Kamerový systém a GDPR
Stále se mudruje o kamerovém systému v domě. Většina z toho co se
píše jsou nesmysly. Je na čase uvést to na pravou míru.
| Ústavní soud se vyjádřil k podstatě bytového vlastnictví již v nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 51/2000. Vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. |
Z toho je třeba vyjít. Komu se nelíbí že kabina výtahu či vstupní prostor se schránkami je monitorován společnou kamerou k ochraně společného majetku, ať si nepořizuje byt v takovém domě. Nebo ať prodá byt a odstěhuje se jinam, nejlépe na samotu u lesa.
Povinnost vlastníka jednotky strpět provoz kamerového systému může
vyplývat
(1) z jeho uděleného souhlasu, nebo
(2) z obsahu prohlášení (§ 1166 odst. 1 písm. c)), nebo
(3) z ujednání o rozsahu poskytovaných služeb podle § 3 zákona
č. 67/2013 Sb..
Jestliže kamerový systém je uveden v prohlášení i s popisem společných prostorů které jsou monitorovány, pak to znamená že vlastník domu nepochybně souhlasí s umístěním i provozováním společných kamer (§ 1166 odst. 1 písm. c). Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny, viz § 1169 odst. 2 písm. a) a c). Názor jednotlivce je nevýznamný. Tak to určil moudrý zákonodárce.
SVJ zajištuje ze zákona správu a provoz společných částí domu. To platí pro všechny společné části a technická zařízeni domu, i pro kamerový systém. V tomto případě zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
☀ Žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR se neprovádí!
Pokud některý vlastník jednotky snad nesouhlasil se změnou prohlášení, mohl se obrátit do tří měsíců na soud jako přehlasovaný vlastník. Postup je uveden v § 1169 odst. 3.
Soud by řešil jako otázku předběžnou zda provozování kamerového systému je možno podřadit pod „důležitý důvod“. Důležitý důvod je dán, jestliže se jedná „o záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití“. Viz např. 28 Cdo 3246/2007, 26 Cdo 421/2014, 26 Cdo 4386/2015.
Je-li řádně schválena služba „monitorování společných prostor“ podle zákona č. 67/2013 Sb., pak každý vlastník jednotky je povinen tuto službu odebírat a platit za její poskytování. Poskytovatelem služby je ze zákona SVJ.
☀ Žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR se neprovádí!
Pokud některý vlastník jednotky snad nesouhlasil s ujednaným rozsahem služeb, mohl se obrátit do tří měsíců na soud jako přehlasovaný vlastník. Postup je uveden v § 1209 odst. 1 a 2.
Služba jako služba. Při poskytování služby „dodávka vody“ nikdo nikdy nepožadoval aby se vypracovalo „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 („GDPR“). Při tom údaje o spotřebě vody v bytech jsou nepochybně také osobními údaji: dá se z nich zjistit, zda obyatel byt obývá, kdy jej neobývá, lze odhadnout zda je čistotný a sprchuje se denně.
Jestliže se vlastníci jednotek podle zákona č. 67/2013 Sb. většinově rozhodli že jsou příjemci služby „dodávka vody“ a „úklid společných prostor“ a „monitorování společných prostor“, pak k tomu nepotřebují souhlas každého jednotlivého vlastníka jednotky. SVJ je přímo ze zákona oprávněno a povinno poskytovat služby v tom rozsahu, o kterém bylo řádně rozhodnuto postupem podle § 3 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
☀ Tedy SVJ v tomto případě nepotřebuje žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR.
Justitianus
V mnoha SVJ není provoz kamerového systému podložen ani obsahem prohlášení, ani neexistuje ujednání o poskytované službě podle § 3 zákona č. 67/2013 Sb.
Pokud snad k nahrávání a provozu kamer dochází pouze na základě
souhlasů jednotlivých osob, pak SVJ je ve velmi nejistém postavení.
V takovém případě platí:
Jakmile dojde ke změně i jen jediného vlastníka jednotky, SVJ bude muset
přerušit provoz kamer a snažit se, aby nový vlastník udělil
souhlas.
Jestliže nabyvatel jednotky souhlas neudělí, pak kamery v domě budou nadále použitelné jen jako velmi drahé nefunkční atrapy.
Justitianus
Pane Justitiane,
pokud se SVJ rozhodne a shromáždění schválí pořízení kamerového systému, SVJ se dostává do pozice správce osobních údajůp a osobní údaje (záznamy z kamer) pak zparcovává v režimu „oprávněného zájmu“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR.
Pochopitelně, že SVJ musí před zahájením spracování osobních údajů odůvodnit „oprávněný zájem“, protože každý subjekt (vlastník) může vznést proti tomuto zpracování námitku podle čl. 21 odst. 1 a v případě, že správce náležitě neprokáže dokonce „závažné“ oprávněné důvody pro zpracování, bude muset toto zpracování ukončit.
- Zdenku, naprostým nesmyslem je Vaše tvrzení že „… každý subjekt (vlastník) může vznést proti tomuto zpracování námitku podle čl. 21 odst. 1“.
Vy znovu ukazujete, že neznáte GDPR. Jen papouškujete nějaké nesmysly. Zcela Vám ušlo, že podle čl. 21 odst. 1 GDPR může subjekt vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, pouze na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f).
