Zmocnění manželů, zastupování manželů § 1185 a § 696 - dotaz pro Justitianus-e

Děkuju za vyčerpávací odpověď. Mám ještě doplňující dotaz. Jak je to v případě, když se manželé chtějí shromáždění zůčastnit oba dva, oba tam chtějí chodit. Můžou až na shromáždění slovně oznámit, který z nich bude hlasovat? Nebo plná moc musí, může být pouze písemná? Kdo se pak podepisuje do prezenční listiny, můžou se podepsat oba dva? Může jim předsedající schůzi zabránit v podpisu do prezenční listiny? Může ten, kdo vede nebo svolal shromáždění jednoho z manželů vykázat, že na tom shromáždění nemá co dělat? Děkuju za doplnění výkladu jak je to v případě SJM.

To je zase nedorozumění, které je důsledkem nesmyslu „společný zástupce“ v případě manželství. Oba manželé mají určit společného zástupce, kterým může být jeden z nich anebo kdokoli jiný. Upozorňuji, že společný zástupce je univerzálním zmocněním na dobu neurčitou, není nutné při každé schůzi žádat nové zmocnění, navíc si uvědomte, že nejde o zmocnění pouze pro účely shromáždění, ale pro výkon veškerých práv! Ano, na schůzi mohou dorazit oba manželé a mohou ústně sdělit, kdo bude hlasovat, zákon nepožaduje písemné určení společného zástupce. Do prezenční listiny se mohou podepsat oba, to není nic proti ničemu. Když přijde všech 5 spoluvlastníků jednotky, může se podepsat všech 5. Toto mám bohatě projudikováno dvěma krajskými soudy a asi 5 soudci… Soudy prostě institut společného zástupce ignorují a když ho berou v potaz, snaží se mít maximálně bezformální přístup. Navíc tradičně platí, že „bagatelní vady“ nevadí a nezpůsobují neplatnost usnesení. Předsedající není oprávněn vykazovat ze schůze spoluvlastníky, stále jsou spoluvlastníky, ale právo vykonává jeden z nich (=společný zástupce). Fakt nechápu, proč máme kvůli paskvilu NOZ hledat problém v něčem, kde problém nebyl od 90. let: přijdou oba manželé, ale hlasuje jeden z nich, resp. hlasují společně (společní členové, ale v případě rozporu se k hlasu jednotky nepřihlíží, jelikož jednotka neprojevila vůli.)

TN zde napsal: Upozorňuji, že společný zástupce je univerzálním zmocněním na dobu neurčitou …

To není pravda. Zákon nic takového nestanoví. Zmocnění může být uděleno jako časově omezené do určitého data, nebo například jen na průběh jednoho konkrétního shromáždění. Záleží pouze na vůli zmocnitelů.

TN zde napsal: … navíc si uvědomte, že nejde o zmocnění pouze pro účely shromáždění, ale pro výkon veškerých práv! 

Ani to není pravda. Zmocnitelé jsou samozřejmě oprávněni vymezit rozsah uděleného zmocnění bez ohledu na znění § 1185. Například při zmocnění k zastupování na shromáždění mohou v plné moci podrobně deklarovat jak má jejich zástupce hlasovat v konkrétních věcech, které jsou na pořadu jednání.

Zmocnitelé mohou omezit rozsah zmocnění buď pozitivně (taxativním výčtem oprávnění zmocněnce), nebo negativně (zmocněnec pak jedná jménem zmocnitele ve všech věcech, kromě těch, které zmocnitel výslovně vyloučil).

Pane TN, vím že píšete o textu zákona. Ale jak oba víme, právní realita ve skutečném světě je poněkud jiná, pestřejší. Většina čtenářů tohoto portálu nemá právnické vzdělání a nadhled, a mohli by Váš poněkud zjednodušující výklad považovat za jediný správný.

Justitianus

Odpovídal jsem na otázku. Nerozporuji, že lze zmocnění časově omezit a obsahově či rozsahově vymezit, patrně je možné určit více společných zástupců podle účelu. Judikatura na § 1185 ale není, zatím všechny rozsudky, co jsem četl, společného zástupce ignorovaly. Spíše si myslím, že v budoucnu půjde judikatura tím směrem, že společný zástupce má být jeden, ale nevylučuji i opak. Komentářová literatura (k SVJ vyšlo už 5 komentářů + články Čápa, takže máme 6 relevantních názorů) se totiž neshoduje v tom, zda lze na společného zástupce vztáhnout obecná ustanovení o zmocnění, či nikoli a § 1185 je spíše obdoba správce společné věci. Myslím, že zákonodárce se přiklání ke správci společné věci, protože § 1185 měl dokonce být novelizován a významně přeformulován, ale z toho sešlo.

