NOZ
Dobrý den.
V SVJ máme stále spor, kterým zákonem se nadále řídit, zda ZoVB (72/1994) jako celkem, (mimo vzniku vlastnického práva dle ustanovení zákona v § 3063 NOZ a odkaz tohoto paragrafu na ZoVB 72/1994 ) a to až do nekonečna i když byl již zrušen, (naše SVJ podle něj vzniklo v 2006 a nové stanovy dle NOZ ještě nemáme) nebo se musíme řídit NOZ (89/2012). V NOZ § 3041 odst. 1 stojí že, právnické osoby upravené tímto zákonem budou řídit ustanoveními NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti, t.j od 1.1.2014. Žádné stanovisko ministerstva vnitra ani v přechodných ustanoveních NOZ jsem k tomuto nenašel.Mohl by mně prosím někdo odpovědět, jak to řešíte? Děkuji.Jenda
Pro laika neznalého práva (což se domnívám je většina výborů SVJ) je to těžko o tom rozhodovat a určitě v tom mají zmatek a jak píše v úvodu PELE, kterému zákonu se SVJ podřizují by mělo říct MV nebo lépe MS. Ve výkladových stanoviscích expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti se zatím k tomu nic neobjevilo. Zajímavý názor na tuto věc má advokátka Petra Mirovská……. článek vyšel na http://www.patria.cz/pravo.
Co říkají přechodná ustanovení? Materii SVJ v současnosti upravuje zákon o vlastnictví bytů, který dne 1. 1. 2014 pozbude účinnosti. Na jeho místě bude SVJ upravovat NOZ. Na otázku, co se stane se stávajícími SVJ po nabytí účinnosti NOZ, je nutno hledat odpověď v jeho přechodných ustanoveních. Dle § 3041 odst. 1 NOZ se právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem bude řídit ustanoveními NOZ ode dne nabytí jeho účinnosti. Mezi právnické osoby upravené NOZ se řadí i SVJ, jehož právní poměry se tak od ledna příštího roku budou řídit právě tímto zákonem. A to nejen těch SVJ, která budou vznikat podle nové právní úpravy, ale i stávajících, vzniklých podle zákona o vlastnictví bytů, byť je v tomto ohledu možno zaznamenat i opačný názor. Podle tohoto názoru ustanovení § 3041 odst. 1 NOZ na současná SVJ nedopadá, neboť stanoví, že se uplatní u právnických osob upravených NOZ. Z této textace přechodného ustanovení je pak dovozováno, že současná SVJ do takto vymezené skupiny právnických osob nepatří, neboť jsou upravena pouze zákonem o vlastnictví bytů. Tento názor je nutno odmítnout, a to jak z hlediska systematického zařazení daného ustanovení, tak smyslu, které toto ustanovení sleduje. Systematicky je dané ustanovení zařazeno mezi přechodná ustanovení, jejichž účelem je obecně úprava vztahu nového právního předpisu k dosavadní právní úpravě a k právním vztahům podle ní vzniklým. Z hlediska smyslu se dle důvodové zprávy jedná o ustanovení, jež má sledovat obecnou zásadu, podle které nová zákonná úprava osobního statusu dopadá ode dne účinnosti nového zákona i na právní poměry dosud trvající. Nová zákonná úprava SVJ tak bude dopadat i na již existující SVJ.
Petře,
zmínil jste se o tom, že ve výkladových stanoviscích expertní skupiny Komise pro aplikaci nové civilní legislativy při Ministerstvu spravedlnosti se zatím k tomu nic neobjevilo.
Ve Stanovisku Kanclu č. 10 – k použití vzorových stanov SVJ se mimo jiné uvádí:
„Podle ustanovení § 3041 odst. 2 NOZ stanovy společenství vlastníků jednotek, které budou odporovat donucujícím ustanovením NOZ, pozbydou závaznosti dnem nabytí účinnosti NOZ. Společenství vlastníků jednotek proto přizpůsobí své stanovy dle § 3041 odst. 2 NOZ do tří let ode dne nabytí účinnosti NOZ a doručí je příslušnému krajskému soudu, který vede rejstřík společenství vlastníků jednotek.“
Z toho lze vyvodit, že KANCL považuje podle § 3041 odst. 2 dosavadní SVJ vzniklá podle ZoVB za SVJ upravená NOZ (§ 3041 – „Právní povaha právnických osob upravených tímto zákonem se řídí ustanoveními tohoto zákona ode dne nabytí jeho účinnosti …“). Z výkladu KANCLu vyplývá, že ustanovení dosavadních stanov, které budou odporovat donucujícím ustanovením NOZ, pozbydou závaznosti dnem nabytí účinnosti NOZ (NOZ vč. části „bytové spoluvlastnictví").