To není tento případ.
My se zde celou dobu bavíme o zpracování osobních údajů podle článku 6 odst. 1 písm. b) GDPR, to jest: „Zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů.“
Píšu to už asi popáté.
Spoluvlastníci společných prostor rozhodli, že chtějí mít dohled nad tím kdo vstupuje do společných prostor domu. Jejich rozhodnutí obsažené v prohlášení zavazuje všechny vlastníky jednotek. Rozhodnutí shromáždění o poskytování služby v souladu s prohlášením zavazuje jak vlastníky jednotek, tak i správce osobních údajů – právnickou osobu SVJ. To je jasný případ podle článku 6 odst. 1 písm. b).
Pokud některý subjekt nesouhlasí, ať tedy nevstupuje do těch soukromých monitorovaných prostor. Případně ať prodá byt a odstěhuje se.
Jednotlivý subjekt samozřejmě není oprávněn dodatečně zvrátit většinově přijaté rozhodnutí, které zavazuje i jeho samotného. Na podání žaloby měl přece lhůtu 3 měsíce podle § 1209. Jestliže žalobu nepodal, pak tedy souhlasí i on. Vyřešeno.
Justitianus
A do třetice, Zdenku: Mýlíte se naprosto i v otázce oprávnění jednotlivého vlastníka jednotky. Napsal jste:
- „… každý subjekt (vlastník) může vznést proti tomuto zpracování námitku podle čl. 21 odst. 1“.
Zcela Vám ovšem ušlo, že takovou námitku může vlastník jednotky vznést pouze způsobem který určuje zákon – tedy podle § 1209 (napadení přijatého rozhodnutí). Tedy nepůjde o žádnou „námitku vůči SVJ“. O provozu kamer totiž rozhodli spoluvlastníci/členové SVJ většinou, počítanou podle podílů.
☀ Vlastník jednotky může vznést námitku jedině tak, že po změně prohlášení se obrátí na soud podle § 1209 jako přehlasovaný vlastník, a to nejpozději do tří měsíců. Neučiní-li to, pak souhlasí s obsahem prohlášení i s provozováním kamerového systému. Nemůže se pak už ničeho domáhat na spoluvlastnících, a už vůbec ne na SVJ.
☀ Vlastník jednotky samozřejmě může napadnout rozhodnutí shromáždění o zavedení služby „monitorování prostoru schránek a kabiny výtahu“. Vlastník se může jedině obrátit na soud podle § 1209 jako přehlasovaný vlastník, a to nejpozději do tří měsíců. Neučiní-li to, pak souhlasí s rozhodnutím shromáždění a je povinen se mu podřídit. Nemá pak už žádné právo domáhat se něčeho přímo vůči SVJ.
SVJ jako správce osobních údajů je povinen prokazovat pouze to, že existuje platné smluvní ujednání mezi vlastníkem domu a správcem osobních údajů podle § 6 odst. 1 písm. b) GDPR.
To jsou naprosto základní skutečnosti, které plynou přímo ze zákona a z podstaty spoluvlastnického vztahu. Ten Aeronet Vám zamotal hlavu, Zdenku.
Justitianus
Justitianus má „skoro“ pravdu, zásadně se mýlí jen v tom, kdo je subjektem údajů a jaké má práva. GDPR je trošku chyták.
Subjekt údajů v případě monitorování kamerami: (všechny !) osoby vstupující do monitorovaného prostoru
Přímo samotné nařízení GDPR pak „dává“ subjektům údajů některá práva (ale ne všechny jsou aplikovatelná i pro provoz kamer):
- právo na informace o zpracování osobních údajů (je možné požadovat dokument „Záznam o činnostech zpracování“, který obsahuje označení správce, účel zpracování údajů, dobu uchování údajů atd. atd.)
- právo na přístup k osobním údajům (při kamerách opravdu ne, přístup má správce/provozovatel a /definovaní/ příjemci údajů)
- právo vznést námitku proti zpracování osobních údajů (=námitku opravdu může vznést každý subjekt = každý, kdo vstoupil do monitorovaného prostoru a byl zaznamenán. Zcela jiné téma je, jak je tato zpracována a vyřešena, pokud jsou dodrženy podmínky provozu kamer a ochrany osobních údajů /např. že nejsou snímány vchody do jednotlivých jednotek/, tak obvykle se vyřeší zamítnutím námitky jako neopodstatněné / neoprávněné a je to…). V tom má Justitianus pravdu, pokud je provoz zakotven v Prohlášení vlastníka či v stanovách / poskytovaných službách SVJ, tak na takovou námitku nebude nikdo brát zřetel. Když někdo nesouhlasí, tak nemusí do monitorovaného prostoru vstupovat (a pokud tam vlastní jednotku, tak jak se tu psalo, může ji prodat a koupit si tu samotu u lesa).
Zdenku, zase žvaníte. Protože neznáte GDPR, jak už jsme zjistili.
Při vstupu do objektu jsou povinně ceduličky, které upozorňují, že soukromý prostor za dveřmi je monitorován kamerami. Vše co je za dveřmi je soukromý uzavřený prostor, a platí tam pravidla která určil vlastník tohoto prostoru.
