Přechod dluhu na nového majitele na poplatcích
Dobrý den, koupil jsem byl v SVJ od majitele se kterým byly jenom problémy. Dozvěděl jsem se o dluhu na měsíčních poplatcích až od správce budovy, poté co jsem se nastěhoval. Bývalý majitel, mne ujištoval nekolikrát, že pohledávky zaplatí, nicméně nastalo to, že v listopadu vyhlásil insolvenci a dluh vůči SVJ zde nepřiznal ( nechápu proč se k němu nepřihlásili), každopádně nyní mi přišel dopis od advokáta SVJ, že vymáhají částku po mne na základě §1186 odst 1 zákona č. 89/2012 sb. OZ.
Např. zde http://www.portalsvj.cz/…oze-jsme-svj , jsem se dočetl, že by na to neměli mít právo, že se to na poplatky , který činí 72 tis.(teplo, voda… problematický fond oprav) nevztahuje.
Mohl by mi zde někdo napsat nějaké odborné vyjádření, proč na to nemají právo, abych já toto mohl předat, očividně velmi misinformovanému advokátovi, aby uznal, že soud, do kterého se mnou chtějí jít, je zbytečný? Uživatel Lake mi po přečtení zdejších příspěvku přišel velmi znalý, a jsem ochotný se Vám odměnit finančně.
Děkuji Jakub
Zděšený člen napsal v této diskusi dne 23. března 2016 – 14:31: „Vy jste tou svojí demagogií všem čtoucím Vaše výplody nebezpečný. Nevím zda si vůbec kdy uvědomíte, že když Vám v roce 2015 SVJ ukládá povinnost cokoliv platit, jedná se o od vlastnictví odvozenou povinnost vzniklou v roce 2015 a tedy plně v režii občanského zákoníku.“
A k tomu pan Zděšený člen přidává dlouhý text, který není z jeho hlavy, nýbrž jde o citát z judikátu Nejvyššího soudu 26 Cdo 3862/2015, ve kterém se soud zamotal do zdůvodňování a tvrzení, že prý vlastnictví je odděleno od práv a povinností vlastníka.
Připomenu, že tentýž pan Zděšený člen napsal o pouhých sedm hodin dříve přesně opačný text, který také není z jeho hlavy. Citoval dne 23. března 2016 7:35 z komentáře k NOZ od autorů Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.. Ti pánové zase napsali pravý opak toho, co paní soudkyně Brzobohatá a spol v rozsudku Nejvyššího soudu. Viz v diskusi http://www.portalsvj.cz/…20222/110575#…. Cituji:
Podle obecné úpravy převodu vlastnického práva v § 1106 ObčZ se
společně s vlastnictvím nabývají i práva a povinnosti s věcí
spojená. Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. s. 121 – 123 |
Takže si vyberte, co vám vlastně radí pan Zděšený člen: práva a povinnosti s věcí spojená jsou s věcí spojená (podle komentářové literatury) ale zároveň nejsou s věcí spojená (podle kteréhosi vadného rozsudku). A z toho panu Zděšenému členovi plyne jediné vysvětlení – že za to může lake a že lake je ten nejhorší zloduch.
Pan Zděšený člen zde pěkně ukazuje duševní rozpoložení osoby, která se spoléhá na zmatečné rozsudky a hltá protiprávní výkladovou literaturu. Napřed ocitoval z knihy od kolektivu autorů, z nichž jeden (JUDr. Holejšovský) je soudcem Vrchního soudu. Odpoledne téhož dne si přečetl rozsudek popletené paní Brzobohaté a rychle jej zde ocitoval – nevadí, že ty dva citáty si protiřečí, hlavně když jsou od Odborníků a Soudců, že ano.
Zcela jistě za ten veškerý zmatek může lake, viďte, pane Zděšený člene. Lake může za to, že soudkyně Brzobohatá a její kolegové nerozumějí právu. Lake určitě může za to, že rozsudky jsou vnitřně rozporné a rozporné se zákonem, že komentářová literatura si vzákemně protiřečí, a že ty komentáře jsou v rozporu s rozsudky, že výklady jsou v rozporu s Ústavou.
Za to všechno (a za ptačí chřipku a globální oteplování) určitě může ten zlý, nebezpečný lake, že ano.
lake
Pane lake napsal jste, že " jde o citát z judikátu Nejvyššího soudu 26 Cdo 3862/2015, ve kterém se soud zamotal do zdůvodňování a tvrzení, že prý vlastnictví je odděleno od práv a povinností vlastníka."
Uvádíte nepravdu, uvedené tvrzení v rozsudku uvedeno není. Tvrdíte-li opak, citujte z rozsudku.
Vážený pane, představte si, že já o vás netvrdím, že jste zlý a nebezpečný, já se domnívám, že tady roky lidi burcujete, aby bránili svá práva, což považuji za naprosto záslužnou činnost. S obrovskou částí vašich právních analýz a doporučení dokonce souhlasím. A roky tady odvádíte obrovské množství práce. Já jednoduše nejsem Váš nepřítel :)
Ale bohužel jste se rozhodnul, věřit výkladu nového občanského zákoníku, který je naprosto odlišný od literatury, od tvrzení soudců nejvyššího soudu atd.
Každý, kdo na základě Vaší právní argumentace zkusí u soudu něco prosadit, bude mít roky starostí, za obrovské množství peněz. I kdyby se mu to na konec povedlo. Čistě na základě toho, jak probíhá prosazení výkladu odlišného od většinového u soudu.
Bohužel, jste takovým don Quijote de la Mancha práva. Spoustu věcí vykládáte čistě gramaticky, spoustu věcí formalisticky, spoustu věcí v rozporu s běžně používanými (i soudy) výkladovými stanovisky a občas si myslím, že úplně nerozumíte terminologii. Například neustále máte pocit, že vzájemné vztahy mezi spoluvlastníky domu (tedy vlastníky jednotlivých) jednotek jsou nečím jiným, než právním poměrem. A všechny právní poměry se řídí NOZem od 1.1.2014.
Vám by jednoduše velmi velmi prospělo, kdybyste zkusil nějaký Váš výklad obhájit před soudem a zkusit na jeho základě něco vyhrát.
Já osobně, kdybych měl problém s tím, že mi řízení mých právních poměrů s ostatními spoluvlastníky dle NOZu sebralo část mých možností, neboť pokud nemám ve stanovách 75% (jak bylo v ZoVB) pro hlasování o opravách, tak mám teď jen většinu z přítomné většiny, tedy klidně jen 25%, tak přijít o tyto možnosti, tak bych se šel soudit jen v případš vlastnictví nemovitého portfolia takových nemovitostí v hodnotě desítek miliónů Kč. Neboť prosazení Vašeho právního výkladu NOZ při sporu o neplatnost usnesení by mě přislo, ať už v mém čase, nebo v zaplacených právních službách na částku přesahující milión Kč. Vy naproti tomu každého, kdo popisuje, jak se s danou situací popral nejvyšší soud, jak literatura a co tvrdí většina odborné veřejnosti, označujete za neználka. A občas jste schopen napsat, že s dobrým právníkem nebude problém vyhrát, dle vašich výkladů práva rozporných od toho v literatuře a toho používaného soudy. Bude problém, bude to trvat dlouho a bude to drahé.
Psal jste někdy například úspěšnou ústavní stížnost, tedy takovou, na základě které ústavní soud vynesl nález co Vám dal za pravdu?
