Koupě bytu s dluhem do FO
Dobrý den. Prosím zdejší přispěvatele o radu ve věci koupě bytu u SVJ, který má dluh do FO. Skutečnost. Byt byl nabídnut realitní kanceláří, která dala písemně vyrozumění, že na bytu neváznou žádné dluhy!! Následně jsem byl vyrozuměn předsedou SVJ, že musím uhradit dluh ve výši desítek tisíc korun, které neuhradila původní majitelka bytu, jinak prodávající! Po celou dobu výbor SVJ nevyžadoval na této majitelce dlužné peníze. Realitce zalhala dluh, která její vyjádření vzala na vědomí!! Dnes po odmítnutí daného dluhu výbor SVJ na mně cestou svého právníka tyto peníz vyžaduje s odkazem na nový zákon, že veškeré dluhy přechází na mnou osobu! Kdo jaký má prosím na věc názor a případnou radu postupu? Děkuji za rady. Pavlásek
Ano, dluh přechází na nového majitele, pokud není v kupní smlouvě určeno jinak! Máte snad od realitky písemně, že na nemovitosti není dluh nebo Vám to jen „řekl“ a vy jste mu to věřila? Vždy se dostává potvrzení o bezdlužnosti k danému dni (tedy koupě). Bohužel pokud nic v ruce nemáte, koupila jste byt s dluhem a nezbývá než to uhradit.
Trn.
Kouzelné co se v tomto státě děje… To se povedlo tchýně a přišla o 350tis. Pecka…ted se soudi a kdo ví jestli něco nikdy dostane. Také ji to realita zatajila..jen vím že na realit. je podána hromadná zaloba.
Ještě mně napadla myšlenka, že dost pravděpodobně motáte družstevní byt a byt ve vlastnictví. Zatímco u vlastnictví bytu platí to co jsem napsal, u družstevního bytu to je jinak. Zde byt vlastní družstvo, to je i zapsané v katastru jako majitel bytu a bydlící má jen podíl v družstvu. Pokud „jej“ prodáváte, prodáváte jen podíl v družstvu a zde veškeré dluhy na bytě na nabyvatele opravdu přechází.
Záleží co myslíte těmi dluhy. Neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku, za služby i úvěru jež byly v povinnostech předchozího vlastníka vůči SVJ nového vlastníka vůbec nezajímají. To není jeho problém, ale předchozího vlastníka a SVJ. Nicméně nový vlastník už musí převzít svůj díl dluhu z úvěru pokud takový SVJ má např.ze zateplení a ten splácet.
Mimochodem, když jsem někdy v roce 2012 nebo 2013 poprvé četl § 1186, tak jsem si právě myslel, že tento paragraf míří na přechod dluhu z úvěrů, protože se vedly nekonečné soudní spory o to, jestli když SVJ vzalo od banky úvěr, a nový vlastník po nabytí jednotky se nechtěl na splácení úvěru podílet s odůvodněním, že přece cenu technického zhodnocení už jednou zaplatil v kupní ceně, tak aby se těmto právním sporům učinila přítrž, zavedl zákondárce § 1186.
Že se z toho později vyvinou bláznivé názory, že na nabyvatele přecházejí všechna práva a povinnosti, jak začala tehdy tvrdit šílená KABELKOVÁ a po ní to papouškují ostatní, mně nenapadlo ani v nejhorším nočním snu.
Já jsem si to přesně takhle myslela také. Bohužel se to nějak úplně otočilo. To, jak ten § má po novele znít (tj. „za dluhy splatné ke dni převodu jednotky, které na nabyvatele jednotky přešly atd.“, by se dalo vyložit i tak, že dluhy z úvěru nepřechází – ke dni převodu jednotky nejsou ještě po splatnosti.
Přesně tak, Taiso, toto je ostuda našich zákonodárců, z bláta lezou do louže. Místo, aby se využilo novely k tomu, aby jednou provždy bylo jasno, zformulují paragraf tak, že vyvstanou další nejasnosti.
Je jasné, že jako laici tápete. K pochopení je potřeba znát právo hmotné i procesní, principy práva i to zda li se pohybujete v právu kontinentálním, anglo-americkém nebo islámském. Ten paragraf je jednoznačný.