Pokud se to někomu nelíbí, ať ten subjekt neleze dovnitř. Vyřešeno!!!
Případně si může vyžádat u správce informace na které má nárok podle článku 13 GDPR. A podle toho se rozhodne zda vstoupí dovnitř, nechá se monitorovat a stane se subjektem údajů, nebo do toho domu nevstoupí, nenechá se monitorovat, a nestane se subjektem údajů. Nikdo jej nenutí aby lezl tam, kam nechce.
Případně dovnitř vstoupí s maskou na obličeji, aby jej nebylo možné ze záznamu určit. K tomu si může obstarat žertovný převlek za žirafu nebo za uhlí, na zádech vycpat falešný hrb, a může i kulhat, aby zmátl odhalení své totožnosti. V tom případě vůbec nedochází ke zpracování osobních údajů.
Justitianus
Neznalost GDPR zde ukazujete vy. Takže pro Vás ještě jednou a „pomalu“ : každý subjekt údajů (kterým je v tomto případě každá osoba vstupující do monitorovaného prostoru) má svá práva uvedena v nařízení.
Diskutovaný příklad: vlastník jednotky „nesouhlasí“ (=nelíbí se mu) provoz kamerového systému v domě. Vaše rada ať dovnitř neleze když se mu nelíbí kamery je opravdu dojímavá, jak se má pak dostat do své jednotky? Možná tak výsadkem z vrtulníku na střechu a pak slanit a do jednotky vlézt oknem… Takže ne, normálně projde přes monitorované spoločné prostory (které mimochodem spoluvlastní) do své jednotky. A pak opravdu může (fakt může, to právo má a „nic mu v tom nebrání“) podat námitku proti zpracování (svých) osobních údajů.
Ovšem pravdou je, že tímto jeho právem to víceméně „končí“, pokud je kamerový systém provozován v souladu s legislativou (je toho víc, co se musí dodržet, ale nic nepřekonatelného), tak je každá taková námitka zamítnuta a až tím je věc vyřešena.
Ale podat ji může, to právo fakt má :)
Podle Vás, Zdenku, by i zločinec-lupič mohl podat stížnost ÚOOÚ: Chce ukrást ze zamčené garáže Porsche 911, dlouho se na to připravuje. Ale majitel si dovnitř garáže nainstaloval kameru. Takže – podle Vás – to majitel nesmí udělat? Je třeba chránit vetřelcova osobnostní práva? Protože GDPR? Nebuďte směšný.
Váš příklad s vlastníkem jednotky je nesprávný. Vy nejen že neznáte GDPR, ale neznáte ani právní úpravu vlastnictví bytů. Vlastník jednotky je pouhým spoluvlastníkem společných částí, a podle toho se mezi spoluvlastníky rozhoduje o režimu těchto částí.
Už jsem zde napsal opakovaně, že nesouhlasící (přehlasovaný) spoluvlastník měl možnost obrátit se na soud do tří měsíců, podle § 1209. U soudu mohl uplatnit všechny myslitelné námitky jako subjekt údajů podle GDPR. A není vyloučeno, že soud by mu dal za pravdu z důvodů které uvádíte. Ale to už jsem zde zopakoval sedmkrát (toto je poosmé). O tom se zde nebavíme!
Pokud to totiž neudělal, nebránil svá práva, zmeškal zákonnou lhůtu a
neobrátil se na soud – pak i on povinně souhlasí s kamerovým systémem,
stejně jako ostatní spoluvlastníci.
Většinové rozhodnutí dopadá i na něj. Prohlášení platí pro něj,
stejně jako pro všechny ostatní vlastníky jednotek v domě. Musí
snášet šmírování kamerami. Tečka.
Justitianus
Pane Justitiane,
přečtěte si prosím článek 2 nařízení GDPR před tím, než tady budete mudrovat o tom, zda zloděj může vznést námitku podle čl. 21 proti „fyzické osobě v průběhu výlučně osobních či domácích činností“.
Aby bylo jasno – toto zrovna neobhajuji, jen popisuji: Ano, překvapivě, i ten zločinec – lupič má (dle GDPR) svá práva. Váš příklad je sice k ničemu, tam fakt lupič ničeho nedosáhne, ale jistě si pamatujete několik kauz z minulosti, kdy „správce údajů“ byl potrestán za zveřejnění záznamu z kamer – i s lupičem. Sice rozumím, že v době sociálních sítí je to možná k odhalení pachatele daleko efektivnější než předat záznam policii, ale je to nelegální… A opravdu se tam pak chrání lupičova osobnostní práva, jakkoliv to zní debilně. Zcela jiná situace je, pokud pak záznam zveřejní Policie za účelem nalezení pachatele.
K tomu zbytku – příklad je správný, já vůbec nerozporuji to, co dále rozvádíte. Ano, daný vlastník v tomto modelovém případě to měl řešit spíš jako přehlasovaný vlastník (jak úspěšně, to je ve hvězdách), to že tak neudělal na věci nic nemění – nezávisle na tom je ale pořád subjektem údajů a tedy pořád má své právo na námitku proti zpracování osobních údajů. (A znovu pro nepozorného čitatele dodám, že mu to patrně k ničemu nebude, ale…).