Jediné možné vysvětlení, proč se KANCL ve svém stanovisku o neplatnosti a přizpůsobení stanov SVJ odvolává na § 3041 je, že považuje SVJ vzniklé před r. 2014 za právnickou osobu upravenou NOZ, právě o takových osobách § 3041 hovoří. Pokud by KANCL nepovažoval SVJ (2000) za právnickou osobu upravenou NOZ, jeho odvolání na § 3041 by nemělo žádný smysl a KANCL by se na něj ve svém stanovisku vůbec neodvolal.
Pane Vítku,
zbytečně se vlamujete do otevřených dveří. SVJ(2000) samozřejmě je
právnickou osobou podle § 118 a následujících NOZ.
Už jsem zde napsal dne 24. ledna, co si SVJ musí doplnit do stanov, aby to bylo kompatibilní se zákonem o veřejných rejstřících: http://www.portalsvj.cz/diskuse/noz-0…. Nic více nutné není.
SVJ(2000) samozřejmě není společenstvím vlastníků podle části o bytovém spoluvlastnictví NOZ. A o to jde.
lake
Pošlete dotaz na ministerstvo spravedlnosti, možná si uvědomí, že by bylo dobré přímo do NOZ uvést, kterému že zákonu se stará SVJ podřizují. Dokud to tam nebude černé na bílém, nebo dokud soudy nezaujmou jednotný rozhodovací šik, budou vznikat tyto spory
PELE,
prosím, pište do Předmětu něco smysluplného, děkuji.
Návrh, aby v NOZ bylo jednoznačné ustanovení podle čeho se řídí stará SVJ, již MS má od mé maličkosti a několika připomínkových míst:
http://www.portalsvj.cz/…lu-noz-a-zok
Bohužel je velký odpor vůbec NOZ novelizovat, protože by se tím ukázalo, jak je NOZ špatný a v praxi často nepoužitelný.
Hlouposti uvedené v NOZ potom musí opravovat soudy, viz judikát NS k § 441 NOZ. A to je cesta do pekel. Na druhou stranu zmíněný judikát může pomoci v tom, že by novela mohla projít. Normálně myslící člověk musí upřednostnit jasný zákon před náladovostí soudců, kteří u nejasného zákona mohou rozhodovat velmi různě.
Hezký den!
Pavel
Pravdu má každý z diskutujících. Svým způsobem.
Věcná práva spojená s jednotkou(1994) a vlastnická práva k jednotce(1994) se i nadále řídí podle prohlášení vlastníka budovy a podle ZoVB, viz § 3063 NOZ. Připomínám, že pro věc je bezvýznamné, že ZoVB byl zrušen.
Spoluvlastnické vztahy vzniklé podle ZoVB a práva a povinnosti z toho vzniklé před 1.1.2014 se i nadále řídí podle dosavadní právní úpravy ZoVB, jak výslovně uvádí § 3028 NOZ. Připomínám, že pro věc je bezvýznamné, že ZoVB byl zrušen.
To platí pro všechny případy, kdy SVJ(2000) vzniklo podle ZoVB. Není totiž speciální právnickou osobou, upravenou „tímto zákonem“ ve smyslu § 3041 NOZ. Proto i nadále platí stávající stanovy SVJ bez nutnosti jakkoliv zasahovat do práv a povinností vlastníků jednotek.
Samotné SVJ se navenek vůči státu řídí podle ustanovení o právnických osobách od § 118 NOZ. Dále je zejména povinno od 1.1.2014 dodržovat zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Z toho plyne známá nutnost upřesnit ve stanovách technické údaje, pokud tam nejsou: výčet orgánů SVJ, jednoznačně stanovený počet jejich členů, názvy funkcí, způsob jednání členů statutárního orgánu za právnickou osobu, adresu sídla.