Co přesně tedy podle Vás na nabyvatele přechází?
Pokud jsem správně pochopila ten většinový výklad, tedy přechází vše, co je známo ke dni převodu jednotky, tj. i dluhy za správu, i dluhy z dlouhodobých (prozatím neupotřebených) záloh, i dluhy z krátkodobých záloh na služby, i dluhy ze splátek úvěru (které budou splatné až v budoucnu).
Z toho za všechny dluhy, které jsou ke dni převodu po splatnosti, ručí převodce. Za dluhy z úvěru převodce neručí, protože ty po splatnosti zatím nejsou.
Nepřechází výsledek vyúčtování, protože není znám. Vyúčtování bude SVJ dělat 2 jako dosud, 1 za část roku pro převodce a 1 za část roku pro nabyvatele.
Pochopila jsem to špatně?
Předem děkuji za reakci.
K lepšímu zorientování opustte terminologii zálohové platby vycházející ze zákona č.52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, kdy vlastníci skládali zálohově platby na fond provozu, oprav a společných částí domu a pozemku.(Tehdejších vlastníků bytu bylo tak 1%, většina bydlících měla byty k osobnímu užívání což je něco úplně jiného)
Nyní máme zákon č.89/2012 Sb.,(NOZ) a ten hovoří o příspěvcích na správu domu a pozemku,platbách za služby což je třeba voda,komunální odpad,teplo.
Při prodeji bytové jednotky SVJ obvykle původnímu vlastníkovi příspěvek za správu domu a pozemku nevráti, byl li zaplacen anebo jej dluží pokud jej nezaplatil.
Služby – pokud zaplatil penize na vodu nebo teplo, které ještě nespotřeboval, musí se původnímu vlastníkovi vrátit, pokud mu protékal záchod a poskytnutá platba není dostatečná na spotřebovanou vodu, má původní vlastník dluh třeba u vodáren. Počítá se poměr dnů vlastnictví.
Toto nového vlastníka vůbec nezajímá. To není jeho problém.
Co nového vlastníka ovšem zajímat musí, jsou dluhy SVJ (modernizace výtahu,zatepleni) ,nebot'nabytím bytové jednotky se automaticky ze zákona stává člen SVJ, který ručí za úvěr a přechází na něj povinnost plateb úvěru od té doby co byl zapsán v katastru jako nový vlastník. Opět ho ovšem nezajímají nezaplacené splátky úvěru předchozím vlastníkem. To je mezi SVJ a původním vlastníkem. Já jsem měl takto paní co už v domě dávno nebydlela a splácela soudem určenou 100 Kč po dobu 3 let.
Pozorovateli, těžko mohu opustit terminologii zálohové platby, když hradím zálohové platby.
Samozřejmě že pro nabyvatele by bylo dobré vědět, jaké dluhy SVJ má. Protože za ně ručí celým svým podílem. Ručení za dluhy a přechod dluhů je ovšem zcela něco jiného.
Pokud si vlastník vezme dluh na zateplení, tak si ho také zaplatí. A je jenom na něm, zda ho po prodeji bude dále platit, nebo si do kupní smlouvy domluví nižší cenu a dluhy bude platit nabyvatel. Proč je to tak nepochopitelné. Konstrukce o dluzích, které mají nožičky a přeskakují z osoby na věc a z věci na úplně jinou osobu je jenom problém. A to pro všechny zúčastněné strany.
Magda
Dobrý den, měla bych dotaz k vaší odpovědi. Chápu správně, že pokud nyní koupím byt (do osobního vlastnictví), do společného fondu budu každý měsíc odvádět zálohy na provoz společných prostor, vody, a plynu co s úvěrem na zateplení domu, který si SVJ vzalo v roce 2006 a jeho splatnost končí v roce 2023, současný majitel dosud úvěr splácel, mám povinnost převzít splácení a do roku 2023 úvěr splácet? Nebo úvěr zůstává původnímu majiteli?
