SOUD - SVJ vymáhá příspěvek do Fondu oprav - část 4. ROZSUDEK

To je prostě smutným faktem, že justice je postižena „kvalitou“ lidí, co v ní jsou (a tím myslím jak soudce, tak advokáty a i jiné).

A dokonce se může stát, že dojde i k tomu, že někde dojde k nelogickému rozsudku, někdo ze zúčastněných nedokáže bránit svá práva a prohraje. Následně ještě ke všemu podá špatně vyargumentovanou ústavní stížnost, která je odmítnuta a máme tu vysoce pravděpodobnou cestu, kudy se bude rozhodování soudů ubírat. A ta skutečně nemusí být vždy správná. (Příklady umím poskytnout).

Ale tak to prostě chodí. proto je to soudní řízení vícestupňové, aby takto nemohl právo pošlapat jeden jedinec.

A na druhou stranu. Já naprosto souhlasím s lake výkladem o Fondu oprav. Protože to je v účetnictví definovaná záležitost s jiným obsahem. Což odpovídá družstevním bytům ve vlastnictví právnické osoby inkasující nájem a ze zisku z nájmu vytvářející fond oprav.

Ale když tady došlo k tomu, že správcovské firmy zaslepené touto praxí pokračovaly v užívání tohoto termínu i u SVJ, místo správného Dlouhodobé zálohy na správu domu a pozemku, tak rozumím i těm soudcům, že tento termín zlegalizovali výkladem práva. Respektive nezlegalizovali, ale umožnili to, že argumentace definicí fondu oprav je nepostačující k vyvázání se z plateb faktických dlouhodobých záloh na správu.

Na nás je, abychom se s tím smířili, protože s takto rozdanými kartami musíme hrát. A není žádná šance, že by třebas toto mohlo být protiústavní, neboť je právem nalézacích soudů, aby vykládaly podústavní normy. A pokud se rozhodnou, že pojem fond oprav je právně odlišný od definice v účetnictví, tak se tak prostě rozhodly.

A ačkoliv mi spousta věcí přijde idiotských, při představě, že jsem soudce a vidím, že takto pitomě termín Fond oprav používají témeř všechna SVJ na okrese, kde soudím (protože všechna SVJ mají jednu ze 2–3 správcovských pitomých firem), tak bych to asi také nevyhodil od soudu jen na základě čistého formalismu.

Jenom bych v životě nenapsal do rozsudku, že fond oprav je masa prostředků na účtu SVJ. A neopomenul bych v rozsudku označit použvání tohoto termínu v této souvislosti za krajně nevhodné. Nicméně s ohledem na to, že každý majitel jednotky rozumově chápal, že je tím myšlena dlouhodobá záloha na správu bych to odsoudil také.

Stejně tak například s přechodem dluhu na nabyvatele. Já soudce chápu, zákonodárce mohl být mnohem přesnější. Ale nestalo se, nebyl. Nicméně já souhlasím s tou myšlenkou, že „připojení“ dluhů k té majetkové hodnotě jednotek a tedy větší bezpečnost pro né úplně právně zdatné, leč ve své většině poctivé vlastníky zbylých jednotek není špatnou myšlenkou. Představte si, že přesně víte, že právní systém funguje natolik nedokonale, že než SVJ něco vysoudí, už není kde brát. Skutečně byste na místě soudců místo posvěcení úmyslu zákonodárce ochránit před tímto ztepali autora zákona, že to měl uvést exaktně přesně. Já nikoliv. Občas prostě je, podle mého názoru, nutné pracovat s materiálem co přichází (myšleno jak lidský, tak kvalita výstupů) a úvahy o jeho pitomosti si ponechat stranou.

Tomu, kdo se soudí se SVJ to žádná práva nesebralo a nesebere.

Ve vzorových stanovách, které většina SVJ přijala, není příspěvek definován, nicméně lze z obsahu těchto stanov jednoznačně seznat, co příspěvek není. Pokud si dáta práci, a vyseparuejte věty a odstavce, které o příspěvku pojednávají, zjistíte, že příspěvek není ani záloha, ani dlouhodobá záloha a spoluvlastnický podíl na konkrítních nákladech. Jeho výše tak může být stanovena nezávisle na stavu společných částí domu. Příspěvek ve vzorových stanovách je totiž kategorie sama, a to kategorie neobjektivní. Soudní obrana proti stanovení jeho výše na shromáždění není dle vozorvých stanov vůbec možná, koupí jednotky dobrovolně se stanovami souhlasítě. První stanovy se určovali dohodou prvních třech vlastníků jednotek v domě, při „nedohodě“ jste se musel obrátit na soud, při odloženém vznilku společenství jste se musel obrátit na soud v této věci roovněž a musel jste po soudu požadovat vypuštění neurčitého pojmu ze stanov (příspěvek). Nemohl jste prohrát. V ZoVB nebyl žádný příspěvek, ať již určitý,nebo neurčitý, vůbec definován. Vzorové stanovy byla past, není z ní úniku. Jsme v pasti, všichni, bezezbytku (lékaři vlsatnící byt, právníci vlastnící byt, notáři vlastnící byt, soudci vlastnící byt, …). Síla, která toto dokázala, je velimi mocnou a temnou silou.

A pokud tam najdete například formulaci

HOSPODAŘENÍ DOMU – Pravidla pro přispívání spoluvlastníků na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu

správce sestavuje na každý rok rozpočet domu, který představuje přehled plánovaných nákladů a zdrojů jejich krytí.

základním kritériem při sestavování rozpočtu je zabezpečení vyrovnaného hospodaření domu v běžném roce a vytvoření dostatečně velké zálohy finančních prostředků na opravy společných částí domu, plánované v letech budoucích.

tak máte k dispozici argumentaci k tomu, jak musí být určovány zálohy. A tak jako stanovy vznikaly podle nějakého vzoru, tak i prohlášení vlastníka a věřím tomu, že obdobné formulace tam dost často budou. A dostatečně velká záloha není ani násobně menší, ale ani násobně větší. Jako argument o tom, co je nutné naplánovat za opravy potřebujete posudky od znalců, aby to byl Váš důkaz, nikoli pouhé tvrzení a nebylo možno jen tak mávnutím pera napsat, že je to pouhé Vaše účelové tvrzení.

Nicméně toto všechno musíte řešit při sporu o platnost usnesení, při sporu o platbu je prostě pozdě.

Jsme potěšen, že alespoň již po několika Vašich ovčích letech víte jak pregnatně argumentovat. Jenže Jarča si to myslela také. Že umí argumentovat.

A plně nás informovala již o průběhu svého sporu již během jeho průběhu (nemusíme tedy nedočkavě čekat, až nás za několik let obsolentně seznámíte s průběhem svých, v r. 2016, vedených sporů) Je ale zjevné, že soudce seznal argumentaci Jarčy za tak blbou, že ji nahradil odůvodněním směrujícím nikoliv proti jejímu petitu (viz. 1.odstavec jejího rozsudku kdy dovozuje že přeci každý ví, co je „příspěvek do fondu oprav“. Z uvedeného je zřejmé, jak by asi u tohoto soudu pochodil žalobce domáhající se po SVJ vrácení částky zaslané na její účet omylem a to bez ohledu na v bankovním výpise uveený účel platby.).

Jistě, „Jarča & spol“ udělala nějaké chyby, ale soudce (nevím, třeba to byl ten Chomutovský, nyní dočasně suspendovaný hajzl) neměl vůbec zapotřebí zkoumat nějakou shodu písmenek v nějakých stanovách, prohlášení nebo snad obsah a smysl §15/2 ZVB.

Takže asi ani Vám nepomůže, zaměřovat se na nějaké „formulace“ tzn. pro soudce (najisto nyní víme, že úřadujícího na MS Praha) nesrozumitelné shluky písmenek.

Raději ale k věci:
(1) ve kterých SVJ jste Vy (nabyvatel) našel „auditované účetnictví“ (nemyslím tím na hledání Googlu, ale jistě máte informace z první ruky tzn. konkrétní stovky či alespoň desítky SVJ-ček ve kterých je radost býti členem) ??
(2) mám problém dopředu poznat „správce schopného“, tj „schopného řádné a trasparentní správy“. Já vím jen o správcích, kteří jsou „všeho schopni“ tj. především trh v okresním městě uchvátit, případně alespoň vykolíkovat (v mém Městě máme pouze 4 správce, přičemž dva z nich jsou ESS a třetí je Městská společnost starající se o zbytek (cca 6%) nájemních bytů, které předchozí garnitura nestačila či nechtěla rozprodat). Další „validní“ správce je 50 km vzdálen – ale Město je již správcovsky vykolíkováno, tak zde již „naštěstí“ není volná SVJ :) neboť zprávy o jeho „všeho-schopnosti“ se šíří jako zlověstné temné dunění (z 90% spravuje byty nájemní a tak podle toho vypadají)

„…dostatečně velká záloha není ani násobně menší, ale ani násobně větší…“

Vy jste v nějaké reálné situaci, kdy jste uvedený návod použil tzn. že jste zaplatil XY-000 za znalecké posudky a u soudů jste tím snížil zálohu na příspěvky třeba o 30% ? Nic osobního, prostě mne zajímá, jak takové hraběcí rady fungují.

