Stanovení základní složky dle 269/2015

Podíl základní a spotřební složky by se neměl odvíjet od nepřiměřeně rozdílných náměrů indikátorů v rozsahu několika tisíc. Podle vyhl.269/2015 je rozsah základní složky 30 % až 50%. Pokud náměr a následné rozúčtování vedou k úhradě, představující rozdíl teplot mezi byty 17°C až 23°C, měla by základní složka úhrady být co nejnižší, aby se všechny indikátory maximálně podílely na hospodaření uživatelů bytů teplem. Náměry indikátorů rozdělují tu část tepla, kterou může ovlivnit konkretní uživatel bytu. Tou je spotřební složka nákladů. Snaha navyšovat základní složku úhrady až na 80% vypovídá o nesmyslných náměrech, které mají být vysokou základní složkou eliminovány. Důsledkem je skutečnost, že 80% náměrů indikátorů je nepoužitelných a 20% indikátorů slouží jako strašák těm, kteří nechtějí, nebo nemohou úplně uzavírat otopná tělesa. Minimální úhrada 80% průměru v podstatě deklaruje základní složku do výše 80% a úhrada 200% degeneruje celé poměrové měření.

Jožo, já když chci vytopit své dvě rohové místnosti na 22°C, tak musím zapnout radiátory na pětku, tedy naplno. Vyšší teploty nedosáhnu v těchto místnostech nikdy! Ani při plném výkonu mých radiátorů. Ale náměry na IRTN jsou v takovém případě trojnásobné než v místnosti vnitřní. Snažím se tedy ušetřit. Topím na „trojku“, což znamená teplota v rohové místnosti 19°C a náměry IRTN „pouze“ dvojnásobné ..... :-(. Podle nové vyhlášky budu tedy pravděpodobně platit 200% průměrných TN za běžné denní teploty, v podstatě odpovídající projektu nebo mírně nižší a nic s tím nenadělám. Co byste mi poradil? Poměr ZS:SS u nás stanoven na 40:60.Co byste mi poradil?

Můj byt je na severní štítové straně domu. Jeho obvod ze 3/6 tvoří venkovní stěny, z 1/6 sousedí s nevytápěným schodištěm a pouze z 1/6 s vedlejším vnitřním bytem. Nahoře nade mnou stejný byt – podstřešní- maximálně šetří. Nechává se prostě zčásti vytápět ode mne – v minulých letech měl totiž také obrovské platby za teplo. Pode mnou stejný byt – minimálně obývaný. Většinou netopí. Polohová redukce v mých dvou rohových místnostech stanovena „odbornou firmou“ na 20%. Takže z těch trojnásobných nebo dvojnásobných náměrů IRTN mi odečtou jednu pětinu! Směšné. Ale členka výboru mi tvrdí, že to je prostě „smůla“. Každý má podle ní možnost volby při koupi bytu. Ona (bydlí ve třetím poschodí ve vnitřní části domu, obklopena vytápěnými byty) prý nemá ráda teplo, takže má radiátory zavřené, doma chtějí mít „prý“ 18°C, takže jim pravděpodobně přitápějí sousedé. Mohu se podle ní odstěhovat a najít si byt ve výhodnější poloze. Podle ní mám zase jiné výhody – milé sousedy na patře a krásný výhled ..... Jistě, můžu se soudit. S nejistým výsledkem – nikdy nevíte, na koho narazíte – právníci, soudci, soudní znalci. Může mne to ve finále stát víc než to, že si každý rok připlatím pár tisíc za teplo. Můžu si dokonce vybrat s kým se budu soudit – s SVJ kvůli nesprávně nastavené redukci, se sousedem pode mnou nebo se sousedem nade mnou?