Mimochodem, za „šmírování“ to nepovažuji.
- Zdenku, napsal jste zase tento nesmysl: „… nezávisle na tom je ale pořád subjektem údajů a tedy pořád má své právo na námitku proti zpracování osobních údajů“.
Zdenku, netrapte mne. Jste jako pokažený gramofon. Už jsem zde přece uvedl, proč se mýlíte.
|
Nařízení GDPR 1. Subjekt údajů má z důvodů týkajících se jeho konkrétní situace právo kdykoli vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f), včetně profilování založeného na těchto ustanoveních. |
Zkopíruji sem tedy znovu co už jsem Vám k tomu napsal:
|
Zcela Vám ušlo, že podle čl. 21 odst. 1 GDPR může subjekt vznést námitku proti zpracování osobních údajů, které se jej týkají, pouze na základě čl. 6 odst. 1 písm. e) nebo f). To není tento případ. My se zde celou dobu bavíme o zpracování osobních údajů podle článku 6 odst. 1 písm. b) GDPR, to jest: „Zpracování je nezbytné pro splnění smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údajů.“ Vložil Justitianus, 7. Březen 2022 – 9:43 |
Takže znovu, asi po páté. Vlastník jednotky by mohl podat námitku jedině pokud přestane být účastníkem smlouvy o provozování kamerového systému. Od smlouvy může kdykoliv odstoupit a svůj souhlas odvolat (čl. 7 odst. 3) a to tak, že prodá svou jednotku. Pak už nebude subjektem údajů podle článku 6 odst. 1 písm. b) GDPR. Bude moci požadovat například aby byl zapomenut (aby jeho osobní údaje byly vymazány).
Ovšem dokud je vlastníkem jednotky, je subjektem podle článku 6 odst. 1 písm. b) a nemá tedy právo podávat námitky podle článku 21 ani proti řádnému provozování kamer, ani proti shromažďování osobních údajů ke stanoveným účelům v rámci této činnosti. Nemá právo ani dožadovat se určení „zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů“. K tomu viz článek 18 odst. 1 písm. d) GDPR.
|
Nařízení GDPR 1. Subjekt údajů má právo na to, aby správce omezil zpracování, v kterémkoli z těchto případů: (…) d) subjekt údajů vznesl námitku proti zpracování podle čl. 21 odst. 1, dokud nebude ověřeno, zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů. |
Z uvedeného plyne, že subjekt který nemá právo podat námitku podle čl. 21 odst. 1, nemá ani právo požadovat určení zda oprávněné důvody správce převažují nad oprávněnými důvody subjektu údajů.
Přečtěte si konečně to nařízení GDPR! Vaše „znalosti“ pocházejí jen z Aeronetu. No, když jste to celé nepochopil napoprvé, asi to nechápete ani teď, že?
Justitianus
Promiňte, já zapomněl, že vy jste právník (a proto asi máte sklony ke kreativnímu výkladu pravidel).
Zákonnost zpracování dle čl.6 odst. 1 pís. b) se vztahuje na zcela jiné situace (pozorně číst to „jejíž smluvní stranou je subjekt údajů“, připomínám, že subjekt je dotyčná fyzická osoba). Typicky: uzavřu smlouvu s bankou o poskytování účtu; banka pak mé osobní údaje zpracovává zákonně podle tohto písmena – protože bez těchto údajů by jaksi nebylo možné plnit uzavřenou smlouvu (kterou jsem sám uzavřel a kde jsem smluvní stranou).
Jak se vám podařilo „napasovat“ tuto zákonnost zpracování na provoz kamerového systému v domě s SVJ, to nám zkuste vysvětlit / popsat. Netuším, podle jaké „smlouvy“, kde je dotyčná FO – subjekt údajů – smluvní stranou nějaké smlouvy, která by toto popisovala. To že je vlastník jednotky členem SVJ = žádná smlouva (relevantní pro provoz kamer), to že je v prohlášení vlastníka zakotven provoz nebo že shromáždění rozhodne o provozu kamer = žádná smlouva (kde by subjekt byl smluvní stranou), to že bude SVJ provozovat kamerový systém a stane se správcem údajů = opět, žádná smlouva (kde by daný subjekt byl smluvní stranou)…
Nene, jste vedle. SVJ jako správce osobních údajů zpracovává osobní údaje zákonně podle dvou jiných písmen. Co se týče „běžné agendy“ a osobních údajů zejména členů SVJ (ale nejen, i nájemců atd.), tak je to zejména dle písmena c = protože SVJ ze zákona spravuje dům a ze zákona musí evidovat a zpracovávat jisté osobní údaje. Ale co se týče kamerového systému, je to podle písmene f – účely oprávněných zájmů správce – typicky ochrana majetku, který spravuje správce.
I kdyby snad „platilo“ co jste uvedl (jakože ani náhodou ne), tak máte velkou skupinu subjektů, na které by se to ani náhodou nevztahovalo – jakýkoliv obyvatel domu (který není vlastníkem jednotky) či návštěvník. Je subjektem a není žádnou smluvní stranou, takže na písm. b zapomeňte. Co myslíte, jakou smlouvu podepsal pošťák, kterého zaznamená kamera v domě a který by také mohl podat námitku proti zpracování svých osobních údajů? Leda tak svou pracovní s poštou… a rada, aby do monitorovaných prostor v domech nevstupoval mu je také k ničemu.