Podobných odfláknutých rozsudků už jsem viděl docela dost. Není to prostě vůbec jednoduché. A pokud jde o bagatelní věci jste dost často vystaven naprosté soudní ignoranci a občas i zjevné domluvě mezi advokátem protistrany a soudcem co se zejména na malém městě znají.

Jen obecne ohledně sporů o placení, dle mého názoru je u podobného sporu pozdě řešit, zda usnesení bylo neurčité atd. V danou chvíli je prostě platné a platí se jak mourovatej. Bylo to i tady, uváděla to magda http://www.portalsvj.cz/…pravni-zajem#…

Dle rozsudku NS ze dne 25. ledna 2012, sp. zn. 29 Cdo 383/2010. „Závěrem se Nejvyšší soud vyjádřil též ke vztahu žaloby na určení neplatnosti podle § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytu a určovací žaloby podle ustanovení § 80 písm. c) o.s.ř., když uvedl, že „ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů upravující předpoklady a podmínky pro soudní přezkum usnesení shromáždění vylučuje, aby tato usnesení byla přezkoumávána jiným než v tomto ustanovení upraveným postupem. Platnost usnesení shromáždění tudíž nelze napadat žalobou o určení neplatnosti podle ustanovení § 80 písm. c/ o. s. ř. a ani nemůže být přezkoumávána jakožto předběžná otázka v jiném soudním řízení, s výjimkou řízení o zápis skutečností, vzešlých z dotčeného usnesení, do rejstříku společenství vlastníků jednotek. Opačný závěr by právní úpravu, začleněnou do ustanovení § 11 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů, činil nadbytečnou a vnášel by – v rozporu s principem právní jistoty – do poměrů společenství, vlastníků jednotek a koneckonců i třetích osob právní nejistotu.“

Co tu píšu neberte prosím jako hraběcí rady, ale naopak, jako snahu uvést na pravou míru představy, jak je to jednoduché. Jak si podle mého názoru nemálo lidí přebralo například argumentace ohledně fondu oprav.

Co se týče popisu situace správcovských firem naprosto s Vámi souhlasím. Je to úplně neskutečné, ti správci předvádí věci, za které já bych se styděl vystavit fakturu. Ale tyto firmy se ještě arogantně prezentují jako odborníci.

A nezlobte se prosím na mě, mám proti sobě reálné protistrany, jde v tom o reálné peníze a součástí těch sporů je i nějaká taktika. Nebudu zde nic konkrétního uvádět.

Ve výše uvedeném příspěvku je napsáno „základním kritériem při sestavování rozpočtu je zabezpečení vyrovnaného hospodaření domu v běžném roce a vytvoření dostatečně velké zálohy finančních prostředků na opravy společných částí domu, plánované v letech budoucích“. Co však lze považovat za dostatečně velkou zálohu fin.prostředků na budoucí opravy? Toť otázka. Někdo spoří, někdo žije ze dne na den a ono se pak uvidí. Nějak to vždycky dopadne. Kdysi na tento dotaz mi byla dána odpověď, že by SVJ mělo mít na svém účtě rezervu fin.prostředků ve výši, která odpovídá 20–30tisícům Kč na jednotlivý byt či nebytový prostor v domě. Zřejmě to může být reálné, jelikož na konci minulého roku jsme při revizi stavu domu zjistili, že je potřeba opravit střechu (poslední oprava-zateplení cca před 15 lety). Nebudu zde řešit, zda ti fušersky provedla firma, to už je dnes pasé. Cenová nabídka od firem se pohybuje okolo 150–180 tisíc Kč. A jelikož doporučenou rezervu tvoříme, nemáme problém střechu zaplatit bez úvěru či vybírání hotovosti od jednotlivých vlastníků, prostě hradíme ze společných peněz.

„…dostatečně velké zálohy finančních prostředků na opravy společných částí domu…“

Já bydlím v králíkárně typ TO6B model 1975. Podle nějakých propočtů jsme někde těsně za poločasem rozpadu (jen v důsledku již realizované 12 melounové revitalizaci v podobě celkového zapolysterenování, výměny balkónů a oken a vstupních dveří), kdy se počne podstatně měnit tuhost panelové konstrukce v podélném směru. Zda se již ale kvapně neblížíme ke 4-tému stupni karbonatace – to zatím u nás nikdo nezjišťoval, natož aby vůbec někdo věděl vo co gou.
A kolik může stát komplexní rekonstrukce: v nynějších cenách kolem 12.000 Kč/m2.

Že bych se dožil doby kdy bude oprava nezbytná, již mně zřejmě hrozit nebude :)) nicméně se pak ptám zda je oprávněné abych významnně přeplácel vybydlovací náklady na desetiletí dopředu. Nicméně platbu do „fondu oprav“ (neboť bezpochyby jen tím, že na platební příkaz uvedu, že platba na účet SVJ je zálohou dle §15/2 ZVB si nemohu být jist, že nějaký choromyslný debil z MS Praha neprohlásí, že jemu je jasné že jsem zasílal nevratný a nezúčtovatelný příspěvek) také zasílám.

„…Stejně tak například s přechodem dluhu na nabyvatele. …“

V tomto konkrétním případě na dražitele. Já míním, že pokud by tento případ dostal dostatečnou publicitu i mimo toto akvárium a pokud zcela proti zdravému rozumu nadobudou osoby v talárech přesvědčení, že veškeré dluhy fyzických osob se mají bez dalších handrků či okecávání převést na dluh váznoucí na věci (tedy na dalšího nabyvatele), že by to byl významný apel pro jakékoli nové dražitele, neboť dražba v konečném důsledku přináší vždy ztrátu věřitelům → ne však věřiteli-SVJ, zástupci těch bohorovných bezbranných a důvěřivých oveček, které „poctivě“ platí tak proč by se starali o své majetky a závazky na ně naléhající a bylo by tedy krajně nekřesťanské, aby dluhy za exekuovaného zcizitele zaplatili oni (když je nedopustili), když je může zaplatit dražitel (který zřejmě ano).

Dražitelé by si měli být vědomi, že vstupují li do svazku se „SVJ které se chovalo naprosto zodpovědně, nic nezanedbalo, ale také nic nevymohlo a celkově to stálo všechny ostatní členy SVJ klidně 700 000kč, “, že tito dražitelé zaplatí jak „cenu dosaženou vydražením“ tak rozdíl mezi „cenou dosaženou vydražením“ a dluhem draženého zcizitele.

Je třeba se s tím smířit, neboť tak je to správné. Amen.

Já se to pokusím shrnout.

Stav před přechodem dluhu.

Dluh zůstává původnímu majiteli jednotky. SVJ se s původním majitelem soudí. SVJ může eventuelně požadovat předběžné opatření, zákaz převodu vlastnictví. Při prodeji předcházejícímu konečnému výsledku soudu si původní vlastník může s penězi dělat co chce až do eventuelního konečného výsledku sporu, pokud mu tedy v tomto SVJ předběžným opatřením nezabrání. Nový nabyvatel se také stává ručitelem za závazky SVJ a je tedy v jeho zájmu, aby před nabytím vlastnictví zkoumal účetnictví SVJ a cokoliv zjistí zohlednil v ceně.

Stav s přechodem dluhu (tak, jak tvrdí komentářová literatura a jak je v jednom usnesení ústavního soudu)

Dluh přechází na nového vlastníka. SVJ se dále soudí s novým vlastníkem, který se stal procesním nástupcem původního vlastníka v původním sporu. Nový nabyvatel má v účetnictví hledat nejen závazky SVJ, ale i eventuelní závazky původního vlastníka, má zhodnotit stav právních sporů a cokoliv zjistí zohlednit v kupní ceně. Původní vlastník zůstává ručitelem dluhu nového vlastníka (to pro případ, že by nový vlastník měl pouze jednotku a ukázalo se eventuelně, že dluh má vyšší hodnotu, než je její cena a on jí nedokázal prodat, neboť by neměl peníze na zaplacení dalšímu nabyvateli té reálně záporné kupní ceny jednotky).

Já prostě v rozdílu mezi popsanými stavy nespatřuji nic protiústavního, ale ani žádnou novou činnost nabyvatele. Pokud nebyl nabyvatel úplným důvěřivým bláznem, po stavu pohledávak a závazků pátral už podle původního stavu a to včetně všech probíhajících sporů, neboť každou potencionální prohru SVJ u soudu bude musel zaplatit v podobě podílu na výsledku odpovídajícímu jeho podílu na společných částech.

Ale pro úplnost dodávám, že mě je úplně jedno, jak to ústavní soudci a justice všeobecně posoudí. Já se prostě zařídím podle jejich výkladu a do té doby budu z opatrnosti radši vše ošetřovat tak, abych nebyl překvapený z eventuelně odlišného finálního výkladu.

Vy se tady obsáhle zastáváte především nabyvatelů, co nechápou, že si nekupují byt někde na mýtince, ale v SVJ a součástí toho, co si kupují je stav toho konkrétního SVJ a dokonce stav všech soudních sporů, co toto SVJ vede. A jestli přechod dluhu konečně donutí nabyvatele pátrat po stavu SVJ, tak dojde k ozdravnému pročištění trhu.