Co se navrhovalo 27.4.2018:

§ 1185 (2) Je-li jednotka ve spoluvlastnictví, spravuje ji vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku správce společné věci, kterým je jeden ze spoluvlastníků jednotky. Je-li jednotka ve společném jmění manželů, může ji vůči osobě odpovědné za správu domu a pozemku spravovat kterýkoliv z nich.

Pane TN, děkuji za text návrhu. Bylo by logické, aby při spoluvlastnících se shodnymi podíly po 50% existovala jediná osoba která rozhoduje (správce jednotky).

Ze současného znění NOZ však nic takového neplyne. Ta osoba je označena „společný zástupce“, takže se na ni vztahují obecná ustanovení NOZ o zastupování, nikoliv speciální ustanovení o správě cizího majetku podle § 1400 a následujících.

Justitianus

Dle §1185, zastupování SJM jedním z manželů. Je platná plná moc, když např. pouze manželka zplnomocní manžela k zastupování? Jelikož jsou spolumajitelé oba u SJM, nemusí to být, že manželka i manžel splnomocnňují manžela?

děkuji Cartmann

Co se týká zmocnění jednoho z manželů(nebo spoluvlastníků jednotky), pro platnost hlasování na shromáždění vlastníků,má „Justitianus“ naprostou pravdu.Osobně znám manžele,kteří mají bytovou jednotku v SJM a již 20 let žijí odděleně, každý v jedné místnosti, pouze kuchyň mají společnou.Je naprosto nemyslitelné,aby jeden druhému dal plnou moc a proto,když se náhodou, jeden z nich dostaví na shromáždění,jeho hlas není nikdy započítán.

Něco jiného je ,když se dostaví oba manželé bez plných mocí.Stačí když předsedajícímu sdělí, kdo z nich bude hlasovat a u toho se v prezenční listině udělá poznámka-udělena plná moc ústně.

Přeji hezký zbytek večera.JaVa

TN,já ten problém nehledám, snažím se jenom si to vše ujasnit.Já to vidím taky tak jako vy. Ovšem v našem společenství se to vidí jinak. Manželé přišli na schůzi oba a nebylo jim dovoleno se podepsat do prezenční listiny, právě proto, že přišli oba. Prý tam oba nemají co dělat.

Je nepřijatelné, aby výbor vyhazoval oba manžele ze schůze. Je třeba se vzepřít, uvidíte, že se nestane nic. Co asi výbor udělá, zavolá policii? :-) Aby se předešlo hádkám, mohou manželé nahlas sdělit, kdo z nich hlasuje a požádat o zaprotokolování, nebo předat písemné určení společného zástupce.

Druhý manžel je také vlastníkem jednotky, pouze nevykonává práva. Mohou se ale spolu před hlasováním radit, jak hlasovat. To samé se týká spoluvlastníků.

Tak neni nezbytne, aby tam byli pritomni a podepsani oba, to je asi na dohode clen svj – vybor. Vznikala by pak treba kuriozni situace, ze by kazdy z manzelu hlasoval jinak a nebylo by jasne, koho hlas plati, kdyz by byli zapsani oba v prezencce. To vas nenapadlo?

Jiny duvod nezapsani me nenapada.

A co je na tom nejasné? Když je hlasování ani pro ani proti, tedy nejasné, tak je neplatné, ne? Nebo vy si to vykládáte jinak?

Než to řešit a zkoumat, tak si asi výbor stanovil, co BJ, to jeden hlasující a vyřešeno, ne?

Oč vám konkr. jde? Pokud o zaznamenání, že i vaše žena byla na schůzi, tak:

1. zvednete ruku, po vyvolání řeknete:

Žádám do zápisu: “za BJ xx/xx se shromáždění zúčastnili společně pan Člen i paní Členová”.

2. Zapisovatel je povinen zapsat. A po vyhotovení zápisu (do 30 dnů) si to můžete zkontrolovat.

Ale to opravdu předjímám, když nevím, oč vám jde.

Podle teoretiků ano.