- Napsal jste: „Netuším, podle jaké „smlouvy“, kde je dotyčná FO – subjekt údajů – smluvní stranou nějaké smlouvy, která by toto popisovala.“
Zdenku, to jsem už vysvětlil, ale Vy jako pravý blb to nechcete pochopit. O prohlášení (vlastníka budovy) jsem se v této diskusi zmínil patnáctkrát. Právě prohlášení je tou smlouvou, která zavazuje vlastníky jednotek.
| Výtah v domě | Kamery v domě |
| Pokud je v prohlášení uveden výtah jako společné technické
zařízení, pak pak vlastník jednotky je povinen strpět provozování výtahu
a přispívá na opravy a údržbu toho systému. Případně se může pokusit o změnu prohlášení postupem podle § 1169. |
Pokud jsou v prohlášení uvedeny kamery jako společné technické
zařízení, pak vlastník jednotky je povinen strpět provozování a
přispívá na opravy a údržbu toho systému. Případně se může pokusit o změnu prohlášení postupem podle § 1169. |
| Podle zákona č. 67/2013 Sb. příjemce služby je povinen strpět
poskytování služby „provoz výtahu“, jak pro sebe, tak pro členy své
domácnosti (i nezletilé) a pro své návštěvy. Je povinností vlastníka
jednotky poučit tyto osoby o zásadách používání výtahu. Kdo nesouhlasí
s provozem výtahu, ať neleze dovnitř, případně ať prodá byt. Ostatní
spoluvlastníci nemají povinnost se mu přizpůsobit. Pokud nesouhlasí s poskytováním služby, měl se obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník do tří měsíců podle § 1209. |
Podle zákona č. 67/2013 Sb. příjemce služby je povinen strpět
poskytování služby „monitorování kamerami“, jak pro sebe, tak pro
členy své domácnosti (i nezletilé) a pro své návštěvy. Je povinností
vlastníka jednotky poučit tyto osoby o kamerovém systému. Kdo nesouhlasí
s provozem kamer, ať neleze dovnitř, případně ať prodá byt. Ostatní
spoluvlastníci nemají povinnost se mu přizpůsobit. Pokud nesouhlasí s poskytováním služby, měl se obrátit na soud jako přehlasovaný vlastník do tří měsíců podle § 1209. |
Justitianus
Pane Justitiane,
prohlášení vlastníka vymezuje byty/nebytové prostory a společné části domu. Nic více a nic méně.
Souhlas se zpracováním osobních údajů není (nemůže být) obsahem prohlášení vlastníka ani prohlášení vlastníka nemůže takovýto souhlas nahradit.
Člene (bez ověření), samozřejmě že se mýlíte.
Zjevně Vám ušlo, že prohlášení (stejně jako smlouva o výstavbě, či kterákoliv jiná soukromoprávní smlouva) je smlouva která zavazuje smluvní strany jako každá jiná. Samozřejmě může obsahovat i povinnosti a závazky, které přecházejí na vlastníka jednotky nabytím vlastnického práva k jednotce.
Už zákon č. 72/1994 Sb. toto obsahoval. Podle § 4 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platilo, že prohlášení vlastníka budovy musí obsahovat „určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek“ a „práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek“.
Naprosto shodně to řešil i zákon č. 89/2012 Sb., a to už od prvního znění. Podle § 1166 odst. 1 platí, že při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň „určení a popis společných částí“ a „jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.“.
Váš odlišný názor je v rozporu se zákonem i s celou dosavadní judikaturou od roku 1994. Člene (bez ověření), příště raději pište jen o věcech o kterých něco víte.
Justitianus
S Vámi je to opravdu těžké.
Souhlas se zpracováním osobních údajů nelze podřadit pod práva či závady, které přecházejí s vlastnictvím jednotky. Možná si o tom něco přečtěte.
Souhlas se zpracováním osobních údajů přechází s vlastnictvím jednotky asi tak, jako chov opic spadá pod správu domu, a nebo asi v té míře, v jaké je zde povinnost osazovat indikátory IRTN na svislé stoupačky ústředního topení.
Pane Justitiane,
žijete v trvalém bludu, a to že správce osobních údajů určuje zákonnost zpracování těchto údajů podle toho, co zde napíšete. Tak tomu není.
Správce, pokud zpracovává osobní údaje z kamerového systému, kterým zaznamenává neurčité subjekty (prakticky veřejnost), např. kamerové systémy ve školách, obchodech, restauracích, úředních budovách, sportovištích…, a ano také v bytových domech, nemá jinou možnost, než stanovit zákonnost tohoto zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR, tj. v režimu oprávněného zájmu.
Můžete o tom vést spory (nikoliv se mnou), můžete s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžete dělat.
PS. Můj nick je „Zdenek 22“, já nejsem „Zdeno“.