„…SVJ může eventuelně požadovat předběžné opatření, zákaz převodu vlastnictví…“

Může. Ale jaký by na blokaci měla vrchnost zájem? Musí li vydražitel (dle několika prvních rosudků, končících povětšinou procesně a nikoli meritorně – tj. zmatečných) zaplatit i osobní dluhy zcizitele, nepřijde k ouhoně ani ta „poctivá“ vrchnost (SVJ) co tak dobře majetek spravuje, ani ofce které jí k tomu souhlasně odbečí cokoliv je potřeba. (někteří vydražitelé náklad na sanaci dluhů při koupi bytu berou jako nutné zlo a někteří o tom zřejmě nevědí – příkladně: Jarča). Pokud vrchnost (SVJ) sáhne k blokaci – byt se neprodá a situace uvázne na mrtvém bodu. Ne?

„…Vy se tady obsáhle zastáváte především nabyvatelů, co nechápou, že si …“
„…Nový nabyvatel má v účetnictví [má] hledat nejen závazky SVJ, ale i eventuelní závazky původního vlastníka, má zhodnotit stav právních sporů a cokoliv zjistí [má] zohlednit v kupní ceně…“

Nabyvatel by tedy měl prověřit nejen závazky zcizitele, ale i všechny členy SVJ ale i „vztahové zdraví“ uvnitř SVJ. Sakryš to zní nějak jako Reserve study :) :) . A já, že se zastávám nabyvatele? Nu, proč bych neměl? Nechápu, že Vy nechápete že nabyvatel není VINEN. Informovanost obyčejného člena SVJ přeci není (ani nemůže být) lepší než informovanost nabyvatele. Jsem členem SVJ již skoro 10-let a není síly jak se dostat se k relevantním účetním záznamům. Jak by se k nim tedy mohl dostat nabyvatel (a to ve fázi „zájemce“ či „vydražitele“)? Možná by nejen mně pomohl Váš osobní příklad, jak nebýt důvěřivým bláznem…

„…nabyvatel úplným důvěřivým bláznem, po stavu pohledávak a závazků pátral …“

Vy nám tu předkládáte meducínu (chutnající jak „rybí tuk“) a poučujete tu (cit. „…dojde k ozdravnému pročištění“). OK, pak ale by zajímalo jistě nejen mne, jak Vy sám, se léčíte svou meducínou, kterou tu altruisticky rozléváte. Víte, neprve jste jistě byl jen „člen SVJ“. Nyní jste povýšil a jste „zděšený člen SVJ“. To naznačuje, že buď „důvěřivý blázen“ stále jste nebo jste byl. Anebo patříte k těm nabyvatelům, kterým je nějaký ten dloužek v SVJ ukraden? Zajímavé by bylo též vědět, jak se mění a změnil stav (a jak dlouho Vám to již trvá) za dobu co jste „zděšený“ z poměrů ve svém SVJ. Na jak dlouho koštujete než přestanete být „zděšený“?

A na jakou pozici po stádiu zděšenosti aspirujete ?? (i) „plně informovaný a proto klidný člen SVJ“ (ii) „plně informovaný a proto klidný člen výboru SVJ“ (iii) „plně informovaný a proto klidný jednatel správní firmy najaté SVJ“?

Sám za sebe vedu více sporů, než Magda, a je to „justiční peklo“. V dalších věcech se zůčastním i za jiné.

Nebudu se tu ovšem vyjadřovat k probíhajícím sporů. Až budu mít cokoliv pravomocně skončeno, tak to zveřejním. nic jsem zatím pravomocně neprohrál, ale ani nevyhrál.

V tomto „justičním pekle“ a nejen justičním, ale i řešícím trestně právní zodpovědnost členů neschopných výborů, jsem již více let, než je zdrávo, předtím jsem byl ovce a měl jsem pocit, že přeci není možné, aby nakonec neexistovala domluva mezi spoluvlastníky, když přeci ve finále jde o jejich společný majetek a jeho řádnou údržbu eventuelně zvelebování. Teprve po víceletém pokoušení o řešení mírumilovné jsem vykopal první právní válečnou sekeru s šel do toho. A pak víc a víc a na vícero místech.

Mám mnoho pochopení pro lecos, co zde popisuje lake, jak by to mělo ideálně fungovat a jak by se měly používat správné termíny atd. Ale tváři v tvář justiční realitě mám jinou představu než on a používám jinou argumentaci a jiná zdůvodnění. Jeho teorie mi přijdou doslovné, velmi často mimo realitu a velmi často chybné, i když na základě doslovného výkladu vypadají skálopevné a logické. A i já, před pár lety neznalý tak dokonale právní úpravy a hlavně judikatury jsem měl pocit, že přeci není možné prohrát soud o placení „fondu oprav“.

A veden právě touto zkušeností, bych se při nákupu jinde domáhal patřičné slevy, neboť ze samotné skutečnosti, že mi vlastník nedokáže obstarat od SVJ požadované doklady a odpovědi, by pro mě jasně vyplývalo, že si nekupuji jednotku, ale kupuji si spoustu dalších soudních sporů, protože já prostě budu všude chtít odpovědi a když je nedostanu, půjdu k soudu. Soudu o účetnictví, o správná vyúčtování atd. A hodnota mého času je příliš drahá (dokonce i čas, co jsem si vyhradil na argumentování proti teoriím, co zde na webu jsou a co mě s nimi otravují neschopní členové výborů, se mi krátí…), abych si jen tak koupil dalších 5 sporů, jako třebas má magda, s vědomím, že do každého věnuji ve svém čase třebas 50 – 100 000Kč ročně a každý tento spor poběží několik let, než donutím soudy respektovat vlastní závaznou judikaturu.

A z výše uvedených důvodů doufám, že by přechod dluhu mohl k podobnému uvažování, co koupit a co už ne, dovést víc lidí. Možná, že jsem v tomto naivní, podobně, jako je Lake naivní ve svých doslovných výkladech a teoriích.

A jen tak mimochodem, při prostém nakupování, jak popisuje magda, kdy si prostě prohlédnu jen stanovy a poslední vyúčtování, se také velice snadno může stát, že si prostředky SVJ někdo vypůjčil. Bez kontroly účetnictví a dokladů v něm si totiž snadno můžete koupit jednotku například tady. http://kraken.slv.cz/7Tdo767/2014 http://kraken.slv.cz/8Tdo1135/2014

Aspiruji na pozici majitel celého bytového domu, případně zaplať pánu bohu už né člen SVJ. Protože spoluvlastnictví jest nástrojem ďábla, neboť plodí konflikty. Spoluvlastnictví bytové nevyjímaje :)

8-Tdo-1135/2014 – nic napovídá o tom, jak účetnictví vymoci. Zde jde pouze o osobní selhání jednotlivce – předsedy výboru
7-Tdo-_767–2014 – nic napovídá o tom, jak účetnictví vymoci. Jde dokonce jen o úspěšné napadení účelově nesprávného (kriminalizují­cího) nalézacího a odvolacího postupu, při šetření údajné zpronevěry.

Zato §1179 NOZ je …na dvě věci… abyste mohl něco zkontrolovat důkladně, asi Vám nebude stačit jen „nahlížet“ a vězte, že mnoho SVJ je takových, kde právě na uvedeném „nahlížení“ bazíruje, jako na Svatém Grálu.

Účetnictví Vám v tomto samozřejmě může pomoci, protože jedna věc je výše dlouhodobých záloh vykazovaná jako závazek vůči vlastníkům v účetnictví a druhá věc je, jestli ty peníze skutečne jsou na účtu SVJ. To vše zjistíte v dokladech a účetnictví SVJ.

A náhled do nich skutečně není to, že vám je někdo otevře před obličejem, umožní do nich nahlédnout a 10 vteřin Vám už otáčí stránku, či Vás vyhazuje.

V trestním řízení máte také pouze právo náhledu – ať už jste obviněný, nebo poškozený. Do soudního spisu – u civilního soudu – máte také pouze právo náhledu.

A ještě se mi nestalo, že bych měl jakýkoliv problém s tím, si ofotit mobilem kompletní spis stránku po stránce.

Podobně je nutné uplatňovat právo náhledu do účetnictví a do dokumentů SVJ. Prostě požadujete nahlížení do kompletního účetnictví a kompletní dokumentace SVJ. Pokud Vám znemožňují cokoliv si fotit, tak je na místě je zažalovat a požadovat aby nahlížení probíhalo stejně, jako na té policii či u soudu. Potřebujete, aby Vám dali písemně, že si nesmíte pořizovat opisy, nebo abyste k dokázání téhož měl svědky.

Ale není skutečně jediný důvodu, proč by nahlížení v občanském zákoníku mělo mít jiný obsah, než v má trestním řádu, či v občanském soudním řádu. § 65 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1961-141 § 44 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1963-99

A stejné právo nahlížení má i společník ve firmě a tam je také součástí i možnost pořizovat si opisy a kopie.

http://www.epravo.cz/…i-90815.html

A to přestože tam nebyla a ani teď není ta část věty o pořizování opisů a kopií. § 81 http://www.zakonyprolidi.cz/…eni-20130701 § 107 http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-90

Sice tedy náš nedovzdělaný zákonodárce nedal do občanského zákoníku ten zbytek věty s pořizováním opisů a výpisů, ale tohle bych klidně zažaloval. I když nečekejte to jednoduché, už jsem také viděl soudce, co měl pocit, že dokument o hospodaření je něco jiného, než účetnictví. Ale při domáhání se předložení účetnictví máte tu výhodu, že nepůjde o bagatelní spor, takže vzhledem k možnosti se odvolávat a jít výše si Vás nedovolí vyhodit s tak marným zdůvodněním, jako Jarču.

