Příspěvky na správu domu - změna
§ 1180 OZ říká, že nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Nemohu se nějak porovnat se skutečností, že náš výbor prosadil změnu stanov s tím, že vymezil některé společné části domu (přístupy do bytů, kolárny, sušárnu, ad.), u kterých stanovil příspěvek ve výši stanovené usnesením shromáždění. Na shromáždění poté dochází ke schválení této částky a to stejné pro každého vlastníka jednotky, bez ohledu na jeho spoluvlastnický podíl. Lze takovýto způsob odlišného přispívání na správu domu považovat za možnost „nebylo-li určeno jinak“? Stále si myslím, že tím dochází k poškozování vlastníků s menším podílem, oproti zvýhodnění těch s větším podílem. Někde jsem i četl „že lze určit jinak, ale za podmínky, že nedojde k poškození práv vlastníků jednotek“ (mimo rozpor se zákonem..). Tento způsob podle mě poškozuje práva vlastníků jednotek s menším podílem a vnáší zmatek do vlastnických vztahů ve společenství, např. podíly na dluhu apod., navíc si myslím, že část stanov je v rozporu s OZ a tedy neplatná (vymezení prostor na které se příspívá stejně, bez ohledu na podíl). Má prosím někdo zkušenost s tímto tématem? Dík za každé info, Fery Doplňuji tedy o následující informace: Po dobu asi tří let zásadně nesouhlasím se změnou vůči §1180/1 – přispívání na správu domu a pozemku jinak než dle podílů. Během této doby docházelo ke změně stanov, kdy došlo řekl bych až ke zmatečným kombinacím na základě subjektivních pocitů, že někdo opotřebovává společné víc a někdo méně. Po připomínkování návrhu stanov (text mám k dispozici) došlo však ke schválení (v poměrně rušném prostředí) stanov, kde se praví (v původním textu k seznámení nebylo) mimo jiné:„SVJ hospodaří s fin. prostředky poskyt. svými členy na úhradu výdajů spojených se správou domu a pozemku v členění na KAPITOLU Opravy a investice a KAPITOLU Provoz a údržba, …“ dále info o službách.. Do první kapitoly se přispívá dle podílů, do druhé kapitoly za každou jednotku stejně. Z druhé kapitoly by měly být hrazeny opravy v prostorách koláren, kočárkárny, ale je to napsáno tak obecně – např. „zajištění přístupu do bytů a jejich součástí“, že se tam schová téměř vše. Podle mě takovéto stanovy, pokud se změnou způsobu příspěvků nesouhlasí všichni neplatí. Jak tu někdo uvádí systém u SBD, myslím že SBD není SVJ a platí tam trochu odlišná pravidla vycházející z jiného druhu vlastnictví. U SVJ by přeci bylo paradoxem podílet se na správě společného majetku jinak a na dluzích také jinak. Po prostudování našich stanov musím říci, že §1180 je napsán tak krásně a transparentně, že lépe to snad ani nejde. Nekamenujte mě :-) Ještě dodám, že pro mě je hlavní otázkou úvod tohoto paragrafu a to „nebylo-li určeno jinak“ – to znamená v našem případě došlo ke schválení nových stanov s výše uvedenou částí textu, s čímž však nesouhlasili všichni.
Používání vyjmenovaných společných částí domu nezávisí na velikosti jednotky – je logické, že příspěvky na tyto části by měly být jednotné. Podle majetkových podílů je nutné opravovat každopádně zateplení a omítky domu, střecha. Znám SBD, které má několik fondů oprav, do kterých se přispívá tak, jak to chce zavést vaše SVJ.
- Příspěvky na správu domu by měly být transparentní, čím vyšší počet druhů příspěvků, tím větší možnost sporů, chyb a nákladů na sledování
- Není pravda, že požívání vyjmenovaných SČD nezávisí na velikosti jednotky. U větších bytů se předpokládá větší počet obyvatel, kteří větší mírou opotřebovávají SČD. Je pravda, že i v menším bytě může být větší počet lidí než ve větším bytě, ale nebude to většinová situace.
Pro tep a sčd – podle obč. zákona je nejdůležitější vlastnický podíl odvozený od velikosti jednotky. Nikde se tam o počtu osob nehovoří (správa domu a pozemku), např. v § 1194 – „za dluhy SVJ ručí jeho člen v poměru podle velikosti svého podílu na společných částech“. Bylo by přeci nelogické do společného přispívat jinak a o dluhy se pak dělit „tak nějak bratrsky“ jak se dříve říkalo. Aby garsonka přispívala na opravy suterénu stejně jako 4+1 je přeci z principu holý nesmysl. Tady se přeci musí vycházet z vlastnického podílu. Možná že mi někdo napíše proč se vlastně na to ptám. Já jen hledám ještě nějakou oporu nebo vyvrácení mých názorů. Dík.
