Zaplacení nákladů soudního řízhení
Výbor SVJ navrhnul a nechal hlasovat na shromáždění vlastníků o povinnosti všech spoluvlastníků složit na společný účet 55 tis.Kč na nákup a instalaci kondenzačního kotle od jednoho dodavatele. Souhlasilo 88% zúčastněných. Jeden z přehlasovaných vlastníků podal na toto rozhodnutí žalobu a Krajský soud rozhodl, že rozhodnutí shromáždění je neplatné a naúčtoval SVJ, jako straně neúspěšné, náklady soudního řízení. Výbor SVJ rozúčtoval tyto náklady všem spoluvlastníkům i mě, ačkoliv jsem se shromáždění nezúčastnila, částku nesložila a postupovala dle svých vlastnických práv a kotel si sama zajistila a zaplatila u jiného dodavatele. Musím se na těchto nákladech podílet ? Výbor SVJ se odvolává na §17 písm.e/ nař.vlády č.366/2013 Sb. a na § 1180 odst.2 OZ.
Děkuji M.Z.
Pro čtenáře připomínám, že zde popsané protiprávní rozhodování shromáždění spadá pod § 245 občanského zákoníku.
| 89/202 Sb. § 245 Na usnesení členské schůze nebo jiného orgánu, které se příčí dobrým mravům, nebo mění stanovy tak, že jejich obsah odporuje donucujícím ustanovením zákona, se hledí, jako by nebylo přijato. To platí i v případě, že bylo přijato usnesení v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout. |
Je třeba porozumět tomu, že usnesení ultra vires (mimo pravomoc), o vnuceném pořízení jednotných plynových kotlů v bytech, bylo usnesením pouze zdánlivým. Ve skutečnosti se o usnesení vůbec nejednalo. Nebylo tedy nutno obracet se na soud. V tomto případě bylo zbytečné zkoumat zda vlastník jednotky byl či nebyl přehlasovaný (tu zcela nesprávnou domněnku zde vyjádřili diskutující Andrej a MartinII).
- U zdánlivých rozhodnutí není nutno je napadnout soudně a neběží u nich žádná promlčecí doba. Rozhodnutí shromáždění právně neexistuje; hledí se na ně jako by nebylo přijato. Tedy nemá vůči nesouhlasícímu vlastníkovi žádné právní účinky. Vhodný postup (z opatrnosti) je upozornit prokazatelně jak SVJ, tak i ostatní vlastníky jednotek na to, že „usnesení“ je pouze zdánlivé a že ve skutečnosti žádné usnesení přijato nebylo.
- Naopak u řádně přijatých rozhodnutí, která jsou odchylná od stanov nebo od dispozitivního ustanovení zákona, je k jejich zneplatnění nutno napadnout je soudně (a to pouze přehlasovaným vlastníkem a v zákonné lhůtě 3 měsíce). Je pak jen na rozhodnutí soudu, zda napadené usnesení zneplatní, ponechá v platnosti, nebo uspořádá poměry v SVJ sám podle „slušného uvážení“. Tento volný postup soudu plyne z § 260 a z § 1209 zákona č. 89/2012 Sb..
Problémem bývá že soudci nejsou často schopni rozpoznat kdy jde o absolutní neplatnost ex tunc podle č. 1 a kdy jde o platné rozhodnutí napadnuté podle č. 2. Viz zpackané protiprávní judikáty JUDr. Davida a Mgr. Králíka ve věci vyvlastnění oken, která nebyla společná: David a Králík.
Justitianus
Poznámka:
☀ To co bylo omylem považováno za usnesení shromáždění, bylo ve
skutečnosti soukromoprávní smlouvou mezi SVJ a některými
(souhlasícími) členy SVJ. Předmětem smlouvy nepochybně bylo
zprostředkování dodávky plynového etážového kotle do bytu souhlasícího
člena. Ten se zavázal uhradit kupní cenu kotle na účet SVJ, a to předem.
Zkrátka šlo o běžnou soukromoprávní smlouvu, nikoliv o usnesení
shromáždění právnické osoby.