V praxi ale soudy rozhodují tak, že společného zástupce ignorují. Byl zde zveřejněn rozsudek z Ostravy – http://www.portalsvj.cz/…-1185–2-a-pm

Letos jsem měl tři soudy ohledně usnesení shromáždění a samozřejmě jsem zkoušel jít jendodušší cestou, napadl jsem usnášeníschopnost, tj. neustanovení společných zástupců (pokud by soud uznal, klesla by účast na 40–45 %). Soud se zcela odmítl vydat touto cestou, úplně argument § 1185 vyignoroval, vypořádal se pouze ústně „proč by se museli manželé nechat zastupovat?“, mojí námitku vůbec neprotokolovali a v písemném vyhotovení rozsudku se s ní nevypořádali.

Samozřejmě nelze vyloučit, že v budoucnu bude judikatura přísnější i s ohledem, že po novele NOZ zůstává § 1185 v původním znění (navrhovalo se, že manželé budou z povinnosti ustavit společného zástupce vyjmuti, ale po připomínkovém řízení se vrátilo).

Z pozice člena výboru bych prostě komunikoval s tím manželem,který byt obývá. Jiné praktické řešení mě nenapadá.

Podle komentářové literatury a teoretických výkladů však SVJ nemá s takovou jednotkou vůbec komunikovat, dokud jednotka společného zástupce neurčí.

Podle komentářové literatury a teoretických výkladů však SVJ nemá s takovou jednotkou vůbec komunikovat, dokud jednotka společného zástupce neurčí. Takže jim v podstatě ani nevyúčtuje služby. To je dobrý, to je potřeba využít. Ne, já tomu opravdu nerozumím, proč jeden manžel druhému má dávat plnou moc při SJM.

Mohl jste připomínkovat NOZ. Bohužel u koně jsou jen institucionální lobby – družstevní svazy a Notářská komora. Oni si v podstatě novelu napsali, přitom o tom není nikde žádný záznam. Když si prostudujete připomínky https://apps.odok.cz/veklep-detail…, tak tam ty největší zhůvěřilosti nenajdete, protože se do zákona dostali AŽ PO ukončení připomínek. Neexistuje tedy záznam, KDO a KTEROU věc navrhl. Takhle geniálně se u nás provádí legislativní lobby, beze stop.

Tak jsem nahlédl …a docela mne zaujalo z rozsáhlého materiálu cituji:… Tento § 1179 považuji za naprosto základní paragraf celého bytového spoluvlastnictví zejména ve vazbě na LZPS (právo na informace, výkon vlastnického práva). Bohužel stávající znění § 1179 je v praxi obcházeno, když správci, resp. členové statutárních orgánů SVJ odmítají vlastníkům jednotek umožnit pořídit kopie z předložených dokladů, a to i na vlastní náklad, resp. vlastním fotoaparátem. Vlastníci jednotek jsou potom nuceni podávat žaloby a soudy bohužel rozhodují nejednotně. Bez průběžného poskytování informací jsou vlastníci stavěni do role bezmocných pozorovatelů, proto je nezbytné posílit právo vlastníků na účinnou kontrolu správy domu a hospodaření SVJ. Např. okresní soud v Litoměřicích svým rozsudkem č.j. 7 C 9/2016–64 ze dne 22.2.2017 zamítl žalobu o umožnění pořídit kopie z dokladů a vlastník se musel odvolat ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který daný rozsudek svým rozhodnutím č.j. 11 Co 189/2017–84 ze dne 30.1.2018 zrušil a vrátil k dalšímu řízení, když odvolací soud jednoznačně konstatoval „Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že nahlížením se rozumí jak fyzické nahlížení, tak i pořízení kopií prostřednictvím reprodukční techniky.“ Proto navrhuji doplnit následující větu o výslovném umožnění pořízení kopií: § 1179 Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu a pozemku hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů. Vlastník jednotky má právo z těchto listin pořizovat výpisy, opisy a kopie. Podobné ustanovení o pořízení kopií je v § 1146 NOZ a § 2252 NOZ – svědčí-li právo na pořizování kopií nájemci, který není vlastníkem jednotky, tím spíše by mělo svědčit vlastníkovi jednotky, který je současně spoluvlastníkem bytového domu! Obdobně platí o kopiích zápisů z jednání nejvyššího orgánu obchodní korporace (§ 425, § 659, § 697 ZOK). Bohužel rovněž častou praxí v SVJ je odmítání poskytnutí zápisů ze shromáždění, na což by legislativci měli reagovat. </t>

