26 Cdo 1857/2023-355 Popletené soudkyně nevědí co je příslušenství bytu

Mělo být napsáno že lodžie je jsou součástí bytu, ale jinak rozsudek vynikající. Je možno napadnout rozhodnutí shromáždění i po 3 měsících. Konečně soudci rozhodli podle paragrafu 245, podle ASPI

• Ufoun: „Mělo být napsáno že lodžie je jsou součástí bytu …“

Ufoune, Vy nevíte, že lodžie nemůže být součástí bytu. Nejde totiž o místnost. Nesnažte se zde mudrovat, když tomu nerozumíte. Nevíte co je to „byt“. Já to vím.

☀ Podle § 2 zákona č. 72/1994 Sb. (§ 2 Vymezení pojmů) platilo:
Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení (…)
Pro účely tohoto zákona se rozumí (…) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona (…).

☀ Podle § 2236 odst. 1 občanského zákoníku (NOZ) platí:
Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení.

☀ Podle prováděcího předpisu k občanskému zákoníku č. 366/2013 Sb. platí:
Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny, sloupy, pilíře, komíny a obdobné svislé konstrukce. Půdorysná plocha je vymezena vnitřním lícem svislých konstrukcí ohraničujících byt včetně jejich povrchových úprav.

☀ Podle § 48 odst. 4 zákona č. 235/2004 Sb. platí:
Obytným prostorem se pro účely daně z přidané hodnoty rozumí byt nebo jiný soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, které svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením odpovídají požadavkům na trvalé bydlení a jsou k tomuto účelu určeny.

☀ Podle § 3 písm. g) vyhlášky č. 268/2009 Sb. platí:
Bytem [je] soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.

☀ Podle § 13 písm. i) zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, platí:
V tomto zákoně se dále rozumí: (…) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení (…).

Takže znovu, asi po osmé:
Balkon, lodžie, terasa, parkovací stání, sklepní kóje nemohou být nikdy součástí bytu, protože se nejedná o místnosti. Jde o otevřené prázdné prostory naplněné pouze vzduchem. Vzduch v prázdném otevřeném prostoru nemůže mít žádného vlastníka, protože vzduch (zemská atmosféra) není ani věc movitá, ani věc nemovitá.

Ty prostory mohou v některých prohlášeních být označeny za „příslušenství bytu“, ale to označuje pouze právo užívat je spolu s bytem. Neoznačuje to však výlučné užívání, a neříká to naprosto nic o vlastnictví.

Ani tři hloupé soudkyně, ani Ufoun nemohou na této skutečnosti nic změnit.

Justitianus

Justine ty dokážeš ze zákonů udĕlat nepoživatelný guláš. Koukni např. 22/Cdo 1511/2019 a tam do další rozhodnutí. Píší: otázkou kdy jsou okna a lodžie součástí jednotky ... Jasnĕ zas napíšeš že soudci jsou hlupáci už tĕ známe. Tvoje prázdné prostory jdou v hlavě ne u bytových jednotek. ÁMEN

Ufoune, vadný judikát 22 Cdo 1511/2019 samozřejmě znám. Všechny tam obsažené školácké chyby a omyly soudců jsem zde podrobně vysvětlil už před třemi roky v této diskusi: Vadné usnesení Nejvyššího soudu: 22 Cdo 1511/2019–227.

Pokud proti tomu nejste schopen uvést žádný věcný právní argument, pak raději mlčte.

Každý stavař i soudní znalec Vám řekne co je to střešní konstrukce a jaký je její účel. Každý kromě Vás a blbů-soudců ví, že hydroizolační vrstva ploché střechy je nejdůležitější součástí střešního pláště, nikoliv součástí terasy. Hydroizolační vrstva je typickou SPOLEČNOU ČÁSTÍ, protože chrání celou budovu bytového domu před vnikáním vlhkosti a před účinky atmosférických sráźek.

Na tom nemůže žádný blb soudce ničeho změnit.

Už mne unavuje upozorňovat dokola na skutečnost, źe někteří soudci jsou hlupáci. Nemyslící popletové, kteří nemají základní znalosti a nejsou schopni logicky myslet.

Justitianus

Je nepochopitelné, že KS ani VS si nenechali předložit prohlášení a že jim ho advokát sám nestrčil pod nos. Ale zájem advokátů je vydělat prachy podáváním odvolánìm a dovoláním, bohužel.

• Ufoun: „Je nepochopitelné, že KS ani VS si nenechali předložit prohlášení …“

Ovšem z judikátu 26 Cdo 1857/2023–355 je přece zřejmé čím žalobce argumentoval od počátku a ze které části prohlášení dovozoval svůj údajný (avšak neexistující) nárok na vlastnictví prázdného prostoru lodžie. Cituji z judikátu NS:

Nyní ke zjevným chybám dovolatelů (žalobců):

Žalobci nesprávně interpretují obsah prohlášení. Ze skutečnosti, že lodžie je v něm označena jako „příslušenství bytu“, nesprávně dovozují že by měla být ve vlastnictví vlastníka bytu. Takový závěr je však v příkrém rozporu se zákonem i s obsahem prohlášení.

