházím ze zkušenosti. Máme 141 jednotek a úvěr 20 mil. Kč bez zástavy jednotek do KN.

Banka má „zajištění dluhu“ ze zákona a nepotřebuje zástavu do KN viz. nabídky bank. Do 200 000 – 300 000 Kč/jednotku se zástavy nedělají.

Když jsem úvěr sháněl, tak jsem poptával 5 bank a 3 stavební spořitelny. Žádná nechtěla zástavu do KN.

Hezký den!

Pavel

Takže, jste splátky řešili z plateb na správu, aniž byste uzavírali extra smlouvy na jednotlivé vlastníky, kterým by se za dluh osobně zavázali. Ani banka neuzavírala s každým vlastníjem bytu zvláštní smlouvu, kterou se každý zaručil. Prostě při prodeji, přechází povinnost na kupujícího. Nikdo nemá zatavený ani byt, ani není zastavený dům.

Takže banka vycházela ze zákona č. 72/94 Sb. § 13 práva a povinnosti vlatníků jednotek, odstavec 7) Vlatníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

K uzavření smlouvy jste musel předložit bance usnesení členské chůze SVJ, ze které vyplynulo, rekonstrukce i úvěr byl odsouhlasený a s odvoláním na zák. viz přecházející odstavec ?

U 141 jednotek si nedovedu představit, jak banka uzavírá s každým smlouvu. Proto existuje SVJ, aby zastřešovalo společné činnosti, ať jde o servis výtahu nebo úvěr.

S bankou jsem se dohodl na textu, který schválilo shromáždění a je vymalováno.

Hezký den!

Pavel

Nemám s tím praktické zkušenosti a tak se divím, že se úvěr na domě, který nevlastní SVJ ale spoluvlastní ho všichni, nezapisuje v katastru tak jako úvěr individuální. Vždyž za ten úvěr mají splátkovou odpovědnost všichni.

Vzorové stanovy č. VII – shromáždění

1. Do výlučné působnosti shromáždění náleží rozhodování c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotce se souhlasem člena společenství, který je jejím vlastníkem, k zajištění pohledávek vyplývajících z úvěru poskytnutého na náklady spojené se správou domu,
2. Tříčtvrtinové většiny hlasů přítomných členů je zapotřebí k přijetí usnesení c) uzavření smlouvy o zástavním právu k jednotkám podle odstavce 3 písm. c).