</si>

SVJ má status právnické osoby. Ta, například, může mít, a často i má, zaměstnance. Představte si, že přijde nějaký vlastník b.j. – šťoura, že chce okopírovat třeba mzdový list toho či onoho zaměstnance. Čili listinu prakticky plnou osobních údajů. Zaměstnavatel, tedy právnická osoba společenství vlastníků, má povinnost takovoutu listinu řádně archivovat desítky let a chránit neboli nevydat ze svého zákonného držení. Jak se tedy má zachovat dejme tomu předseda výboru, který, na rozdíl od řadového člena SVJ, SVJ z titulu statutární funkce zastupuje a jedná za něj? Vysvětlete mi, jak má zabránit tomu, aby se takovéto listiny nedostali mimo právní rámec SVJ a nebyly zneužity, když si je bude moci zkopírovat, kdo si tak zamane? Podobně třeba smluvně uzavřený obchodní vztah mezi SVJ a určitou firmou, která výslovně nebude souhlasit, aby se ustanovení smlouvy volně šířily – tedy kopírovaly… Opět – co s tím? Zkrátka – uzákonění „kopie kdykoli“, bez ohledu na ochranu osobních údajů včetně GDPR a obchodních tajemství, nemůžu označit jinak, než-li jako zcela nedomyšlený úlet navrhovatele, jenž vůbec nebere v potaz, na co vše takováto legislativně neprovázaná volnost v praxi narazí. Neboli – opakuji – SVJ má status právnické osoby, to není nějaký volný spolek „vševlastníků“, kde si každý dělá, co se mu zamane. SVJ z titulu zákonného určení spravuje společný majetek vlastníků jednotek, avšak není jimi spoluvlastněno! Stojí de facto i de jure mimo ně, mimo vlastníky, byť jsou členy jejího nejvyššího orgánu. A snad ještě dodám – samozřejmě plně podporuji právo vlastníků na informace, na nahlížení do účetnictví atd. Avšak s volným kopírováním mám fakt problém. Je to totiž ukázkově nedomyšlená hloupost…

Prosím, můžete zde uvést odkaz na § znění zákona,který zakazuje členům nejvyššího správního orgánu právnické osoby SVJ, nahlížet či pořizovat si nepoškozující kopie dokumentů, týkajících se jeho („společného“) majetku a správy s ním spojené?Já čtu v NOZ a v n.v. 67/2013 Sb.,něco jiného.

§ 1179 z.89/2012 Sb.,

Vlastník jednotky má právo seznámit se, jak osoba odpovědná za správu domu hospodaří a jak dům nebo pozemek spravuje. U této osoby může vlastník jednotky nahlížet do smluv uzavřených ve věcech správy, jakož i do účetních knih a dokladů.

§ 8/67/2013 Sb.,

Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek

(1) Na základě písemné žádosti příjemce služeb je poskytovatel služeb povinen nejpozději do 5 měsíců po skončení zúčtovacího období doložit příjemci služeb náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a umožnit příjemci služeb pořízení kopie podkladů.

U každého občana ČR, se přece v těchto případech předpokládá,že splňuje podmínky § 4/89/2012 Sb.,

§ 4

(1) Má se za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.

Děkuji.JaVa

SVJ žádný správní orgán nemá. Java evidentně nesplňuje § 4/89/2012 Sb.

Poucte nas Evčo jake ma SVJ obchodni tajemstvi…?!

Co se vám na tom nelíbí? Vždyť je to pravda:)

Je smutné i absurdní, že dokonce soudce musel být poučen, jak musí chápat pojem nahlížení.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, kde je možné si přečíst rozhodnutí KS č.j. 11 Co 189/2017–84 ze dne 30.1.2018. Odvolací soud jednoznačně konstatoval „Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že nahlížením se rozumí jak fyzické nahlížení, tak i pořízení kopií prostřednictvím reprodukční techniky.“ Nemohu se dostat na připomínkové řízení a rozsudek by mě zajímal celý. Jsem z ústeckého kraje a je to pro nás v SVJ zásadní obrat.

