Příliš vysoké zálohy vůči spotřebě - dá se nějak bránit?
Dobrý den. Chtěl bych se prosím zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s neúměrně vysokými zálohami? Jsme členy SVJ. Platíme zálohy za služby téměř 9 tisíc měsíčně, reálná spotřeba však vychází na polovinu. Takže nám to pak po vyúčtování jednou ročně vrací. Ale upřímně si nechceme takto povinně spořit, nemluvě o situaci, kdy nebudeme mít prostředky na úhradu a ihned z nás budou neplatiči. Existuje nějaký zákon, nebo „něco“, co by jasně definovalo, že zálohy mohou dosahovat například jen určité procento nad reálnou spotřebu? Vždy jsme si dokázali domluvit zálohy dle naší potřeby, dle reálné spotřeby. Ale co jsme se přestěhovali, tak zde to možné zatím není. Předem děkuji za odpověď. Karel
Ještě si dovolím upřesnit můj předešlý dotaz. Omlouvám se, že jsem to neuvedl v první části, ale nebyl jsem si uplně jist, zda mi bude chtít někdo odpovědět tak, aby mi to něco dalo. U nás se jedná hlavně za zálohu tepla a TUV s tím související. Teplárny nám dodávají za nějakou cenu jednotku „GJ“. BOhužel ale teplárna nevlastní celou cestu k nám, mezi námi je ještě „jakýsi“ vlastník potrubí. Potrubí vede od „spoje“ s teplárnou k nám k bytovce. Oni si samozřejmě účtují poplatek, kterým se nám cena navyšuje. Tím máme sice dražší teplo, což je sice taky komplikace (tam by mě zajímalo, jestli lze nějak regulovat maximální možnou výši, kolik by se za to platilo)ale spíše mě trápí právě ta záloha. Jak jsem psal, skvělé bezúročné spoření, ale to nemusí být každému po chuti. A domluva na shromáždění? Trochu problém, v domě jsou jen 3 velké byty. Ostatní též přeplácejí reálnou spotřebu, ale mají poplatky třeba jen 4tis., kde reálná spotřeba je třeba 3,5tis. Kdyby šlo o „pětikilo“, taky bych to neřešil. V závěru je to tak, že nějak nevyvíjí nějakou iniciativu a nespokojenost se zálohami, protože je to tolik netrápí.
Zřejmě se jedná o zálohy služeb, nikoli na opravy a rekonstrukce (tzv. FO). Požádejte výbor, aby bod snížení záloh dal na program shromáždění. Pokud ne požádejte o hlasování o tom, předem lobbujte u sousedů aby se připojili při hlasování o programu.
Pane Karle, pane Steve, pane Kruppe, paní Jana1:
ve všech diskusích se vyskytují přispěvatelé, kterým nejde o pomoc tazatelům, nýbrž o dětinské hledání chybiček a zdánlivých nepřesností ve zveřejněných formulacích. Pracovně jsem před časem tyto diskutéry nazval ZOMBIE.
Za zombie označuji ty diskutéry, kteří neodpovídají tazateli na jeho dotaz, nýbrž na místo toho kritizují a rozpitvávají odpovědi jiných diskutujících, zpravidla bez znalosti věci. Zaměřují se většinou na detaily mimo rámec úvodního dotazu. Pokud se obracejí přímo k tazateli, namísto rady jej kárají a napomínají za chyby v položené otázce.
Důvodem jejich počínání může být frustrace z toho, že nejsou schopni podat odpověď, a proto se zaměřují na destrukci diskuse. To je totiž mnohem jednodušší než formulovat podloženou a relevantní odpověď.
V tomto diskusním vláknu je přesně vidět, kdo normálně odpovídá tazateli a kdo jsou zombie.
Přeji všem příjemný den.
lake
Jsem velmi vděčná za všechny zdejší zombie, že Vás někdo upozorňuje na drobné nepřesnosti.
O zombiích zde bylo celé vlánko, můžete to sem, prosím, zkopírovat?