SVJ(2000) se však neřídí speciální částí NOZ o bytovém spoluvlastnictví, ani tím, co NOZ stanoví o vnitřních právních poměrech nově vznikajících právnických osob SVJ(2012).
Všichni vespolek – jak vlastníci, tak SVJ, tak Franta Šramota – se řídí podle generálních ustanovení NOZ v občanskoprávních vztazích, kromě toho, co bylo výše vyjmenováno.
lake
Pane lake uvedl jste:
„Proto i nadále platí stávající stanovy SVJ bez nutnosti jakkoliv zasahovat do práv a povinností vlastníků jednotek… SVJ(2000) se však neřídí, kromě toho, co bylo výše vyjmenováno, speciální částí NOZ o bytovém spoluvlastnictví“
Pokud tedy SVJ (2000) nezasáhne do práv a povinností vlastníků jednotek (s vyjímkou výše uvedeného) pak se na takové SVJ nevztahují ani např. tyto ustanovení speciální části NOZ o bytové spoluvlastnictví?:
§ 1168 Odstranění vady prohlášení
§ 1169 Změna prohlášení
§ 1177 o povinnosti vlastníků hlásit osoby, které budou mít bytě
domácnost
§ 1178 o povinnosti SVJ sdělit na žádost vlastníka informace
o ostatních vlastnících a najemcích
§ 1186 o povinnosti osoby odpovědné za správu domu vystavit potvrzení
o dluzích při převodu jednotky
§ 1207 o podmínce nejméně dvou vlastníků s čtvrtinou hlasů ke
svolání shromáždění
§ 1208/f/2 podle kterého odsouhlasuje shromáždění vlastníků změnu
účelu užívání bytu
Pane Vítku, děkuji za zajímavý dotaz.
Ustanovení § 1168 ani § 1169 se nijak netýká SVJ(2000). Ta záležitost nemá ve stanovách co dělat. To je záležitost pouze mezi vlastníky jednotek navzájem. SVJ je pouze jejich sluha, nekafrá jim do toho.
Ustanovení § 1177 je nesrozumitelné a proto neaplikovatelné nejen pro vlastníky jednotek(1994), ale ani pro vlastníky jednotek(2012). Nelze totiž s určitostí říci co zanamená pojem „mít v bytě domácnost“. Vlastník tedy požadovanou informaci nemůže sdělit, ani kdyby chtěl.
Ustanovení § 1178 pouze vyjadřuje obecné právo na informace. Pro záležitosti neupravené v ZoVB ani ve stanovách se použije vždy obecný § 10 odst.1 NOZ. Takže na práva vlastníka jednotky(1994) vůči SVJ(2000) lze aplikovat § 1178; nikoliv však přímo, ale per analogiam jako ustanovení svým účelem a obsahem nejbližší.
Ustanovení § 1186: opět se i zde uplatní obecný § 10 odst.1 NOZ. Proto soudím,že vlastník jednotky by se mohl vůči SVJ(2000) dožadovat vydání potvrzení podle § 1186 per analogiam. Ostatně samotný přechod dluhů by nastal na základě jiného ustanovení: podle obecného § 1888 NOZ.
Ustanovení § 1207 se zcela jistě neuplatní. Není k tomu žádný právní důvod. Uvnitř SVJ(2000) totiž platí pouze to, co o svolání shromáždění uvédějí stanovy SVJ(2000). Právo není holubník.
Ustanovení § 1208/f/2 se samozřejmě neuplatní. Vždyť shromáždění
vlastníků jednotek(2012) je shromážděním vlastníků jiných jednotek,
než jsou jednotky(1994) podle ZoVB. Byt podle ZoVB je ve výhradním
vlastnictví vlastníka jednotky(1994). Do toho není nic ani právnické osobě
SVJ, ani ostatním vlastníkům. Mimochodem: když si přečtete Pravidla ČÚZK
č. 44, najdete to v nich: http://www.cuzk.cz/…kyny-44.aspx.
O změně účelu užívání stavby rozhoduje pouze vlastník bytu, jde-li
o byt v domě rozděleném na jednotky(1994) podle ZoVB. Těmito pravidly se
řídí všechny katastrální úřady v ČR.