Oba příspěvky pod zn.hpk věrně popisují skutečnosti, odehrávající se v centrálně vytápěných domech, při použití indikátorů instalovaných na otopných tělesech. Takovýto způsob poměrového měření přímo vybízí zejména uživatele středových bytů k úplnému uzavírání otopných těles a bezplatné získávání tepla ze sousedních bytů, kam teplo bylo dodáno, změřeno a zaplaceno. Dále však bylo vlivem vnitřních prostupů tepla bezplatně předáno energeticky méně náročnějším středovým bytům. Vnitřním prostupům tepla se lze vyhnout jediným způsobem a to vytápěním na stejnou teplotu ve všech místnostech a ve všech bytech. Takové vytápění pravděpodobně nikdo nechce, i když některými odborníky je to doporučováno a poměrové měření by bylo zbytečné. Prostupům tepla sice fyzikálně zabránit nelze, ale lze zabránit neevidovaným „krádežím“ tepla tím, že takto získané teplo bude jeho konečným příjemcem zaplaceno. Jednoduché!! Takovéto indikátory, nebo zařízení se snímačem teplot, jsou uvedeny ve vyhl.č.237/2014 Sb. Představují denostupňovou, nebo modifikovanou denostupňovou metodu. Tím debata o určení poměru základní a spotřební složky úhrady postrádá smysl, neboť základní složka nemusí být zneužívána k eliminaci nereálného poměru náměrů, ale slouží jen k rozdělení náměrů neovlivnitelného a ovlivnitelného množství tepla konkretním uživatelem bytu. Tím je poskytnuta i rada, jak předejít maximální úhradě 140%, v příštím roce 200%. Tvrzení, že spravedlivou úhradu lze dosáhnout použitím opravných koeficientů na okrajové byty, nelze použít ve vztahu k bytům s úplně uzavřenými otopnými tělesy.

Jožo, děkuji za podporu. Máte stoprocentně pravdu. Problém je ovšem v tom, že náš výbor má spřátelenou rozúčtovací firmu, s kterou uzavřel smlouvu a která denostupňovou metodu prý nedělá. Třičtvrtě bytů je vnitřních a „radiátorová“ metoda indikace jim vyhovuje.Jedna členka výboru bydlící uprostřed domu tvrdí, že ona nemá ráda vyšší teploty než 18°C, proto má ventily trvale uzavřené a platí 60% průměru. Marně se jí snažím vysvětlit, že část jejího spotřebovaného tepla, které si její byt doslova nasaje z okolních bytů zaplatí někdo jiný. Protože většina lidí žijících v paneláku obvykle nějakých 20°až 21°C k životu potřebuje, je jasné, že tito zaplatí i za toho, kdo chce mít 18°. A pokud opravdu nesnáší teploty vyšší než 18°C, pak pravděpodobně musí hodně větrat …Paradoxní je, že ona mi říká, že se musím smířit s tím, že mám prostě smůlu, protože jsem před osmnácti lety (kdy se u nás účtovalo podle podlahové plochy) zakoupila byt v tzv. nevýhodné poloze. Pokud se mi nelíbí, že platím 140% průměrných nákladů za průměrné teploty, můžu se přece odstěhovat..... Nelíbí se mi to , nelíbí. Ale stěhovat se nechci, tak platím. Jen mám hrůzu z toho, co bude napřesrok. Hana Jurášková

Vážená paní Jurásková. Situace, kterou popisujete ve vašem SVJ, se týká celé oblasti centrálně vytápěných domů s rozúčtováním prostřednictvím poměrového měření. K Vašemu popisu negativních zkušeností s rozúčtovací firmou „spřátelenou“ s několika vedoucími představiteli SVJ, která v blízké budoucnosti bude moci trestat „neposlušné“ uživatele bytů navýšením úhrady na 200% průměru, je třeba říci, že takto se podle nové vyhl. č.269/2015 skutečně může chovat. Záleží jen na tom, co si uživatelé bytů nechají líbit. Problém je ovšem v tom, že převažující většina středových bytů s takto technicky podmíněnou zvýhodněnou polohou a tím i úhradou, nebude se spravedlivějším způsobem rozúčtování souhlasit. Nelze však připustit, že v demokratické společnosti existují byty, které mají „smůlu“. Nemají smůlu proto, že mají energeticky náročnější okrajový byt, ale mají smůlu proto, že v jejich sousedství je byt, který jim uzavřením vlastního radiátoru, „krade“ teplo a uživatel se vymlouvá na to, že teplo nemá rád. Pokud se problém „krádeží“ tepla v rámci jednoho domu nedá vyřešit, i když je to technicky snadno proveditelné, nezbývá než změnit celou legislativu, minimálně §3, odst.2., kde by minimální a maximální úhrada byla ±40% měrné úhrady,neboť tento rozsah představuje teplotu v bytech 14°C až 26°C. Její překročení avizuje zvláštní způsob zásobování teplem, chybu indikátorů, nebo v nejčastějším případě chybu celého použitého způsobu poměrového měření. Jako první krok k nápravě doporučuji požadovat na rozúčtovatelské firmě a vedení SVJ zdůvodněné určení všech koeficientů přepočtu náměru indikátorů na výši úhrady a zdůvodněný výpočet maximálního množství tepla, které může předat do místnosti radiátor.