A je pak na Vás, abyste doma v klidu nad ofocenými informacemi všechno přepočítal a odkontroloval. A ano, je dost pracná záležitost. Nicméně možnosti moderní techniky jsou dost dobré, běžně zvádám ofotit mobilem spis o 500stranách během jedné hodiny. A rovnou v tom mobilu, nebo v počítači z toho pak udělat PDF dokument a s tím dál pracovat. Podobným způsobem se prostě musíte dostat k celému účetnictví a pak je na Vás co s tím dál.

Dobry den,

realita s nahlizenim do komplexni dokumentace SVJ je v nekterych SVJ extremne tezka. Jakym zpusobem minite docilit toho aby nahlizeni do dokumentace (napr. u externiho spravce kt. SVJ striktne urci jako misto nahlizeni) probihalo jako na soudu, PCR, spravnim organu?

Externi spravce predem pisemne odmitne potvrdit jaky seznam dokumentace umozni predlozit a po nahlizeni odmitne opet potvrdit jakou dokumentaci opravdu umoznil predlozit. V realu Vam SVJ umozni predlozit 1/50 toho co zakonne pozadujete a je povinne SVJ urcite mit.

Z me zkusenosti je proto nezbytne zajistit u nahlizeni dukazy napr. svedka/ky, ktery podepise zapis jak nahlizeni probihalo a ktere dokumenty SVJ umoznilo a ktere pozadovane neumoznilo predlozit.

Apropo, znam jednu soudkyni ktera do rozsudku uvedla ze SVJ musi zpristupnit „passport“ domu. Evidentne zije v domneni ze BD ma cestovni prukaz misto prubezne projektove dokumentace SPS. U nekterych dalsich financnich dokumentu soudkyne vubec nevedela co to je, takze se ji to muselo vysvetlit, nektere terminy/doklady si explicitne pletla…

Souhlasím s Vaším názorem, ale např. SČMBD nabízí k prodeji stanovy zpracované jejich právníky, v nichž uvádějí:

„čl. 4 – Členská práva a povinnosti a jejich uplatňování odst. 1 písm. f – f) nahlížet v souladu s pravidly uvedenými v odstavci 5) do písemných podkladů pro jednání shromáždění, zápisů ze schůze shromáždění, jakož i do podkladů, z nichž vyplývá určení jeho povinnosti podílet se na nákladech na správu nemovité věci, na nákladech na služby a podílet se na úhradě ztráty společenství“

„odst.1) písm. e) – seznámit se s hospodařením společenství, a způsobem správy nemovité věci, včetně nahlížení do smluv uzavřených ve věcech správy, do účetních knih a dokladů, přičemž pro nahlížení platí pravidla uvedená v odstavci 5);“

„5) V souvislosti s výkonem práva nahlížet do dokumentů podle odstavce 1) písmeno e) a f) nemá člen společenství právo požadovat vydání dokumentů do jeho dispozice, ani právo pořizovat si jejich fotokopie. Nahlížení lze realizovat [každé první a třetí pondělí v měsíci, které je pracovním dnem, od 15:00 do 19:00 hodin] na adrese: [……………………….] po předchozí domluvě se statutárním orgánem společenství. V případě, že bude člen společenství vyžadovat nahlížení do dokumentů souvisejících s hospodařením společenství a s určením jeho povinnosti podílet se na nákladech správy nemovité věci podle odstavce 1), písmeno e) a f) častěji než [……] krát ročně, je povinen uhradit společenství zvýšené náklady na zajištění tohoto práva ve výši [……] Kč za každou i započatou hodinu, po kterou bude nahlížet do dokumentů trvat. Stejnou povinnost bude mít člen společenství, pokud bude vyžadovat nahlížení do podkladů pro jednání shromáždění nebo zápisů ze shromáždění podle odstavce 1) písmeno f) častěji než jedenkrát pro každé shromáždění.“

K tomu uvádějí tento komentář:

„V odst. 1) písm. e) a f) je snaha konkretizovat nahlížení člena společenství do dokladů a za tím účelem způsob uplatňování tohoto práva upravuje odstavec 5) tohoto článku. Jedná se o oprávnění soukromoprávní (vychází z § 1179 NOZ), je nutno řešit jej vzájemnou dohodou, a jeví se vhodným, aby členové věděli, kdy, kde a v jakých termínech mohou nahlížení realizovat. Ve stanovách mohou být časový rozsah, místo nebo jiné podmínky upraveny i jinak. Nebude-li však tato úprava ve stanovách obsažena, budou moci členové své právo realizovat bez omezení, což může neúměrně zatěžovat osobu vykonávající funkci statutárního orgánu. Často může také docházet k tomu, že nahlížení bude realizováno u jiné – třetí osoby, která bude zajišťovat některé činnosti správy, tedy profesionálního správce, pak by bylo vhodné uvést též sídlo tohoto profesionálního správce jako místo, kde mohou vlastníci do dokumentace nahlížet. Smyslem tohoto odstavce je zamezit zneužívání tohoto práva ze strany členů.“

Tyto stanovy převzala řada SVJ, především členové SMBČD.

Tak to jste si to pěkně zkomplikovali. Podle mého názoru je toto ustanovení stanov rozporu s dobrými mravy, kdybych musel, asi bych se toho domáhal. Takovéto ustanovení zjevně komplikuje a více méně úplně znemožňuje efektivní kontrolu.

usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3704/2009, ze dne 22. 2. 2011

IV. Součástí práva na zpřístupnění dokumentů je i právo na pořizování jejich kopií. Nelze přitom souhlasit se závěrem, že si společník musí opatřit vhodný technický prostředek na pořízení kopií; má-li společnost takový prostředek k dispozici, je nepochybně součástí práva společníka na zpřístupnění dokladů společnosti i právo na pořízení jejich kopií za úhradu nákladů s tím spojených; pouze tehdy, pokud jej společnost nemá, nebo jej nemůže z objektivních důvodů v požadovaném čase poskytnout, musí si jej společník zajistit sám.

http://profipravo.cz/index.php…

č. 89/2012 Sb.Zákon občanský zákoník

§ 1

(2) Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Podle mého názoru není možné po členovi SVJ spravedlivě požadovat, aby ručil za dluhy SVJ a přitom mu takto znemožňovat efektivní kontrolu. SVJ nemá žádné obchodní tajemství, které by pořízením opisu fotografováním mohlo být ohroženo.

Prostě bych se snažil domluvit se, že přeci není v zájmu vůbec nikoho, aby místo listování a mačkání tlačítka na mobilu jste to vše četl na místě a přepočítával na místě. Tím totiž v praxi zatížíte výbor SVJ, nebo správce či účetní firmu mnohem více, neboť tím s Vámi stráví mnohem více času. Až pokud by nikdo neslyšel na rozumnou domluvu, šel bych k soudu. A vzhledem k ustanovení Vašich stanov, proti kterému nikdo neprotestoval a nezažaloval neplatnost usnesení je přijímající to budete mít velmi těžké. Ale nikoliv bez šance. Podle mého názoru a podle výše popsaného selského rozumu je to v rozporu s dobrými mravy. Ale než někde v procesu průchodu soudní soustavou najdete soudce ochotné takto uvažovat, bude to trvat.

Výše uvedená judikatura týkající se obdobného práva společníků v s.r.o. Vám může trošku pomoci. A dále bych zkusil podobný formalismus jako oni, stanovy Vám nezakázaly si pořizovat opis, jen Vám sebraly právo na fotokopie. A protože při tom co chcete dělat nepoužíváte žádnou kopírku a neodcházíte s kopiemi, tak bych tvrdil, že si pořizujete výpis/opis s použitím mobilního telefonu, místo abyste to mnohem pomaleji opisoval ručně.

„…běžně zvádám ofotit mobilem spis o 500stranách během jedné hodiny…“

Ovšem to musíte tu „hromadu“ mít připravenu. Také umím fotit bez zbytečných prostojů. jenže to není ten problém, že.

„…aby místo listování a mačkání tlačítka na mobilu jste to vše četl na místě a přepočítával na místě. Tím totiž v praxi zatížíte výbor SVJ, nebo správce či účetní firmu mnohem více, neboť tím s Vámi stráví mnohem více času…“

Nestráví. Prostě kopírovací seanci ukončí s odkazem na konec pracovní doby. Emailem obešle SVJ kde mu oznámí, že „nahlížet" neznamená kopírovat a navíc, že „nahlížet" nemá SVJ smluvně sjednáno a proto je každá započatá kontaktní hodina (s výjimkou členů výboru a výslovně označených kamarádů výboru (u kterých se samozřejmě radioaktivita nepředpokládá)) oceněna na 1000 Kč / hod. Při dalších návštěvách pak již není dostupná ani ta konkrétní osoba, odpovědná za faktury, za výpisy, za …cokoli (vůbec nezáleží na tom, že sestavy jsou zpracovávány počítačem a většina dokumentů scanována). Při další návštěvě je Vám sděleno, že jednatel správní firmy zakázal zaměstnancům firmy jakýkoli fyzický či slovní kontakt s prudiči (těmi co chtějí fotit).