Zombie
Způsob kalkulace záloh je možno nalézt v těchto předpisech:
Podle § 3 odst. (3) vyhlášky 372/2001 Sb. "zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích."
Vyhláška 372/2001 Sb. je celostátně platným předpisem pro účtování mezi odběratelem a konečným spotřebitelem (kterým je i vlastník jednotky).
Podle výměru Ministerstva financí 01/2010, část I. odd. A pol. 5 odst. 5 (Služby spojené s užíváním nájemního bytu) "výše zálohy na úhradu cen služeb poskytovaných s užíváním bytu se stanoví podle jiného právního předpisu (...) a v ostatních případech dohodou s nájemcem. Nedohodnou-li se, účtuje pronajímatel nájemci měsíční zálohy za jednotlivé druhy služeb jako měsíční podíl z předpokládané roční ceny uplynulého roku, nebo podle posledního zúčtovacího období, nebo z ceny odvozené z předpokládaných cen běžného roku, jestliže některé služby v uplynulém období nebyly placeny nebo poskytovány."
Tato část cenového výměru MF neplatí sice pro účtování v rámci SVJ, nicméně ukazuje co je považováno za přijatelný postup.
Zálohy na služby je možno vybírat pouze ve zdůvodnitelné výši. Pokud zálohy ve vašem SVJ jsou neúměrné, jak píšete, lze mít podezření na neoprávněné nakládání s prostředky vlastníků: vytváří se permanentní finanční "polštář", ze kterého lze nekontrolovatelně čerpat. Začněte tím, že doporučeným dopisem (do vlastních rukou) požádáte o snížení záloh a navrhnete rozumnou výši kolem 10% nákladů předchozího roku. Odmítnutí by muselo být ze strany výboru doprovázeno podrobnou kalkulací, dokládající oprávněnost výše zálohových plateb.
lake
Pane Kruppe,
zálohy jsou splatné měsíčně a stanoví se proto měsíční částkou. Záloha 10% nákladů předchozího roku (měsíčně) bude za rok znamenat 120% nákladů předchozího roku.
Vašich 110% je jistě též možné.
lake
Měsíční záloha je obvykle jednou dvanáctinou z celkových očekávaných nákladů, pokud platební kalendář úhrad dodavateli služeb není s touto výši v rozporu. Výši záloh stanoví vlastník úměrně podle dvou minulých zúčtovacích obdobích tak, aby v průměru zálohové platby kryly nejen celkové očekávané náklady za zúčtovací období, ale současně nepřesahovali 10 až 15 % navýšení oproti skutečnosti předchozího období.
Jirkoš napsal: „Vyjádření, že „zálohy jsou splatné měsíčné“ je naprostá lež. Když už tak se vyjadřujte přesně tak jak to doporučujete všem ostatním.“
Pane Jirkoši, na Váš hrubě a infantilně formulovaný příspěvek jsem původně nechtěl ani reagovat, ale rozmyslel jsem se. Píšete, aniž jste si přečetl úvodní dotaz, který v každé diskusi určuje její směr a obsah. Tazatel jasně napsal v úvodním příspěvku, že platí zálohy měsíčně. Na tento dotaz jsem mu odpovídal. Ostatně i vy sám platíte zálohy měsíčně. Váš blábol tedy beru tak, jak je: hovořil zombie. Zato Váš příspěvek „Příliš vysoké zálohy 5“ nemá chybu.
lake
Peskovat úplně zbytečně? Proč? V 99,9% má lake pravdu. Prostě měsíční zálohy jsou nejběžnější a tak nějak normální. A výše záloh se má odsouhlasovat shromážděním, s ohledem na budoucí výdaje, včetně nutné „vaty“.
Milá paní Jano zatím jediný kdo tady blbne jste Vy. Co kdyby to shromáždění neodsouhlasilo žádné zálohy kdo to zaplatí ? A tou vatou jste myslela co ? Zateplení ? Není lepší použít polystyren ?