☀ Usnesení bylo při tom také přijato, ale mělo jiný obsah než se
zmatení vlastníci domnívali: došlo k udělení souhlasu právnické osobě
SVJ, že smí zajistit pořízení kotlů souhlasícím členům SVJ, i když
správa bytů nespadá pod správu společných částí domu. Toto řádně
přijaté rozhodnutí mohlo být napadeno soudně pro rozpor s § 1194 (viz bod
č. 2 výše). Ovšem s nejistým výsledkem; vždyť šlo o nepodstatnou
drobnost, která nestála za žalobu.
Paní Marie, pod Vaším dotazem se zatím sešly čtyři příspěvky (stav k 14. dubnu 2021 – 11:33).
Všichni čtyři diskutující sou zcela mimo. Nepochopili co jste napsala, případně se Vás dotazují na pitomosti, které s Vaším dotazem nijak nesouvisejí. To je zde bohužel naprosto běžné: grafomani prostě musejí něco napsat, i když nerozumějí problematice, nepochopili dotaz a nemají k tématu co říci.
Poradím Vám tedy já.
Za chybné (od počátku neplatné) hlasování odpovídá SVJ – právnická osoba. Byla to právnická osoba SVJ, kdo ten nesmysl nechal odhlasovat a kdo šel do prohraného soudního sporu (namísto toho, aby se statutáři chytili za nos a zařadili zpátečku). Právnické osobě SVJ tedy vznikla škoda, za kterou plně odpovídají všichni členové statutárního orgánu (případně i členové kontrolní komise).
Podle § 159 odst. 1 platí, že kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí; má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.
SVJ může nyní celou škodu vymáhat např. na předsedovi (ten totiž zastupoval SVJ před soudem). Neřádně hospodařící předseda způsobil SVJ škodu a bude povinen ji nahradit, jakmile ho SVJ k tomu vyzve.
Máte ještě druhou možnost, individuální, podle zákona č. 89/2012 Sb..
Podle § 213 platí, že poškodí-li korporaci její člen nebo člen jejího orgánu způsobem, který zakládá jeho povinnost k náhradě a kterým byl poškozen i jiný člen korporace na hodnotě své účasti, a domáhá-li se náhrady jen tento člen, může soud škůdci i bez zvláštního návrhu uložit povinnost nahradit způsobenou škodu jen korporaci, pokud to odůvodňují okolnosti případu, zejména pokud je dostatečně zřejmé, že se takovým opatřením vyrovná i škoda na znehodnocené účasti.
Z uvedeného plyne, že se můžete domáhat individuálně aby Vám členové výboru uhradili škodu, která vám vznikla zbytečným soudním sporem. (jde o poměrnou část škody která vznikla SVJ zbytečným soudním sporem). Ustanovení § 213 umožňuje v takovém případě soudu, aby rozhodl že celou způsobenou škodu musí nepečliví stautáři nahradit přímo SVJ, a tím se vyrovná i Váš podíl na vzniklé škodě.
Neznám však konkrétní judikát, kterým by se vlastník jednotky úspěšně domohl náhrady škody speciálním postupem podle § 213.
Justitianus
Soudní poplatky neměly být zaúčtovány jako náklad SVJ. Tedy požadovat, aby se z účetnictví vyjmuly, stornovaly .
Napsal jste:
„Neřádně hospodařící předseda způsobil SVJ škodu a bude povinen ji nahradit, jakmile ho SVJ k tomu vyzve.“
To je sice pěkné, ale předseda se zodpovědný za škodu necítí (s odkazem na to, že právní služby patří do nákladů spojených s poskytováním služeb týkajících se správy domu a pozemku) a nemá v úmyslu jako zástupce SVJ vyzvat jménem SVJ sám sebe k úhradě škody. Řešení svolat shromáždění a prosadit na něm rozhodnutí o vyzvání členů statutárního orgánu k úhradě škody by stálo Marii nemalé úsilí s nejistým výsledkem přesvědčit většinu k takovému rozhodnutí. Ani to by pak ale nemuselo přimět členy statutárního orgánu škodu uhradit a nezbývalo by, než se obrátit na soud, přičemž další komplikaci by mohlo způsobit případné rozhodnutí členů statutárního orgánu složit funkce.
Andreji, snažíte se „objevovat“ Ameriku. I malé dítě ví, že když má nárok, tak to ještě neznamená že něco dostane. Bude se muset hlásit o své právo – zpočátku křikem, později slovy. Případně bude žalovat rodičům nebo paní učitelce, a ti to zařídí.
