To je prostě smutným faktem, že justice je postižena „kvalitou“ lidí, co v ní jsou (a tím myslím jak soudce, tak advokáty a i jiné).

A dokonce se může stát, že dojde i k tomu, že někde dojde k nelogickému rozsudku, někdo ze zúčastněných nedokáže bránit svá práva a prohraje. Následně ještě ke všemu podá špatně vyargumentovanou ústavní stížnost, která je odmítnuta a máme tu vysoce pravděpodobnou cestu, kudy se bude rozhodování soudů ubírat. A ta skutečně nemusí být vždy správná. (Příklady umím poskytnout).

Ale tak to prostě chodí. proto je to soudní řízení vícestupňové, aby takto nemohl právo pošlapat jeden jedinec.

A na druhou stranu. Já naprosto souhlasím s lake výkladem o Fondu oprav. Protože to je v účetnictví definovaná záležitost s jiným obsahem. Což odpovídá družstevním bytům ve vlastnictví právnické osoby inkasující nájem a ze zisku z nájmu vytvářející fond oprav.

Ale když tady došlo k tomu, že správcovské firmy zaslepené touto praxí pokračovaly v užívání tohoto termínu i u SVJ, místo správného Dlouhodobé zálohy na správu domu a pozemku, tak rozumím i těm soudcům, že tento termín zlegalizovali výkladem práva. Respektive nezlegalizovali, ale umožnili to, že argumentace definicí fondu oprav je nepostačující k vyvázání se z plateb faktických dlouhodobých záloh na správu.

Na nás je, abychom se s tím smířili, protože s takto rozdanými kartami musíme hrát. A není žádná šance, že by třebas toto mohlo být protiústavní, neboť je právem nalézacích soudů, aby vykládaly podústavní normy. A pokud se rozhodnou, že pojem fond oprav je právně odlišný od definice v účetnictví, tak se tak prostě rozhodly.

A ačkoliv mi spousta věcí přijde idiotských, při představě, že jsem soudce a vidím, že takto pitomě termín Fond oprav používají témeř všechna SVJ na okrese, kde soudím (protože všechna SVJ mají jednu ze 2–3 správcovských pitomých firem), tak bych to asi také nevyhodil od soudu jen na základě čistého formalismu.

Jenom bych v životě nenapsal do rozsudku, že fond oprav je masa prostředků na účtu SVJ. A neopomenul bych v rozsudku označit použvání tohoto termínu v této souvislosti za krajně nevhodné. Nicméně s ohledem na to, že každý majitel jednotky rozumově chápal, že je tím myšlena dlouhodobá záloha na správu bych to odsoudil také.

Stejně tak například s přechodem dluhu na nabyvatele. Já soudce chápu, zákonodárce mohl být mnohem přesnější. Ale nestalo se, nebyl. Nicméně já souhlasím s tou myšlenkou, že „připojení“ dluhů k té majetkové hodnotě jednotek a tedy větší bezpečnost pro né úplně právně zdatné, leč ve své většině poctivé vlastníky zbylých jednotek není špatnou myšlenkou. Představte si, že přesně víte, že právní systém funguje natolik nedokonale, že než SVJ něco vysoudí, už není kde brát. Skutečně byste na místě soudců místo posvěcení úmyslu zákonodárce ochránit před tímto ztepali autora zákona, že to měl uvést exaktně přesně. Já nikoliv. Občas prostě je, podle mého názoru, nutné pracovat s materiálem co přichází (myšleno jak lidský, tak kvalita výstupů) a úvahy o jeho pitomosti si ponechat stranou.

Tomu, kdo se soudí se SVJ to žádná práva nesebralo a nesebere.