Kdo chce psa bít........Asi mám štěstí, že v našem SVJ jsou rozumní členové. My máme možnost si určit sami výši záloh. Když má někdo velký nedoplatek a nelíbí se mu to, tak si zálohu navýší. Jednou ročně si to odsouhlasíme a je hotovo, ke spokojenosti všech. A „vata“ – bylo myšleno: rezerva. Divím se, že jste to nepochopil, pane Honzoo.
„Když má někdo velký nedoplatek a nelíbí se mu to, tak si zálohu navýší.“
A když má někdo velký nedoplatek a líbí se mu to, tak si zálohu nenavýší (nebo ještě sníží) a nadále je úvěrován prostředky ostatních.
Manuela
Tak si nechá zálohu nízkou. Naštěstí nejedeme „nadoraz“. A dodám: V našem SVJ se takový ťunťa nevyskytuje.
„výše záloh se má odsouhlasovat shromážděním“
Pokud jde o zálohy na služby, pak tohle odnikud neplyne.
Manuela
„zálohy jsou splatné měsíčně“
Toto odnikud neplyne. Zálohy mohou být stanoveny týdenně, kvartálně, pololetně, vůbec.
Manuela
Zálohy ve výši 120 % předchozího roku jsou jednoznačně nepřiměřené (není-li nějaký důvod pro růst spotřeby) a je třeba takový požadavek odmítnout.
Zálohy neslouží a nemohou sloužit ani ke kolektivnímu spoření, ani ke krytí plateb neplatičů.
Manuela
Manuela napsala: „Zálohy neslouží a nemohou sloužit ani ke kolektivnímu spoření, ani ke krytí plateb neplatičů.“
V tom případě prosím váženou paní Manuelu o odborné sdělení, co slouží ke krytí plateb neplatičů.
Stále čekám na odpověď, z čeho tedy SVJ kryje náklady neplatičů.
Konkrétní případ – neplatič dluží již částku ve výši kompletního půlročního předpisu celého SVJ. Žaloba se táhne roky kvůli zavalení soudů a obstrukcím neplatiče. Z čeho by mělo takovéto SVJ hradit faktury dodavatelů, když ne ze zvýšených předpisů (a zde i nevyplacených přeplatků) ostatních vlastníků?
Nejsem sice Manuela, ale zkusím odpovědět.
Zákon neřeší (pokud vím) , kde má vzít SVJ peníze na služby. Stejně jako neřeší, kde má vzít majitel rodinného domku na zaplacení služeb.
Každé SVJ si toto musí vyřešit samo. Ono totiž hodně záleží na lidech. Pokud bude neplatiči jasné, že dluh později uhradí i s náklady na vymáhání a s úroky, pak udělá vše proto, aby takový dluh neměl a SVJ už takové problémy nemusí řešit.
Platit vyšší zálohy může být dohoda, ale ne povinnost.
Řešení nedoplatků na služby se zde už opakovaně řešilo. Východiskem je, že zálohy na služby jsou zúčtovatelné a jsou určeny na úhradu služeb toho kterého vlastníka. Na nic jiného je nelze použít, tj. zejémna z nich nelze hradit služby jiných vlastníků, byť by měli nedoplatky.
Jak z toho ven? Jednou z možností je přerušit dodávku těch služeb, kde je to technicky proveditelné. Tady je třeba už při plánování stoupaček apod. na tuto eventualitu pomýšlet.
Další možnosti zde již byly popsány, od mírných až po § 14 ZoVB.
Manuela
- „Východiskem je, že zálohy na služby jsou zúčtovatelné a jsou určeny na úhradu služeb toho kterého vlastníka.“
To je snad samozřejmé, že zálohy vlastníka se zúčtovávají proti jeho nákladům a žádným jiným.