Před NOZ dle vlastnických podílů na domě. A teď se zamysleme nad používáním kočárkárny nebo sušárny – má to nějakou souvislost s velikostí podílu na domě? Obě místnosti jsme pilně využívali, když jsme měli děti a teď od kočárkárny ani nyní nemáme klíče – po výměně FAB jsme je nedostali a do sušárny chodím jen na shromáždění vlastníků. Proč by na vymalování obou místností neměli všichni vlastníci přispívat stejným dílem? Obě místnosti slouží hlavně a právě těm, co je momentálně potřebují! Mají snad majitelé větších podílů na domě i více dětí?
Vážený pane tep, doba se změnila a nyní, asi to bude znít tvrdě, platí pravidla kapitálu. Čili, pokud vlastním nějakou část čehokoliv společně s někým jiným, podílíme se na správě této věci poměrně dle svého vlastnického podílu. Stejně tak, dojde-li k úpadku či úhradě případného společného dluhu, opět budeme platit dle vlastnického podílu. Ale to jen na okraj, neprávnicky, snad i logicky, i když právo někdy s logikou nehraje. Vaše argumentace o využívání některých prostor je už ale o něčem jiném. To je tak trochu o solidaritě a soužití v domě. Já třeba bojuji s tím, aby vlastníci menších bytů neplatili více na úkor těch vlastníků bytů větších. Já jsem, asi to bude znít blbě, např. vlastník bytu většího, ale z principu s tím nesouhlasím, i když to dělá třeba jen pár stokorun ročně. Může dojít k tomu, že se časem najde někdo, najde si svoji právní cestu a bude se přeúčtovávat zpětně. Potom asi chudák účetní. Vidím ten problém už v tom, že většina vlastníků si dosud ten problém asi neuvědomuje – to že vlastníci menších bytů platí víc než musí. Do stanov je to zakomponováno tak složitě, takže nevěřím tomu, že to každý ví, hlavně že platí, i když ty stanovy by platit neměly, protože já s tímto nikdy nesouhlasil – nebyla 100%shoda. Určitě by se našla cesta ke „spravedlivému“ využívání např. kočárkárny. Např. platby za kočárkohodinu apod. Jenže jak účtovat příjmy? Ale to už je o něčem jiném. Já jsem se tu něco dozvěděl, něco jsem přidal, takže díky za info.
Fery, stále jste svůj problém nevyjasnil! Zkuste napsat jeden jedinný konkrétní případ,který potřebujete vyřešit. Jura.
takže konkrétně a stručně – lze stanovit příspěvky na správu a domu s určením na opravy společých prostor jinak než dle vlastnických podílů? Jinak jsem přidal další informace do původního příspěvku.
To je jiný kafe Fery. Příspěvky na opravy společných prostor lze stanovit jinak pouze a jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Stačí Fery? Jura.
Nebo měl by platit § 1180 – je třeba stanovit platby za společné části jinak. Proč by v našem domě měli platit výtah ti, kteří ho nemohou používat? Proč na lodžie mají přispívat i majitelé těch bytů, které je nemají? Je třeba konečně používat hlavu a NOZ na 100% a kvórum dát ve stanovách do mezí, aby rozumné požadavky šly realizovat. Jínak zůstanete v reálném socialismu i po plyšové revoluci.
Tepe, nepleť jabka s hruškama. Nepleť si pojmy vlastnictví něčeho a užívání něčeho. Uvádíš např. problém výtahu. Výtah je technické zařízení domu, které bez pochyby náleží k jeho společným částem – je ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Na jehož opravě a modernizaci se podílejí všichni vlastníci jednotek podle spoluvlastnických podílů. Užívání výtahu je služba, na jehož provozních nákladech a údržbě se mohou její uživatelé podílet jinak a to podle pravidel shválených ve stanovách SVJ. Pokud se pravidla neschválí, pak podle počtu osob byty v domě užívající dle zákona 67/2013 Sb. Stačí Ti to takto tepe?