Veroniko, u nás např. nemáme žádný fond, ani žádné fondy, U nás platíme příspěvek na správu domu a pak zálohy za služby. Služby máme schválené a máme taky schválenou výši příspěvku a taky jak se stanovuje měsíční výše záloh za služby. Ale v jiných společenstvích to může být jinak, někde platí daleko více položek. Zásadní je, aby vše bylo schválené. Na splácení úvěru byste se měla domluvit se současným majitelem, doporučuji zásadně písemně. Může dále spláce on, nebo budete pokračovat vy, pak si ponižte cenu bytu.
Vážení,
oba dva se mýlíte. Podle NOZ přechází všechny dluhy převodce na nabyvatele uvedené v potvrzení SVJ. Dle nové úpravy v NOZ jsou dluhy související se správou domu a pozemku právní závadou nezapsanou ve veřejném seznamu. Nový vlastník musí mít o dluhu vědomost – musí se o dluhu dozvědět, a proto zákonodárce vkládá mezi ostatní ustanovení o bytovém spoluvlastnictví i ust. § 1186 odst. 2, čímž je splněn předpoklad pro přechod dluhů dle ust. § 1107 odst. 1 NOZ. Jakmile nabyvatel získá o dluzích vědomost (z potvrzení od SVJ, které si vyžádá od převodce), přejímá dluhy na jednotce váznoucí. Dluhy tak nově přechází na nabyvatele a převodce je ve vztahu k SVJ ručitel za jejich uhrazení.
K problému koupě bytu s dluhem, jsem zde hledal diskuzi na toto téma.Ponejprv skutečnost. Předseda SVJ úmyslně zatajil dluhy,váznoucí na byt.jednotku již z r.2015!Mj. úmyslně se zachoval coby samaritán,že povinné příspěvky nepožadoval.Dlužníci byt prodali přes RK,když do kupní smlouvy zatajili dluhy!Na KN nebyl žádný záznam do veřejného seznamu a ani nebyla ze strany předsedy vznesena žaloba na dlužníky. Tedy ani žádný soud a tím případná exekuce. Tedy žádná blokace bytu na KN!Zájemce o byt se obrátí na předsedu s dotazem na byt,když tento mu odmítne s úmyslem předat potvrzení či aspoň sdělit ústně o dluzích! Takž ztájemce byt koupí a po vkladu na KN na něm předseda požaduje úhradu dluhů dle §§ 1107 a 1186 OZ.Po odmítnutí jej za pomoci advokáta žaluje! Nabyvatel bytu je v situaci,že nemá jak na obhájce,tak se nervově zhroutil… Jaký je každého z vás, zdejších přispěvatelů názor na věc,když opět zdůrazňuji, že nikde nebyla možnost zjistit zadluženost bytu s úmyslem tyto dluhy vymáhat na novém vlastníků? Zjistil jsem, že zákon 89/2012 v této záležitosti jen podporuje takovouto záležitost,která nemá ani morální opodstatnění v zákoně. Nevím, jak tuto záležitost slušně pojmenovat.Již proto, že jsem laik, který hledá spravedlivé řešení… Děkuji za pochopení a hlavně rady,které by vedly ku pomoci.
Emil. Na nabyvatele přechází povinnosti, ne dluhy. Můžete si tvrdit co chcete, můžete tady citovat 100 paragrafů. Když si to kupjící nechá líbit, tak na něj přejdou i dluhy souseda a statutárního orgánu.
Žádné. Jednotka nemůže mít žádný dluh, protože jí nelze nic předepsat. Dluh může mít pouze vlastník. Zkuste předepsat jednotce č. 5 nějakou platbu, pošlete jí to a vyzvěte ji k zaplacení.
To zni vcelku logicky.
No a v pripade, ze prevodce mi nic nesdelil a povedomost o dluhu – uceru SVJ – jsem ziskal az po zapsani prava do KN (minimalne 20 dnu pote, co jsem slozil penize na ucet) a mezitim jsem nainvestoval o bytu (takze je nevyhodne pro mne odstoupit od smlouvy) a soucasne jsm konkludentne nepristoupil na platby o FO, tedy FO neplatim?
Vezmete si, priklad, ze koupite byt za milion v nejakem stavu a pak zjistite, ze dalsi dvestotisic jeste je vas podil na ceru SVJ? Jasne, nabyvatel mel vyzadovat jakesi potvrzeni po prevodci PRED uzavrenim kupni smlouvy, ale – byly by tam vubec uvedeny veci jako UCER SVJ???