- „Na nic jiného je nelze použít, tj. zejémna z nich nelze hradit služby jiných vlastníků, byť by měli nedoplatky.“
Zde by mě zajímalo technické (reálné) provedení. Zaprvé dodavatelé fakturují měsíčně nebo kvartálně za celý dům a není tedy možno určit, v jakém podílu jsou ve faktuře zahrnuty náklady neplatiče (dělat měsíčně odečty?). Zadruhé Vy tedy navrhujete zaplatit fakturu dodavateli pouze částečně za platící vlastníky? A očekáváte, že zbytek si bude dodavatel vymáhat proti neplatiči a ne proti SVJ?
- „Jednou z možností je přerušit dodávku těch služeb, kde je to technicky proveditelné.“
Technicky proveditelné to není, jde o průchozí stoupačky.
- „Tady je třeba už při plánování stoupaček apod. na tuto eventualitu pomýšlet.“
Jste to měla našemu socialistickému státu poradit v roce 1973.
- „Další možnosti zde již byly popsány, od mírných až po § 14 ZoVB.“
Jak již jsem psala, soud se už táhne roky.
Dále bych chtěla podotknout, že veškeré prostředky uložené na účtě SVJ jsou krátkodobými nebo dlouhodobými zálohami od vlastníků; SVJ vlastní prostředky nemá. Z tohoto titulu je jasné, že pokud existuje neplatič a jsou hrazeny faktury dodavatelů v plné výši (a jinak to nejde, neboť by bylo v průseru SVJ a ne neplatič), jsou tyto faktury hrazeny ze záloh ostatních vlastníků.
Takže v účetní a evidenční rovině narůstají řádně platícím vlastníkům přeplatky a neplatiči nedoplatky; ve faktické rovině ale SVJ (potažmo platící vlastníci) stojí před rozhodnutím, zda hradit vyšší zálohy a dočasně si nevyplácet přeplatky, nebo se sami stát neplatiči vůči dodavatelům. Většinou vítězí první možnost s tím, že se vše zpětně vyrovná po rozhodnutí soudu a vysněném exekučním prodeji bytu normálnímu (zálohy hradícímu) vlastníkovi.
Ještě drobnost: Vámi navrhované placení nedoplatků neplatičů ze záloh složených ostatními vlastníky může fungovat pouze v případě, že
- předepsané zálohy budou vyšší než je skutečná spotřeba,
- přeplatky budou vraceny se zpožděním. Tohle je asi další rozšířený nešvar (vedle předepisování záloh vyšších než je skutečná spotřeba).
Manuela
Ještě drobnost – mnou navrhované placení nedoplatků neplatičů ze záloh složených ostatními vlastníky funguje absolutně vždycky, jen je otázkou, jestli na úkor krátokodobých záloh na služby nebo dlouhodobých záloh na správu, opravy a údržbu. Společenství nic jiného na svém účtě nemá.
Předepsané zálohy na služby jsou u nás vždy o cca 10% větší než spotřeba předchozího roku, a to nad úroveň zdražení ohlášeného dodavateli služeb. Každý člen našeho SVJ chápe, že ho SVJ nebude bezúročně úvěrovat, a navíc je každému příjemnější přeplatek (vyplácíme před dovolenými) než nedoplatek.
V SVJ, které má neplatiče z mnou uváděného příkladu, si odsouhlasili vracení přeplatků se zpožděním hlavně proto, že na účtě SVJ fyzicky není dostatek prostředků na jejich vyplacení, respektive při vyplacení přeplatků by nemohli hradit dodavatelům. Takže výplatu přeplatků odložili (podle mě rozumně) na dobu po ukončení soudního sporu a úspěšné exekuci bytu dlužníka. Tady bych to nepovažovala za nešvar, spíše za jediné možné řešení.
„mnou navrhované placení nedoplatků neplatičů ze záloh složených ostatními vlastníky funguje absolutně vždycky“
„každému [je] příjemnější přeplatek“
To jsou přepodklady Vaší úvahy, které mohou, ale nemusí být splněny (bez ohledu na to, že uvádíte „absolutně vždycky“).