Díky

Ajšo, už asi patnáct let existuje judikatura o tom, že pod pojmem „nahlížení“ se rozumí i pořizování kopií za použití nepoškozující reprodukční techniky. Psalo se o tom zde vícekrát, včetně citací z judikatury Nejvyššího soudu od roku 2004 a Ústavního soudu z roku 2009 a 2010: http://www.portalsvj.cz/…do-dokumentu

Justitianus

Musím upozornit, že ne všichni soudci si to myslí.

Přehlasovaný vlastník podal žalobu o neplatnost přijetí usnesení o schválení nových stanov SVJ, které zakazují pořízení kopií (jde o profláknuté stanovy od SČMBD). Soudce neshledal důležitý důvod a žalobu zamítl.

Vycházeje z ustanovení § 1209 odst. 1 o.z. a § 1179 o.z. neshledal soud důležitý důvod pro to, aby zvrátil platně přijaté rozhodnutí shromáždění, tedy aby o záležitosti rozhodl jinak, tedy aby usnesení o přijetí změny stanov prohlásil za neplatné. Předně soud konstatuje, že pokud jde o právo na pořízení kopií dokladů o nákladech na jednotlivé služby, o jejich rozúčtování, o způsobu stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle zákona č. 67/2013 Sb., pak právo navrhovatelky jako příjemkyně služeb na pořízení kopií listin týkajících se těchto záležitosti vyplývá z příslušné právní úpravy (§ 8 odst. 1 uvedeného zákona) a není (jelikož jde o kogentní zákonnou úpravu) napadeným usnesením shromáždění vlastníků jednotek nijak dotčeno. V daném směru si tedy navrhovatelka pořizovat kopie může, toto právo jí přiznává zákon. Pokud pak jde o další listiny (tedy pokud jde o jiné záležitosti než uvedené v zák. č. 67/2013 Sb.), tak ustanovení § 1179 o.z. zaručuje vlastníkovi jednotky právo do těchto dokladů nahlížet. Tuto základní zákonnou úpravu mohou stanovy rozšířit; záleží tedy na vůli vlastníků, zda tak učiní. Zde se vlastníci (jejich potřebná většina) rozhodli tak, že nahlížení, tedy úprava předjímaná v ustanovení § 1179 OZ je dostačující, tedy většina vlastníků je toho názoru, že nahlížení do dokladů postačuje k naplnění práva vlastníků na kontrolu. Soudu není sice příliš jasné, proč stanovy výslovně nepřipustily možnost pořídit si kopii listiny technickým prostředkem; je přece zřejmé, že záznam technickým prostředkem, tedy ofocením dokladu, tj. takříkajíc technický opis, bude efektivnější, rychlejší a komfortnější, tedy soud považuje přijatou úpravu za poněkud nepraktickou, neživotnou. Pro rozhodnutí o návrhu je ovšem určující, že většina vlastníků se rozhodla pro toto řešení, což je třeba akceptovat; pro zásah soudu (tedy pro mocensky vnucené řešení) by měl existovat nějaký skutečně vážný, kvalifikovaný dů­vod.

Pane TN,

je nepochybné, že judikatura NS od roku 2004 a judikatura ÚS (2009, 2010) uvádí shodně, že pojem „nahlížet“ v sobě již zahrnuje i pořizování kopií pomocí nepoškozující reprodukční techniky. Takže titulek Vašeho příspěvku je chybný. Soudce by se (při zaujetí opačného názoru) musel při svém rozhodování v prvvní řadě vypořádat s touto judikaturou.

Český soudce Neználek ovšem judikaturu nezná, když mu ji v žalobě nestrčíte pod nos (s uvedením spisových značek a citacemi judikátů).

Pokud ovšem v některém SVJ byli vlastníci tak hloupí, že se ve stanovách výslovně vzdali svého práva, pak jim nic a nikdo nepomůže. Dobře jim tak – mají co chtěli.

NOZ umožňuje, aby si osoby ujednaly práva a povinosti odlišně od znění zákona. Najdete to na samém počátku, hned v ustanovení § 1 NOZ. Proti tomu žádný soudce nepůjde, i kdyby znal definici „nahlížení“.

Justitianus

Vaše hodnoceni “dobre jim tak” nezohlednuje to, ze nekdo byt zdedil anebo koupil a jak se v takovem pripade branit.

Protoze nektere stanovy jsou paskvilem nakopirovanych pasazi zakona a lidove tvorivosti a nedavaji po precteni valny smysl.