Podotýkám, že dokonce máme ve stanovách, že na své náklady můžeme žádat kopírování… (rozumějte však dobře: „na své náklady můžeme žádat kopírování“ což dle výboru i správce neznamená „na své náklady můžeme žádat kopírování (focení) vlastní nepoškozující technikou“ a dále je dovozeno, že kopírování vlastník žádá jako extra-službu, přičemž ji provede pouze správce vlastními pracovníky a vlastní technikou. Cena je zanedbatelná (20Kč/list A4, tisk pouze jednostranný, každá započatá hodina práce 1000Kč)).

Jistě teď chápete, že chtít si dělat „opisy/výpisy“ při časové ceně je zcela nerozumné. Pojem „nahlížet" jak je vykládán výborem či správcem, tedy je pouze prvním neprimitivnějším nástrojem k vytváření obstrukce.

Nebudete li chtít platit režijní pořizovací náklady, půjdete k soudu jak díte. Čím ale budete argumentovat? Že správce/SVJ nemá nárok na odměnu za práci? Ve stanovách nemáme, že by výše uvedený nárok měl či mohl být zpoplatněn, nicméně správce zajímá jen obsah smlouvy mezi SVJ a správcem, nikoli obsah našich stanov.

A jak to vypadá s možností získat výpisy z účtu (výpisy nutné, pro skutková zjištění obdobná těm, ve Vámi zmíněném 7-Tdo-767/2014) si lze pročíst zde: http://www.portalsvj.cz/…ypisy-z-uctu. U nás jsou ochotni dát je POUZE v listinné podobě, přestože společenství provozuje elektronické bankovnictví a správce si je, je oprávněn sám stahovat, jak v TXT tak v PDF formě.

Co myslíte, lze mít zato, že požadavek vlastníka na zfocení (vlastník sám vlastní technikou, elektronické dokumenty/účetní sestavy → na USB) všech (faktur/smluv/do­kladů) a kopie bankovního výpisy v PDF formě (bankou jsou zpoplatněny až výpisy starší 12 měsíců) je moc šikanózní (zfocení/scano­vání může trvat i několik hodin, protože jak nám řekla účetní: faktury správce neskenuje ale pouze zaúčtuje a založí do archivu)?

Já osobně světlo (alespoň dočasně a pouze pro zálohy za služby) vidím v §13/1 zák.67/2013. Tedy alespoň do doby, než bude prvně úspěšně aplikováno – neboť pak jistě správce přijde za výborem a ten zase za ofcemi s požadavkem na snížení sankce na 0 Kč (§13/2 zák.67/2013). A ty mu to rády odbečí.

Nicméně o sankcích za neposkytnutí součinnosti pro informace dle „§1179 NOZ“ (aniž bych zde rozebíral, jak to prakticky má vypadat, či kolik to může stát peněz nebo zda vůbec nějaké) nebo o poskytnutí nedostatečném, nevím. A bez nich je §1179 stejně bezzubý, jako byla vyhl.372/2001 v případě jejího porušování.

Na Vašem místě bych požadoval možnost si ofotit veškeré faktury. A požadoval bych všechny bankovní výpisy. Z toho si totiž již odkontrolujete vše.

Co se týče těch bankovních výpisů týče, podíval bych se, zda je banka poskytuje v PDF podobě a pokud ano, požadoval bych je takto.

A při vykládání práva nahlížení způsobem co popisujete, bych šel k soudu, neboť i částku 1000kč/hodina považuji za šikanózní. Reálné ekonomické opodstatnění má dejme tomu částka 350–500kč/hodina a to ještě, pokud to s Vámi projednává hlavní účetní, což pochybuji, že se děje. http://ciselnik.artega.cz/…_profese.php 24 111 Hlavní účetní.

To, co na Vás zkouší je prostě podle mého přes čáru. Ale nikdo jiný, než soud Vám nepomůže. Dožadujte se svého práva, dokumentujte si, jak šikanózně Vám tu reálnou kontrolu znemožňují a pak je eventuelně zažalujte. Ale nebude to jednoduché. A nebude to asi ani levné. I když byste si na to před soudem věřil sám, tak protistrana se jistě zastoupit nechá a budete riskovat náklady tohoto zastoupení.

Ale nakonec máte jen tři možnosti, utéci ze SVJ, být poslušná ovce a nebo bojovat.

Až budu držet v ruce nějaký rozsudek ohledně povinností, co se týkají SVJ a účetnictví a dokumentů, tak jej zveřejním.

Zkusil bych je zažalovat o vydání zatím jen těch bankovních výpisů v PDF. Umíte doložit, že je to nic nestojí a právo nahlížení máte. A jim se bude velmi težko prokazovat, že to udělají jinak a po svém na papíře, protože to je prostě postup, co Vám komplikuje možnost kontroly, možnost automatizovaného zpracování atd. A budete to moci označit za šikanózní postup, který nepodléhá právní ochraně.

A začněte tím, že sepište výzvu k vydání těch PDF výpisů s nějakou argumentací a udělejte to jako předžalobní výzvu. Konec konců bude mnohem produktivnější se tu kolektivně věnovat sepsání takové výzvy a kolektivně hledat judikaturu, než neustálé řešení jazykových výkladů ala lake :).

Vyložíme-li pojem fotokopie, domnívám se, že jde o kopii na kopírce (tedy nějaký hmotný výstup). Podle mého názoru, tedy stanovy nezakazují vyfotit si dokument foťákem.

„A jestli přechod dluhu konečně donutí nabyvatele pátrat po stavu SVJ“

SVJ nemá povinnost nabyvateli (dokud se nestane vlastníkem jednotky) cokoli sdělovat. Nebo snad tvrdíte, že se mohu obrátit na SVJ spravující Váš dům, a žádat o seznam soudních sporů, nahlížet do listin ad., s odůvodněním, že jsem zájemce o koupi bytu v domě? Prodávajícímu tyto informace nemusí být známy.

Píšete o tom, že přechod dluhů ze zákona povede k pročištění. Přechod dluhů ze zákona povede k tomu, že se zvýší podíl bytů se zápornou cenou. Máte za to, že záporné ceny bytů představují ono pročištění trhu s byty? Bude byt se zápornou cenou vůbec prodejný? Koupil byste si byt za zápornou cenu? Z jaké ceny se bude hradit daň z převodu? Bude výstupem znaleckého ocenění bytu tato záporná cena? Měla by být.

A několik podobných sporů o veškeré takové informace vedu.

Prodávající má dále možnost, domáhat ze zneplatnění každého vadného usnesení SVJ. Prodávající má právo, aby mělo SVJ veškerou dokumentaci ke svým soudním sporům. Prodávající má právo, aby účetnictví SVJ bylo vedeno řádně. Prodávající má na druhé straně proti sobě výbor SVJ co je za věškeré povinnosti uložené mu jako součást péče řádného hospodáře trestně právně, ale i hmotně právně odpovědný.

Pokud je ovšem prodávající ovčanem a mlčky pozoruje neschopnost výboru a bordel v SVJ, je tímto při prodeji potrestán v podobě nižší ceny jednotky v situacích, kdy není schopen předložit kupujícímu požadované podklady.

Až vlastníci přestanou být ovčany a srovnají si chod SVJ do kýženého stavu, nebudou mít jediný problém.

Je to přesně naopak. Potrestán je vlastník, který ovčanem není. Dále nabyvatel, který k tomu přijde jak slepý k houslím. A stávající ovčané, kteří za bordel v SVJ mohou, žádnou odpovědnost nenesou.

Na tomto portále se dočtete, jak se vlastníci špatně dostávají k informacím. Jak je nenechají nahlédnout do účetnictví atd. Já vedu s SVJ 5 soudních sporů a kdybych neinformovala vlastníky proti jejich vůli sama, tak o tom vůbec neví.

A jsem moc zvědavá, jak si byty začnou kupovat pouze ekonomicky a právně zdatní lidé, kteří konečně vyčistí ten Augiášův chlév. Ti méně zdatní nabyvatelé, nechť na tom klidně prodělají kalhoty.

Magda

Nechte se při kupování zastoupit za peníze, právníkem, realitním makléřem… A hlavně jim nepodepisujte, že Vás o všem informovali a se vším seznámili.

§ 2950 Škoda způsobená informací nebo radou

Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

A budete z obliga, vše co nezjistíte před koupí, tak jim prostě předložte k úhradě, protože oni měli znát judikaturu, měli Vás informovat, co vše máte zkoumat atd.

Já jsem zvědavý na vývoj judikatury k tomuto ustanovení. Protože to má sílu vyčistit trh. Pokud by se podařilo, že pár podobných zaplatí způsobenou škodu, tak bude rázem v inzerci bytů vidět, kolik je závazek SVJ z úvěru, kolik je naspořená dlouhodobá záloha atd. To co tam naprosto nepochopitelně celé roky není…

Díky výše uvedenému ustanovení se na stranu těch kupujících musí postavit všichni, co se živí zprostředkováním realitních obchodů. A ti by měli patřit mezi právně zdatné a orientující se v účetnictví.

To je hlavne silny argument tech statutaru, co neumi nebo se jim nechce planovat udrzbu a opravy. Pri serioznim planu a rozpoctu jsou jasne spocitatelne primerene zalohy a pri spravne uzavrenem pojisteni neni potreba ani zadna rezerva. Jenze susit hromadu penez na uctu je snazsi nez se snazit o optimalizaci. Ovce plati, tak co. Takze kdybych kupoval byt ve SV, tak by mi prilis vysoky stav uctu dlouhodobobych zaloh byl podezrely.