--------------------------------------------------------------------------------
SVJ(2000) prostě není SVJ(2012). Nemá tedy ani shodnou právní způsobilost. Obsah NOZ v části o bytovém spoluvlastnictví nelze použít na bytové vlastnictví podle ZoVB. Jedinou výjimkou jsou případy, které dosavadní právní úprava neřešila. Pak se použije § 10 odst. 1 NOZ a (per analogiam) ustanovení NOZ svým obsahem a účelem nejbližší. Takovým ustanovením může podle okolností být i některé ustanovení z části o bytovém spoluvlastnictví.
lake
Názory se zde různí, ale po stanovisku advokátky Mirovské (viz výše) a nyní i po stanovisku dvokáta Pavla Nastise na (http://finance.idnes.cz/…/viteze.aspx?…) se přikláním k jejich názoru, protože jsou to přeci jen profesionálové (na rozdíl ode mne) a tedy SVJ (stará i ta nová) se řídí dle NOZ, protože ZoVB byl zrušen.
Dotaz: Přinesl nový občanský zákoník nějaké změny v této oblasti? Odpověď: Ano, nový občanský zákoník přinesl řadu změn, třeba už jen to, že bytové vlastnictví není nadále upraveno v zákoně o vlastnictví bytů (tento zákon byl zrušen), ale přímo v občanském zákoníku. Společenství vlastníků musí do 1. ledna 2017 přizpůsobit své stanovy novému občanskému zákoníku. Výraznou změnou je také to, že na nabyvatele jednotky přechází dluhy související se správou domu a pozemku.
JaneB,
1)pokud je někdo označen, že se specializuje především na:
- občanské,
- obchodní,
- směnečné,
- rodinné a
- trestní právo,
tak se nespecializuje na nic, zejména když je advokátem pouhých 10 let a když došlo k rekodifikaci celého občanského, obchodního a rodinného práva.
2)pokud advokát používá pojem „byt v osobním vlastnictví“, který již od roku 1994 neexistuje, tak bych se před ním měl na pozoru. Osobní vlastnictví bytu je relikt socialismu, jmenovitě zákona 52/1966 Sb. Když tento neexistující pojem používá neprávník, tak budiž, ale advokát?
3)s ohledem na výše uvedené pak pan advokát klidně pronáší perly, jako že přechází dluhy při prodeji jednotky. Já bych přechod dluhů osobně uvítal, ale paskvil NOZ to dle mého názoru neumožňuje. Resp. je o tom spor, kdy Eliáš, Pelikán, Čech a jiní tvrdí, že bez dalšího dluh nemůže přejít a někteří „právníci“ blouzní bez argumentů, že je to možná jinak.
Hezký den!
Pavel
Pokud se advokát specializuje na občanské, obchodní, směnečné, rodinné a trestní právo, znamená to, že provozuje generální praxi, tj. zabývá se v širších souvislostech širokým spektrum případů, což je zcela obvyklá situace.
Zcela obvyklá situace je, že advokát provozující generální praxi je velmi často nevhodný pro konzultace v oblasti SVJ a BD. Což na tomto webu bylo psáno opakovaně.
Hezký den!
Pavel
Advokát provozující generální praxi je pořád výrazně vhodnější než advokát specializující se na právo duševního vlastnictví, právo kanonické nebo právo mezinárodní.
Můžete mít pravdu, nicméně jste zatím nenapsal, jak advokáta specialistu na bytové právo najít.
+++NECHVÁTAL+++
- nechci nikomu dělat zdarma reklamu
- když advokát používá pojem jako „osobní vlastnictví bytu“ nebo když tvrdí něco, co je sporné až vyloučené, a přitom na nejednoznačnost neupozorní, tak je to pro mne doporučení s ním nekomunikovat, natož o problematice SVJ a BD. Advokátů je dost. Zároveň nevylučuji, že je zdatný v jiné oblasti práva o kterou se třeba vůbec nezajímám
- své známé advokáty, specialisty na bytové právo, jsem za ty roky poznal na základě studia jejich publikací, na přednáškách, které pořádají atd. Než narazíte na schopného bytového advokáta, tak musíte urazit dlouhou cestu. Držím palce.
Hezký den!
