Kdysi jsme tu řešili, jak to je při zdědění bytu, kdy mi bylo zasláno dvoje vyúčtování, jedno na manželé a druhé na mne jako dědičce. ASPI k tomu uvádí:

§ 1108 [Jiné nabytí vlastnického práva] Ustanovení § 1106 a 1107 platí obdobně také při nabytí vlastnického práva jinak než převodem. Související ustanovení: § 1106, 1107 Z literatury: Pelikánová, I. Problém převodu a přechodu práv. Právní rozhledy, 2001, č. 4; Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019; Sedláček, J., Rouček, F. a kol. Komentář k čsl. obecnému občanskému zákoníku a občanské právo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Díl II. Praha 1935, reprint Wolters Kluwer 2008; Špoková, E. Přechod práv jinak než děděním. Ad Notam, 2001, č. 5–6; Špoková, E. Přechod práv jinak než děděním. Ad Notam, 2002, č. 2; Tégl, P. Některé teoretické problémy nabývání od neoprávněného. Právní rozhledy, 2009, č. 10; Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. § 1 až 459. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009 Ustanovení § 1108 předvídá aplikaci § 1106 a 1107 i na jiné způsoby derivativního nabytí vlastnického práva než převodem, tedy i přechodem. K přechodu práva dochází v obecné rovině tehdy, nabývá-li nabyvatel právo bez projevu vůle původního vlastníka, tedy na základě jiné právní skutečnosti (k rozlišení převodu a přechodu srov. Pelikánová 2001). Přechodem dochází k nabytí vlastnického práva na základě zákona (například děděním, přechod práv vyplývajících z nájmu bytu) nebo rozhodnutí státního orgánu (§ 1113). Zákon používá pojem „jinak než převodem“, avšak není jasné, zda má na mysli mimo derivativních způsobů nabytí i způsoby originárního nabytí (například vydržení). Pokud jde o aplikovatelnost § 1106, zde zvláštní potíže nenastávají. U všech způsobů nabytí se nabývá vlastnické právo v plném rozsahu, tj. všechna práva a povinnosti k němu se vztahující (§ 1106). To je důsledkem jednotnosti vlastnického práva.