Já totiž ano. Výsledkem bylo 25 stran textu ze 70% o právních systémech několika zemí a judikatuře Evropského soudu pro lidská práva. Zabralo nám to témeř 2 – 3 týdny práce ve dvou špičkově kvalifikovaných lidech, z většiny to obnášelo studium právních dokumentů v několika evropských jazycích. Tedy finančně to byla investice přesahující 200 tisíc Kč.
Vy tady ovšem každého nabádáte k podobnému postupu, místo, abyste seznal, že náhled na občanský zákoník je takový jaký je a pro 99.9% lidí, řešících problém v SVJ je tedy lepší, postupovat v rámci toho většinového výkladu. Je mi to líto, neboť kdybyste své síly zaměřil jiným směrem, mohl by přínos tohoto serveru pro lidi ze SVJ být nepoměřitelně větší. To se nestane, dokud budete tím don Quijotem práva.
Samozřejmě jde i judikát nejvyššího soudu označit za vadný. Ale jeho změna a prosazení jiného výkladu zákona trvá roky, zabere spoustu času, vyžaduje obrovské znalosti a nasazení a tedy ve výsledku stojí obrovské peníze. Opravdu myslíte, že rady v duchu této cesty jsou tady někomu užitečné?
K Vámi prezentovanému údajnému názorovému veletoči.
Uváděl jsem zde, co je právo, co povinnost a co poměr.
http://www.portalsvj.cz/…m-89–2012-sb#… (podotýkám, že link skočí na vršek diskuze, ovšem comment-110336 je až na druhé straně, což je vlastností, tohoto serveru, takže nelze dát link přímo na něj, i když se tento link tak tváří)
Uváděl jsem:
Jednoduše není možné vyvozovat z ustanovení týkající se jen a pouze práv a povinností důsledky pro právní poměry = vztahy.
Fyzická či právnická osoba je subjektem práva.
V souvislosti s tím, že je nositelem věcných práv k této jednotce mohou této osobě vznikat nějaké práva a povinnosti a také je v souvislosti s výkonem vlastnického práva účastníkem nějakých právních poměrů = vztahů.
Příkladem práva například může být právo obdržet podle příslušných předpisů vyúčtování služeb.
Příkladem povinnosti může být povinnost podílet se na nákladech správy domu a pozemku placením jejího v souladu s příslušnými právními normami stanoveného příspěvku.
No a právním poměrem = vztahem týkajícím se jejího věcného práva jsou veškeré vztahy této osoby s vlastníky ostatních bytových jednotek.
Takže veškeré právní poměry = vztahy týkající se výkonu vlastnického = věcného práva se dle Vámi citovaného ustanovení zákona č. 89/2012Sb. řídí od nabytí jeho účinnosti, tedy od 1.1.2014 tímto zákonem.
No a ohledně povinností a práv záleží na jejich vzniku, tedy pokud vznikla před 1.1.2014 řídí se ZoVB, pokud vznikla po 1.1.2014 řídí se Občanským zákoníkem 89/2012Sb.
Cokoliv co potřebujete řešit s ostatními ve Vašem SVJ je prostě právním poměrem týkajícím se spoluvlastnictví a tedy to musíte dělat podle NOZu (bez ohledu na datum vzniku poměru, tedy datum vzniku SVJ, datum vzniku vašeho členství v něm atd.). Oproti tomu, pokud se půjdete soudit o dluh vůči SVJ vzniklý před 1.1.2014, bude to povinnost a bude to soud podle ZoVB. Pokud se půjdete soudit o dluh vůči SVJ vzniklý po 1.1.2014, bude to povinnost a bude to soud podle NOZ. Pokud se půjdete soudit o přeplatek vyúčtování, který Vám vzniknul před 1.1.2014, bude to právo a soud podle ZoVB. Pokud se půjdete soudit o přeplatek vyúčtování, který Vám vzniknul po 1.1.2014, bude soud podle NOZ. A konkrétní práva a povinnosti vznikají usnesením SVJ, či jednáním SVJ (provedením vyúčtování), nikoliv, že by vznikly dle ZoVB, existovaly trvale a usnesení by je pouze jaksi taksi upřesňovalo. A tato práva a povinnosti jsou spojena s jednotkou a při přechodu jejího vlastnictví přecházejí také. Takto to vykládají komentáře k NOZu, takto to začíná postupně vykládat nejvyšší soud tak, jak k němu doputovávají produkty soudů nižších.
Tvrdit cokoliv jiného v rozporu s výkladovou literaturou je specialita, která má význam pro možná několik jedinců, viz výše… Všechny ostatní to bude zajímat až ve chvíli, kdy to někdo prostřednictvím nejvyššího soudu a ústavního soudu prosadí. Jakékoliv prohlášení kohokoliv a kdekoliv, že rozsudek nejvyššího soudu je vadný, je prostě jen plácnutí o ničem. Je to možná hezká teoretická úvaha, ale na nic. A bohužel poslední 3 roky trávíte prostě příliš mnoho času neustálým opakováním podobných plácnutí
„vlastnictví říkáte také právo“
Ano, vlastnictví je zkrácené označení pro právo vlastnické. (V ostatním přenechám diskusi povolanějším.)
Pane „zdeseny clene SVJ“ zkuste si mistra laka nevšímat a na jeho výplody a urážky nereagovat. Diskutujte jen s námi co o vaše rady máme zájem. Kdo je tady delší dobu ví, že lake jen provokuje ale pokud ho budeme všichni ignorovat tak si tady bude psát maximálně s Magdičkou a dalšími jeho vymyšlenými osobami. No a uvidíme co tady mistr lake potom bude dělat když ho tady budeme všichni přehlížet ?
Přeji hezký den
Janaaa, diskutujte pokud možno k věci a pokud chcete laka ignorovat, tak to dělejte a neotravujte ostatní (nebo alespoň mě) hloupými výzvami. Vy jste tady toho moc nenadiskutoval(a), zato jste si neodpustil(a) zesměšňování, že?
Pane jpinkava než něco „k tématu“ napíšete zkuste číst na co reagujete. Výzývala jsem „zdeseny clen SVJ“ aby ignoroval lakeho provokace a diskutoval jen s těmi co o jeho rady mají zájem. Nikde nezazněla žádná „hloupá“ výzva pro vás. Jestli nerozumíte jak říká lake psanému textu tak to už je váš problém. A vidím, že si v takových žabomyších válkách libujete a těžce nesete, že se tady objevil jiný názor než vašeho oblíbence laka.
Mějte se pěkně.
Ušlo Vám Janaaa jedno zásadní – že zde je diskusní fórum.
Ten Váš příspěvek ani nebudu komentovat, protože je jedním slovem
trapný.
Zdeseny clen SVJ si zde určitě nehodlá povídat sám se sebou, tedy vést
monolog.
Názorová diskuse okolo NOZ a SVJ je důležitá, protože když byste četl/la
všechny příspěvky pozorně, neušlo by Vám, že mnohé není jednoznačné
a jasné.
Proto je přínosný každý jiný úhel pohledu.
Mějte se pěkně!
… no těžce nesu hlavně diskusní příspěvky podobné Vašemu,
… je připomínám co jste m.j. psala „… ale pokud ho budeme všichni
ignorovat …“
proto Vás znovu vyzývám abyste diskutovala k tématu přechodu dluhů a ne
hloupými výzvami a ještě hloupějšími odsudky, kdo je čí oblíbenec …
O tom to tady není
Pane Pinkava,
ignorování hulváta je nejrozumnější reakce ze všech možných. Pokud Vám vyhovuje diskuse s hulvátem, tak s ním klidně diskutujte. Vrána k vráně sedá, proti gustu žádný dišputát.