No to jste mě pobavil, že není potřeba žádná rezerva a není třeba sušit peníze na účtu. Takto hospodaříte ve své vlastní domácnosti? Žijete, jak to z Vaší odpovědi vypadá, zřejmě od výplaty k výplatě a když najednou potřebujete hotovost tak si půjčíte nebankovní půjčku za nekřesťanský úrok? Banka Vám totiž bez záruky nepůjčí. „Statutárem“ samozřejmě nejste, ale chtěla bych Vás vidět, kdyby jste bydlel v posledním patře pod rovnou střechou, najednou Vám začne pršet do bytu na několika místech. Co uděláte? Půjdete za „statutárem“ ve Vašem SVJ a budete požadovat okamžitou opravu. A on Vám řekne sorry, na účtu SVJ není žádná rezerva hotovosti, všechny naspořené peníze jsme dle plánu minulý měsíc zaplatili dodavateli za provedené naplánované opravy. Musíte počkat, až naspoříme, plánujeme v našem SVJ tak jak si to přejete (viz Vaše vyjádření výše), vždyť tvrdíte, že není potřeba mít rezervu na účtě a pojistka se na tento typ opravy nevztahuje. To by bylo křiku, že?

Jednak mi nezacne najednou prset do bytu, protoze jsme strechu pravidelne kontrolovali a vcas opravili jeste nez se udelala dira. Kybychom diru prehledli, tak by na okamzitou opravu penize byly, protoze planujeme udrzbu vseho dopredu prubezne, takze se nemuze stat, ze bychom po zaplaceni jine naplanovane opravy nemeli ani floka na uctu, zvlast proto, ze planujeme dlouhodobe, takze prisun penez na ucet je zajisten taky dlouhodobe.

V dobře fungujícím společenství se nemůže stát, aby vám začalo do bytu pršet jen tak z ničeho nic a to na několika místech najednou.

Nechytejte za slovíčka. To nebylo podstatou problému, tím bylo vyjádření, že SVJ nemusí mít rezervu, což diskutující pod zn. „kokot“ napsal. A jinak proč by se to nemohlo stát? Jestliže firma špatně upevní střešní krytinu při krajích a ve spojích,což není po opravě vidět (píši laicky, odborně to neumím prezentovat), tak samozřejmě bez problémů se povrch po letech vlivem počasí naruší, a to klidně i na několika místech – náš případ. Na některých plochách střechy to vypadalo na podzim jak ementál- máme nafoceno. Před zimou jsme provizorně opravili, teď na jaře oprava celé plochy. Máme neustále rezervu na nečekané události.

Nechci vás chytat za slovíčka, ale kokok není kokot i když …

Jo, takže právník, který mě bude zastupovat při koupi bytu udělá audit hospodaření SVJ za posledních 10 let, zkontroluje, zda SVJ nevede nějaké soudní spory. A zjistí stav vymahatelnosti případných pohledávek. Zkontroluje stanovy, případně další zápisy ze Shromáždění. A podívá se také na posledních pár vyúčtování. Možná by také mohl zkontrolovat prohlášení vlastníka, zda tam nejsou nějaké nesmysly.

Dle zjištění mého právníka se upraví cena. Za každý vedený soudní spor, 10 tisíc dolů. Za nezaplacené služby prodávajícím – celá částka dolu. Za špatné stanovy dle důležitosti od 5. do 150 tisíc dolů. Výslednou cenu předložíme prodávajícímu. Pokud nebude souhlasit s námi navrženou cenou, hrdě odkráčíme, protože bytů je na trhu dost.

Tak nějak si to představujete? Cena za takové právní služby bude kolik? 100 tisíc. Vzhledem k tomu, že Ústavní stížnost je u vás za 200 tisíc, tak je možná 100 tisíc málo, ne?

A ještě se vás zde někdo ptal na cenu bytu rozhodnou pro placení daně z převodu z nemovitosti. Odhadce by měl asi ten šlendrián započítat do ceny bytu a daň by se měla odvíjet od této ceny, nebo ne?

Magda

Jsem zvědavá, jak ty neprodejné a chátrající byty se zápornou hodnoutou pomohou ostatním vlastníkům k lepšímu hospodaření s domem. Tak to vypadá, když se ze sluhy stane pán.

Za toto budu předpokládám po zásluze vymínusován :)

Ano, pokud nemá SVJ auditované účetnictví a nemá správce, co by byl schopný, čeká Vás podobná hrůza. A tato může klidně stát i milióny, stejně jako stojí v případě kupování firmy. Takže bude neprodejný jakýkoliv byt v celém SVJ. To je to požadované čištění augiášovo chléva a trhu.

Myslím, že je naprosto správné při kupování bytu od soudícího se vlastníka zhodnotit rizika každého sporu a započítat to do ceny. Podobně je nutné zvážit rizika všech sporů, co vede SVJ. Neboť spor co se vede s prodávajícím vlastníkem na mne jako na kupujícího dopadá 100%, ale spor co vede SVJ na mne dopadá také, byť pouze třebas 10%.

Pokud vlastníci zjistí, že takto někdo zhodnocuje rizika při nákupu, jediná jejich šance, jak to vyřešit, je začít řádně uplatňovat práva, co mají, a kontrolovat SVJ. A pokud například SVJ co má 100 bytů nechá každý rok udělat audit účetnictví a nechá si zpracovat právníkem zhodnocení právního stavu SVJ, tak zaplatí například max 2000kč za byt a rok. A nebudou mít Vámi predikované problémy při prodeji. Donuťte k tomu SVJ.

Je prostě na Vás, co chcete dělat sama, co necháte někoho udělat za úplatu. Ale za to, co uděláte sama prostě nesete veškerá rizika Vy.

A tu cenu ústavní stížnosti, co jsem uváděl jinde, jsem dával, jako ukázku toho, co je občas nutné pro prosazení svého názoru u soudu. Samozřejmě to můžete udělat laciněji, v podstatě můžete soudu jen napsat „Já to všechno cítím tak nějak nespravedlivě.“ Ovšem v tom případě jen vyhodíte peníze z okna. Pokud něco reálně chcete, musíte tomu věnovat dostatečný čas a to prostě něco stojí.

pokud se domníváte, že něco takového může fungovat. Akorát budete platit ohromné částky, které vás nakonec mohou vyjít na víc, než cena bytu.

Já souhlasím s tím, že by si kupující měl zjistit co kupuje. Zkuste po prodávajícím, nebo realitce chtít poslední zprávu o hospodaření. Omezila jsem se pouze na to, že chci vidět stanovy (které si sama stáhnou z rejstříku), abych se dozvěděla, zda v případě špatného hospodaření mám vůbec nějaké možnosti s tím něco dělat. A poslední vyúčtování. Beru na sebe riziko ručení z titulu člena SVJ, ale v žádném případě nemíním splácet staré dluhy někoho jiného, nemíním platit dluhy za služby někoho jiného atd… Naštěstí ovšem nic tak obludného co tu popisujete není potřeba. A nic na tom nezmění ani jeden neurčitý rozsudek ÚS. A je to tak dobře.

Magda

A mám návrh, schválně začněte pečlivě evidovat, co všechno věnujete času Vaším soudním sporů a také svému vzdělávání se v této oblasti. Co za peníze platíte externě. Až se dopracujete k tomu finálnímu usnesení/nálezu ústavního soudu, tak to prostě spočítejte, kolik Vás stálo peněz.

A mýlíte se, toto usnesení může nastavit a s největší pravděpodobností nastaví momentální rozhodování celé justice. Jak probíhá změna tohoto tu uváděl jeden příklad lake, jeden já. V obou situacích trvalo ostudné rozhodování soudů podle vadných usnesení více, než 5 let.

Je na Vás, zda je pro Vás jednodušší se mu přizpůsobit, nebo proti němu bojovat. A u tohoto konkrétního usnesení já jeho vady nevidím. Ani to není svévole soudu, ani to není překvapivé rozhodnutí. Ale prostě uvidíme, co bude dál.

Na Vášem místě bych nicméně z opatrnosti předpokládal, že je možné, že budete muset zaplatit ten dluh předchozího vlastníka.

Mám také návrh, zkuste se popasovat s argumenty pana lakeho o retroaktivitě. Pokud neplatí, co zde napsal o tom, jak je možné retroaktivitu zavést, tak poskytněte jiný výklad.

Dále se vypořádejte a argumentací jak se může Ústavní soud odchýlit od své dosavadní konstantní judikatury. A jaký judikát tedy platí. Zda ten, na nejnovější na který se odkazujete? Nebo těch mnoho dalších, které jsou o zavedení retroaktivity.

Pokud máte za to, že přechodná ustanovení v NOZ jsou, pak zde prosím uveďte, které přechodné ustanovení se týká SVJ a které se týká vlastnictví bytů. Pokud uvedete obecné ustanovení, vysvětlete mi, proč toto obecné ustanovení neplatí pro manželské majetkové právo, nebo v případě právnických osob pro nadace.

Všem těmto zásadním otázkám jste se vyhnul.

Magda

Lake opakovaně cituje, že pro nepravou retroaktivitu musí být výslovné vyjádření v Ústavě nebo v zákoně.