Pavel
Pan Nastis odpověděl vcelku dobře na praktické dotazy. Selhal však na celé čáře pokud jde o obecné záležitosti jednoduchého práva. Cituji z jeho tvrzení:
Otázka redaktora: Přinesl nový občanský zákoník nějaké změny
v této oblasti? Odpověď: Ano, nový občanský zákoník přinesl řadu změn, třeba už jen to, že bytové vlastnictví není nadále upraveno v zákoně o vlastnictví bytů (tento zákon byl zrušen), ale přímo v občanském zákoníku. Společenství vlastníků musí do 1. ledna 2017 přizpůsobit své stanovy novému občanskému zákoníku. Výraznou změnou je také to, že na nabyvatele jednotky přechází dluhy související se správou domu a pozemku. Zdroj: http://finance.idnes.cz/…/viteze.aspx?… |
Za prvé:
Pan Nastis zcela zřejmě přehlédl, že podle § 3028 NOZ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89…
se podle dosavadní právní úpravy nadále řídí veškerá práva a
povinnosti,včetně práv a povinností plynoucích z bytového vlastnictví
(včetně vztahů založených stanovami SVJ(2000)). Také pro veškerá věcná
práva, vzniklá do 31.12.2014, se použije i nadále dosavadní právní
úprava. Takže bytové vlastnictví je stále upraveno v zákoně
o vlastnictví bytů. K tomu viz i § 3063 NOZ http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89….
K panu advokátovi Nastisovi bych si tedy pro právní radu raději nešel; je zmaten a nezná platnou právní úpravu. Tím hůře pro prosťáčky, kteří takovým neználkům uvěří.
Za druhé:
Pan Nastis bez jakéhokoliv zdůvodnění tvrdí nepravdu o jakémsi
„přechodu dluhů na nabyvatele“. To je pohádka, kterou snad bych toleroval
u choromyslné osoby, trpící utkvělými představami, nikoliv však
u osoby, která je svéprávná a označuje se za advokáta. Za jakých
podmínek dojde ke změně v osobě dlužníka stanoví § 1888 NOZ: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89….
Snad si pan Nastis tuto část NOZ ještě nestačil přečíst. Nebo
bezmyšlenkovitě opakuje nepravdy, které někde četl.
Jde zjevně o další případ osoby, postižené syndromem prasečího práva: http://www.portalsvj.cz/…D+pr%C3%A1vo.
lake
Cituji advokáta Nastise:
„K přijetí rozhodnutí se zásadně vyžaduje již jen souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují počet vyšší. Zákon vyžaduje nadpoloviční většinu všech hlasů (nikoli jen přítomných) při schvalování změny prohlášení o rozdělení vlastnického práva k domu na vlastnické právo k jednotkám. Zákon jinak vyšší počet hlasů nestanovuje a je na vlastnících, zda si ve stanovách určí vyšší počet hlasů pro určité otázky, které budou považovat za podstatné“
To se divím, že to lake nerozporuje, když zde opakovaně uvádí, že se u SVJ uplatní § 1129 (1) K rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, zejména o jejím podstatném zlepšení nebo zhoršení, změně jejího účelu či o jejím zpracování, je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Pan JUDr. Nastis nezná obsah NOZ. Toto je další ukázka jeho neznalosti: obecná úprava rozhodování spoluvlastníků. Ale to nemá cenu rozebírat v této diskusi.
Divím se, jaký právní odpad produkují české právnické fakulty.
lake
Pan JUDr. Nastis obsah NOZ zná. Jeho názor jen potvrzuje moje tvrzení, které vyvrací Vás výklad o použití § 1129 u SVJ viz.
Vítku, nedělejte ze sebe hlupáka. Nepodložený názor jednoho advokáta či jednoho Vítka přece nic nevyvrací.
Rozumíte významu slovesa „vyvracet“? Nebo jen blábolíte jako Nastis?
lake
Pane lake klídek,
nenapsal jsem, že názor advokáta vyvrací Váš výklad, to jste se spletl. Napsal jsem, že moje tvrzení, na které jsem uvedl odkaz, vyvrací Váš výklad. Mimochodem na ten můj příspěvek, na který odkazuji jste se jaksi nezmohl na odpověď. Abych byl přesný, zprvu jste se pokusil, ale pak jste to raději smazal. Zřejmě jste nenašel pádné argumenty pro odpověď.