- Napsal jste tuto pitomost: „Správce, pokud zpracovává osobní údaje z kamerového systému, kterým zaznamenává neurčité subjekty (prakticky veřejnost), např. kamerové systémy ve školách, obchodech, restauracích, úředních budovách, sportovištích…, a ano také v bytových domech, (…).“
My se zde nebaví me o monitorování veřejného prostoru! Tato diskuse je pouze o kamerovém systému uvnitř bytového domu, a kamery zabírají vybrané části společných prostor.
Přirovnávat takto zabezpečený a uzavřený soukromý prostor k volně přístupné restauraci, obchodu, úřední budově či dokonce sportovišti – to je známka neschopnosti myslet. Nebo jste troll a děláte to schválně.
Mýlíte se když neumíte rozeznat vnitřní prostory bytového domu od míst přístupných veřejnosti. Vnitřek bytového domu není přístupný komukoliv. Naopak. Vchodové dveře jsou zpravidla opatřeny automatickým zamykáním. Dovnitř může vstoupit ten kdo má v držení klič či elektronický přívěsek. Dále ten, komu osoby užívající byty umožní vstup dovnitř (zpravidla je k tomu nainstalován i domácí telefon s dálkovým odblokováním zámku vchodových dveří).
Rozdíl mezi veřejným a soukromým prostorem umí rozeznat i Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ). Přestože ten text je pouze naprosto nezávazné „doporučení“, ocituji to zde:
|
5. ZPRACOVÁNÍ ZAHRNUJÍCÍ SNÍMÁNÍ VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÝCH
PROSTOR 5.1 PODROBNÁ ÚROVEŇ – MÍSTA VEŘEJNĚ PŘÍSTUPNÁ 5.2 PODROBNÁ ÚROVEŇ – MÍSTA VEŘEJNĚ OMEZENĚ PŘÍSTUPNÁ
NEBO NEPŘÍSTUPNÁ citováno z: Seznam druhů operací zpracování (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, str. 11 (přístupné na webu ÚOOÚ) |
Podrobné kriterium 5.2 zařazuje ÚOOÚ z hlediska rizik do kategorie „Nízké hodnoty“ pro účely rozhodování o tom zda je či není třeba zpracovat posouzení vlivu na ochranu osobních údajů podle článku 35 odst. 1 nařízení GDPR.
Jen pro informaci uvedu, že ÚOOÚ pracuje s třístupňovou škálou pro
posouzení rizik pro práva a svobody (viz str. 6 Seznamu ÚOOÚ):
kritické hodnoty – významné hodnoty – nízké hodnoty
Posouzení rizik se (podle názoru ÚOOÚ) zpracovavá pouze pokud "úroveň
dvou a více charakteristik zasáhne mezi kritické, [nebo] pokud jedna
úroveň zasáhne mezi kritické a zároveň nejméně pět
charakteristik dosáhne úrovně významné.
Z uvedeného plyne, že podle názoru ÚOOÚ při provozování kamerového systému uvnitř bytového domu nejde ani o úroveň kritickou, ani o úroveň významnou. Nejde vůbec o provozování na veřejném prostranství, Vy troubo Zdenku. U jsem napsal, že neznáte nařízení GDPR. Stále znovu to potvrzujete.
|
Nařízení GDPR 1. Pokud je pravděpodobné, že určitý druh zpracování, zejména při využití nových technologií, bude mít s přihlédnutím k povaze, rozsahu, kontextu a účelům zpracování za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob, provede správce před zpracováním posouzení vlivu zamýšlených operací zpracování na ochranu osobních údajů. |
Justitianus
Pane Justitiane,
přijměte prosím poučení, že společné prostory bytového domu, a tedy např. i nástěnka v nich umístěná, jsou ÚOOÚ považovány za veřejně přístupná místa. Více viz např. zde:
https://www.uoou.cz/…ts/File.ashx?…
https://www.uoou.cz/…/d-1593/p1=0
Jste lhář a manipulátor, Zdenku. Uvádíte čtyři příklady, které jsou buď zastaralé, nebo se vůbec netýkají věci.
První případ:
Zastaralá záležitost z roku 2015, tedy před vydáním nařízení GDPR.
Nešlo vůbec o zpracování osobních údajů jejich pořízením, nýbrž
o jejich neoprávněné zpřístupnění na vývěsce. Netýkalo se
pořizování záznamů kamerami.
Druhý případ:
Zastaralý text z roku 2013. Opět se týká pouze zpřístupnění osobních
údajů. Nikoliv jejich pořízení. Teprve v roce 2016 bylo vydáno
nařízení GDPR. A samotný ÚOOÚ vydal v roce 2017 „Seznam druhů
operací zpracování osobních údajů, která podléhají posouzení vlivu na
ochranu osobních údajů“. V něm zařazuje vnitřní prostor bytového
domu zcela jinak než v roce 2013, a nezařazuje jej do veřejného prostoru.
Nesnažte se lhát, Zdenku. Vaše lež má krátké nohy.
Třetí případ:
Pouze tento jediný případ je aktuální , z roku 2019. Opět se týká
zpřístupnění, nikoliv pořízení osobních údajů. Skutečnost, že
nástěnka v onom konkrétním domě byla „veřejně přístupná“ mohla
vyplývat např. z toho, že dovnitř byl volný vstup komukoli bez omezení
(např. proto, že v domě jsou obchody nebo provozovny, kam má přístup
i veřejnost). Nelze z toho nijak dovodit, že by každý prostor každého
bytového domu snad byl přístupný veřejnosti.