- Zděšený člen píše: „Mně je opravdu záhadou, jak by se podle judikátu http://www.slv.cz/26Cdo3862/2015 mohlo cokoliv týkající se povinnosti vzniklé v roce 2015 (hlasováním v roce 2015) řídit ješte ZoVB.“
Nu, je-li Vám to záhadou, pak to tedy vysvětlím znovu. Povinnost totiž nevznikla v roce 2015, jak se mylně domníváte. Práva a povinnosti vlastníků jednotek vznikly v tom okamžiku, kdy dům byl rozdělen na jednotky a první jednotka byla převedena osobě odlišné od původního vlastníka.
Citoval jsem Vám zde k tomu § 1176, a ten stanoví kdy vznikají závazky (povinnosti a práva. O okamžiku nějakého hlasování tam není ani slovo.
Pokud snad v některém roce byla schválena výše záloh 0 (nula) Kč, a v jiném roce zase 1675 Kč, či 2221 Kč, na existenci závazku vlastníka to ničeho nezměnilo. Protože závazek vlastníka jednotky(1994) hradit zálohy za podmínek stanovených v § 15 ZoVB vyplývá přímo ze zákona. A právě zákon č. 72/1994 Sb. je nepochybně tím „dosavadním právním předpisem“, zmíněným v § 3028 odst. 2 NOZ.
Hlasováním shromáždění je pouze upřesněna (již dávno nepřetržitě existující) povinnost. Shromáždění nehlasuje o vzniku povinnosti hradit zálohu, nýbrž hlasuje pouze o výši této zálohy na následující období. K tomu viz § 15 odst. 2 ZoVB: „K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník.“
Tak si to prosím přečtěte. V žádném případě tímto hlasováním nevzniká nějaká nová, dosud neexistující povinnost!
Z uvedeného plyne: Podle ZoVB se i nadále řídí práva a povinnosti vlastníků jednotek v domě, kde došlo k převodu první jednotky do 31.12.2013.
- Napsal jste: „Proč tu lidi proboha nutíte, aby ignorovali názor soudců nejvyššího soudu?“
Kdepak. Citoval jsem přece z rozsudku to, co pravil soud, a je to názor naprosto souladný s právem. A to jednoznačně odpovídá také znění § 3028 odst. 2 NOZ, a také tomu, co zde dlouhodobě tvrdím já, že ano.
Dále pak soudi napsali očividný protiústavní nesmysl, který neobstojí, jak už jsem zde podrobně uvedl. Ale celkově je to jedno: soud přece řešil zcela jinou záležitost – smlouvu o převodu vlastníctví jednotky, uzavřenou v roce 2014. Šlo tedy o vznik nové, dosud neexistující právní skutečnosti. Takže již nemohlo jít o smlouvu podle ZoVB, jak soud správně konstatoval.
lake
„…Práva a povinnosti vlastníků jednotek vznikly v tom okamžiku, kdy dům byl rozdělen na jednotky …“
Navrhuji, abychom si prosvištěli slovíčka:
„Právní poměry“: … cit. „Základním prvkem každého právního vztahu jsou jeho subjekty, tedy osoby zavázané vzájemnými povinnostmi a oprávněné k vzájemným právům. “
„Práva a povinnosti“: … cit. „Právní povinnosti jsou ty, jež ukládají zákony a jejichž plnění vymáhá společenská autorita případnými sankcemi.“
„Změna“: … je souhrnné označení atomické operace Delete+Create
…pokud snad po 1.1.2014 byla schválena výše záloh z 1675 Kč, či 2221 Kč na XYZ Kč, na existenci závazku vlastníka se nezměnilo – nicméně závazek již není závazkem(ZoVB) ale závazkem(NOZ).
Prokažte tedy (názorem soudu (judikátem) - nikoli tedy jen Vaším bezvýznamným don-Kichotským názorečkem), že „…právní poměry týkající se práv … věcných…“ při ZMĚNĚ/UPŘESNĚNÍ/DOLADĚNÍ nezanikly (DELETE) a znovu okamžitě nevznikly (CREATE), ale že jak tvrdíte Vy, velký vykladač práva s příklady ze slunné Californie, že trvají. Povinnost hradit zálohu 1675 bezpochyby zanikla (DELETE) a nová ve výši XYZ byla schválena (CREATE).
Co Vy na to? Experte.
Pane Zděšený člene svj,
vydržel jste více, než ostatní právně vzdělaní diskutující.
Zvažte, zda by pro ostatní nebyla přínosem Vaše další přítomnost. Tak podrobné argumenty vycházející z reality a ne z pouhého gramatického výkladu zákona, tu ještě nezazněly.
Je tu sice skupina nekritických obdivovatelů jednoznačného výkladu, ale jsou tu i myslící diskutující, kteří chápou, že nejasný zákon nemůže mít jednoznačnou odpověď.
Některé weby o SVJ byly zrušeny.
Znám jen „lidový“ www.okolobytu.cz" a odborný www.obczan.cz.
Hezký den!
Pavel
„Zvažte, zda by pro ostatní nebyla přínosem Vaše další přítomnost“
Přínosem pro ostatní by zejména bylo, kdyby lake nezahlcoval svými názory všechny diskuse. Lakovy názory je jistě možné si přečíst a zamyslet se nad nimi, nechť si k nim lake otevře vlastní diskusi, ale nechť je zde stále neopakuje, četli jsme je zde už mnohokrát, bohužel činí diskuse nepřehlednými a nestravitelnými.
Připojuji se k Pavlovi, Vaše příspěvky byly jako závan svěžího vzduchu. Myslím, že je ještě řada věcí, ke kterým máte co říci a já si určitě rád Vaše příspěvky přečtu. Vydržte prosím v započatém trendu kultivované diskuse, na urážlivé a napadající příspěvky nereagujte, nejlépe vůbec, nemá to smysl. Určitě je tu dost slušných přispěvatelů, se kterými můžete diskutovat a kteří jsou zvědaví na Vaše názory.
Já to zkusím vydržet. Je fakt neskutečnou škodou, že Lake, který bezpochyby zná poměrně dost judikatury není schopen seznat, kdy ještě může něco vykládat po svém a kdy je na místě začít přemýšlet nad tím, jak se vypořádat s tím, že jeho pohled nebyl seznán soudy jako ten správný… :)
A pro Lake mám návrh. Ja se Vám tu přestanu vyjadřovat k Vaší teorii o SVJ(2000), SVJ(2012), analogicky manželství(1949), manželství(1963), manželství(2012) a podobně, ve Vámi založených diskuzích. Prostě naprosto ponechám Vámi založené diskuze Vaší teorii.
Vy se pro změnu alespoň pokusíte přestat neustále tuto Vaši teorii vytahovat na světlo a opakovat v debatě, kde někomu jinému, kdo má o to zájem, objasňuji jiný náhled na věc.
A dále prostě uvidíme.
Pokud mi dejme tomu do konce roku 2017 předložíte jeden jediný judikát nejvyššího soudu, že se cokoliv mezi spoluvlastníky jednotek po 1.1.2014 ohledně záležitostí řešených po 1.1.2014 řídí ZoVB (rozhodnutí týkající se platnosti usnesení shromáždění konaného po 1.1.2014, rozhodnutí jaká hlasovací kvóra pro tato usnesení platí po 1.1.2014 ze zákona, rozhodnutí o způsobu ukládání povinností vlastníkům po 1.1.2014, rozhodnutí o nepřecházení dluhu na nabyvatele jednotky u změny vlastníka po 1.1.2014), tak se Vám omluvím a budu Vás velebit jako vizionáře a jediného mezi všemi, kdo seznal v občanském zákoníku pravdu.