Pane Vítku,
že jsem Vám kdysi na cosi neodpověděl neznamená ještě, že bych
„nenašel pádné argumenty“. Názor pana Nastise na způsob hlasování je
primitivní tvrzení v rozporu se zněním NOZ. Váš názor na způsob
hlasování a na § 2014 jsem považoval a považuji také za nesprávný, ale
alespoň jste předestřel – na rozdíl od pana Nastise – nějakou věcnou
argumentaci.
Pokud Vám chyběla má odpověď, zde je: http://www.portalsvj.cz/…hlasovani-40#….
lake
Na vysvětlenou, než jsem vložil svůj přispěvek, lake ten svůj opravil. Původně tam neměl slova „či jednoho Vítka“.
Zeptal jsem se přímo pana JuDr. Nastise jak hodnotí kritiku na svůj článek, a zde je jeho odpověď:
Vážený pane, děkuji za Váš zájem. Nehodlám na tyto internetové diskuse nijak reagovat. Problematika, která se řešila v publikovaném článku, je dosti složitá a bohužel člověk někdy musí použít různých zjednodušení, jinak by ten článek musel být mnohonásobně delší. K tomu ovšem není prostor a ani to není účelem tohoto článku. Samozřejmě vím, že právo nezná pojem “byt v osobním vlastnictví”, na druhou stranu tento pojem je tak zobecněn, že každý ví, co znamená. Pokud jde o zákon o vlastnictví bytů, ten byl zrušen (viz § 3080 bod 60 NOZ), ale na druhou stranu se v určitých případech bude nadále používat (viz § 3063 NOZ). Pokud se jedná o přechod dluhů, někdo v tom komentáři odkázal na § 1888 NOZ, nicméně přechod dluhů týkající se jednotek je upraven v § 1186 NOZ (pokud jde o družstevní byty, je to upraveno v § 736 zákona o obchodních korporacích). V odpovědích na položené otázky jsem záměrně neuváděl odkazy na příslušné paragrafy, protože to není článek určený pro odbornou veřejnost, ale pro laiky. Jak je vidět, jedná se o dosti složitou právní problematiku a bohužel ji nelze zcela postihnout ve článcích tohoto typu.
S pozdravem
JUDr. Pavel Nastis advokát advokátní kancelář Grobelný & Skřipský Sokolská tř. 21, 702 00 Ostrava, Moravská Ostrava tel.: 724 096 821, 596 138 745 fax: 595 136 740
svjdukelská111,
jak je vidět, tak komunikace s uvedeným advokátem byla jen ztrátou času.
Nerozumím, proč by advokát neměl používat platné pojmy a to pojem „byt v osobním vlastnictví“, jak přiznal i pan advokát, není. Pokud se bude laické veřejnosti předkládat tento neplatný pojem, tak laická veřejnost „oprávněně“ nabyde dojmu, že se asi jedná o platné právo, vždyť tento pojem používají i advokáti! A dokonce i v novinách!!
Daleko horší je, že si pan advokát nepřipouští pochybnosti o § 1186 NOZ. Asi ještě opačné názory, které advokátův názor nejen zpochybňují ale i vyvrací, vůbec neslyšel. V odpovědi Vám se mohl rozepsat, proč se domnívá, že podle § 1186 přechází dluhy. No neudělal to i když měl možnost. To o něčem vypovídá.
Nechal bych pana advokáta žít v jeho úrovni vědění. On ho § 2950 NOZ naučí. :-))
Hezký den!
Pavel
Návštěvníku,
- souhlasím s tím, co velmi pěkně a snad i pro Vás pochopitelně, popsal pan Nechvátal
- pan advokát se podle § 5/1 NOZ přihlašuje veřejně k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání. Od takové osoby lze očekávat používání existujících odborných pojmů. Sám tvrdí, že pojem neexistuje, ale on ho používá. Tomu nerozumím
- dále od takové osoby lze očekávat, že když hovoří o nějakém problému, tak že neříká jen své dojmy, ale že minimálně upozorní i na jiné výklady problému. To pan advokát k § 1186 NOZ neučinil. Nevím jestli jiné, podle mého správné, výklady vůbec zná. Když je nezná je to špatné. Když je zná a nezmíní se o nich, je to také špatné. Prostor měl při odpovědi na tento web. Neučinil tak
- já jsem jen pouhý předseda výboru SVJ a předseda představenstva bytového družstva. Nejsem si vědom, že bych se veřejně přihlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu
- používám takové pojmy, které považuji za vhodné. A budu tak činit i nadále.