Už jsem vícekrát upozornil, že způsob rozúčtování a dodatečných korekcí ve vyhlášce č. 269/2015 Sb. je v rozporu s fyzikálními principy a v rozporu s dobrými mravy.

Ministerští ouřednící nebyli nikdy schopni doložit proč podle 372/2001 Sb. měla být základní složka 40 až 50 procent. Ani dnes nejsou schopni ničím doložit, proč by základní složka měla činit 30 až 50 procent.

Je známo, že vnitřní stěny mezi byty (včetně stropů a podlah) nejsou izolovány. Je známo a lze doložit, že nevytápěné byty „odsávají“ tepelnou energii v takové míře, že např. v bytě v panelovém domě při zcela uzavřených radiátorech nepoklesne teplota níže než na 16 až 17 stupňů. Lze ověřit velmi jednoduchým pokusem v každém domě.

Tento údajně nevytápěný byt tedy dostává od sousedních bytů ekvivalent tepla v množství 64% až 70% průměru domu. To znamená, že základní složka nákladů by měla být na úrovni dvou třetin nákladů domu na vytápění. Zbylá 1/3 nákladů by mohla tvořit spotřební složku.

Je známo a fyzikálně doložitelné, že teplo „odsáté“ z bytů sousedících s nevytápěným se do toho bytu dostalo přestupem tepla pouze s bytů bezprostředně sousedících. Je tedy rozporné s fyzikálními principy a rozporné s dobrými mravy, aby se navýšení rozpočítalo na všechny byty v domě, jak to nesmyslně stanoví nová vyhláška.

Ústavní soud judikoval nedávno v průlomovém rozhodnutí o pokutě při nepovoleném odběru vody, že podzákonný předpis (vyhlášku) je možno ignorovat a soud může poměry uspořádat spravedlivě jinak, podle svého uvážení.

lake

Jestliže rozúčtování podle vyhl. č.269/2015 je v rozporu s fyzikálními principy a dobrými mravy, je ve stejném rozporu i vyhl. č. 372/2001.To by mohlo být použitelné proti veškerým současně i v budoucnu prováděným rozúčtováním. Jenom nevím, podle jakého vlastního úsudku by soudy případné rozpory soudily.Použijeme-li pro výpočet základní složky „ověřitelnou“ teplotu v bytě při vypnutí radiátoru 16°C-17°C, vedoucí k základní složce 64% – 70%, můžeme ale použít i ověřitelnou teplotu 10,34°C-13,67°C. Potom dostaneme při srovnatelných okrajových podmínkách s předchozím výpočtem základní složku 30% – 50%. Pokud použijeme ověřitelnou teplotu 20°C, bude odvozená základní složka 88%. To už poměrově nemusíme vůbec měřit a všichni se spokojit s úhradou o 20% – 30% vyšší, jako při rozúčtování bez poměrového měření. Taková konstrukce je vynucena nepřiměřeným rozdílem náměrů indikátorů instalovaných na otopných tělesech. Při použití jedné, nebo druhé denostupňové metody k těmto problémům nedochází. Vycházet při určování podílu základní a spotřební složky z možných teplotních podmínek bytu při uzavřených radiátorech by nutně vedlo k nutnosti určit rozdílnou základní složku nejen pro každý byt, ale i pro každou vytápěnou místnost. Technicky přijatelné je rozdělení podle podílu společných prostor k ploše bytů, neboť spotřebu společných prostor nemůže jednotlivý uživatel bytu ovlivnit. Z toho vyplývá i logické rozdělení nákladů.

Nechat si prověřit tepelnou náročnost budovy. Nesjpíš bude mít úplně blbě stanovené korekční koeficienty jako my. Tedy problém nebude pouze ve stanovení procent ZS.

ad1) aha, takže ke změně (pro rok 2015) by se bylo potřeba dohodnout podle §6/1 zák.67/2013, ano?

ad2) ani jedna vyhláška neurčuje kolik má to % být striktně. Pokud vyhl.269 dává explicitně právo poskytovateli poměr určit, pak se právě ptám na to, zda se může určit dynamicky nebo stochasticky. Ano rozumím, že mohou být nějaká fyzikální kritéria pro určení optimálního %, ale to náš rozúčtovatel ví z minulých let také. A přesto žádá po výboru oprávnění s poměrem dle libosti manipulovat. Zjevně mu tedy o optimálnost nebo doporučení různých odborníků nějak vadí.

Může se tedy určovat „procentní poměr mezi výši složky základní a spotřební“ dynamicky (dle vyhl.269/2015), případně stochasticky?