To bych rád věděl podle jaké právního předpisu platíte zálohové platby? I jinak se příšerně pletete. Netuším proč máte nutkání vyjadřovat se k něčemu, čemuž absolutně nerozumíte. Já jsem nestudoval medicinu a tak se také nevyjadřuji zda li chirurg zvolil správný postup či ne, protože tomu rozumím tak jako vy právu.
Mimochodem, zálohy v našich stanovách nijak nesouvisí se zákonem č.52/1966 Sb. o kterém se zmiňujete, ale se zákonem 72/1994 Sb.. Nejspíš jste zamrzl v době komunismu a OPBH. Naše společnost se v mezidobí posunula. Zda k právnímu státu, to se teprve uvidí.
Magda
Magdo,
napsala jste: „Naše společnost se v mezidobí posunula. Zda k právnímu státu, to se teprve uvidí.“
Takže, když vám nedá ÚS za pravdu, tak nežijeme v právním státě. Pouze, když vám za pravdu dá, tak můžeme hovořit o právním státě.
Vy jste stejný formát, jako Donal Trump. Ten zase prohlásil, že když ve volbách neuspěje, tak půjde o zmanipulovanou volbu a neuzná ji.
Pane Karle čtvrtý,
mezi základní principy právního státu patří zásada právní jistoty, předvídatelnost práva a legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci v souladu s právem a zákonem.
Máte pocit, že tento princip je v našem státě dodržen?
Magda
…a proto tady tak kejháte? Už dost!!! Jděte se zabývat bezpečností, snad tomu rozumíte víc, než bytovému právu!!!
Vážení diskutující,
rozdíl mezi případem pana Pavláska a např. pana Hrudky je v tom, že pan Hrudka odmítal platit příspěvky na správu od data, kdy se stal vlastníkem bytu a měl tedy tyto příspěvky ve „svém“ předpisu plateb. Pan Pavlásek ve svém dotazu neodmítá platit dle svého předpisu plateb. Pan Pavlásek odmítá platit něco, co bylo na předpisu plateb předchozího vlastníka, a to je podstatný rozdíl. SVJ tedy má pohledávku vůči předepsaným příspěvkům a zálohám předchozího majitele z doby, kdy pan Pavlásek nebyl vlastníkem bytu a členem SVJ a není způsob, jak tyto pohledávky uplatnit vůči němu. Z výše uvedeného se domnívám, že pan Pavlásek by v případném soudním sporu byl úspěšný.
Osmo,
na pana Pavláska přešel dluh po předchozím vlastníkovi, který po něm požaduje společenství uhradit jednorázovou platbou.
Na pana Hrudku přešel nesplacený dluh předchozího vlastníka, který po něm požaduje společenství splácet měsíčními splátkami uvedenými v předpisu plateb.
V obou případech jde o přechod dluhu podle § 1186 NOZ. Vaše tvrzení, že v jednom případě dluh přešel a v druhém nepřešel je absurdní.
písemné vyjádření, že na bytu neváznou žádné dluhy (nebo to máte v kupní smlouvě) nechal bych to dojít k soudu. SVJ bude muset dokazovat, že něco dlužíte.
Pane Pavle, i my měli stále máme problém s jedním dlužníkem, dnes již bývalým vlastníkem. A pro ostatní zde diskutující zde dám do placu jen část z celého nekončícího vymáhání dluhu. Dlužník dluží, b.j. prodává přes realitku, o žádné potvrzení SVJ nepožádá, přitom je dlužníkem vůči SVJ. SVJ informuje realitku, konkrétně přímo makléře, co to má na starosti, že na jednotce váznou dluhy. Nic se neděje. Potvrzení stále nikdo nechce, dluhy nazaplatí. Máme k dispozici smlouvu o prodeji, a realitka v bodě „předání předmětných nemovitostí“ do kupní smlouvy zapíše, že se prodávající zavazuje, že do dne předání vyrovná veškeré závazky spojené s prodejem nemovitosti, včetně fondu oprav a při předání předá kupujícímu potvrzení společenství o tom, že tyto závazky vyrovnal. Nic takového se nestane a realita dá na katastr návrh na vklad a předá smlouvu na katastr. To je realita. A výbor musí být jak četník stále ve střehu. A jinak doporučuji ihned dlužníky řešit a podávat návrhy na platební rozkazy. Jinak je SVJ bez šance prodej zablokovat. Zde musím říci, že soudy o blokaci prodeje rozhodují skutečně rychle, ale musí již běžet soudní řízení o vymáhání dluhu.
