Jak funguje společenství, které nemá orgány - konkrétně výbor (nikdo ze společenství to nechce dělat)?
Dobrý den, poradí mi prosím někdo, jak funguje SVJ v případě, že odstoupí členové výboru (celý výbor) a nový výbor není na shromáždění vlastníků zvolen? Jak se potom tyto případy řeší, kdo je řeší, podle jakého zákona?
Děkuji za odpovědi. René
Jak funguje SVJ bez orgánů? SVJ bez orgánů může řadu let fungovat. Znám případy, kdy nebyly orgány 5 a 7 let. Ale to je výjimka. Obě SVJ měla správce, který je moc nešidil. Většinou SVJ bez orgánů fungují špatně.
Podle jakého zákona? SVJ podléhá paskvilu č. 72/1994 Sb., který má sice § 9/9, ale ten je v praxi velmi obtížně použitelný. Počet vlastníků, kteří se stali členy SVJ v okamžiku vzniku je v intervalu mezi třemi vlastníky až několika sty vlastníků, podle toho, jak SVJ vzniklo – k 1.7.2000, podle § 9/4 nebo § 9/3. Prakticky se tedy nemá cenu § 9/9 zabývat.
Kdo by měl vzniklou situaci řešit? Bude to možná pro některé „vlastníky“ překvapivé, ale situaci by měli řešit vlastníci. Vlastnictví totiž mj. zavazuje.
Jak vzniklou situaci řešit? Právní neznalost si mohou dovolit poslanci a senátoři, ti mají imunitu. Člen SVJ nic takového nemá, ten by měl znát zákony, minimálně ZoVB. Na nešťastníky podle § 9/9 dopadá odpovědnost za „nevýkon funkce“. Na všechny členy SVJ pak dopadá ručení za závazky podle § 13/7 ZoVB. V první řadě by bylo vhodné informovat členy SVJ o odpovědnosti podle § 9/9 a ručení podle § 13/7. Potom by bylo vhodné za výkon funkce nabídnout odměnu. Třeba Vás metoda cukru a biče ochrání před velmi nejistou budoucností bez orgánů.
Hezký den!
Pavel
SVJ má výbor nebo pověřeného vlastníka vždy. Vychází se z §9 odst. 9 ZOVB (72/1994 Sb.)Není-li řádně zvolený výbor nebo pověřený vlastník, odpovědnost za řízení SVJ přebírá vlastník mající více jak 50 % podíl na spol.částech domu nebo ti, co se stali prvními třemi vlastníky v daném domě (nevíte-li to, řeknou Vám to na katastru – viz § 9 odst. 3 ZOVB.
Tuto otázku pokládají tazatelé dosti často. Jen zřídka však dostanou správnou odpověď.
Není pravdou, že SVJ má výbor nebo pověřeného vlastníka vždy. Osoby podle § 9 odst. 9 pouze plní funkci výboru. Netvoří výbor, neexistuje tedy předseda výboru ani jeho členové, ani pověřený vlastník. To mimo jiné znamená, že tyto osoby
- nemohou jménem SVJ činit právní úkony,
- nemohou být zapsány do rejstříku jako členové statutárního orgánu.
Není pravdou, že odpovědnost přebírají ti, co se stali prvními třemi vlastníky v daném domě. Bylo by krásné, kdyby tomu tak bylo - ovšem zákon hovoří jinak. Osobami plnícími funkci výboru se stávají VŠICHNI vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.
Příklad:
V domě o 76 bytech, kde SVJ vzniklo s poklesem spoluvlastnického podílu původního družstva pod jednu čtvrtinu, plní funkci výboru podle § 9 odst. 9 asi 50 až 60 vlastníků jednotek.
lake
Ano, ta moje první věta snad mohla být formulována jinak. SVJ prostě ze zákona řídí vlastníci, kteří se jimi stali dnem vzniku SVJ. Případ, který Lake uvádí se 60 vlastníky, kteří by měli SVJ řídit (plnit funkci orgánů SVJ)je možný, ale protože SVJ vzniká zápisem prvních minimálně tří různých vlastníků jednotek do katastru, tak funkci zpravidla plní tito 3 – lze i více, nelze méně. O tom, zda mohou či nemohou plnit tito např. tři vlastníci (v podstatě ze zákona pověřeni) úkoly stanovené výboru SVJ (uzavírat smlouvy = právní úkon, atp.) bych polemizoval. Plní funkce orgánů SVJ a ty jsou stanovené. Jestlipak z toho má již někdo z této diskuse zkušenost?
Pane rys,
SVJ může vzniknout dvěma odlišnými způsoby. Doporučuji přečíst Vznik SVJ snadno a rychle.
lake
O tom, že SVJ může vzniknout dvěmi způsoby přeci nediskutujeme. To je jasné. Podstatné však je, že vždy má kdo plnit funkci orgánů SVJ a to i třeba nedobrovolně = ze zákona. A dle mého tento i t.zv. nedobrovolný orgán může např. podepisovat smlouvy související se správou domu. Tito lidé řádně a zákonně zastupují SVJ, které má právní subjektivitu.
Pane rys,
už jsem přece napsal, že osoby vykonávající funkci orgánů společenství ze zákona (tedy i funkci výboru) nemohou činit písemné právní úkony. Diskutujete tedy zbytečně - přečtěte si ZoVB:
"Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru."
Osoby vykonávající funkci podle § 9 odst. 9 nejsou členy výboru, protože nebyli řádně zvoleni. Není mezi nimi tedy ani předseda. Je vyloučeno, aby jménem SVJ činili písemné právní úkony. Jediným jejich úkolem je svolat shromáždění tak, aby proběhla řádná volba statutárního orgánu.
lake
Poslední komentáře