Co vy Lake na to?
Kdo si Vás najal člověče, aby jste tady zastrašoval lidi?
Můžete vysvětlit, jak může kupující, tedy nečlen SVJ vyžadovat na SVJ nějaký doklad?
A pak Zděšený, když platím 25Kč/m2 tak vypadá totiž rozpočet SVJ velmi často, moje peníze leží na účtu SVJ, aniž tuší členové SVJ, k čemu byly vybrány, někdo se cukne, že je tam nepošle, protože neví, k čemu je od něj SVJ žádá, tak je dlužník? No ano je , i soudci mají ten názor. Všiml jste si Zděšený, že už občas odvádí Policie v poutech i soudce?
Třeba dojde i na tu paní, co tyto lži šíří na školeních za peníze.
Kupující si to prostě má ošetřit smluvně s prodávajícím, ostatně on je ta silnější strana, drží v ruce peníze na koupi…
Pokud platíte takto pofidérně stanovených 25 Kč/m2, tak se jděte bránit soudně, stejně tak, pokud nemáte v pořádku účetnictví, pokud nemáte v pořádku vyúčtování, či pokud neplní výbor SVJ své povinnosti…
Sám podobných sporů proti SVJ vedu vícero.
Jenom tady prostě upozorňuji na rizika sporu o přechod dluhů. A na judikaturu soudů.
Pokud Vy osobně chcete před soudem měnit judikaturu nejvyššího soudu, tak klidně můžete. Ostatně můžete i doufat, že nějakého soudce nejvyššího soudu odvedou v poutech :)
Já Vás tímto jen upozorňuji na rizika. Počítejte prostě s tím, že můžete uspět i s výkladem, že přechod dluhů v souvislosti s převodem bytu je vykládán protiústavně, taktéž nepravá retroaktivita ustanovení o bytovém spoluvlastnictví samozřejmě může být řešena protiústavně. Na to, aby se Vám ovšem toto podařilo před soudem prosadit, se budete muset spojit s odborníkem na účetnictví, na stavební záležitosti a jejich rozpočtování, na stavební právo, na účetní právo, na bytové právo a na ústavní právo. Nebo se to můžete naučit vše sama. V každém případě Vaše investice do podobného sporu buď časově, nebo finančně bude v řádů statisíců Kč. Počítejte prostě s tím…
Pokud do toho půjdete, budu nesmírně rád, protože přispějete k judikatornímu ujasnění toho, co je vlastně všechno povinností SVJ a jak je SVJ má plnit (a v 99.9% případů neplní)…
Výsledky sporů, o kterých je mi známo, zde budu publikovat, ale je to boj na roky…
Toť vše, prostě nečekejte, že přinesete k soudu výklad vytištěný z místního portálu od libovolného místního pisatele včetně mě a budete mít vyhráno…
A pokud výše citovaným oblastem sama nerozumíte, bude pro Vás velmi těžké vůbec posoudit, zda platíte odborníka, nebo diletanta. A že jich je nejen mezi právníky plno.
O to více fandím každému, kdo do sporu jde, i když třebas jako magda3 bojuje za jiný výklad, než zastávám já.
A v neposlední řadě počítejte s tím, že k obecným soudům můžete sama, ale k nejvyššímu soudu Vás musí jít reprezentovat advokát a nebo minimálně člověk s právním vzděláním, který je Vaším zaměstnancem. K ústavnímu soudu pak potřebujete zastoupení advokátem. Dobrá zpráva je, že následně k Evropskému soudu pro lidská práva opět můžete jít sama bez právního zastoupení.
Taková jsou prostě pravidla podle kterých se u soudu hraje.
A pokud pátráte o motivaci, proč zde vůbec něco píšu, tak ta je následující. Protože nejmenovaný výbor SVJ používá jako argument některé zde uváděné výklady a mystifikace, přišel jsem je sem prostě prodikutovat a vyargumentovat, že jsou liché, či prostě a jednoduše v rozporu s judikaturou. A na rozdíl od judikatury, která je pro soudy závazná, tak výklady kdesi na internetu prostě nikoliv.
a podle Vás, pokud má kupující ve smlouvě napsáno, že na něj nepřecházejí žádné dluhy a prodávající dluží SVJ, tak kdo po prodeji dluží SVJ. Co má přednost – smluvní ujednání mezi kupujícím a prodávajícím, nebo §1186 (ať už ho vykládáme jakkoliv) A musí s přechodem dluhů mezi prodávajícím a kupujícím dát souhlas, má ho prodávající automaticky, na základě čeho ??
Podle mého, protože ustanovení občanského zákoníku nepřipouští jinou úpravu, tak přednost má ten občanský zákoník. To že dle smlouvy to nepřešlo je lepší z hlediska vymáhání na prodávajícím.
Podle občanského zákoníku, nebo alespoň jak to vypadá, že bude zřejmě vypadat judikatura, totiž dluhy přechází (z opatrnosti bych tam zahrnul i dluhy za služby) a prodávající je už pouze ručitelem.
Přednost občanského zákoníku před smluvním ujednáním vyvozuji z toho, že přechod dluhu je vykládán podle ustanovení.
§ 1186
(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.
Spolu s ustanovením.
§ 1106
Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
§ 1107
(1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.
Kdy dluh je brán jako právní vada, kterou mohl kupující z okolností zjistit a měl ji zjišťovat.
Viz https://obczan.cz/…5/pododdil-4?…
A tam diskuze u 1186.
No a všechna tato ustanovení spadají pod část absolutní majetková práva.
http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 ČÁST TŘETÍ – ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA(§ 976 – § 1720)
Kdy ustanovení.
§ 978
Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.
Říká, že od těch § 1106 § 1107 a § 1186 se nemůžete odchýlit smluvně s účinky vůči třetím osobám (SVJ či ostatní spoluvlastníci), neboť tyto ustanovení neobsahují tuto možnost.
Správný postup tedy je:
1) Zjistit si výši dluhů před koupí
2) Ve smlouvě si výslovně sjednat, že dluhy přejdou na kupujícího v této a této výši odpovídající potvrzení od SVJ
3) Tuto částku prostě nezaplatit prodávajícímu, snížit o ní kupní cenu a poslat ji přímo SVJ (eventuelně si jít zkontrolovat právní stav podkladů k tomuto dluhu a účetnictví a případně zahájit spor se SVJ, pokud máme možnosti, znalosti, čas a chuť).
Nekamenujte mě prosím :)
… ani já nekamenuji .-), ale ani nesouhlasím s bodem 2 a 3. Právě
kvůli těmto nejasnostem kolem „(ne)přecházení“ dluhu se domnívám, že
je důležité, aby SVJ mělo s dlužníky sepsánu dohodu o uznání dluhu (a
spl.kal) – např. na rekonstrukci a nkoliv to mít začleněno ve „fondu
oprav“ nebo jen splácení „odhlasováno“ … mimochodem u SVJ to není
„dluh na bytě“, jak se to s oblibou prezentuje. Pokud si vlastníci
ujednají převzetí dluhu (se souhlasem SVJ), je to opět jasné … Pokud ne,
platí pořád původní dlužník. Je samozřejmě žádoucí, aby svůj dluh
pokud možno splatil najednou. (U služeb to je složitější, jde o to aby
SVJ ohlídalo správnou výši záloh a nenechalo dluh narůst do závratných
výšek). Jen pro „zděšené“ připomínám, že na to již před lety
upozorňoval (v poslední době nějak často zatracovaný)lake.