Jablka s hruškami já právě nepletu, na rozdíl od jiných, které raději nebudu jmenovat. Výtah je společnou částí domu ve vlastnictví všech vlastníků jednotek, ale byl ve výlučném užívání méně než 75% vlastníků, tudíž jeho provoz dle § 1180 NOZ financují jen jeho výuční uživatelé. Obdobné je to od platnosti NOZ např. u lodžií. Existují domy, kde lodžie nemají všechny byty. Jde sice o společné části domu, ale od platnosti NOZ by správně jejich opravy a modernizace hradit výluční uživatelé lodžií. V některých SVJ se tak děje, v jiných ne, že Juro! Jinde se řešil případ SVJ – dům má tři vchody, ale jen v jednom jezdí výtah, další dva vchody ho nemají. Juro, kdybyste bydlel ve vchodě bez výtahu, jistě byste rád financoval jeho provoz i GO – nebo se pletu?
Právě to je ten rozdíl ve vlastnictví a užívání. Pokud něco vlastním, tak se musím podílet na správě, pokud něco užívám „výlučně“, na rozdíl od ostatních je třeba to definovat např. ve stanovách a to jako výlučné užívání společné věci, přesně podle NOZ, a podle toho věc spravovat. Opět k tomu uvedu příměr z opačného pohledu, kdy se budeme dělit např. o případný dluh SVJ, nikdo se mě nebude ptát, jak jsem používal společné prostory. Vždy budu platit podle mého podílu. Tečka.
Výlučné užívání není nutné definovat ve stanovách – NOZ uvádí, že je-li něco ve stanovách v rozporu s NOZ, tak tato část stanov neplatí a platí NOZ. Co je výlučné užívání pozná každý inteligent na první pohled aniž by musel studovat stanovy. Vykřičník.
pro tep – ne vždy jsou vlastníci jednotek zřejmě inteligenti a tak je třeba si určit prostory které budou ve výlučném užívání konkrétních vlastníků a stanovit si pravidla jejich údržby. Asi si nerozumíme. Pokud ve Vašem domě bydlí pouze inteligenti, nemáte snad zapotřebí ani stanov. Však takřka vše je v občanovi. A co není je snad každému jasné. A ještě dodám, že proč tedy někdo cpe do stanov věci, které jsou v rozporu s občanem? Přes upozorňování vlastníků se nakonec ze stanov stává pasqil. Ono totiž v „nepořádku“ se lépe vládne.
Výlučné užívání prostor se i dříve před NOZ řešilo pronájmem, o tom jsem nepsal. My jsme museli čekat, až začne platit NOZ, aby se do domu pořídil výtah, proti kterému byla téměř čtvrtina vlastníků bytů. Jde o novou společnou část domu ve výlučném užívání provozovatelů výtahu. Obdobně může jít o dům s více vchody bez výtahů, kde si vlastníci v některém z vchodů chtějí pořídit výtah, aniž by na to museli doplácet byty z jiných vchodů, kde se k pořízení výtahu nerozhodli. Anebo jde o dům, kde lodžie jsou společnou částí domu, ale jsou jen u některých bytů. V domě se řešil i případ, kdy si jeden vlastník na vlastní náklad nechal vyměnit okna dva roky před revitalizací domu. V prohlášení vlastníka bylo uvedeno, že vnitřní část okna patří vlastníkovi, vnější okna že jsou společnou částí domu. A teď se vrátím k tomu, oč by mělo všem v domě jít: Aby platby byly férové. Vy jste psal o tom, že by to mělo být podle majetkových podílů. S tím souhlasím, ale musí to platit jen pro společné části domu, které slouží všem v závislosti na ploše místností, podle které jsou majetkové podíly na domě stanoveny. V sousedství je dům, ke kterému je přistavěna garáž. Jde o společnou část domu ve výlučném užívání jediného vlastníka. Náklady za opravy takovéto společné části domu musí hradit jen tento vlastník, aby ve svém vlastním zájmu o tuto část domu pečoval. Proč by střechu garáže měli financovat ostatní vlastníci bytů v domě? Případně když poničí garážová vrata, aby mu na to přispívali i ostatní dle majetkových podílů?
Tak ten výtah, jeho užívání a zejména správu Vám nezávidím. Rozumím Vaší snaze o spravedlivě rozdělené náklady o společný majetek. Já na to ale hledím ještě trochu jinak. Pokud např. ten výtah užívá jen část členů SVJ, neznamená to že ostatní nevlastní z toho výtahu svůj podíl. Pořízení výtahu bylo předpokládám z prostředků všech vlastníků. A tady je ten rozdíl mezi vlastnictvím a užíváním. OZ asi nemůže postihnout veškeré konkrétní případy, takže v některých případech dává SVJ prostor pro upřesnění pravidel. Ať už v prohlášení vlastníka či stanovách, kde jak jsem uváděl mohou být tato pravidla definována. Že to není jednoduché je však už druhá stránka věci. Pěkný den F.