Dluhy neváznou na jednotce, dluhy má vlastník. Kdy už to pochopíte? Vždyť sama uvádíte, že se zavazuje prodávajíci, nezavazuje se jednotka. Výbor není četník, výbor zastupuje právnickou osobu a jeho členové pouze vykonávají svoji práci.
I přes soustavný nesouhlas některých diskutujících, faktem zůstává, že dluhy přecházejí na nabyvatele. Aneb jak řekl klasik "Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat"
Je to názor právníků, soudů a přijde mi celkem úsměvné, když někteří bez potřebného právního vzdělání tento názor zpochybňují a označují ho např. za soudní svévoli..
Nicméně v praxi přesto mohou, s ohledem na par. 1186 (podle kterého musí osoba odpovědná za správu dát potvrzení o výši dluhů) nastat některé odlišnosti:
1) Toto potvrzení si kupující nevyžádá, není tedy vydáno
V tomto případě se to považuje za nedůslednost kupujícího, dluhy přejdou v plné výši
2) Potvrzení kupující dostane, podle něj je na jednotce dluh např. 50 tisíc. Pak tento dluh přejde, kupující může s ohledem na dluh žádat snížení kupní ceny o 50 tisíc, tuto úsporu následně použije na úhradu dluhu.
3) Kupující dostane potvrzení, že na jednotce dluhy nejsou. Později se dozví, že toto potvrzení bylo vadné a ve skutečnosti je tam těch 50 tisíc. V tomto případě dluh nepřechází a SVJ ho musí vymáhat po původním vlastníkovi.
Ustanovení o přechodu dluhů má chránit především samotné SVJ, které tak může vymáhat dluh vždy po aktuálním vlastníkovi. O tuto výhodu se pak připraví tím, že vystaví vadné potvrzení (bod 3)
Nicméně mohou nastat i další varianty (asi Váš případ)
4) Potvrzení ze strany SVJ je nahrazeno nějakým potvrzením od realitky, případně je uvedeno v kupní smlouvě, že dluhy nejsou.
Toto nemá vliv na samotný přechod dluhů - SVJ nemusí zajímat co je mezi Vámi a realitkou, případně nebude studovat Vaší kupní smlouvu. Ale je to dle mého názoru zjevná vada bytu (stejně jako kdybyste koupil byt a až po nastěhování zjistil, že protéká voda, padá Vám strop na hlavu atp. a prodávající to zamlčel) V takovém případě máte právo na patřičnou kompenzaci ze strany prodávajícího.
Nic to ale nemění na tom, že pro SVJ jste dlužník Vy, je jen na Vás, zda tuto částku budete následně vymáhat po prodávajícím (na což máte právo)
„krčmo“ není to tak jednoduché. Ani právníci si nejsou jisti, jak by rozhodly soudy. Je to také případ od případu. My teď se snad dozvíme, zda musí hradit původní vlastník, či dluh přešel na nového. Přihlašujeme pohledávku do insolvenč.řízení. Uvidíme, zda ji insolv.správce přijme, či zamítne a v případě zamítnutí, jak to odůvodní.
Vymáhejte od obou, když v tom stále není jasno! Ať Vás nemohou vlastníci nařknout, že jste něco zanedbali, nebo nedejbože prošvihli lhůtu pro vymáhání. :-)
Takže jinými slovy právníci se mýlí, soudy se mýlí, pravdu má anon? Můžeme se samozřejmě bavit o tom, zda je toto v pořádku, nicméně nic to nezmění na tom, že se na tom odborná veřejnost shoduje. Zákony nejsou psány tak, aby se někomu líbily.
Jinými slovy, Váš subjektivní pocit, že je to špatně, nic nezmění na tom, že to tak je.