Čtvrtý případ:
Opět se jedná o zastaralý případ z roku 2014, tedy před vydáním
nařízení GDPR. Není zde ostatně ani slovo o nějakém „veřejném
prostoru“, ani o pořizování kamerových záznamů. Přestupek byl
spáchán nikoliv shromažďováním osobních údajů kamerami (proti tomu
úřad nenamítal nic), nýbrž jejich zpřístupněním. K naplnění
přestupku postačovalo, jestliže osobní údaje získané k jinému účelu
byly bez souhlasu subjektu údajů zpřístupněny pouze uzavřenému okruhu
neoprávněných osob (obyvatelům bytového domu).
Justitianus
Pane Justitiane,
pokud byste se zajímal o problematiku osobních údajů, tak byste věděl, že základní principy ochrany osobních údajů zakotvené ve směrnici 95/46/ES a impementované zákonem č. 101/2000 Sb. se nařízením GDPR nijak nezměnily, jen se v mnohém ohledu zpřísnily a zpřesnily.
Já tady nebudu správcům (SVJ provozujícím kamerové systémy) radit, aby nahlíželi na společné porostory bytového domu, jako na prostory s vyloučením veřejnosti ve smyslu ochrany osobních údajů.
Ale vy si tady raďte jakoukoliv hlupost. Ostatně každý nechť se rozhodne podle svého uvážení.
Zdenku,
takže nejste schopen popřít prokázanou skutečnost, že ÚOOÚ nepovažuje bytové domy za „veřejný prostor“, ani za „místa veřejně přístupná“ ve smyslu ukazatele 5.1 (viz: ÚOOÚ, Seznam druhů operací zpracování (ne)podléhajících požadavku na posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, str. 11).
Přiznáváte, že ÚOOÚ zařazuje bytové domy podle ukazatele 5.2 do prostorů s nízkou úrovní rizik na jejich třístupňové škále (kritická úroveň rizik – významná úroveň rizik – nízká úroveň rizik). Takže ve smyslu posouzení rizik pro práva a svobody subjektů údajů to NENÍ veřejný prostor.
Zdenku, co je to s Vámi? Stále zde omíláte názory ÚOOÚ, zaštiťujete se jimi, i když nemají právní platnost – ale když Vám cituji tento oficiální dokument ÚOOÚ, tak jej najednou neberete na vědomí? Copak se děje? Změnil jste snad od rána názor na dokumenty ÚOOÚ?
Vysvětlíte nám laskavě Váš myšlenkový obrat o 180 stupňů během tří hodin?
Justitianus
Pane Justitiane,
já se s vámi nebudu dohadovat o tom, že by si SVJ v případě provozování kamerového systému měla nastavit zákonnost zpracování osobních údajů podle vašeho bludu, a to že společné prostory domu nejsou v této souvislosti považovány za veřejně přístupné, a tedy že mohou využít zákonnost zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. b) – zpracování nezbytné pro plnění smlouvy, namísto čl. 6 odst. 1 písm. f) – zpracování pro účely oprávněných zájmů správce. Ne, o tom se s vámi nebudu dohadovat.
Já nebudu radit správcům SVJ, až budou čelit podle vašeho bludu sankcím ze strany ÚOOÚ. Budete je snad vy zastupovat?
Ostatně, na nternetu se dá dohledat bezpočet příkladů svědčících o zákonnosti zpracování podle čl. 6 odst. 1 písm. f), ale ještě jsem nenarazil na vaše bludné představy:
https://www.hurbanova1305.cz/…y-system.pdf
https://svjonlinemagazin.cz/…svetle-gdpr/
http://svjprazska.cz/index.php…
Nejste schopen sdělit proč překvapivě tvrdíte něco, co je v příkrém rozporu se zveřejněným dokumentem ÚOOÚ.
Nejste schopen vysvětlit Váš náhlý obrat o 180 stupňů: Vaše slepá důvěra v tvrzení ÚOOÚ se najednou změnila v naprosté odmítání tvrzení ÚOOÚ. Stalo se tak v okamžiku, kdy byste musel nevyhnutelně připustit, že pravdu mám já.
Nejste schopen rozporovat co zde tvrdím už od samého počátku: V běžném bytovém domě nejsou vůbec naplněny podmínky pro zahájení posuzování vlivu na ochranu osobních údajů. Proto platí:
☀ Žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR se neprovádí!
Justitianus
Pane Justitiane,
pokud byste si pozorně prošel moje vyjádření, tak byste zjistil, že jsem žádný obrat o 180° neudělal:
Konstantně jsem tvrdil a tvrdím, že kamerové systémy v bytových domech je smysluplné provozovat pouze v režimu oprávněných zájmů správce podle čl. 6 odst. 1 písm. f) nařízení GDPR, správce je povinen prokázat oprávněné důvody pro toto zpracování a každý subjekt proti tomuto zpracování může kdykoliv vznést námitku.
Tento režim zpracování vychází z toho, že společné prostory bytového domu mají povahu veřejného prostoru.