Výtah byl pořízen z vybraných finančních prostředků od 11 vlastníků bytů (ze 16 vlastníků bytů v domě). Výtah vlastní ale všech 16 vlastníků bytů, používá ho jen 12 vlastníků – ten 12. se přidal pár měsíců po roce provozu výtahu, 3 vlastníci byli kategoricky proti vestavbě výtahu – šlo o přehlasované vlastníky, 2 vlastníci dali svolení s vestavbou výtahu před žádostí o stavební povolení). Vestavbou výtahu se nezměnily výše majetkových podílů v domě, takže se neměnilo prohlášení vlastníka na katastru – k tomu by bylo třeba mít souhlas 100% vlastníků. Čipy pro jízdu výtahem mají jen vlastníci – provozovatelé výtahu, proto ho mají ve výlučném užívání a plně financují jeho provoz a skládáme si příspěvky na dražší opravy, až skončí šestiletá záruka na výtah na zvláštním analytickém účtě. .
Fery Díky všem za příspěvky, nyní jen prolétám kolem compu, večer to trochu rozvedu, jak píše Jura. Teď jen dodám, že od právníka jsem se skutečně dozvěděl, že 1214 platí jen pro hlasování mimo shromáždění, na shromáždění všici souhlasit nemusí. Dost dobrý, ale logika asi u právníků nehraje roli.
Právník vám radí nesmysly. Ano, občanský zákoník je v tomto trochu matoucí, ale není absolutně žádný důvod, aby byla stejná záležitost v jednou paragrafu požadována nějakým způsobem a v jiném by se k totožné věci mělo přistupovat jinak. Výši příspěvků je skutečně možné schvalovat většinou hlasů, ale pro změnu způsobu rozložení je nutných 100 %.
Nadpis v právním předpisu není normotvorný. Domnívám se tedy, že není možné, aby se některá hlasování uskutečňovala mimo zasedání 100% a na shromáždění 25,1%. Druhá věta se podle mého názoru vztahuje i na shromáždění, vždyť se jedná o velikost podílů a výši příspěvků!! Na jakou oblast se tento právník specializuje?
Bohužel, byl, možná že ještě je právníkem specializovaným na správu nemovitostí. Dokonce se pod to podepsal a je to založeno v dokumentaci našeho SVJ.
Fery, Váš popis případu, který popisujete, je poněkud nesrozumitelný. Zkuste Váš problém lépe popsat. Z diskuse vidíte, že diskutující ve svých příspěvcích tápou. Jura.
DZ k 89/2012 uvádí: Zvláštní povaha spoluvlastnictví založeného vlastnictvím jednotky se projevuje i v tom, že vlastník jednotky svobodně spravuje, a tedy i na vlastní náklad udržuje a opravuje svůj byt nebo nebytový prostor, zatímco náklady spojené se správou domu a pozemku hradí vlastníci poměrně. Výše jejich příspěvku se určí zpravidla v závislosti na velikosti podílu vlastníka jednotky na společných částech. K jinému určení může dojít tam, kde vzniklo společenství vlastníků, ustanoveními schválenými ve stanovách společenství. Pokud společenství nevzniklo, určí příslušná pravidla prohlášení o rozdělení domu na jednotky nebo smlouva o výstavbě. K modifikaci zejména může a má dojít, pokud je některá ze společných částí vyhrazena k výlučnému užívání jen některému vlastníku jednotky; přitom bude namístě zohlednit i rozsah jeho povinnosti spravovat tuto část na vlastní náklad.
Jenže ono záleží na tom, zda jsme SVJ(2000) nebo SVJ(2012). Na SVJ(2000) neustále bude dopadat i §15/1 ZVB (jen pokud by SVJ dobrovolně zaniklo). U SVJ(2012) pak má/měl každý možnost souhlasit se stanovami, které by samy v sobě bránily schvalovat nikoli 100% všech členů SVJ zcela bagatelní věci. Omezovaly by i ty zásadní, které ve vašem případě mění podíl na správě formou zpoplatňování přístupů do těch kterých společných prostorů společenství.
