Kamerový systém a GDPR
Stále se mudruje o kamerovém systému v domě. Většina z toho co se
píše jsou nesmysly. Je na čase uvést to na pravou míru.
Ústavní soud se vyjádřil k podstatě bytového vlastnictví již v nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 3. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 51/2000. Vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru je z podstaty věci nutně omezeno v rozsahu, ve kterém je třeba respektovat nutnost hospodaření s budovou jako celkem. Práva jednotlivých vlastníků jsou omezena stejným vlastnickým právem ostatních vlastníků jednotek. |
Z toho je třeba vyjít. Komu se nelíbí že kabina výtahu či vstupní prostor se schránkami je monitorován společnou kamerou k ochraně společného majetku, ať si nepořizuje byt v takovém domě. Nebo ať prodá byt a odstěhuje se jinam, nejlépe na samotu u lesa.
Povinnost vlastníka jednotky strpět provoz kamerového systému může
vyplývat
(1) z jeho uděleného souhlasu, nebo
(2) z obsahu prohlášení (§ 1166 odst. 1 písm. c)), nebo
(3) z ujednání o rozsahu poskytovaných služeb podle § 3 zákona
č. 67/2013 Sb..
Jestliže kamerový systém je uveden v prohlášení i s popisem společných prostorů které jsou monitorovány, pak to znamená že vlastník domu nepochybně souhlasí s umístěním i provozováním společných kamer (§ 1166 odst. 1 písm. c). Ke změně prohlášení postačí souhlas většiny, viz § 1169 odst. 2 písm. a) a c). Názor jednotlivce je nevýznamný. Tak to určil moudrý zákonodárce.
SVJ zajištuje ze zákona správu a provoz společných částí domu. To platí pro všechny společné části a technická zařízeni domu, i pro kamerový systém. V tomto případě zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
☀ Žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR se neprovádí!
Pokud některý vlastník jednotky snad nesouhlasil se změnou prohlášení, mohl se obrátit do tří měsíců na soud jako přehlasovaný vlastník. Postup je uveden v § 1169 odst. 3.
Soud by řešil jako otázku předběžnou zda provozování kamerového systému je možno podřadit pod „důležitý důvod“. Důležitý důvod je dán, jestliže se jedná „o záležitost, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití“. Viz např. 28 Cdo 3246/2007, 26 Cdo 421/2014, 26 Cdo 4386/2015.
Je-li řádně schválena služba „monitorování společných prostor“ podle zákona č. 67/2013 Sb., pak každý vlastník jednotky je povinen tuto službu odebírat a platit za její poskytování. Poskytovatelem služby je ze zákona SVJ.
☀ Žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR se neprovádí!
Pokud některý vlastník jednotky snad nesouhlasil s ujednaným rozsahem služeb, mohl se obrátit do tří měsíců na soud jako přehlasovaný vlastník. Postup je uveden v § 1209 odst. 1 a 2.
Služba jako služba. Při poskytování služby „dodávka vody“ nikdo nikdy nepožadoval aby se vypracovalo „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 („GDPR“). Při tom údaje o spotřebě vody v bytech jsou nepochybně také osobními údaji: dá se z nich zjistit, zda obyatel byt obývá, kdy jej neobývá, lze odhadnout zda je čistotný a sprchuje se denně.
Jestliže se vlastníci jednotek podle zákona č. 67/2013 Sb. většinově rozhodli že jsou příjemci služby „dodávka vody“ a „úklid společných prostor“ a „monitorování společných prostor“, pak k tomu nepotřebují souhlas každého jednotlivého vlastníka jednotky. SVJ je přímo ze zákona oprávněno a povinno poskytovat služby v tom rozsahu, o kterém bylo řádně rozhodnuto postupem podle § 3 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.. Zpracování osobních údajů je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje.
☀ Tedy SVJ v tomto případě nepotřebuje žádné „posouzení vlivu na ochranu osobních údajů“ podle článku 35 GDPR.
Justitianus
Poslední komentáře