Hezký den!
Pavel
Pane Návštěvníku,
to, co zákon označuje jako „sociální pojištění“ a „zdravotní pojištění„, pojištěním není, ani zákon netvrdí, že by pojištěním bylo, ani právní profesionál, ani osoba s průměrným rozumem nedovodí ani judikát neuvádí, že by snad o pojištění šlo. O tom, že o (speciální případ) pojištění nejde, panuje všeobecná shoda. Nikdo tady současně netvrdí, že se pojmy „sociální pojištění“ a „zdravotní pojištění“ v zákoně nevyskytují. Použití těchto pojmů tak k nejasnostem nevede, byť je (z vůle zákonodárce) zavádějící. Toto není ojedinělý případ tvorby pojmů, kdy rozšířený pojem ztrácí vlastnosti pojmu zúženého: „banka informací“ není „bankou“ ad.
S „osobním vlastnictvím“ se to má jinak: jedná se o „vlastnictví“, a jedná se pojem, který má zákonem stanovený obsah. Použití takového pojmu v jiném významu než zákonem definovaném je tak zcela nevhodné. To byste rovnou mohl tvrdit, že pojem „advokát“ neznamená advokáta, pojem „úřední osoba“ neznamená „úřední osobu“ ad. S takovým přístupem brzy narazíte.
+++NECHVÁTAL+++
Pane Nechvátal uvedl jste:
„Nikdo tady současně netvrdí, že se pojmy „sociální pojištění“ a „zdravotní pojištění“ v zákoně nevyskytují. Použití těchto pojmů tak k nejasnostem nevede.“
No to jen potvrzujete to, co jsem napsal. Nevím, zda jste pochopil můj příspěvek. To jsem jím chtěl vyjádřit, že použití těchto pojmů tj. „sociální nebo zdravotní pojištění“ k nejasnostem nevede.
Když ale např. Pavel ve svém příspěvku řeší, zda se odvádí z dohody o prov. práce zdravotní nebo socíální daň, může to vést k nejastnostem, protože příslušné zákony, které to upravují hovoří o pojistném na sociální pojištění nebo zdravotní pojištění.
„zákony hovoří o pojistném na sociální pojištění nebo zdravotní pojištění.“
To sice ano, ale nic to nemění na tom, že „pojistné na sociální pojištění“ stejně jako „pojistné na zdravotní pojištění“ pojistným není, a to z toho důvodu, že „sociální pojištění“ ani „zdravotní pojištění“ není pojištěním, o čemž panuje všeobecná shoda mezi profesionály i lidmi s průměrným rozumem, jak jsem už napsal.
Stručně: pojistné se platí výhradně na pojištění (s tím snad souhlasíte).
+++NECHVÁTAL+++
Pane Nechvátal,
to přece není podstatné, zda v zákonech, které upravují platby pojistného na zdravotní nebo sociální pojištění zákondárci užili pojem, který se Vám nebo komukoliv nezamlouvá, protože nevyhovuje obecnému významu tohoto pojmu. Pokud budete v diskusi řešit, zda se má pojistné na zdravotní nebo sociální odvádět a v jaké výši a nahradíte uvedené pojmy jinými, můžete způsobit nejastnosti při vyhledávání příslušných ustanovení v zákonech, které to upravují.
A můžete si začít dělat čárky. Za mě NOZ, když ZoVB byl zrušen.
Hmmm, Byl zrušen a basta.:) a co výše citovaný § 3028. To, že byl zrušen znamená, že podle něj nemohou nové právní vztahy vzhniknout, ne že zanikají i ty staré. Oni to nechápou i mnozí tzv. odborníci s advokátními zkouškami. :-)
Vložil Zdenek 22: „A můžete si začít dělat čárky.“
"Ak sa domnievate, že výklad práva možno zistiť počítaním čiarok. Tu vo Slovenskej republike takýto postup možný nie je.
Pro „Výklad práva“:
Pokud byste si prošel všechny předchozí diskuse k tomuto tématu (a že jich bylo), pak byste věděl, že k této otázce existují výklady, a to docela fundované, ale že jsou v zásadě 2 navzájem se vylučující. Ke kterému se vy přikláníte a kam se může připsat čárka?
Poslední komentáře