Ta možnost pro SVJ(2012) byla vždy na začátku, tedy když společenství (SVJ-2012) vzniklo protože v tom místě zákon ukládá, že musí být schváleny 100% spoluvlastníků. Pokud jste se této možnosti svým jiným nezájmem zbavili, pak jste se sami v zájmu „smluvní svobody“ uvrhli do „otroctví“ kde šlechtu tvoří členové výboru a jejich externí dodavatelé (a správce).
Ta možnost pro SVJ(2000) nezaniká, až dokud se SVJ(2000) samo nezanikne. A to ze zákona zaniknout může, ale jen velmi omezeně (třeba výbuchem plynu jako ve Frýdlantu, kdy byl zničen celý dům). Platí tedy neustále, že na správu domu přispíváte podle podílů, a jinak jen pokud byla uzavřena 100% dohoda.
Váš postup může být takový, že se obrátíte na právníka (kterého lze bohužel jen velmi těžko nalézt), kterému skrytou změnu v poměru příspívání nastíníte a prodiskutujete s ním možnosti právního výpadu. Předem upozorňuji, že už to (objasnit jádro pudla právníkovi) bude sysifofská práce – druhá v pořadí (první je právníka nalézt).
Kdo si svá práva nehlídá, ten o ně přichází.
Takže stále mi není úplně jasný rozdíl mezi SVJ 2000 a 2012, nicméně si myslím, že změnit způsob přispívání na správu domu (zejména v tom zahrnuté opravy společných prostor) jinak než dle podílů (tak to běželo po léta od roku 2001) lze jedině se souhlasem všech vlastníků BJ. Nebo se mýlím? Jak tu někdo balancuje mezi výklady o dispozici či kogentnosti ustanovení, určitě dispozitivní pojetí neznamená že si můžeme schválit něco co bude porušovat jiné normy-zákony či ustanovení OZ, zejména např. práva části vlastníků BJ. To bychom si mohli odhlasovat že manželé budou platit jinak, svobodní také jinak a slevu budou mít platiči alimentů. I když např. takový pes by mohl platit také. A bylo by po výboru.
Není pravda, že „Jenže ono záleží na tom, zda jsme SVJ(2000) nebo SVJ(2012). Na SVJ(2000) neustále bude dopadat i §15/1 ZVB (jen pokud by SVJ dobrovolně zaniklo).“ Asi budete překvapen, ale ZoVB byl zrušen. Dělení na SVJ (2000) a SVJ (2012) je nesmyslné. Všechna SVJ se řídí bytovým spoluvlastnictvím uvedeným v NOZ.
Hele trotle, laskavě nahlídni na §3041 NOZ, který tady byl v minulém roce obšírně rozebírán. Já tvrdím a většina těch cí má v hlavě rozum a ne jen mák jako ve tvojí makovici, ví, že SVJ(2000) není osobou podle zákona 89/2012 ale dle 72/1994.
Takže nikdo netvrdí, že všechna SVJ se neřídí NOZ, ale některá SVJ se stále řídí ZVB – zvláště pak pro alikaci změny podílů pro které vyžaduje 100% dohodu.
Chápeš ten rozdíl, jelimane?
SVJ založená podle nového OZ mají jinak definované spoluvlastnictví společných prostor a nikdy nebudou stejná jako ty vzniklé podle 72/1994 Sb. Také ta stará nejsou povinna akceptovat všechna ustanovení NOZ, ale pouze ta která jsou dispozitivní. Jejich výčet tu byl mnohokrát zveřejněn.
1)Jednotky podle starého a nového zákona se liší, ale zde diskutujeme o tom, že SVJ podle starého a nového zákona se neliší. Již je několik judikátů, i ÚS, že je tomu tak. Opakovaně se tu publikují.
2)Nepoužívejte cizí slova, když neznáte jejich obsah. Je rozdíl mezi dispozitivním a kogentním ustanovením.
3)Neexistuje úplný seznam, co je kogentní. Vedou se o tom pouze spory a judikátů je málo. Že tu někdo píše své představy o kogentnosti je irelevantní.
Odlišná dohoda ohledně rozvržení příspěvků na správu domu a pozemku je samozřejmě možná, ale pouze za souhlasu 100 % vlastníků. Tato podmínka je sice zmíněna v paragrafu o korespondenčním hlasování (§ 1214), ale považuji ji za obecně platnou pro jakékoli hlasování o změně rozvržení, protože jinak by docházelo k právě takovému poškozování některých vlastníků, o kterých se zmiňujete.
Poslední komentáře