Manuela
Tak znovu. SVJ nemá vlastní majetek ani finanční prostředky; peníze na účtě se skládají z krátkodobých záloh na služby a dlouhodobých na správu, opravy a údržbu. Když z nich zaplatíte fakturu, pak ji platíte ze záloh složených ostatními vlastníky (neplatič zálohy neskládá). To není úvaha, to je fakt a platí absolutně vždycky. Jinak mi uveďte, z čeho se podle Vás náklady neplatiče (jeho podíl na nákladech v dodavatelských fakturách) skutečně hradí. Bez toho je Vaše odpověď nanic.
Když čtete odstavec, ve kterém je uvedeno „u nás“ a „každý člen našeho SVJ“, pak závěry ve větě platí pro naše SVJ a naše členy. Nikdy jsem netvrdila, že spojení „každému příjemnější přeplatek“ platí absolutně vždycky; u nás tak tomu prostě je a o tom byl uvedený odstavec.
„Jinak mi uveďte, z čeho se podle Vás náklady neplatiče (jeho podíl na nákladech v dodavatelských fakturách) skutečně hradí“
Píšete o Vašem společenství, přitom se ptáte na něco, co víte nejlépe sama:
- Třeba si to může odpracovat,
- třeba z prostředků strýce Vika,
- určitě spolu vymyslíme řadu možností,
které ale zrovna u Vás nemusí platit.
Manuela
Vidím, že pro některé jedince zde budu muset každý odstavec uvádět slovem „obecně“, „u nás“, „u Vás“ a „vedle v domě“. Takže:
Obecně – z čeho se podle Vás náklady neplatiče (jeho podíl na nákladech v dodavatelských fakturách) skutečně hradí?
U Vás – z čeho náklady neplatiče (jeho podíl na nákladech v dodavatelských fakturách) hradíte ve Vašem SVJ? Pokud tedy k této informaci máte přístup, že.
Na první větu jste odpovídat neměla, ta již podle tečky na konci byla větou oznamovací. Otázky byly ty, co mají na konci otazník. Na ty se v diskuzi odpovídá a na ty se čeká odpověď od Vás. Pokud odpověď neznáte, je vcelku přijatelné to sdělit a dále nerozmazávat.
Ono se Vám těžko radí bez znalosti podrobností, např.:
- kolik činí nedoplatky,
- kolik metrů je stoupačka od společných částí domu.
Pokud je a) větší než malé a b) menší než velké, může se vyplatit zřídit dodatečně ventil ve společných prostorách.
Manuela
- Nedoplatky činí výrazně přes 100.000 Kč.
- Stoupačka je od společných částí domu cca 2 metry. Přemostění by však vyšlo minimálně na 20.000 Kč, na které by se (nad rámec záloh) museli složit již tak dost zatížení řádně hradící vlastníci. Navíc by se hopsalo přes trubky na chodbě. Tudy cesta nevede.
„Přemostění by však vyšlo minimálně na 20.000 Kč, na které by se … museli složit … řádně hradící vlastníci.“
Přesně tak. Přesto se to může vyplatit, protože
- soudní poplatek,
- odměna advokátovi,
- znalečné,
- odměna exekutorovi,
- skutečné výdaje
v součtu velmi snadno přesáhnou částku 20.000 Kč.
Manuela
Ne, vyplatit se to nemůže, protože náklady na média protékající stoupačkami jsou pouze částí celkového dluhu neplatiče (i kdyby mu odpojili vodu a topení, dluží dále minimálně do DZOÚ mnohem víc a za další neodstřihnutelné služby). Takže soudu se stejně nemůžou vyhnout. Protože však neplatič téměř jistě prohraje, bude jim platit všechny Vámi vyjmenované náklady (soudní poplatek, odměnu advokátovi, znalečné, odměnu exekutorovi i skutečné výdaje) plus svůj dluh. Navíc, v okamžiku uhrazení dluhu z exekuce by celé přemostění bylo na nic a mohlo by se vyhodit, neboť nový (řádně hradící vlastník) bude chtít vodu i teplo. Takže by vznikly další náklady na odtranění trubek a uvedení do původního stavu.