PS. Je tu nový fenomén – nekriticky plusovaný zděšený člen
SVJ :-)
Pane Pinkavo,
nikdo pana laka nezatracuje. Pouze soudy a dokonce už i Ústavní soud rozhodují jinak, než jak by měly podle lakeho výkladů. Někteří, kteří lakemu bezvýhradně věřili, začínají o jediných lakeho pravdách pochybovat. Když byl plusován pan lake, bylo to podle Vás v pořádku, když je plusován „zděšený člen SVJ“ jde podle Vás o nekritické plusování.
Nedělejte si ale žádné iluze o plusování a mínusování. Až bud Lake chtít, tak si může se svými pravomocemi naplusovat, či namínusovat kolik bude chtít.
nekamenuji, nesouhlasím,
doslovně„jaké dluhy související se správou domu a pozemku“ ani slovo
o službách, služby řeší zák.67 a služby nepřecházejí v žádné
právní konstrukci – to neokecáte. a mám i problém s tím, že dluhy
vlastníka jsou" závady váznoucí na věci" byt nemá žádné dluhy na bytě
vázne maximálně hypotéka, nebo zástava obecně.
O službách píšu z opatrnosti. Prostě jako cesta, jak se vyhnout komplikovaným právním problémům je vzít jako kupující i toto na sebe a vyjednat si odpovídající snížení kupní ceny. To, zda tam budou služby, či nebudou určí až výklad, který provedou soudci. My se tomu výkladu následně můžeme bránit.
Ohledně služeb si myslím, že tam mohou být i nemusí, to záleží, jak se soudy rozhodnou.
Já osobně něco kupovat (jako že už nikdy nic v jakémkoliv spoluvlastnictví nechci, neboť osobně souhlasím se starou právnickou poučkou, že spoluvlastnictví je nástrojem ďábla, neboť plodí konflikty), tak si prověřím ještě před koupí i stav účetnictví SVJ. A pokud by to nedokázal prodávající provést, aby toto bylo možné, šel bych prostě hledat o dům dál, či požadoval slevu ve výši odpovídající riziku. Obdobně jako má jinou cenu jednotka v domě zatepleném s částkou xxx na účtu SVJ a jinou cenu byt v domě bez jakékoliv rekonstrukce s 1/100 z xxx na účtu SVJ. Což nechápu, proč se v inzerci nemovitostí nijak neobjevuje, ale lidi jsou prostě zřejmě dodnes v tomto slepí…
Služby by se mohly stát součástí toho přecházejícího dluhu na základě
Předpis č. 366/2013 Sb.
Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím
§ 8
Činnostmi týkajícími se správy domu a pozemku z hlediska správních činností se rozumí zejména
d) uplatňování a vymáhání plnění povinností vůči jednotlivým vlastníkům jednotek, které jim ukládají jiné právní předpisy nebo vyplývají ze stanov společenství vlastníků jednotek a z usnesení shromáždění vlastníků jednotek přijatých v souladu s jinými právními předpisy a se stanovami společenství vlastníků jednotek,
Kde je jako součást činností správy i vymáhání. Tady podotýkám, že tato konstrukce není nijak obstojná a lake by ji po právu zřejmě rozcupoval jako protiústavní. Nicméně to stejně tak nedává žádnou extra velkou jistotu o rozhodování soudů.
Takže bych prostě šel problémům napřed a s ohledem na to, že judikatura dovede být i nevyzpytatelná (viz například opakovaně používaný termín fond oprav, který místo automatického odmítání podobných usnesení judikatura seznala, jako sice chybný termín, ale beze sporu použitelný v usneseních a nezpůsobující jejich neplatnost čistě na základě konstrukce o tom, že všichni hlasující chápali oč jde). Tak bych prostě požadoval i informace o dluzích na službách za minulé období a o stavu placení záloh na aktuální období a prostě si to řešil ještě před koupí, dokud to mám ve svých rukou a nemusím se bát o obsah nějaké budoucí judikatury.
Opravdu nerad totiž chodím před soud domáhat se nějaké logiky a rozumu, neboť bych se mohl soudit i desetiletí a být i u ústavního soudu několikrát. Například v tomto restitučním sporu byli stěžovatelé ve stejné věci u ústavního soudu potřetí a nevím, zda je nějaký príma zážitek, že musí bojovat takto dlouho o dodržování práva. http://www.usoud.cz/…_pro_web.pdf
Takže opakuji, z opatrnosti bych jednal tak, jako by i nedoplatky na službách mohly přecházet na kupujícího. Alespoň do doby, než bude jasno v judikatuře nejvyššího soudu.
Píšete „Můžete vysvětlit, jak může kupující, tedy nečlen SVJ vyžadovat na SVJ nějaký doklad?“
Copak Vy nevíte, že kupující si tento doklad vyžádá u prodávajícího dle § 1186 odst.2 „(2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu.“
Jaruško, Vy jste tak zblblá lakeho příspěvky, že se domníváte, že lze za názor na školení někoho zavřít.
No, je dost možné, že s tím hodnocením ale mlčící většina nesouhlasí. Ne vždy je ten nejhlasitější názor nejsprávnější.
Rozhodně situace nestojí tak, že by to bylo jednoznačné a vy jste na 100% vyhrál. Přečtěte si argumenty zdejších obou názorů a sám se rozhodněte. Jde tu o informační portál, takže zdejší informace jsou bez záruky.
začal bych tím, že přechází pouze náklady na správu, nikoliv náklady
na služby, takže stejně musí původního vlastníka honit. Takže doložení
dluh na správu a dluhu na služby (neznám SVJ, které by dělalo
vyúčtování zvlášť) když bude právník SVJ neoblomný, tak se dá
rozporovat že
- mají blbě udělaný rozpočet (zálohy -služby/správa)
- nemají správně schválena pravidla pro rozúčtování
- že řádně nevymáhali (70k není asi dluh za jeden rok)
u 90% SVJ v tomto státě najdete v pravidlech chyby a neprůkazné materiály, že se to na tom dá postavit.
Dobrý den, děkuji za reakci, je někde upraveno zákonem, že přechází pouze správa?
Jinak vyúčtování zní takto : spol. tel. anténa 10kč osvětlení 15kč pevný domovní odpad 40kč správa 137kč studená voda 120kč teplo pro TUV 250kč teplo 1532kč fond oprav 909kč.
Co je tedy z tohoto přechodné a co nikoliv? Děkuji Jakub
Čistě prakticky z hlediska případného soudu o požadovanou částku Vám sem ocituji příslušnou pasáž z komentářové literatury.
Novotný, M., Horák, T., Holejšovský, J., Oehm, J.: Bytové spoluvlastnictví a bytová družstva. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2016. s. 121 – 123
VIII. Přechod závazků podle ObčZ
Podle obecné úpravy převodu vlastnického práva v § 1106 ObčZ se společně s vlastnictvím nabývají i práva a povinnosti s věcí spojená. Současně také platí, že závady jiné než zjistitelné z veřejného seznamu, nabyvatel nabývá jen tehdy, mohl-li je zjistit, nebo bylo-li to tak ujednáno, nebo stanoví-li tak zákon (§ 1107 ObčZ). Pokud se jedná o práva a závazky ve smyslu § 1106 ObčZ, pak se má za to, že s vlastnictvím jednotky jsou spojena zejména práva a povinnosti související se správou domu (které tedy jsou spojeny s jeho členstvím ve společenství vlastníků). Jedná se o práva a povinnosti, které vyplývají ze stanov společenství, nebo vyplývají z rozhodnutí jeho orgánů. Typickým závazkem spojeným s vlastnictvím jednotky je závazek k úhradě příspěvků (záloh na ně) na správu, který zatěžuje každého vlastníka jednotky v domě. Zákonem takto upravený postup bude využíván i pro převody jednotek vzniklých podle zákona o vlastnictví bytů (viz také výklad k § 1158 ObčZ).
