Přechod vlastnického práva
Kdysi jsme tu řešili, jak to je při zdědění bytu, kdy mi bylo zasláno dvoje vyúčtování, jedno na manželé a druhé na mne jako dědičce. ASPI k tomu uvádí:
§ 1108 [Jiné nabytí vlastnického práva] Ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí vlastnického práva jinak než převodem. Související ustanovení: § 1106, 1107 Z literatury: Pelikánová, I. Problém převodu a přechodu práv. Právní rozhledy, 2001, č. 4; Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019; Sedláček, J., Rouček, F. a kol. Komentář k čsl. obecnému občanskému zákoníku a občanské právo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl II. Praha 1935, reprint Wolters Kluwer 2008; Špoková, E. Přechod práv jinak než děděním. Ad Notam, 2001, č. 5–6; Špoková, E. Přechod práv jinak než děděním. Ad Notam, 2002, č. 2; Tégl, P. Některé teoretické problémy nabývání od neoprávněného. Právní rozhledy, 2009, č. 10; Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 Ustanovení § 1108 předvídá aplikaci § 1106 a 1107 i na jiné způsoby derivativního nabytí vlastnického práva než převodem, tedy i přechodem. K přechodu práva dochází v obecné rovině tehdy, nabývá-li nabyvatel právo bez projevu vůle původního vlastníka, tedy na základě jiné právní skutečnosti (k rozlišení převodu a přechodu srov. Pelikánová 2001). Přechodem dochází k nabytí vlastnického práva na základě zákona (například děděním, přechod práv vyplývajících z nájmu bytu) nebo rozhodnutí státního orgánu (§ 1113). Zákon používá pojem „jinak než převodem“, avšak není jasné, zda má na mysli mimo derivativních způsobů nabytí i způsoby originárního nabytí (například vydržení). Pokud jde o aplikovatelnost § 1106, zde zvláštní potíže nenastávají. U všech způsobů nabytí se nabývá vlastnické právo v plném rozsahu, tj. všechna práva a povinnosti k němu se vztahující (§ 1106). To je důsledkem jednotnosti vlastnického práva.
Netýká se nijak vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu.
Justitianus
Justine zas si vedle. Týká se tohoto, zda bude vystaveno jedno vyúčtování na již neexistující manžele a druhé na vdovu, nebo jen jedno na vdovu. Odpověď najdeš v textu z ASPI. Až zmoudříš, pochopíš.
Žvanivá hlupačko, co jste napsala nemá se službami nic společného.
Nový příjemce služeb nevešel do práv ani povinností předchozího přijemce služeb. Neuplatní se ani speciální ustanovení o přechodu dluhů 2012/89/§1086/2, protože nešlo o převod vlastnického práva k jednotce. Úmrtím jednoho z manželů a následnou změnou vlastníka jednotky (na základě rozhodnutí o vypořádání dědictví) nepochybně došlo ke změně příjemce služeb. Z toho je třeba vyjít.
Zálohy, které uhradili oba manželé poskytovateli služeb, byly jejich společnou pohledávkou, která se stala součástí dědictví a měla být vypořádána s dědicem. Naopak ty zálohy, které uhradil nový vlastník jednotky (Vy), se nikdy součástí dědictví nestaly a bylo nutné je vyúčtovat a vypořádat samostatně přímo s plátcem těchto záloh.
- Není možné vyčítat poskytovateli služeb, že postupoval podle zákona: Při změně příjemce služeb rozdělil náklady na dvě části a vyúčtoval samostatně oběma příjemcům služeb – jak prvnímu, tak i druhému.
- Vy jako druhý příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období nemáte žádnou páku k tomu, abyste poskytovatele služeb (SVJ) přinutila sloučit Vaše vyúčtování s vyúčtováním prvního příjemce služeb. O tom jste se přece už přesvědčila, že ?
- Můžete s tím nesouhlasit, můžete se vztekat, válet se po zemi, ale to je asi tak vše, co můžete.
Opakuji, že to co jste uvedla v úvodním příspěvku je sice hezké, ale nijak se to netýká vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu.