Vy jste dospělý a toto nevíte? Jste překvapen tím, že škůdce většinou nezaplatí dobrovolně? Je pro Vás asi novinka, že oprávněná osoba bude škůdce žalovat, a soudce nebo exekutor to zařídí.
V tom případě gratuluji: objevil jste dávno známou Ameriku. Svého práva se nedomůžete tím, že budete sedět na prdeli a stěžovat si, že jiní nedělají co by měli dělat.
Paní Marie se domohla spravedlnosti a soud jí přiznal i úhradu nákladů. Zde se bavíme pouze o alikvotní části těchto nákladů, která připadla na paní Marii z titulu jejího ručitelského závazku za dluh SVJ. Ta částka je jen zlomkem škody. Je pravděpodobně tak nízká, že by nebylo efektivní se o ni soudit. Ta možnost však existuje; proto jsem paní Marii uvedl dva způsoby jak lze dosáhnout toho, aby ona sama nebo SVJ dostalo peníze od neřádně hospodařících statutárů. Víc pro ni nemůžeme udělat ani Vy, ani já.
Justitianus
napsal jste:
„Paní Marie se domohla spravedlnosti a soud jí přiznal i úhradu nákladů.“
Jste popleta, protože jste nepochopil úvodní dotaz Marie, ačkoliv jste se ve svém přísvěvku chvástal, že „Všichni čtyři diskutující sou zcela mimo. Nepochopili co jste napsala,“
Nebyla to paní Marie, jak jste napsal:„Paní Marie se domohla spravedlnosti a soud jí přiznal i úhradu nákladů.“
Jak paní Marie napsala, žalobu proti rozhodnutí shromáždění podal jeden přehlasovaný vlastník. Nebyla to paní Marie, ta se totiž shromáždění nezúčastnila. Copak vy nevíte, že vlastník, který se shromáždění nezúčastnil, není přehlasovaným vlastníkem?
Co se týče vaší druhé možnosti postupovat podle § 213, to je jako vsadit si do loterie. Jak jste sám napsal o takovém judikátu ani nevíte. Ani z důvodové zprávy k § 213 nelze v našem případě vaši teorii o možnosti postupu podle § 213 vyvodit:
„K § 213: Navržené ustanovení řeší případy škod známých z doktríny pod označením reflexní škoda. Jde o důsledek situace, kdy člen orgánu korporace, popřípadě člen korporace způsobí protiprávním činem škodu korporaci a kdy se tato škoda projeví i v majetkové sféře jednotlivých členů korporace snížením hodnoty jejich akcií, podílů nebo jiné účasti. Mají-li se takové situace normativně řešit, jde o obecnou otázku, která se netýká jen obchodních společností a družstev, ale přesahuje i do jiných oblastí korporačního práva, pokud z právních a skutkových okolností plyne, že se účast člena korporace pojí i s jeho majetkovými zájmy. Vyplývají-li z členství ve spolku pro jeho členy majetkové výhody, které spolek vzhledem k způsobené škodě již nebude moci poskytovat, ať již přechodně nebo trvale, dotkne se škodná událost majetkově i účasti členů spolku. Vstoupí-li např. spolek do likvidace a určují-li jeho stanovy, že se likvidační zůstatek rozdělí mezi členy spolku, pak poškození likvidační podstaty spolku záporně ovlivní i majetkové právo členů spolku na podíl na likvidačním zůstatku odvozující se z jejich účasti ve spolku. Odůvodnění navrženého právního pravidla spočívá v tom, že se jeví prakticky účelné obnovit nerovnováhu v ekonomických poměrech dotčených osob vyvolanou škodnou událostí spojenou s povinností k náhradě; přitom se zohledňují různé situace. Ústřední myšlenka se opírá o skutečnost, že škůdce způsobí jedním skutkem škodu několika osobám – korporaci i jejím členům – ale nahradí-li se škoda způsobená korporaci, je tím sanována i škoda způsobená na účastech členů korporace, neboť za pravidelných okolností se v důsledku takové náhrady hodnota jejich účastí opět zvýší. Proto se navrhuje, aby i v případě, že právo na náhradu škody za znehodnocení své účasti uplatní proti škůdci jen některý člen dotčené korporace, byla založena pravomoc soudu uložit k žalobě člena korporace, i když se domáhá náhrady škody způsobené jen jemu, povinnost škůdci, aby nahradil celou způsobenou škodu přímo korporaci, protože takovou náhradou se pravidelně vyrovná i žalobcova ztráta. Nicméně se bere v úvahu, že mohou nastat rozmanité situace, a proto se nezamýšlí stanovovat takový postup paušálně pro každý jednotlivý případ. Ovládá-li např. škůdce poškozenou korporaci nebo jsou-li v jejím vedení osoby se škůdcem propojené nebo spřízněné, snižuje se tím rozumné očekávání, že přiznání práva na náhradu škody přímo korporaci povede k obnově majetkového stavu i u poškozeného člena. Proto se uplatnění navrženého právního pravidla podmiňuje okolnostmi jednotlivého případu, které soud musí vyšetřit a na jejich základě zvolit takové řešení, aby práva a povinnosti dotčených osob byly dobře uspořádány, tj. aby se nalezlo řešení vyhovující zásadám ekvity.“
Andreji, máte pravdu, že paní Marie nebyla tím, kdo se úspěšně soudil. Ale vynechal jste můj další text: „Zde se bavíme pouze o alikvotní části těchto nákladů, která připadla na paní Marii z titulu jejího ručitelského závazku za dluh SVJ.“
O tomto jejím nároku se zde bavíme od samého počátku. A na toto jsem jí odpověděl.
