Andreji, máte pravdu, že paní Marie nebyla tím, kdo se úspěšně soudil. Ale vynechal jste můj další text: „Zde se bavíme pouze o alikvotní části těchto nákladů, která připadla na paní Marii z titulu jejího ručitelského závazku za dluh SVJ.“

O tomto jejím nároku se zde bavíme od samého počátku. A na toto jsem jí odpověděl.

Pokud jde o „přehlasovaného vlastníka“, mýlíte se. Zcela Vám ušlo, že šlo o usnesení absolutně neplatné od samého počátku, kterým se SVJ pokusilo překročit rozsah svého zákonného zmocnění. Takže je úplně jedno, zda některý vlastník se účastnil nebo ne. Je úplně jedno, zda byl přehlasovaný. Absolutně neplatné usnesení je neplatné ex tunc, nemá účinky pro nikoho, nemusí být napadeno soudně, a neexistuje ani žádná lhůta k tomu aby se vlastník obrátil na soud. Zkuste se v tom zorientovat.

Pokud jde o použití § 213, mýlíte se. I z důvodové zprávy lze dovodit přesně totéž, co jsem o obsahu § 213 napsal já. Není zde žádný rozdíl v obsahu těch sdělení. Porovnejte:

• Justitianus: Z uvedeného plyne, že se můžete domáhat individuálně aby Vám členové výboru uhradili škodu, která vám vznikla zbytečným soudním sporem. (jde o poměrnou část škody která vznikla SVJ zbytečným soudním sporem). Ustanovení § 213 umožňuje v takovém případě soudu, aby rozhodl že celou způsobenou škodu musí nepečliví stautáři nahradit přímo SVJ, a tím se vyrovná i Váš podíl na vzniklé škodě.
• Důvodová zpráva: Proto se navrhuje, aby i v případě, že právo na náhradu škody za znehodnocení své účasti uplatní proti škůdci jen některý člen dotčené korporace, byla založena pravomoc soudu uložit k žalobě člena korporace, i když se domáhá náhrady škody způsobené jen jemu, povinnost škůdci, aby nahradil celou způsobenou škodu přímo korporaci, protože takovou náhradou se (…) vyrovná i žalobcova ztráta.

Justitianus