Justitianus
Justin zas fantazíruje, zálohy měly být řešeny v dědictví:-) Už nejen soudci rozhodují blbě, ale i notáři :-)
Souhlasím, že § 1086 na to nedopadá, nedošlo k PŘEVODU, ALE K PŘECHODU PRÁV A POVINNOSTI S BYTEM SPOJENÝCH podle § 1106: Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená!!!
To, že jsem nabyla oba byty a práva a povinnosti s bytem spojené, je SVJ známo!!! Proto mi chce uhradit přeplatek a zároveň požaduje uhradit nedoplatek. Mělo to být uvedeno v jenom vyúčtování.
Justine i u bytu co pronajímám se vyúčtování dělá na MAJITELE, nikoliv na nájemce.
Justine zkus používat mozek. Pokud by na mne práva a povinnosti s byty nepřešly, manželství neexistuje, kdo by hradil nedoplatky za manžele, komu by byly přeplatky za manžele vyplaceny?
Já nebudu nutit poskytovatele, aby vystavil jedno vyúčtování na byt, na to určitě nemám páku. Já jsem poslala reklamaci k chybně vyčísleným nedoplatkům a žádost o nahlížení do podkladů pro vyúčtování dne 5.a 7.4.2024, protože došlo k mnoha pochybením ve čtyřech vyúčtováních, která ovlivňují konečné platby. Chybná vyúčtování nemohou vyvolat splatnost. Téměř po dvou měsících napsal předseda, že moje reklamace není uznaná, o nahlížení se ani nezmínil. Zaspal, bude na něm, aby soudně vymáhal nedoplatky. Soud vždy zkoumá, zda bylo vyúčtování provedeno řádně, takže budou zároveň řešit kolik mělo být provedeno rozúčtování a vyúčtování. Je to na soudcích, ne na mne.
Mimo jiné korekce u bytů byla předsedou ve smlouvě s poskytovatelem uvedena 9,27 %, ZS a SS v rozporu s vyhláškou. Účetní dělala vyúčtování tak, že počítala rozdíl mezi předepsanými zálohami a spotřebou, místo uhrazenými zálohami. Vydávala se za správce domu a požádala ISTU, aby provedli na základě její žádosti dvoje rozúčtování na byt. To mohl udělat pouze výbor, který zajišťuje vyúčtování. Účetní rozhodla, že u mého bytu budou zálohy na společnou elektřinu uváděny o 100 % vyšší než u všech ostatních v domě. Tyto zálohy mohou být předepisovány jen na základě zákona nebo na základě rozhodnutí shromáždění. Neakceptovala jsem její předpis, platila jsem zálohy pro jednu osobu. Když udělala vyúčtování dle předpisu záloh a nákladů služeb, nemohla dojít ke správné výši nedoplatku. Účetní, která zaokrouhluje 0,95 Kč dolů, 0,45 nahoru. Účetní, která si dovolila jiné obchodní firmě zaslat moje čísla vodoměrů a k tomu přiřadit smyšlená čísla spotřeby a zaslala mi to s hlavičkou této cizí firmy. Stav vodoměru k 1.1.2023 uveden 8 276 m3, ke 30.12.2023 stav uveden 12 085 m3. Spotřeba za rok 11 702 m3. Asi mám špatnou kalkulačku, mě to nevychází ani když se na hlavu stavím :-))))))
- Vložil neználek vyúčtování: „Justin zas fantazíruje … nedošlo k PŘEVODU, ALE K PŘECHODU PRÁV A POVINNOSTI S BYTEM SPOJENÝCH podle § 1106: Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená!!!“
Právní analfabetko, jste směšně popletena. Opět tvrdohlavě fantazírujete o ustanovení § 1106, i když už jsem zde napsal, že je pro služby nepoužitelné.
Podle § 1106 platí, že kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. Mezi tato věcná práva právní teorie řadí:
- vlastnické právo (ius proprietas), spadá sem i spoluvlastnictví a společné jmění manželů
- držba (possesio)
- věcná práva k cizí věci (iura in re aliena), sem patří:
- právo stavby
- věcná břemena
- zástavní právo
- zadržovací právo
- předkupní právo
Služby však nejsou nijak spojené s vlastnickým právem, a už vůbec ne s vlastnictvím bytu.