Pokud jde o „přehlasovaného vlastníka“, mýlíte se. Zcela Vám ušlo, že šlo o usnesení absolutně neplatné od samého počátku, kterým se SVJ pokusilo překročit rozsah svého zákonného zmocnění. Takže je úplně jedno, zda některý vlastník se účastnil nebo ne. Je úplně jedno, zda byl přehlasovaný. Absolutně neplatné usnesení je neplatné ex tunc, nemá účinky pro nikoho, nemusí být napadeno soudně, a neexistuje ani žádná lhůta k tomu aby se vlastník obrátil na soud. Zkuste se v tom zorientovat.
Pokud jde o použití § 213, mýlíte se. I z důvodové zprávy lze dovodit přesně totéž, co jsem o obsahu § 213 napsal já. Není zde žádný rozdíl v obsahu těch sdělení. Porovnejte:
- Justitianus: Z uvedeného plyne, že se můžete domáhat individuálně aby Vám členové výboru uhradili škodu, která vám vznikla zbytečným soudním sporem. (jde o poměrnou část škody která vznikla SVJ zbytečným soudním sporem). Ustanovení § 213 umožňuje v takovém případě soudu, aby rozhodl že celou způsobenou škodu musí nepečliví stautáři nahradit přímo SVJ, a tím se vyrovná i Váš podíl na vzniklé škodě.
- Důvodová zpráva: Proto se navrhuje, aby i v případě, že právo na náhradu škody za znehodnocení své účasti uplatní proti škůdci jen některý člen dotčené korporace, byla založena pravomoc soudu uložit k žalobě člena korporace, i když se domáhá náhrady škody způsobené jen jemu, povinnost škůdci, aby nahradil celou způsobenou škodu přímo korporaci, protože takovou náhradou se (…) vyrovná i žalobcova ztráta.
Justitianus
Jste úplně mimo, ale napsat něco musíte, že ano. Protože jenom to je správně, co napíšete vy. Pokud se jedná o soukromé kotle v bytech, tak právnická osoba svj s tím nemá nic společného a nemá co do kotlů strkat nos. Pitomá je ne jenom právnická osoba svj, ale taky vlastníci, kteří se nechali zblbnout a o takové ptákovině hlasovali. Takže všichni svorně zaplatí náklady. Za blbost se platí. Výbor svj to zcela jistě myslel dobře, chtěl pomáhat vlastníkům. Zapomněl, že cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly.
Vážený „*- (bez ověření)“, patříte k těm, kdo (1) nepochopili dotaz, vzápětí (2) jste se zeptal na úplnou pitomost, a teď zase (3) ukazujete že nerozumíte problematice. Takže celkem třikrát vedle …
- Není pravdivé Vaše nesmyslné tvrzení že „… všichni svorně zaplatí náklady“.
Chybu udělala právnická osoba SVJ. Žalovanou stranou byla právnická osoba SVJ. Náklady sporu si od vlastníků jednotek vybrala právnická osoba SVJ na základě jejich ručitelského závazku za dluhy právnické osoby. Za škodu způsobenou právnickou osobou ručí ze zákona statutáři, kteří porušili povinnost jednat s péčí řádného hospodáře.