Proto je dle mého názoru důležité v tomto šířit náležité povědomí, popírání aktuálního právního stavu povede právě k tomu, že se to neplatičům skutečně líbit bude. Je důležité, aby si před každým převodem kupující toto potvrzení vyžádal. Existence dluhů pochopitelně snižuje cenu nemovitosti, díky tomuto snížení může následně kupující přecházející dluh uhradit (jinými slovy ekonomicky půjde k tíži prodávajícího, což je v pořádku) Nehledě na to, že žijeme ve svobodné společnosti, nikdo nikoho nenutí, aby koupil byt s existujícím dluhem.
V tomto by bylo asi ideální, kdyby povinnou přílohou kupní smlouvy bylo toto potvrzení o výši dluhů, tím by byl kupující chráněn. Nicméně tomu tak zatím není..
Pro Krcma:
- citujte prosím ze zákona paragrafy, na základě kterých dochází k přechodu dluhů na správu domu při prodeji bytu na kupujícího
- vysvětlete nám, proč zákonodárce nehovoří v oněch paragrafech o přechodu dluhů také o přechodu pohledávek vlastníka BJ za SVJ, uznejte prosím laskavě, že když někam posílám ročně např. 40 000 a SVJ o nich účtuje jako o záloze, vzniká mu vůči ně závazek, tento závazek „přejde“ tedy po prodeji na nového vlastníka. Tedy k bytu prodávám i pohledávku za SVJ v řádu třeba statisíců.
Kampak se nám poděla povinnost SVJ vystavit doklad a závazku vůči vlastníkovi?
1. k tomuto posílám odkaz na celkem pěkný srovnávací komenář:
http://www.wolterskluwer.cz/cz/system-aspi/o-systemu-aspi/obcansky-zakonik-srovnavaci-komentar-ukazka.c-510.html
V aktuálním znění zákona skutečně chybí doslovná věta "dluhy přecházejí". Nicméně právníci a soudci to přesto dovozují. Z tohoto důvodu se také připravuje novela, která má těmto dohadům jednou pro vždy učinit přítrž (tato věta tam bude). Chápu, že byste chtěl, aby zákony byly psány doslovně, nicméně tak tomu bohužel mnohdy není.
2. Vše vychází z onoho par. 1186, odst. 2, který hovoří o povinnosti vystavit potvrzení o existenci dluhů. Toto má chránit kupujícího, aby měl možnost si stav těchto dluhů zjistit. Není nutné ho chránit před případnými pohledávkami, které jdou k jeho dobru..
Ano, záloha je z účetního pohledu závazek SVJ vůči majiteli bytu. Nicméně tento závazek je posléze vyrovnán souvisejícím předpisem. Takže SVJ má závazek 40000 vůči Vám, ale zároveň má pohledávku např. 38000 Kč. Rozdílu se říká přeplatek. Přejde oboje, ale v rozdílu pouze 2000 Kč.
Co se ročně nevyúčtovává je dlouhodobá záloha (tzv. fond oprav), kde můžete také poslat ročně klidně 40000 Kč, při převodu bytu tam může zůstat (jako Váš podíl) třeba i několik set tisíc. Ty samozřejmě také přejdou, nikdo Vám nevyčerpáný zůstatek nevrátí, to by bylo více než absurdní..
anone pouze papouškujete bláboly osob bez právnického vzdělání, takže pouze věříte něčemu, čemu nerozumíte Takto nás chtějí mít všechny – nemyslet, věřit. Krčma a jiní citují doktrínu a judikáty. V tom je rozdíl.
Kohopak tu zatupujete a co to tu šíříte za lži?
Můj předpis záloh je splatný k určitému dni, takže pohledávka určitě nevzniká datem přepisu, pokud byt prodám např. v říjnu, má SVJ na svém účtu další desítky tisíc a já mám pohledávku 40 + 10× měsíční příspěvek na správu domu. Záloha se samozřejmě musí dle Zákona o účetnictví musí vyúčtovat, pokud se nevypořádá,( o čemž dle NOZ rozhoduje shromáždění ), tak mi narostla pohledávka.
