Člen SVJ se táže: „Můžete zde prosím vysvětlit, proč v bytovém spoluvlastnictví v případě manželů nelze použít § 696? Je to jenom nedopatření zákonodárce, nebo to má nějaký hlubší smysl a význam?“
Vezmu to postupně. Ustanovení § 696 NOZ zní:
| § 696 NOZ Vzájemné zastupování manželů (1) Manžel má právo zastupovat svého manžela v jeho běžných záležitostech. (2) Manžel právo uvedené v odstavci 1 nemá, sdělí-li předem manžel, který má být zastoupen, tomu, s nímž jeho manžel má právně jednat nebo má v úmyslu právně jednat, že se zastoupením nesouhlasí, anebo zruší-li soud na návrh manžela zástupčí právo druhého manžela. (3) Právo uvedené v odstavci 1 manžel nemá ani tehdy, nežijí-li manželé spolu za situace uvedené v § 691 odst. 2. |
Z uvedeného plyne, že vzájemné zastupování manželů má mnohé výjimky. Například výjimka uvedená v odstavci č. 3 znamená neplatnost vzájemného zastupování – ovšem osoba, se kterou je právně jednáno, nemá zpravidla žádnou rychlou a spolehlivou možnost zjistit zda tato situace mezi manžely nastala či nenastala. Neví se ani zda soud nějak nerozhodl podle odstavce 2.
Snad ještě důležitější než obecný § 696 jsou ustanovení NOZ o hospodaření se jměním (majetkem) manželů. A tady je právní úprava podle NOZ ještě složitější a neprůhlednější. Existují čtyři odlišné režimy:
- zákonný režim (§ 709 – 715)
- smluvený režim (§ 716 – 723)
- režim založený rozhodnutím soudu (§ 724 –728)
- režim oddělených jmění (§ 729 –730)
Osoba, se kterou některý z manželů jedná, zpravidla nemá možnost zkontrolovat jaký režim platí mezi manželi, co je obsahem manželské smlouvy (pokud existuje), zda a jak rozhodl o hospodaření se společným jměním soud …
Proto se nelze divit tomu, že pro právní jednání vůči osobě odpovědné za správu domu zákon požaduje, aby se manželé vyjádřili jednoznačně a závazně o osobě zástupce (§ 1185 odst. 2 NOZ). Nikdo jiný než ti dva totiž netuší jaký režimem se řídí právní jednání o společném jmění manželů.
Justitianus
Poslední komentáře