Poskytování a příjem služeb je běžný obligační (závazkový) vztah mezi osobami (poskytovatelem služeb a příjemcem služeb). Závazek příjemce služeb (odebírat služby a hradit za ně) se vztahuje samostatně na každého, kdo byl příjemcem služeb, bez ohledu na to zda jím byl po celé zúčtovací období, nebo jen po část tohoto období. Stejně je tomu u odvozeného práva příjemce služeb na vyúčtování a vypořádání (pouze jeho) přeplatků a nedoplatků.
Příjemce služeb č.1 (oba manželé společně) přestal existovat v průběhu zúčtovacího období. Od následujícího dne byly služby nově poskytovány odlišnému příjemci služeb (příjemce č.2). Proto SVJ plnilo zákonnou povinnost vypracovat a doručit dvě vyúčtování pro jeden byt. Při tom bylo bezvýznamné, že příjemce služeb č.2 později vstoupil (vypořádánim dědictví) do práv a povinností příjemce služeb č.1.
Podle § 1701 platí, že dluhy zůstavitele přecházejí na dědice. V tomto případě ovšem nešlo o dluhy zůstavitele, ale o dluhy příjemce služeb č. 1 (ten se skládal ze dvou fyzických osob). K tomu, aby na dědice mohly přejít závazky a pohledávky zůstavitele, bylo v první řadě nezbytné vyčíslit jejich výši, to jest vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby poskytnuté příjemci služeb č.1.
Zcela odlišný osud mají závazky a pohledávky mezi SVJ a příjemcem služby č.2. Jejich vyúčtování má odlišného adresáta a týká se jiné části zúčtovacího období.
Justitianus
Omlouvám se, mělo být uvedeno: … ve smlouvě s FIRMOU, KTERÁ ZAJIŠŤUJE ROZÚČTOVÁNÍ..... Myslím, že už jsem to dořešila, není třeba ztrácet čas další debatou s Justinem.
Dám vám jednu radu pro každý hnusný den: POKUD NEVÍTE ZA CO BÝT ZROVNA VDĚČNÍ, NAHMATEJTE SI PULS :-))))
Jistě Justine, je to stejné jako tvoje tvrzení, že u balkon a lodžie vlastníme prázdný vzduch, soudci jsou blbci, oni si dovolí rozhodovat jinak než Justin. Tu tvojí písničku už tady známe, nedokážeš přiznat chybu, žvanivý hlupáku. Já nevím, proč chlapi nemohou přijmout, že nemají pravdu, když je už nezajímá sex, tak chtějí vynikat alespoň ve svých bludech :-)
Okamžikem smrti zůstavitele vstupuje dědic do všech práv a povinností zůstavitele, která nezanikla jeho smrtí!!!! Tedy i zálohy na služby. On nebyl příjemce i manžel, já též, představ si to Justine, neměli by vyúčtování udělat zvlášť pro manžela? Já bych mu to vložila … Už dost, tady nežertuji, je to už rok, co mi chybí.
Neni problem zakon napsat srozumitelne bez ruznych vykladu, ale je problem ze to zivi hromadu lidi.
Proto moudry soudce po vzoru ruznych vyrobcu si snazi zajist dlouhodobe praci a take svoji vaznost uradu.
Ale ono je to v tomto případě naprosto srozumitelné: § 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
- „Ale ono je to v tomto případě naprosto srozumitelné: § 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.“
Však o to právě jde, vy rozumbrado: Vztah poskytovatele služby a příjemce služby nepatří mezi „práva a povinnosti s věcí spojená“.
- Nebo se snad domníváte, že SVJ jako poskytovatel služby má k Vašemu bytu nějaká věcná práva či povinnosti? Napište nám o tom něco. Bavím se nesmírně.
- Domníváte se snad, že Váš nájemce či podnájemce (který je nepochybně příjemcem služby) má k vašemu bytu nějaká věcná práva? Pište, pište, vymýšlejte, zdůvodňujte, fantazírujte.