Tedy konstruktivni rada, jak takovy stav zmenit, by byla uzitecnejsi, nez posmesek, ze si za to mohou sami (ve skutecnosti jejich pasivni predchudci).

Dekuji.

Jardo, moje konstruktivní rada zní: Nekupujte si byt v domě, kde mají takto „zprasené“ stanovy. Pokud takový byt zdědíte, zbavte se jej. Bytů je dnes na trhu dostatek.

Problém je v tom, že kupující se hrnou do koupě bytů, a přitom je nezajímá kolik peněz SVJ dluží bance (splácet to budou oni – ne prodávající – a ještě to bude zakamuflováno jako neexistující „fond oprav“). Nezjistí si zda neexistují nevymožené pohledávky SVJ za vlastníky po době splatnosti. Nepřečtou si předem stanovy a pak se strašně diví tomu co je v nich napsáno. Neuvěřitelná naivita!

Když si koupíte osobní auto bez servisní knížky, bez kontroly laku zda nebylo bourané, bez důkladné prohlídky, bez toho, aby Vám prodávající předal technický průkaz – nemůžete se pak divit jak to dopadlo. Je to jen Váš problém! A s byty je to stejné, jen jejich cena je mnohem vyšší …

Zkrátka nechovejte se jako lehkomyslný prosťáček a nenechte se překvapit. To je má rada.

Justitianus

Rady pro shluk buněk s nickem Jarda_ jsou zbytečné, on nepochopí, on jen spamuje a hejtuje.

Naprostý souhlas.....

Nepřečetl jste si to celé. Jednalo se o stanovy od SČMBD, to znamená, že půjde o SVJ pod protektorátem některého SBD. Členská družstva SČMBD se schválně zaměřují na domy, kde je většina vlastníků pasivních, nebo ve kterých žijí „lidé hloupí, kteří se ve stanovách výslovně vzdají svého práva“.

V daném případě se ale ozval menšinový vlastník a podal žalobu s žádostí o soudní přezkum. Soud dopadl předvídavě – schválení stanov není důležitý důvod, resp. soudce krajského soudu si důležitý důvod vykládal trochu jinak, než Nejvyšší soud.

Bohužel v NOZ neexistuje ochrana menšinového vlastníka, jako v případě akciové společnosti.

Po novele NOZ možná určitý nástroj existovat bude, nové znění § 1209:
(1) Přehlasovaný vlastník jednotky může navrhnout soudu, aby rozhodl, že rozhodnutí shromáždění nemá vůči němu právní účinky, nebo aby takové rozhodnutí zrušil

Patrně tedy přehlasovaný vlastník bude moci navrhnout soudu, aby se na něj určitá část stanov nevztahovala, protože porušuje výkon jeho vlastnických práv.

Nicméně se obávám, že Nejvyšší soud se takovým žalobám bude bránit a bude je odmítat, což už na jednom semináři družstev avizovala JUDr. Brzobohatá.

Kde jste takove cislo vzala? Ca tam ma byt? Co ma byt spise C (civilni)

Souvisi to s

https://infodeska.justice.cz/vyveseni.aspx…

?

Zapisovatel tady výš se o tom spisu zmiňuje a cituje z něj:
Např. okresní soud v Litoměřicích svým rozsudkem č.j. 7 C 9/2016–64 ze dne 22.2.2017 zamítl žalobu o umožnění pořídit kopie z dokladů a vlastník se musel odvolat ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, který daný rozsudek svým rozhodnutím č.j. 11 Co 189/2017–84 ze dne 30.1.2018 zrušil a vrátil k dalšímu řízení, když odvolací soud jednoznačně konstatoval „Pro úplnost odvolací soud poznamenává, že nahlížením se rozumí jak fyzické nahlížení, tak i pořízení kopií prostřednictvím reprodukční techniky.“

Jde o tento spor v Litoměřicích, můžete si vyžádat rozsudky a pak je sem dát.

http://infosoud.justice.cz/…ic/search.do?…

11 Co 189/2017

http://infosoud.justice.cz/…ic/search.do?…

Jde o spor dvou fyzickych osob, patrne spolecnik vs jednatel, kdesi jsem to cetl, ale oficialne odvolaci rozsudky KS zverejnovane myslim ze nejsou, i kdyz pan Pospisil v 2011 sliboval

Vam nekdo brani v SVJ anebo v SBD si poridit opisy a kopie a ceho presne? Osobnich udaju a v jakem rozsahu?