„nový (řádně hradící vlastník) bude chtít vodu i teplo. Takže by vznikly další náklady na odtranění trubek a uvedení do původního stavu.“
Při vhodném technickém řešení by náklady byly pouze jednorázové.
Manuela
„Žaloba se táhne roky kvůli zavalení soudů a obstrukcím neplatiče.“
To je Vaše zkušenost, nebo jste to slyšela v radiu?
Jeroným
Píšu konkrétní případ, tj. z osobní zkušenosti. Žaloba podána na podzim 2007, spor stále běží, bez dohledného výsledku. Neplatič podává námitky nepříslušnosti soudu, podjatosti soudu, zmatečnosti řízení, zmanipulování důkazů apod. Buďte rád, že jste to nezažil. Rádio neposlouchám a nepodložené argumenty nepoužívám.
Manuela napsala: "Zálohy ve výši 120 % předchozího roku jsou jednoznačně nepřiměřené (není-li nějaký důvod pro růst spotřeby) a je třeba takový požadavek odmítnout."
------------------------------------------
Inflace:
Meziroční míra inflace (2008) byla 6.3%. Pro rok 2009 pouze 1%, ale kdo si je jistý trendem vývoje ekonomiky v tomto státě?
Energie:
Za 8 let (2001 - 2009) vzrostla pro konečné spotřebitele průměrná cena tepelné energie vyrobené z uhlí o 139,42 Kč/GJ, tj. o cca 47 %, v témže období se zvýšila cena tepelné energie vyrobené z ostatních paliv o 237,46 Kč/GJ, tj. o cca 69 %.
Pouze za rok 2008 byl meziroční nárůst ceny tepelné energie vyrobené z uhlí 43,03 Kč/GJ, tj. 11,66 %, v případě tepelné energie z ostatních paliv činilo navýšení 71,74 Kč/GJ, tj. 15,47%.
(...)
Hodnoty zjištěné z regulačních výkazů jednoznačně ukazují neustálý nárůst ceny tepelné energie v období let 2001 až 2008. I nadále lze očekávat, že růst ceny tepelné energie bude pokračovat i v dalším období, a to nejen vlivem nárůstu cen vstupů (především paliv), ale i trvalým poklesem odběrů tepelné energie vlivem energetických úspor na straně odběratele (zateplení objektů, osazení regulační techniky aj.).
(...)
Cena tepelné energie ze systémů CZT v roce 2008 výrazně narostla z důvodu zvýšení cen paliv, zavedení ekologické daně a zvýšení sazby DPH. Výše ceny tepelné energie je hlavní příčinou odpojování odběratelů od CZT a přechod na individuální vytápění, což zhoršuje účinnost a hospodárnost provozu stávajících CZT, vede to k dalšímu zvýšení ceny tepelné energie (...).
[ Jan Blažíček .Vyhodnocení cen tepelné energie k roku 2008 (online) . www.tzb-info.cz (2009) . ]
Voda
Cena vody v Olomouckém kraji vzroste v roce 2010 o 6 %. (...)
Ve východních Čechách, kde působí společnost Vodovody a kanalizace Hradec Králové, narostla cena vody v roce 2010 o 3,6 %.
Cena nakupované vody vzrostla o 14 %, náklady na nákup surovin a materiálu stouply o více než o 8 %," uvedl ředitel Ostravských vodáren a kanalizací (...).
Zdražení vody v roce 2010 schválila také Severočeská vodárenská společnost. (...) Oproti ceně vody v roce 2009 se jedná o nárůst o 7,5 %.
lake
Děkuji za doplnění. Vámi uváděná čísla jsou hluboko pod 20% ročním nárůstem a potvrzují tak, že 20% navýšení záloh oproti skutečnosti není opodstatněné (neexistuje-li nějaký jiný důvod).
Manuela
Poslední komentáře