Za škodu neodpovídají členové SVJ. Členy SVJ není može žalovat za jejich hlasování na shromáždění!!! Přečtěte si zákon, popleto.
Justitianus
Za škodu zcela jistě členové svj neodpovídají i když si její vznik odhlasovali pitomým hlasování o kotlech. Vlastníci odpovídají za dluhy, takže kdo to ve skutečnosti zaplatí. No svj, z toho, co vybere od vlastníků. Tak kdo to ve skutečnosti zaplatí? Vlastníci, vy popleto. Kdo jiný by to platil. Vlastníci. I když to bude přefiltrované přes účet svj, vždycky to bude z kapsy vlastníků.
Jste opravdu počtvrté mimo.
Nepochopil jste že vymáhat náhradu škody může SVJ na svých statutárech, nebo i jednotlivý vlastník jednotky na statutárech (pokud se náhrady na SVJ nemůže domoci). Je marné pitomci něco psát, když to buď nečte, nebo nechápe.
Naštěstí tazatelka už ode mne odpověď dostala.
Justitianus
Vlastníci to odsouhlasili. Neměli to dělat. Vlastníci nemají povinnost odsouhlasovat každou pitomost, kterou nevrhnou statutáři. Statutáři nemají zákaz navrhovat pitomosti, vlastníci nemají zákaz odsouhlasit pitomost. A udělali to, všihni to udělali. Kdo je tedy pitomec a kdo koho poškodil. Pitomci jsou všichni a taky to všechni zaplatí.
.. alespon u nas.
Az se dokonci kolecko… predpokladam to zaplati bez mrknuti oka cele SVJ.
bez ohledu, kdo co a jak … bylo to usneseni shromazdeni.
„Krajský soud rozhodl, že rozhodnutí shromáždění je neplatné“ (Vložil Marie (bez ověření), 14. Duben 2021 – 9:32 :: Ostatní)
Paní Marie,
ráda bych Vás poprosila o podrobnosti případu. Soudy pouze ojediněle zneplatňují rozhodnutí shromáždění, a už vůbec ne pouhé rozhodnutí o výši příspěvku na správu domu. Jakou argumentací jste zneplatnění rozhodnutí shromáždění dosáhli? Výměna (pořízení) kotle jistě patří pod správu domu.
Dobrý den,
k Vašemu dotazu sděluji, že kondenzační nebo jiný kotel v bytové jednotce patří výhradně do osobního vlastnictví. Proto soud rozhodl, že rozhodnutí shromáždění vlastníků o zakoupení stejného typu kotle od stejné firmy pro všechny bytové jednotky …je neplatné. Do svého bytu si můžete zakoupit kotel dle vlastního uvážení.
S pozdravem Marie
Nepochopil jsem, zda se jednalo o jeden kotel pro celý dům, nebo kotle pro vlastníky do jednotlivých bytů.
„Výbor SVJ navrhnul a nechal hlasovat na shromáždění o povinnosti spoluvlastníků složit na společný účet 55 tis.Kč na nákup kondenzačního kotle od jednoho dodavatele. Souhlasilo 88% zúčastněných. Jeden z přehlasovaných podal na toto rozhodnutí žalobu a Krajský soud rozhodl, že rozhodnutí shromáždění je neplatné a naúčtoval SVJ, jako straně neúspěšné, náklady soudního řízení. Výbor SVJ rozúčtoval náklady i mě, ačkoliv jsem se shromáždění nezúčastnila, postupovala dle svých vlastnických práv a kotel si sama zajistila a zaplatila u jiného dodavatele. Musím se na těchto nákladech podílet ? Výbor SVJ se odvolává na §17 písm.e/ nař.vlády č.366/2013 Sb. a na § 1180 odst.2 OZ.“
Dotaz:
- věděla jste z pozvánky že se bude jednat o kotli ?
- pokud ano, proč jste se nezúčastnila / nedala plnou moc k hlasování „proti“ ?
Naději na to být úspěšný má dle mne jen přehlasovaný vlastník dle (tuším) §1209
„Naději na to být úspěšný má dle mne jen přehlasovaný vlastník dle (tuším) §1209“ (Vložil MartinII, 14. Duben 2021 – 10:29)
Tazatelka jasně píše, že přehlasovaný vlastník dosáhl soudního zneplatnění napadeného rozhodnutí. Vámi uvedené tak bylo splněno.