IX. Charakter závazků a dluhů
S ohledem na dikci i systematické spojení s odstavcem 1 (který hovoří o příspěvcích na správu) se lze domnívat, že dané ustanovení má dopadat jen na finanční závazky převodce vůči osobě odpovědné za správu domu. Do jiných než finančních závazků po splatnosti vůči společenství nabyvatel sice vstupuje, ale z důvodu uvedených výše (závazky z titulu členství ve společenství). Současně je ze znění ustanovení § 1186 ObčZ zřejmé, že podle tohoto ustanovení jiné závazky a dluhy než ty, které má vlastník jednotky vůči osobě odpovědné za správu, nepřecházejí. Lze soudit, že se má jednat jak o dluhy na příspěvcích podle § 1180 ObčZ, tak o dluhy na platbách za služby podle § 1181 ObčZ.
X. Přechod dluhů podle nové úpravy
Je třeba upozornit, že § 1186 ObčZ výslovně neuvádí, že specifické dluhy přecházejí na nabyvatele jednotky tak, jak to činí § 1106 ohledně závazků a § 1107 ObčZ ohledně závad. Tento přechod je (bohužel) nutné odvodit nepřímo z celého ustanovení. Většina literatury je však s tímto závěrem ve shodě (např. Dvořák, 2015). Ustanovení § 1186 odst. 2 ObčZ zřejmě upřesňuje postup ve smyslu § 1107 ObčZ. Dluhy související se správou domu a pozemku, které jsou spojeny s. 122 s konkrétní jednotkou, lze považovat za závady ve smyslu § 1107 ObčZ (uvádí tak i důvodová zpráva). Stěžejní pro oblast správy domu a pozemku je povinnost vlastníka hradit příspěvky na správu. Nabyvatele bude nepochybně zajímat, jaké závazky byly založeny před převodem vlastnického práva a které bude muset plnit on. Nabyvatel by měl být seznámen se schváleným rozpočtem společenství a tím i potažmo se schválenou výší příspěvků na správu domu a pozemku. Jak bylo uvedeno výše, závazky (a z nich v budoucnu potenciálně plynoucí dluhy) přejdou na nabyvatele podle § 1106 ObčZ (např. závazek podílet se na splácení úvěru, který má společenství, které ale nemusí být v době převodu vlastnictví splatné, dokonce zřejmě nemusí být úvěr ani vyplacen). Splatné dluhy, které vyplývají ze závazků vlastníka jednotky vůči správci pak přejdou podle § 1186 odst. 2 a § 1107 ObčZ, jsou předmětem potvrzení správce, o kterém toto ustanovení hovoří. Dluhy na nabyvatele přejdou, a pokud nabyvatel sám nevyvine úsilí je zjistit (postupem podle § 1186 ObčZ), nemůže se bránit odkazem na § 1107 ObčZ, protože tyto závady mohl zjistit a neučinil tak.
XI. Potvrzení správce
Vlastníkovi jednotky zákon přímo ukládá sdělit, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele, případně je povinen předložit potvrzení, že takové dluhy nejsou. Povinnost předložit potvrzení má vlastník jednotky vůči nabyvateli, nicméně přeneseně má tuto povinnost také správce (vůči převodci). Obsahem potvrzení podle tohoto ustanovení (s logickým dopadem na kupní cenu v případě kupní smlouvy), bude informace o aktuální výši dluhů, u nichž již nastala splatnost dosavadního vlastníka vůči společenství (správci). V uvedeném případě tedy na nabyvatele přejdou dluhy dosavadního vlastníka a je zavázán vůči společenství (správci) dluhy uhradit. Samozřejmě je otázka, nakolik musí správce konkrétní dluhy specifikovat. Zřejmě postačí, spefikuje-li, jaké dluhy, které připadají v úvahu, eviduje. To se nepřímo týká i otázky, zda mohou přejít dluhy i v tzv. nucených prodejích (zpravidla v exekuční či insolvenční dražbě). Zpravidla se soudí, že dluhy na nabyvatele v uvedených nucených prodejích nepřechází. I tyto dluhy ale zřejmě správce může v potvrzení zmínit, pokud je takto specifikuje. Vydání potvrzení zřejmě může správce zpoplatnit (Dvořák, 2015), ale jen podle skutečných nákladů a pro všechny žadatele stejně.
XII. Nevydání potvrzení správce
Jedním z důvodů, proč není potvrzení vydáno, je situace, kdy o jeho vydání nikdo nepožádal. Nabyvatel jednotky má sice právo požadovat po vlastníkovi s. 123 vydání zmíněného potvrzení, na druhou stranu nemá povinnost si takové potvrzení vyžádat. Není tedy vyloučen převod vlastnického práva bez potvrzení. Platnost ani účinnost převodní smlouvy není ze zákona s vystavením a předáním potvrzení nijak spojena. U určitého typu převodů, jako jsou například darování, bude tato situace zřejmě dost obvyklá. Druhým důvodem může být odmítnutí vydání potvrzení ze strany správce. Ačkoli jeho povinnost vydat potvrzení není výslovná, z § 1186 odst. 2 ObčZ vyplývá dostatečně zřetelně. Pokud by potvrzení vydáno správcem nebylo, pak se jedná o porušení zákonné povinnosti a z toho vyplývá nárok na náhradu vzniklé škody (§ 2910 ObčZ). Pokud by se nabyvatel z důvodu odepření vydání potvrzení nedozvěděl o existenci konkrétních dluhů, pak nabyvateli vzniká nárok na náhradu škody ve výši tohoto dluhu. K zániku dluhu by pak mohlo dojít započtením proti pohledávce na náhradu škody.
XIII. Chybný obsah potvrzení správce
Pokud by v potvrzení správce byl uveden dluh vyšší než skutečný, pak na nabyvatele přechází bezpochyby jen dluh ve skutečné výši. V případě potvrzení o neexistenci dluhu, případně existenci dluhu v nižší než skutečné výši, přejde na nabyvatele dluh pouze v „tvrzené“ výši. Dlužníkem ve zbývající výši zřejmě zůstává dosavadní vlastník, protože dluh nepřešel, ani z jiného důvodu nezanikl. Otázkou je, zda dosavadnímu vlastníkovi nevznikne vůči správci nárok na náhradu škody způsobené chybným potvrzením. Odlišně soudí část literatury (Dvořák, 2015), podle které závazky i v případě neexistence nebo nesprávnosti potvrzení přesto přejdou, ale vadnost potrvzení zakládá právo nabyvatele na náhradu škody vůči správci, což by mělo zřejmě stejné důsledky.
XIV. Ručení původního vlastníka za dluhy
Zákonodárce z důvodu ochrany společenství zavádí zákonné ručení. Zavázán je ve vztahu k potvrzeným dluhům nový nabyvatel jako přímý dlužník, ale původní vlastník jednotky současně zůstává jako ručitel (jeho původního) dluhu vůči společenství. Postavení společenství se tedy přechodem dluhů nijak nezmění, prakticky by mělo jít o výrazné zlepšení (existují dva dlužnické subjekty).