Viz argumentace a citace tady: http://www.portalsvj.cz/…d-pro-magdu3#…

Já oproti tomu zastávám názor zmíněný tady http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb

Tedy konkrétně, že z důvodu skutečnosti, že právní poměry týkající se práv věcných, kam patří i spoluvlastnictví (což je potvrzeno i tady http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015), platí prostě, že se na základě přechodného ustanovení § 3028 se spoluvlastnictví řídí NOZem.

A protože pro Vaše spoluvlastnictví platí, že je od Vašeho spoluvlastnictví řízeného NOZem neoddělitelné členství v SVJ, jste členka SVJ dle NOZu. Tedy Vaše SVJ je upravené v NOZu.

A tedy podle § 3041 se povaha SVJ řídí NOZem, neboť se jedná o právnickou osobu upravenou NOZem.

A tedy oním výslovným vyjádřením nepravé retroaktivity pro SVJ jsou ustanovení § 3028 a § 3041. A k žádnému porušení judikatury o zakázané pravé retroaktivitě nedošlo a použitá nepravá retroaktivita má svoje výslovné ustanovení,

U jiných právnických osob jsou zde i jiná přechodná ustanovení, a ano, mohlo zde být i ustanovení pro SVJ, ale jediné co je důležité, že zde pro SVJ není nic podobného § 3051 nebo § 3053. Tedy nelze z ničeho vyvozovat, že by byly SVJ vyjmuty z § 3041.

I ohledně Vašeho vlastnického práva jsem Vám už odpovídal, že žádné vlastnické právo nemáte. Že Vaše vlastnictví jednotky je pouhou právní konstrukcí odvozenou od spoluvlastnictví. To jsem podrobněji uváděl zde http://www.portalsvj.cz/…eo-clena-svj#…, kde máte i argumentaci, přoč jste nebyla nijak omezena v právech zaručených ústavou, listinou a úmlouvou v roce 2000 a tedy k tomu nedošlo analogicky ani v roce 2014.

Dále lake uváděl, že SVJ nemůže najednou mít jiná pravidla pro fungování na základě.

§ 16

Právní osobnosti ani svéprávnosti se nikdo nemůže vzdát ani zčásti; učiní-li tak, nepřihlíží se k tomu.

§ 18

Osoba je fyzická, nebo právnická.

Toto ale jednoduše není pravdou, zákonodárce může stanovit jiná pravidla pro kohokoliv. A tato změna pravidel jednoduše není jakýkoliv omezenín svéprávnosti. Jen se ta pravidla nesmí měnit se zpětnou účinností. A to nikdo neudělal. Pro rozhodování v SVJ do 31.12.2014 se platnost tohoto nadále posuzuje podle ZoVB, pro rozhodování v SVJ se od 1.1.2014 se platnost tohoto posuzuje podle NOZ.

A i v minulosti docházelo k podobným úpravám pravidel, kde jsem jako příklad uváděl squeeze out a rok 2005.

Co se týče ustanovení § 3038 týkající se věcí, kde režim byl jiný dle zákona o rodině a teď NOZu. Zákondárce se prostě rozhodnul obvyklé jmění domácnosti vyjmout ze společného jmění manželů a taktéž znemožnit odcházejícímu z manželů odvézt si cokoliv z obvyklého vybavení z domácnosti, kde je pečováno o jeho nezletilého potomka. A dále v § 3039 a § 3040 ponechal mimo společné jmění věci zděděné, darované či zrestituované.

Ale tyto 3 ustanovení neřeší zdaleka vše, co je ve vlastnictví manželů. A máte někde v NOZu napřiklad cosi o tom, že by společné jmění manželů vzniklé podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. bylo od 1.1.2014 společným jměním manželů podle občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.? To tam nikde není a přesto ani lake nenamítá, že by tím bylo jakkoliv porušeno vlastnické právo ke věcem v SJM, ani že by se SJM mělo nadále řídit předchozí právní úpravou.

Já i nadále nechápu, na čem chcete stavět právní zdůvodnění neústavnosti úpravy SVJ v NOZu.

Pojďme se radši bavit o tom, jaká konkrétní práva k jednotkám Vám NOZ sebral. Zatím jste jmenovala situaci rozdělení a spojení jednotek. Mimo jiné tady jsem vám podal argumenty, proč to není pravda a režim dle ZoVB a režim dle NOZ je stejný. http://www.portalsvj.cz/…ebnich-uprav

Jinak pro úspěšnost ústavní stížnosti platí, že podáno je ročně cca 4000 ústavních stížností. Z toho cca pouhých 5–6 procent je řešeno nálezem, tedy dojde k dožádání soudního spisu a někdo jej meritorně posuzuje. 94–95 procent je odmítnuto usnesením. A pouhá 1/3–1/2 nálezů dává stěžovateli za pravdu a dojde ke zrušení rozhodnutí, proti kterému stížnost směřovala. Vy byste ke zrušení ustanovení 3041, či 3028 které Vám nepravou retroaktivitou zavedly NOZ i k jednotkám vzniklým podle ZoVB potřebovala aby ústavní soud nejen meritorně zkoumal Vaší stížnost, ale aby i přerušil řízení a předložil tento návrh k posouzení plénu ústavního soudu. Plénum řeší ročně pouhých několik desítek podobných věcí.

Podívejte se i jak málo je nálezů http://www.usoud.cz/…dnani-soudu/

http://www.usoud.cz/statistika/

Prostě shrnuto, podat úspěšnou ústavní stížnost není jednoduché a vůbec to není levné. A úspěšnou zkušenost s tím má pouhých 100 – 200 advokátů z cca 12 000 advokátů. Ten zbytek jednoduše ani neumí posoudit, zda je případná stížnost vůbec reálná a padá do těch 94–95 procent, co končí neúspěšně.

Toto vše prostě zvažujte při přemýšlení o tom, jakým způsobem bude ve svých sporech argumentovat a jak budete pokračovat. Ono se jednoduše pro všechny teoretizuje na webu, ale něco úplně jiného je dokázat takové teorie jdoucí hlavou proti všem obhájit a prosadit před soudy.

Neříkám, že zákonodárce nemůže měnit pravidla hry. Jenom při tom i on sám musí pravidla hry dodržovat.

Podle toho, co tady píšete si zákonodárce do zákona dává přechodná ustanovení jak se zrovna vyspal bez toho, aby k tomu měl důvod. Jednou obecně, jednou výslovně. Přitom výslovná ustanovení nejsou potřeba. Stačí obecná ustanovení a je to.

Obecná přechodná ustanovení platí podle názvu obecně. A já souhlasím, že obecně platí i pro spoluvlastnické vztahy k budovám a vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům dle ZoVB. Zákon 40/1964 Sb. byl nahrazen zákonem 89/2012 Sb. A práva a povinnosti vlastníků jednotek upravoval občanský zákoník i za platnosti ZoVB (viz. §3. odst. 1 ZoVB). Na tom se tedy nic nemění, jenom jeden zákon nahradil druhý.

Dle obecného přechodného ustanovení se také na vznik vlastnických vztahů, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé dle ZoVB posuzují podle ZoVB. Ale tuto větu za středníkem úmyslně ignorujete.

Dle mého pak zákonodárce výslovně vyloučil nepravou retroaktivitu pro vlastnictví dle ZoVB v § 3063 NOZ.

Tolik k vlastnictví.

U právnické osoby je to dle mého ještě jasnější. Přechodné ustanovení §3041 se použije pouze pro právnické osoby upravené tímto zákonem (§3041). Právnické osoby upravené tímto zákonem jsou právnické osoby, které vznikly od 1.1.2014 na základě NOZ a i jiné, které jsou uvedeny v přechodných ustanovení dále. O SVJ nikde ani řádka.

A na čem budu stavět své zdůvodnění? No přeci na nezákonném výkladu zákona? Přeci na tom, že v NOZ nebyla zavedena retroaktivita pro má nabytá práva ani pro právnickou osobu SVJ. A že snažit se tento nedostatek řešit výkladem je nepřípustné.

K tomu nález Ústavního soudu ČSFR sp. zn. Pl. ÚS 78/92. Ústavní konformitou retroaktivity práva se v minulosti ve své judikatuře zabýval jak Ústavní soud ČSFR, tak Ústavní soud ČR. Přitom bylo opakovaně konstatováno, že principy právního státu vyžadují u každého možného případu retroaktivity jeho výslovné vyjádření v ústavě nebo v zákoně s cílem vyloučit možnost retroaktivní interpretace zákona a zároveň vyžadují v zákoně vyřešit s retroaktivitou spjaté důsledky tak, aby nabytá práva byla řádně chráněna.

Bavit se o tom, jaká konkrétní práva k jednotkám mi NOZ sebral je trochu předčasné. On mi totiž žádná nevzal. Snaží se mi je sebrat účelová interpretace nepravé retroaktivity právníků a soudců. No, vlastně jsem zatím interpretaci četla pouze od laka a Vás. Od soudu jsem četla pouhé konstatování či vytáčky jako nelze zavést dvojkolejnost.

Magda

Já tu větu za středníkem neignoruji. Já jsem tady už uváděl, že ta věta za středníkem platí v kontextu věty před středníkem. A tedy jde o sekundární práva a povinnosti typu povinnost platit SVJ, právo dostat kokrétní přeplatek z nějakého vyúčtování.

Jako odpověď jsem se od lake dozvěděl, že právo a povinnost vzniklo vznikem SVJ a to konkrétní hlasování ji pouze upřesnilo. S tímto názorem jsem se neztotožnil a uvedu Vám příklad proč. Třebas Vám pomůže. Třebas ne.

