Žvanivá hlupačko, co jste napsala nemá se službami nic společného.

Nový příjemce služeb nevešel do práv ani povinností předchozího přijemce služeb. Neuplatní se ani speciální ustanovení o přechodu dluhů 2012/89/§1086/2, protože nešlo o převod vlastnického práva k jednotce. Úmrtím jednoho z manželů a následnou změnou vlastníka jednotky (na základě rozhodnutí o vypořádání dědictví) nepochybně došlo ke změně příjemce služeb. Z toho je třeba vyjít.

Zálohy, které uhradili oba manželé poskytovateli služeb, byly jejich společnou pohledávkou, která se stala součástí dědictví a měla být vypořádána s dědicem. Naopak ty zálohy, které uhradil nový vlastník jednotky (Vy), se nikdy součástí dědictví nestaly a bylo nutné je vyúčtovat a vypořádat samostatně přímo s plátcem těchto záloh.

• Není možné vyčítat poskytovateli služeb, že postupoval podle zákona: Při změně příjemce služeb rozdělil náklady na dvě části a vyúčtoval samostatně oběma příjemcům služeb – jak prvnímu, tak i druhému.
• Vy jako druhý příjemce služeb v průběhu zúčtovacího období nemáte žádnou páku k tomu, abyste poskytovatele služeb (SVJ) přinutila sloučit Vaše vyúčtování s vyúčtováním prvního příjemce služeb. O tom jste se přece už přesvědčila, že ?
• Můžete s tím nesouhlasit, můžete se vztekat, válet se po zemi, ale to je asi tak vše, co můžete.

Opakuji, že to co jste uvedla v úvodním příspěvku je sice hezké, ale nijak se to netýká vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu.

Justitianus