Takže Vás tímto upozorňuji, že pro Vaše případné odsouzení k platbě, co je po Vás požadována, úplně postačuje se v případném odůvodnění rozsudku odkázat na text ustanovení § 1006 § 1107 a § 1186 a na výše citovanou komentářovou literaturu. S tímto zdůvodněním bude s velmi vysokou pravděpodobností naprosto spokojen každý soudce či soudkyně jak nalézacího, tak i případného odvolacího soud. Pokud byste měl jiný názor, podložený čímkoliv, budete muset docílit jiného výkladu u soudu nejvyššího, či vzhledem k názorům soudkyně příslušných senátů nejvyššího soudu spíše u soudu ústavního či ještě výše. Nebudu Vás sice od boje odrazovat, ale zvažte, zda Vám to stojí za to.
Ta komentářová literatura totiž nevzniká jen tak nasliněním prstů pisatele, píšou ji často autoři zákona, či minimálně univerzitní kapacity na danou část práva a prochází procesem, ve kterém by naprostá blbost v ní neobstála. Ne, že by v ní nemohla být, ale proces její případné změny pro Vás bude dlouholetý a poměrně složitý.
Cesta jak proti tomu závazku Vám zbývá spíše v hledání, zda je závazek jako takový v pořádku, zda jsou vyúčtování řádná, zda závazek odpovídá přijatým platným usnesením shromáždění, zda nemohou být případná usnesení z doby před 1.1.2014 shledána absolutně neplatnými a tak. Nicméně co se týče jeho přechodu na Vás, mám dle současného stavu výkladu příslušných ustanovení občanského zákoníku za to, že dluh na Vás přešel komplet.
Pane „zděšený člene SVJ“ moc děkuji za výše uvedený výklad k přechodu dluhů a samozřejmě též i za další vaše příspěvky. Protože je mi také známo, jak fungují naše soudy, konkrétně v mém případě je to správní soudnictví, kdy několik let, někdy i jen jeden rok, se drží určitý výklad soudu, a pak přijde rozsudek, který dosavadní rozhodování totálně změní. Vždyť i každý senát NSS může mít různé názory na danou věc, a potom až rozsudek rozšířeného senátu rozhodne. Proto vím, o co Vám zde jde. Upozorňujete všechny neznalé na soudním systémem u nás, jak těžké a drahé je se soudit, když nemáte svůj problém najisto postavený.
Někdy mám dojem, že Ti co zde píší že je nemožné, aby dluhy za původním vlastníkem (dlužníkem) přešli na nabyvatele, jsou právě Ti neplatiči, kteří svůj byt prodávají, protože se zřejmě jejich společenství obrátilo na soud a požaduje vydat platební rozkaz na jejich dlužné částky. Nic jiného mě nenapadá. Protože řádně platící člen SVJ plnící si své povinnosti toto napsat nemůže, a ani nemusí, protože, když on se rozhodne prodat svůj byt, na kterém neváznou žádné dluhy problém § 1186 odst. 2) NOZ neřeší. Tito řádně platící vlastníci ovšem např. řeší to, že svými příspěvky dotují bydlení svého souseda-dlužníka, který neplatí na účet SVJ vůbec nic, tzn. neplatí ani náklady na služby (teplo, voda, úklid …).
Proti se také připojuji k p. Pavlovi aj. a prosím, nenechte se odradit některými reakcemi na Vaše příspěvky. Já si zde ráda přečtu příspěvky všech, zde na tomto portálu píšících, které mě zajímají, ale slepě nepřejímám jejich názory a návody. Pro mne osobně je to jen o tom, zjistit názory druhých, nic víc, nic míň. Vaše příspěvky se mě konkrétně moc líbí a jsme přesvědčena, že lidem, kteří přemýšlí, a bezhlavě nepřebírají názory např. p. Lakeho (nic proti němu nemám, např. jeho názor na dodržování vyhl. 372/2001 Sb. mi pomohl se orientovat v problematice a nabýt přesvědčení, že do soudního sporu s naším SVJ mohu jít a mám šanci soud vyhrát, což se i stalo) Vaše výklady k určité problematice SVJ ve vazbě na NOZ pomůžou se, nám laikům, v určitém problému orientovat po právní stránce. Proto prosím, nenechte se otrávit a sdělujte nám i nadále své názory. Díky.
Vážený pane chytrý, na nového vlastníka předházejí pouze ty povinnoti, které jsou popsané v dokumentech svj. My je máme popsané přesně. Když to někdo nemá, tak to je jeho problém. Nejsou to ovšem žádné dluhy na platbách za služby ani žádné dluhy na příspěvcích. Pokud takové dluhy jsou, tak jsou to pořád dluhy původního vlastníka. Měl byste si přečíst Ústavu. Píšete tady nesmyly, to by se vám líbilo, kdyby za vás někdo zaplatil vaše dluhy. Že je tady kocourkov, to se všeobecně ví, ale až takový jak byste si představoval, takový kocourkov to ještě není.
Vy i já si můžeme myslet co chceme a to dokonce i o ústavě či o ústavnosti ledasčeho.
Pro pisatele dotazu je nicméně řekl bych podstatnější, jak by mohl dopadnout u soudu on ohledně požadavku na zaplacení co mu přišel od SVJ.
Pominu v tuto chvíli validitu požadavku SVJ, tedy to, zda řádně účtují, zda mají platná usnesení, zda předávali řádná vyúčtování… Pro přezkoumání tohoto nemáme žádné informace, považujme to tedy za věci v pořádku.
Co konkrétně zpochybňujete na mém vyjádření?
Máte pocit, že jsem citoval něco, co v tom výkladu není?
Máte pocit, že soud nemůže v odůvodnění rozsudku citovat a odkazovat na tuto literaturu? Přečtěte si například toto, je to vcelku běžná praxe. http://kraken.slv.cz/II.US3898/11
Máte pocit, že nižší soudu budou nějak hloubat na vašimi úvahami o ústavnosti, když výklad zákona autoritami je jiný?
Protože pokud ne, bude asi rozumější, když svůj vztek půjdete ventilovat nějakým sportem :)
Já jsem se v žádném případě ničeho protiústavního vůči Vám nedopustil, to provedli zákonodárci, pokud k tomu vůbec došlo, což záleží na posouzení ústavním soudem.
Já vám nijak nebráním svůj postoj k ústavnosti tohoto výkladu jít prosazovat. Postup je, projít všemi stupni soudního řízení. Do 10 000Kč pouze nalézací soud, 10 000Kč – 50 000Kč nalézací a odvolací soud, 50 000kč a více nalézací, odvolací a mimořádný prostředek dovolací – nejvyšší soud. Po projití všemi stupni můžete proti pravomocnému rozhodnutí podat ústavní stížnost ústavnímu soudu. Takže zaměřit se tímto směrem je rozhodně lepší způsob, jak to nejen pro Vás, ale pro všechny eventuelně změnit.
Případně můžete najít 41 poslanců, nebo 17 senátorů, přesvědčit prezidenta republiky, či k tomu může vládu donutit mezinárodní soud.
§ 64
Podání návrhu
(1) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat
a) prezident republiky,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
d) vláda za podmínek uvedených v § 118,
e) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za podmínek uvedených v § 119 odst. 4 tohoto zákona.
Jestli se Vám něco nelíbí v zákonech, je nejvyšší čas, abyste s tím začal něco dělat. Hodně stěstí
Tak jsem si Vaše argumenty nechal projít hlavou – a mám další otázku
- podle Vás přecházejí dluhy původního vlastníka na skutečných nákladech nebo jen dluhy na zálohách. S dodatkem, že dluhy na skutečných nákladech nejsou v okamžiku prodeje známy. A druhá otázka – komu podle Vás patří přeplatky ze záloh za období, kdy byt vlastnil původní vlastník ?? A proč ?