Žerty stranou: Věcnými právy spojenými s nemovitou věcí jsou a) právo stavby, b) služebnosti, c) reálná břemena, d) zástavní právo, e) předkupní právo jako právo věcné, f) výhrada zpětné koupě, g) výhrada zpětného prodeje, h) zadržovací právo.
Právo přijímat službu a povinnost poskytovat službu je typickým závazkovým právem. Mohlo by se jednat o věcné právo, ovšem jedině pokud by taková služebnost byla zápsána do katastru nemovitostí. K tomu viz 2012/89/§1262/1. To je ovšemže nemožný postup, protože služebnost nelze zapsat: neexistuje totiž zatížená nemovitost, která by měla být poskytovatelem nějaké služby.
Justitianus
Pro rozumbrada. Místo domu si dejte slovo byt a vaše rady jsou v xxx. SVJ by muselo udělat jedno vyúčtování pouze na polovinu nemovitosti, protože u poloviny bytové jednotky se vlastník neměnil.
https://rozvodove-papiry.cz/…man%C5%BEela
V případě smrti jednoho z manželů SJM, tedy společné jmění manželů, zaniká. V případě, že zemřelý manžel neměl sepsanou závěť, zpravidla nejdříve dochází k vypořádání SJM. Majetek, tedy ve Vašem případě dům, se rozdělí na polovinu. Polovina nemovitosti připadne manželovi a druhá polovina je předmětem dědického řízení.
Paragraf je uplne jasny, presto je v uvodu napsano kolik vehlasnych osob se k tomu to vyjadrovalo a nakonec i vydali placene brozury… a stejne je to malo.
Parlament je na koksu, jeho vyznacny dodavatel je zavreny za jinou trestnou cinnost, uklizecka, zena v domacnosti, ucitel zs, prodejce mobilu proste tento stav nezachrani.
Spravne by se mel novy predpis delat az po usneseni o dedictvi. Ve vetsine pripadu to na dedickou dan nema vliv.
Ve finale placene penize za bytovou jednotku zustanou stejne, ale rozuctovatel muze fakturovat o polozku na vic, a o to tu prece jde.
- Hubert: „Spravne by se mel novy predpis delat az po usneseni o dedictvi.“
Huberte, Vy vůbec nechápete jaký byl právní stav. Vaše rada je nesprávná hned dvakrát. Nejde totiž o případ smrti vlastníka jednotky == smrti příjemce služeb.
Pokud by byl nastal takovýto stav (který ovšem v tomto případě nenastal !!!), pak poskytovatel služeb by jednal jinak. Obracel by se po smrti příjemce služeb buď na správce pozůstalosti (pokud byl soudem určen), nebo na všechny dědice (což jsou osoby, které by mohly dědit jak ze zákona, tak i ze závěti). Jak předpisy záloh, tak i vyúčtování služeb by tedy SVJ zasílalo buď správci pozůstalosti, nebo dědicům, a to až do doby skončení dědického řízení.
Takový stav však nenastal, a to je druhý důvod, proč Vaše domněnka je nesprávná.
Podle 2013/67/§2/1/b/2 totiž platí, že pro účely tohoto zákona je příjemcem služby vlastník jednotky podle zákona upravujícího bytové spoluvlastnictví. V tomto případě byly vlastníkem jednotky dvě osoby. Tedy i příjemcem služeb byly dvě osoby. Zemřela pouze jedna polovina příjemce služeb, a tím stávající příjemce služeb nepochybně zanikl. Nastala situace, kterou nepředvídá žádný právní předpis, ani ji neřeší žádný judikát vyšších soudů.
SVJ se nenechalo zatáhnout do nejasného závazkového právního vztahu, ve kterém nebylo možné jednoznačně určit druhou stranu. SVJ se totiž nadále nemohlo obracet ani na zbylou polovinu příjemce služeb, ani na správce pozůstalosti po polovině příjemce služeb, ani na dědice jmění poloviny příjemce služeb.
SVJ správně rozpoznalo, že nepochybně došlo ke změně příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období a zachovalo se podle toho: provedlo dvojí vyúčtování služeb pro oba příjemce. Podotýkám: v souladu se zákonem a prováděcí vyhláškou.
Justitianus
Poslední komentáře