Zákon o daních z příjmu mimo jiné řeší.

§ 38ga Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

Podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní...... http://business.center.cz/…j/cast4.aspx

Což ukazuje na pochopitelném příkladu, že daňovou povinností není míněna obecná povinnost platit daně, ale naprosto konkrétní záležitost s jasně daným vznikem.

A stejně tak tou povinností a právem ve větě za středníkem je konkrétní právní jednání a ne vlastnické právo, které ke všemu ještě nemáte, což je důsledek duality bytového spoluvlastnictví, kdy vaše „vlastnické právo“ je pouhou součástí spoluvlastnictví.

Z mého pohledu se Vy pokoušíte nezákonným výkladem vykonstruovat absenci přechodného ustanovení, když ignorujete jeho část před středníkem, což není možné.

Každopádně uvidíme, co na to soudy. Ale nečekejte, že to budete mít jednoduché, jak ostatně sama vidíte. Prvoinstanční soud pouze zkopíroval text zákona a nenamáhal se nic zdůvoďnovat. Vyšším instancím bude stačit se odkázat na to usnesení ústavního soudu spolu s rozsudkem soudu nejvyššího. Něco víc čekejte až od nejvyššího soudu či soudu ústavního. Nejvyššímu bude stačit se odkázat na vlastní rozsudek a to, co je v něm uvedeno zopakovat. A aby se nějakým obsáhlejším zdůvodňením zabýval senát ústavního soudu, budete se muset dostat mezi těch cca 250 ze 4000 ročně, co řeší meritorně nálezem. Což rozhodně není jednoduché. A nečekejte, že to s Vámi dokáže napsat kdekterý advokát. Jejich většina na to vůbec nemá znalosti, schopnosti a ani nebudou ochotní. Tak maximálně pro ně budete hejl, co mu něco vyplodí a s myšlenkou, že mají svoje jisté to pošlou dál a bude jim to jedno…

BTW: :) Fakt nechápu, proč rozdílné názory jsou někdy mínusovány, někdy plusovány, je mi to záhadou (to jen konstatuji, aniž bych podezříval Vás, ty mínusováním šedivé části mě nutí při čtení něčeho tam mít kurzor myši a diskuzi to jen znepřehledňuje, třebas si to mínusovači přečtou a zváží, zda tohle hlasování o popularitě nevynechat)

Jenom drobná poznámka, co takhle místo mínusování napsat nějaký argument. Tohle „vedení diskuze“ mínusováním je tedy věc.

Myslíte si, že někde u soudu to také vymínusujete????

I. Obecně

Komentované ustanovení v sobě obsahuje dvě skutkové podstaty, které se odlišují osobou škůdce. V prvním případě je škůdcem znalec, odborník či osoba, která se za odborníka vydává (arg. „jinak vystupuje jako odborník“), ve druhém případě může být škůdcem kdokoliv. Svůj předobraz nalézá ustanovení v § 1300 rakouské­ho ABGB.

Pravidlo se neužije v těch případech, existuje-li zvláštní právní úprava: např. § 24 AZ, § 6 odst. 8 DanPor, § 57 NotŘ apod. Je-li informace či rada poskytnuta např. „v souvislosti s výkonem advokacie“, anebo „v souvislosti s výkonem daňového poradenství“, pravidlo v § 2950 se tedy neaplikuje. Nutno připomenout, že povinnost k náhradě újmy je v případě těchto zvláštních předpisů konstruována sice za zavinění (byť judikatura to popírá – srov. NS 25 Cdo 2533/2007), ale k exkulpaci musí být prokázána velmi vysoká míra péče, což tato pravidla činí velmi přísnými. Pokud takový odborník (advokát, daňový poradce…) poskytne informaci či radu bez souvislosti s výkonem své profesní činnosti regulované zvláštním právním předpisem, posoudí se případné nároky poškozeného dle § 2950.

II. Informace (rada) poskytnutá odborníkem

Předpoklady vzniku povinnosti nahradit újmu

První věta stanoví, že činnost odborníka, který někomu radí nebo poskytuje informaci v rámci svého oboru, je posuzována podle přísnějších měřítek. Předpoklady vzniku povinnosti hradit újmu jsou následující:

a) škůdce je odborníkem (ve smyslu § 5 odst. 1),

b) podá neúplnou či nesprávnou informaci nebo škodlivou radu v rámci své odbornosti,

c) činí to za odměnu,

d) vznikne újma,

e) újma je v příčinné souvislosti s poskytnutou informací (radou).

Pokud osoba podle udělené rady nejednala nebo nevzala poskytnutou informaci v potaz, nelze dovodit povinnost k náhradě újmy (chybí kauzalita). Poskytla-li však osoba za radu úplatu, přichází v úvahu užití pravidel o vadném plnění, neboť poskytnutí škodlivé rady či neúplné, resp. nesprávné informace je vadným plněním (§ 1923).

Musíme též rozhodnout, zda se v případě odborníka bere ohled na zavinění, či povinnost nahradit újmu vzniká bez ohledu na zavinění. Dostáváme se zde k obdobnému posouzení jako v případě § 2936 17, 18. Vyjdeme-li z předpokladu, že zvláštní skutková podstata by měla usnadnit poškozenému jeho právní pozici, nabízí se závěr, že se v případě § 2950 jedná o skutkovou podstatu, v níž se nezohledňuje zavinění. V opačném případě by byl § 2950 neživotným, neboť by pro poškozeného bylo jednodušší domáhat se svého nároku podle § 2913. Poškozenému proto v tomto případě postačí, aby prokázal, že došlo k porušení povinnosti podávat úplné a správné informace nebo neškodlivé rady, což mělo za následek vznik újmy. Zavinění se nevyžaduje, zvláštní liberační důvod právní úprava nestanoví. s. 1677

Osoba škůdce

Zkoumání, kdo je odborníkem, se váže na § 5 odst. 1, který stanoví míru péče a znalostí vyžadovanou po odborníkovi; musí odpovídat průměrné péči a znalostem podle jeho povolání nebo stavu (přitom např. na odborného lékaře jsou kladeny vyšší nároky než na praktického lékaře, stejně jako na profesionálního hasiče než na dobrovolného hasiče). Mezi odborníky neřadíme pouze příslušníky určitých povolání, např. lékaře, architekty, makléře apod., ale také jiné profesionály (soudní znalce) či neprofesionály, např. studenta vyššího ročníku právnické fakulty, který pomůže sestavit smlouvu, nebo studenta lékařství, který na ulici pomůže zraněnému. Každý, kdo přebírá určitý odborný úkol, má uvážit, zda na něj stačí. Nezjistí-li si všechny potřebné informace, jde to k jeho tíži. Kdo s takovou osobou přichází do styku, jedná s důvěrou ve schopnosti odborníka, a proto ho právo chrání.

Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2014

Jak to bylo se škodou způsobenou informací nebo radou před účinností § 2950 NOZ? Obdržel jsem řadu škodlivých informací a rad, od notářů, advokátů, soudců, úředních osob, policistů ad. Přišel bych si na slušné peníze. Jak takovouto škodu uplatnit? Zastoupíte mne, pan Zděšený?

Příklad: Advokát si naúčtoval 15.000 Kč za to, že mi sdělil, že můj nárok není oprávněný. Obrátil jsem se na jiného advokáta, ten můj nárok vymohl. Jak uplatnit po prvním advokátovi škodu?

Jednak se výše uvedené ustanovení týká rady za úplatu. Takže si skrtněte úřední osoby, policisty a tak.

Za druhé se nárok na vymáhání škody promlčoval v subjektivní lhůtě dvou let od chvíle, kdy jste se o škodě dozvěděl.

Takže už to v tuto chvíli ve většině případů není možné.

Gratuluji,Tento Váš komentář,obzvláště jeho závěrečná část, nemá chybu.Java

Dražitel vydraží byt a za dlužníka nemá povinnost platit žádné dluhy. Proběhlo u nás a bylo to napsané v přípisu, které společentví poslal soudní exekutor. Protože žádné výjimky pro určité skupiny nemůžou existovat, tady máte důkaz, že dluhy spojené s bydlením nepřechází na nového vlastníka. To je jenom zbožné přání některých členů výborů, bytových družstev rádobysprávců a všech neschopných vymáhat dluhy.

„…nemá povinnost platit žádné dluhy…“

„…“-čko Vy asi nerozumíte česky, že jo. Laskavě si najděte všechny příspěvky od tazatele „Jarčy“, srovnejte si je a pak si je projděte a počtěte. Pokud použijete svůj „§4/1 NOZ“, pak seznáte, že Vaše přesvědčení, že slovy klasíka „dluhy nemají nožičky“ je podle MS Praha, jen nesplnitelný sen.

My tu především diskutujeme o dopadu tohoto usnesení do reality.

Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15

Neboť až do eventuelního jiného meritorního nálezu ústavního soudu, či alespoň do nějakého usnesení protichůdného je toto vysoce pravděpodobný návod, jak budou přechod dluhu rozhodovat soudy.

A je úplně jedno, jaký na to máte pohled Vy, a nebo i exekutor, dokud jej neprosadíte u soudu a to tak, že čím výše u soudu, tím lépe, ideálně tím meritorním nálezem soudu ústavního.