Tady se bohužel neumím opřít o žádný výklad ani judikaturu. Takže se pokusím použít vlastní hlavu.
Jestliže se i výše uvedená komentářová literatura odkazuje na § 1106 a § 1107 ohledně přechodu dluhu. Tak podle
§ 1106
Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
soudím, že je možné to vykládat tak, že přešly jak eventuelní povinnosti zaplatit dluhy, tak eventuelní práva dostat vyplacen přeplatek z budoucího vyúčtování.
Každopádně, dokud nebude existovat dostatečné množství rozsudků, tak se pořád pohybujeme v potencionální nejistotě. Takže pokud se ptáte jako výbor SVJ, tak z opatrnosti bych chtěl mít nějaký doklad od původního vlastníka, že je s tím OK. Prostě bych se jej pokusil získat prostřednictvím toho nového, či to vyčíst ze smlouvy o převodu jednotky. Nicméně pokud by to nešlo, tak bych to asi bral jako přešlé jak to leží a běží.
Co se týče dluhu zálohy vs vyúčtování. Tak podle judikatury, dokud máte před vyúčtováním, tak žalujete zálohy. Po termínu vyúčtování žalujete vyúčtování a už nemůžete žalovat zálohy. Takže pokud ještě nebyl termín vyúčtování, tak tou povinností jsou zálohy.
Pokud se odkážete na ten komentář a znění § 1106, kde jsou jak práva, tak povinnosti, tak podle mě nemůžete nic zkazit a budete to mít podloženo nějakou argumentací.
Ostatně pokud bych byl člen výboru, hlavně bych požadoval, aby mi SVJ platilo nějakou pojistku na eventuelní škodu způsobenou výkonem funkce. Leckdy se totiž jeden musí spolehnout na to, že koná s nejlepšími úmysly a stejně to nemusí být dobře. Tak abych jako statutární orgán měl nějak ošetřené riziko případné chyby a škody tou chybou vzniklé.
„Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená“ se dá tedy hodnotit tak, že vlastník domu je přistižen jak pálí chrasí a protože mezi tím dům prodal došlou pokutu musí zaplatit nový vlastník. Tak si to nějak představujete?
Víte, ono záleží, co tam dají soudy. A dluhy (a analogicky přeplatky) spojené s užívání jednotky tam podle všech indicií dají.
Co se týče pálení chrastí, tak to je nesmysl. Ale co se týče třebas nepořádku na pozemku (ve smyslu třebas ekologické zátěže), co je nutné zlikvidovat, tak tam to platí určitě.
A je na Vás, co budete dělat dále, pokud se Vám to nelíbí. Postup, jak lze docílit změny výkladu zákona je jasný, musí se přes soudy a docílit, aby vyšší soud soud vyložil zákon jinak. Pak to bude závazné pro nižší soudy. Ohledně tohoto je ale zřejmě nejvyšší soud na straně výkladu, podle kterého dluhy přechází. Takže musíte ještě výš, k ústavnímu soudu, nebo pokud nevyhoví, tak k ESLP.
Postup jak lze docílit změny zákona je také jasný, buď poslanci a senát, nebo ústavní soud a neústavnost. Možnosti podání ústavní stížnosti jsem popsal výše v této diskuzi.
Pokud si nevyberete nic z těchto dvou možností, tak můžete jen dle Járy Cimrmana zůstat u … „Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“
K pojmu „práva a povinnosti s vlastnictvím věci spojená“ už přece judikatura existuje.
Podle § 20 zákona č. 72/1994 Sb. platí, že „s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.“
Ustanovení obdobné § 1107 NOZ tedy pro bytové vlastnictví existovalo od roku 1994. Nejde tedy o žádnou převratnou novinku v NOZ, jak se nám popletení vykladači snaží namluvit.
Jenomže soudy nikdy nevyložily § 20 NOZ jako přechod všech dluhů převodce na nabyvatele jednotky. Pro shodnost obou ustanovení považuji dosavadní judikaturu za stále platnou a použitelnou.
Viz usnesení I.ÚS 2926/10 ze dne 19. 2011 (http://kraken.slv.cz/I.US2926/10), rozsudek Nejvyššího soudu 22 Cdo 242/2009, rozsudek Nejvyššího soudu 28 Cdo 4131/2011:
„Povinnost vydat bezdůvodné obohacení bez dalšího nepřechází
na nabyvatele zhodnocené věci. Nepřevzal-li 2. žalovaný [kupec jednotky]
dluh 1. žalované [prodávající] a ani k němu nepřistoupil, nelze
uvažovat o tom, že by se mohl obohatit opravami společných prostor.
(…) Jak přitom již dříve dovodil Nejvyšší soud, není na místě vykládat ustanovení zákona č. 72/1994 Sb. tak, že by na nabyvatele jednotky přecházely bez dalšího veškerá práva a závazky s vlastnictvím jednotky spojené (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2010, sp. zn. 22 Cdo 242/2009).“ |
lake
Já bych viděl podstatný rozdíl v textu ustanovení.
Zákon o vlastnictví bytů č. 72/1994 Sb.
§ 20
(1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.
Občanský zákoník č. 89/2012 Sb.
Společná ustanovení o převodu vlastnického práva
§ 1106
Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená.
Z onoho slovíčka popřípadě nelze dovozovat automatický přechod práv a povinností, tady záleželo na dalších ujednáních například smlouvy, kdežto text ustanovení občanského zákoníku neumožňuje se přechodu vyhnout ani smlouvou, neboť je ustanovení součástí části
ČÁST TŘETÍ – ABSOLUTNÍ MAJETKOVÁ PRÁVA(§ 976 – § 1720)
§ 978
Od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon.
Takže se domnívám, že stávající judikatura je pro odlišný text ustanovení nepoužitelná. Bude záležet, jak to soudy vyloží teď.
Tady jsem citoval, co k přechodu eventuelních dluhů uvádí komentářová literatura. http://www.portalsvj.cz/…a-poplatcich#…
Pane PavelII,
pan Zděšený člen zde cituje „Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená“.
Ale zároveň tvrdí opak: že vlastník jednotky nenabývá práva a povinnosti s věcí spojená, nýbrž při nabytí jednotky(1994) má najednou práva a povinnosti podle NOZ. Jen tak, z ničeho nic. Větší pitomost jsem ještě neslyšel, ale on to dokládá rozsudkem a asi tomu i věří, přečtěte si: http://www.portalsvj.cz/…a-poplatcich#….
Pan Zděšený člen tam bez mrknutí oka ocitoval zmatečnou část z rozsudku, když soudci nedovedli do textu ani opsat celé znění § 3028 odst. 2 NOZ.
Až si pan Zděšený člen ujasní, co jsou bláboly soudců a rádoby odborníků a co je skutečné právo, možná nám vysvětlí ten názorový kotrmelec.
lake
Dobrý den, nerad Vám zde vstupuji do konverzace ale mohl by mi někdo zhodnotit toto? :
Po dohnání původního majitele zjistil, že je do své insolvence uvedl a dluh přiznal se snahou ho zaplatit. Učetní firma, která spravuje finance SVJ, ovšem v zákonné lhůtě 30 dnů se k tomuto dluhu nepřihlásila, kde je jasně vina na jejich straně ( pro mě nepochopitelné). Kde podle zákona by měl tento dluh zaniknout. Co z toho tedy pro mne vyplývá ?
Děkuji Jakub
Poslední komentáře