SVJ má status právnické osoby. Ta, například, může mít, a často i má, zaměstnance. Představte si, že přijde nějaký vlastník b.j. – šťoura, že chce okopírovat třeba mzdový list toho či onoho zaměstnance. Čili listinu prakticky plnou osobních údajů. Zaměstnavatel, tedy právnická osoba společenství vlastníků, má povinnost takovoutu listinu řádně archivovat desítky let a chránit neboli nevydat ze svého zákonného držení. Jak se tedy má zachovat dejme tomu předseda výboru, který, na rozdíl od řadového člena SVJ, SVJ z titulu statutární funkce zastupuje a jedná za něj? Vysvětlete mi, jak má zabránit tomu, aby se takovéto listiny nedostali mimo právní rámec SVJ a nebyly zneužity, když si je bude moci zkopírovat, kdo si tak zamane? Podobně třeba smluvně uzavřený obchodní vztah mezi SVJ a určitou firmou, která výslovně nebude souhlasit, aby se ustanovení smlouvy volně šířily – tedy kopírovaly… Opět – co s tím? Zkrátka – uzákonění „kopie kdykoli“, bez ohledu na ochranu osobních údajů včetně GDPR a obchodních tajemství, nemůžu označit jinak, než-li jako zcela nedomyšlený úlet navrhovatele, jenž vůbec nebere v potaz, na co vše takováto legislativně neprovázaná volnost v praxi narazí. Neboli – opakuji – SVJ má status právnické osoby, to není nějaký volný spolek „vševlastníků“, kde si každý dělá, co se mu zamane. SVJ z titulu zákonného určení spravuje společný majetek vlastníků jednotek, avšak není jimi spoluvlastněno! Stojí de facto i de jure mimo ně, mimo vlastníky, byť jsou členy jejího nejvyššího orgánu. A snad ještě dodám – samozřejmě plně podporuji právo vlastníků na informace, na nahlížení do účetnictví atd. Avšak s volným kopírováním mám fakt problém. Je to totiž ukázkově nedomyšlená hloupost…