Pane Justitiane,
když chcete o něčem psát, musíte také o tom něco vědět. Já vás tady ale nebudu vyučovat, byla by to ostatně přehlídka ztraceného času. Jen vás a také ostatní, kteří o to projeví zájem, odkážu na tuto příručku.
Jen je mně líto těch, kteří vás budou brát vážně. Ale bude to jejich rozhodnutí.
Zdenku, jako typický právní analfabet nejste schopen podat žádný argument. Ani jste se o to nepokusil. Jen papouškujete nesmysly načtené z dezinformačního webu jakéhosi Aeronetu.
☀ Vy snad chcete tvrdit, že prohlášení není smlouvou, která zavazuje všechny vlastníky jednotek? Chcete tvrdit, že rozhodnutí nejvyššího orgánu SVJ o rozsahu poskytovaných služeb není právně závazné pro každého vlastníka jednotky? Vždy Vy neznáte ani zákon, ani konstantní judikaturu o bytovém spoluvlastnictví.
☀ Chcete tvrdit, že vlastník jednotky se může bránit proti řádně přijaté změně prohlášení ještě jinak než postupem podle § 1209? Prokažte to, citujte ze zákona, citujte judikát.
☀ Chcete tvrdit, že vlastník jednotky se může bránit proti řádně přijatému rozhodnutí shromádění o rozsahu poskytovaných služeb ještě jinak než postupem podle § 1209? Prokažte to, citujte ze zákona, citujte judikát.
Justitianus
…A dál vás a také ostatní, kteří o to projeví zájem, odkážu ještě na toto stanovisko ÚOOÚ.
Vámi odkazovana „příručka“ z jakéhosi smetiště EU nemá žádnou právní platnost, a co je hlavní: Vůbec se ani slovem nezmiňuje o tom co zde probíráme: o zpracování osobních údajů podle článku 6 odst. 1 písm. b) GDPR. Není tam o tom ani slovo!
Vy jste tu „příručku“ vůbec nečetl, Zdenku. Přiznejte to, Vy experte.
Justitianus
P.S. A ten odkaz na dezinformační Aeronet (ÚOOÚ) jste si mohl odpustit. Napomáháte šíření desinformací. Nečiníte tak ze zlé vůle, nýbrž z hlouposti. To Vás ovšem neomlouvá.
Zdenku, vysvětlím to ještě jinak:
☀ Kuchař v restauraci nepřipravuje vepřový řízek s bramborem proto, že by na tom měl „oprávněný zájem“. Smaží ten řízek proto, že v restauraci čeká u stolu host, který si ten řízek poručil (objednal si ho). S oprávněným zájmem kuchaře či majitele restaurace to nemá nic společného. Usmažit řízek – to není právo, ale smluvně převzatá povinnost.
☀ SVJ neprovozuje kamerový systém proto, že by na tom snad mělo „oprávněný zájem“. Provozuje ty kamery pouze proto, že má ze zákona povinnost zajišťovat správu domu a služby, a vlastníci jednotek to svému sluhovi poručili (objednali si to). Provozování kamerového systému je tedy povinnost SVJ, nikoliv právo: společenství tím plní svou povinnost zajišťovat správu a provoz podle § 1189 a § 1190, případně povinnost poskytovat službu podle zákona č. 67/2013 Sb..
Pletete si PRÁVO s POVINNOSTÍ, viďte. Přestaňte sledovat ten Aeronet.
Justitianus
Zdenku, mýlíte se ve všem co jste napsal. Odkud berete ty lži? Z Aeronetu? Pouhé pořízení kamerového systému nedává nikomu žádná práva. Už jsem to napsal jinde.
Mýlíte se také naprosto v určení právního důvodu pro zpracování osobních údajů. A to přesto, že jsem to zde vysvětlil. SVJ se nemůže odvolat na čl. 6 odst. 1 písm. f), jak se nesprávně domníváte. Vy pouze papouškujete nesmysly, které se stále dokola opisují na netu.
Právnická osoba SVJ nemá žádný oprávněný zájem na tom, aby ze své vůle šmírovala vlastníky jednotek v jejich domě! SVJ je pouze sluhou vlastníka domu. Dělá to, co jí přikáží vlastníci jednotek. Zapamatujte si to!!!
SVJ neprovozuje kamerový systém jako zájmovou činnost (pro zábavu, nebo z pilnosti, z vlastní vůle a podle své úvahy). Provozuje jej z donucení, protože to dostalo od vlastníků jednotek nařízeno. Proto není povinností SVJ prokazovat nějaký neexistující “oprávněný zájem”. Postačí když SVJ prokáže že je stranou smlouvy a má z této smlouvy uloženu povinnost. Jde tedy o zpracování osobních údajů na základě čl. 6 odst. 1 písm. b) GDPR.
☀ SVJ tedy neprovádí „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR!
|
Článek 6 Zákonnost zpracování 1. Zpracování je zákonné, pouze pokud je splněna nejméně jedna
z těchto podmínek a pouze v odpovídajícím rozsahu: (…) |
Zde zmíněnou smlouvou je podle okolností buď prohlášení (smlouva mezi vlastníky navzájem), nebo stanovy SVJ (smlouva mezi členy SVJ a právnickou osobou SVJ).
Justitianus
Poslední komentáře