Vážená paní Jurásková. Situace, kterou popisujete ve vašem SVJ, se týká celé oblasti centrálně vytápěných domů s rozúčtováním prostřednictvím poměrového měření. K Vašemu popisu negativních zkušeností s rozúčtovací firmou „spřátelenou“ s několika vedoucími představiteli SVJ, která v blízké budoucnosti bude moci trestat „neposlušné“ uživatele bytů navýšením úhrady na 200% průměru, je třeba říci, že takto se podle nové vyhl. č.269/2015 skutečně může chovat. Záleží jen na tom, co si uživatelé bytů nechají líbit. Problém je ovšem v tom, že převažující většina středových bytů s takto technicky podmíněnou zvýhodněnou polohou a tím i úhradou, nebude se spravedlivějším způsobem rozúčtování souhlasit. Nelze však připustit, že v demokratické společnosti existují byty, které mají „smůlu“. Nemají smůlu proto, že mají energeticky náročnější okrajový byt, ale mají smůlu proto, že v jejich sousedství je byt, který jim uzavřením vlastního radiátoru, „krade“ teplo a uživatel se vymlouvá na to, že teplo nemá rád. Pokud se problém „krádeží“ tepla v rámci jednoho domu nedá vyřešit, i když je to technicky snadno proveditelné, nezbývá než změnit celou legislativu, minimálně §3, odst.2., kde by minimální a maximální úhrada byla ±40% měrné úhrady,neboť tento rozsah představuje teplotu v bytech 14°C až 26°C. Její překročení avizuje zvláštní způsob zásobování teplem, chybu indikátorů, nebo v nejčastějším případě chybu celého použitého způsobu poměrového měření. Jako první krok k nápravě doporučuji požadovat na rozúčtovatelské firmě a vedení SVJ zdůvodněné určení všech koeficientů přepočtu náměru indikátorů na výši úhrady a zdůvodněný výpočet maximálního množství tepla, které může předat do místnosti radiátor.