Tazatelka se táže na náhradu nákladů.
Náklady obecně hradí ten, kdo je způsobil. To je v tomto případě SVJ.
Náklady obecně hradí ten, kdo je způsobil. To je v tomto případě SVJ.
A „tazatelka“ se na těchto nákladech bude podílet taky, dle svého spoluvlastnického podílu, poněvadž to půjde ze společné kasy SVJ. Pouze v případě, že by bylo prokázáno zavinění statutárního orgánu, mohou členové SVJ, tyto vynaložené náklady vyžadovat po těchto fyzických osobách:-)
"Souhlasilo 88% zúčastněných. Jeden z přehlasovaných vlastníků podal na toto rozhodnutí žalobu a Krajský soud rozhodl, že rozhodnutí shromáždění je neplatné a naúčtoval SVJ, jako straně neúspěšné, náklady soudního řízení. Výbor SVJ rozúčtoval tyto náklady všem spoluvlastníkům i mě, ačkoliv jsem se shromáždění nezúčastnila, …Musím se na těchto nákladech podílet ?
Doplňuji svůj předchozí názor
Přehlasovaný vlastník úspěšně žaloval ze zápisu shromáždění „povinnost složit 55000 Kč na společný účet“. Ani nevíme, a domnívám se (možná mylně) že by mělo být důležité, zda šlo u „usnesení“, „hlasování“ či „rozhodnutí“. NOZ pojmy snad ani nerozlišuje.
Pokud jde o rozúčtování nákladů řízení soudu, tak tazatelka pojem „náklady“ používá vlastně jen ve vztahu k nákladům soudu. Pokud se bude bránit rozúčtování nákladů soudu přehlasovaný vlastník, tak má má dle mne naději, že on (a dalších 12 % nemusí náklady soudu hradit). Mezi nimi tazatelka není Tolik můj názor na věc.
Uhradu provede pracnicka osoba, resp. pak i jeji vsichni clenove
bez ohledu kam uvedene penize miri.
Problém tazatelky Marie Z. se týká toho zda
- jednak měla uhradit na společný účet za kotel
- má nárok nepodílet se na soudních nákladech které má hradit SVJ.
Z úvodního dotazu nebylo vůbec jasné, zda jsou kotle dle PV společné či „vlastní“ a tudíž zda o nich může rozhodovat schůze. Jinak by se tu nerozvinula tak obsáhlá debata.
Přehlasovaný vlastník (v bytovém spoluvlastnictví) je pouze ten, který hlasoval proti a ještě šlo o důležitý důvod (NOZ 1209). V tomto případě důležitý důvod byl, což jsme se dozvěděli od tazatelky až v dalším příspěvku. Kdyby věděla to co by správně vědět měla (že schůze nemůže rozhodovat o záležitostech, které se netýkají společných částí) tak se nepotřebovala ani ptát. Jde o specielní paragraf bytového spoluvlastnictví oproti paragrafům spolku. Je tu o tom velká diskuse.
Takže díky spoluvlastníkovi, který si to nenechal líbit, nemusí hradit na společný účet za kotel
Pokud jde o podíl na soudních nákladech, tak není přehlasovaný vlastník. Tazatelka se ani nezúčastnila schůze. Může si najít téma zde „přehlasovaný vlastník“, např.
www.portalsvj.cz/…cdo-781–2018
Přehlasovaný vlastník podle 26 Cdo 781/2018
Vložil Pavel, 25. Srpen 2018 – 22:16 :: Návrhy na změnu zákona
USNESENÍ
- – – – – – – – – – – –
Justitianus má možná pravdu pokud jde o judikáty. Já ale, pokud bych hlasoval PRO nebo se nezúčastnil schůze (a nebyl „přehlasovaný“), tak bych zpytoval svědomí. Vždyť stačilo zajímat se o záležitosti domu, jít na schůzi a hlasovat PROTI nebo dát někomu plnou moc. Kdo má dle ní hradit náklady ? Statutáři ? Nebo statutáři a ti co hlasovali PRO (nehlasovali PROTI) ?
Pokud jde o hlasování PRO a nikoli PROTI, tak je na tom svou neúčastí podle mne stejně.
Poslední komentáře