Ptám se, proč si nemohu ve smlouvě zohlednit, že bytová jednotka má ve Vašem podělaném FO 300 000Kč, když je tam má a moje jednotka očekává, že se za ně něco pořídí. Jsou to reálné peníze, mimochodem složené na účet SVJ nikoli jednotkou, ale konkrétním vlastníkem, který by o nich budoucího majitele rád informoval. Očekávám, že SVJ bude povinno vystavit i výši dluhu nikoli jen se záporným znaménkem, jaký v tom spatřujete problém?
Definujte laskavě , co je to dluh, ano?
Až si vlastníci tuto povinnost prosadí, tak se bude nejedno SVJ divit.
Navíc bych prosila, aby v zákoně bylo uvedeno, že SVJ vystaví potvrzení nikoli o dluhu prodávané BJ, ale o celkové výši pohledávek SVJ. To bude pro nabyvatele ještě zajímavější. Aby věděl předem, do čeho leze.
To jste se zbláznil? Pletete pojem vyúčtovat a vypořádat. Samozřejmě, že správa domu se musí vyúčtovávat.
Děkuji za optání, zdraví zatím slouží. Chápu, že přesná terminologie je pro některé důležitá, nicméně na smyslu mé odpovědi to nic nemění.
Snažím se pouze dávat argumenty pro přechod dluhů, proti jsem tu zatím žádný neslyšel.
To, že se Vám to nelíbí, že v tom nevidíte smysl, či to dokonce považujete za krádež, není bohužel relevantní právní argument, o nožičkách raději ani nemluvím.
A pokud to budete nadále popírat, jen uškodíte těm, kteří se budou Vašimi radami řídit, půjdou s tím třeba k soudu a ke svému velkému překvapení budou muset nejen doplatit dluh, navíc budou muset uhradit soudní výlohy.
Proto je důležité šířit toto právní povědomí, aby si kupující vždy vyžádal potvrzení o dluzích a věděl tak do čeho jde!
krcmo, vy berane, nic jako dlouhodobá záloha (tzv. fond oprav) neexistuje, jak lživě uvádíte. Fond oprav je pojem lidový, který jsem schopen akceptovat při pavlačové diskusi na schůzi shromáždění, možná v novinách, protože lidé nejsou právníci, nikoli však v právních dokumentech. Pojem dlouhodobá záloha je pojem toliko účetnický, tak ho sem netahejte.
Vlastník je povinen hradit náklady na správu domu, to říká NOZ v § 1180. Žádnou jinou povinnost vlastníkům zákon neukládá. Jak to nazvěme je v zásadě lhostejné, nazvěte si to třeba příspěvek na správu, nebo fond oprav, nebo dlouhodobá záloha.
Já preferuji faktický stav a správné a přesné pojmenování účelu. Nelžu lidem, ani je neoblbuji. Proto máme v evidenčním listu rozepsané účely položkově, tvoříme každý rok položkový rozpočet, u nás vlastníky neokrádáme, nelžeme jim a jejich prostředky nezpronevěřujeme.
Pro vaši informaci jsem členem tří výborů a ve dvou dalších domech vypomáhám. Šlo o domy, které byly 10–15 let ve správě zlotřilého SBD, které bylo v uplynulých dvou letech odvoláno, asi si dokážete představit, v jakém zoufalém stavu bylo hospodaření a účetnictví těchto SVJ. Neměly ani svoje účty. Složitě a komplikovaně napravujeme předešlý stav.
Všimněte si, že zákonodárce záměrně odděluje správu domu (§ 1180) a služby (§ 1181). Správa domu je dobro kolektivní, odběr služby je dobro individuální. Přečtěte si můj příspěvek „Ultimativní shrnutí pro krcmu a jiné o přechodu dluhů ze služeb“, nebudu tu opakovat argumenty ani paragrafy ze zákona č. 67/2013 Sb.
Co je správa domu definuje § 1189. Není v něm ani slovo o službách, ani zmínka, ani narážka! V novelizovaném znění § 1186 nikde nenajdete nic o přechodu dluhů ze služeb, ani zmínku, ani narážku, nedojdete k tomu ani dodatečným výkladem, nemůžete, protože to tam prostě není. Pokud by zákonodárce chtěl, aby přecházely dluhy ze služeb, tak by to tam napsal.
Poslední komentáře