Pro zodpovězení otázky zda shromáždění bylo či nebylo oprávněno rozhodovat o „lodžii“ je nezbytné vyřešit – jako otázku předběžnou – zda „lodžie“ je společná, nebo zda je ve výlučném vlastnictví dovolatelů. Předně bylo tedy třeba vyložit obsah prohlášení ze dne 11.12.2000 ústavně konformním způsobem. Vzhledem k datu vkladu prohlášení do katastru bylo nutno obsah právního jednání vyložit pouze za pomoci zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů (ZoVB) a za pomoci zákona č. 40/1994 Sb., občanský zákoník.

Podle § 121 odst. 2 zákona č. 40/1994 Sb. platilo, že příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Tato definice se týká pouze užívacího práva a neříká naprosto nic o vlastnictví těchto místností a prostorů. Dovolatelům se nepodařilo ničím prokázat, že by předmětná „lodžie“ měla být v jejich výlučném vlastnictví.

Podle § 4 odst. 1 ZoVB platilo, že vlastník budovy svým prohlášením určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h) ZoVB] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g) ZoVB].

Konstantní judikatura se shoduje v tom, že společné je vše, co původní vlastník nevyčlenil v prohlášení výslovně do jednotky jako vlastnictví vlastníka jednotky. Proto lodžie byla a je společnou částí domu, a je určena k tomu, aby byla s bytem užívána. Nemůže tedy být u dovolatele ani řeči o nějakém „vlastnictví lodžie“.

Podle ustanovení § 2 písm. h) zákona č. 72/1994 Sb. platí, že jednotkou je byt (…) jako vymezená část domu podle tohoto zákona. Podle ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 72/1994 Sb. platí, že bytem je místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Lodžie však není místností, ani není určena k bydlení. Nemůže tedy být nikdy součástí bytu, ani součástí jednotky. Nemůže tedy být u dovolatele ani z tohoto hlediska řeči o nějakém „vlastnictví lodžie“.

Nelze samozřejmě zaměňovat pouhé užívací právo k prázdnému prostoru s vlastnickým právem.

Obiter dictum připomenu, že z hlediska vlastnictví se část budovy mohla stát:
(a) společnou částí budovy, která je společná vlastníkům všech jednotek (1994/72/§4/2/c věta první), nebo
(b) společnou částí budovy, která je společná vlastníkům jen některých jednotek (1994/72/§4/2/c věta druhá), nebo
(с) součástí věci (jednotky), tedy ve výlučném a neoddělitelném vlastnictví vlastníka jednotky (1964/40/§120/1).

Pouhé označení lodžie za „příslušenství bytu“ (1964/40/§121/2) nespadá do žádné z uvedených kategorií. Je tedy lodžie od počátku společnou částí domu. Jde o vedlejší prostor určený k tomu, aby byl s bytem užíván. Nic jiného z prohlášení neplyne.

Justitianus

Justine ty seš expert. Napsal si že mají prohlášení z r. 2020 a proto je nutné postupovat podle 72/1994 Sb. Ani nevíš od kdy platí NOZ. Lodžie není pouhý vzduch hlupáku, stejně jako pokoje. Stárneš a měkne ti mozek. Pokud má v prohlášení že je lodžie součást bytové jednotky o rozměru xx m2, tak mu ji nikdo nemůže zvětšovat. Vlastnické právo je nedotknutelné!!!!

• Ufoun: „Ani nevíš od kdy platí NOZ.“

Já to samozřejmě vím, Ufoune. Ale Ty nevíš, že jednotky(1994) vzniklé podle zákona č. 72/1994 Sb. zůstávají stále jednotkami(1994) podle zákona č. 72/1994 Sb.. Obsah prohlášení může tedy být vyložen pouze za použití ZoVB a ustanovení § 120 a § 121 (starého) občanského zákoníku. Na posouzení vlastnických práv, vzniklých rozdělením budovy na dům s jednotkami do dne 31.12.2013, se NOZ nepoužije.

Podle § 3063 NOZ platí, že „nabyl-li vlastnického práva alespoň k jedné jednotce v domě s byty a nebytovými prostory přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nabyvatel podle zákona č. 72/1994 Sb. (…), vznikne i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k dalším jednotkám v tomto domě podle dosavadních právních předpisů“.

Citace z judikátu:
„Podle komentářové literatury [ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521–3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336–517X] „[ú]čelem přechodného ustanovení v § 3063 je zamezit situaci, aby v témže domě existovaly dva různé právní režimy spoluvlastnictví nemovité věci, z nichž jedním by bylo vlastnictví bytů podle zákona o vlastnictví bytů a druhým bytové spoluvlastnictví podle občanského zákoníku, a tedy dva druhy jednotek, z nichž jedny by byly „staré“ jednotky, vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů a druhé by byly „nové“ jednotky, vzniklé již podle ustanovení občanského zákoníku o bytovém spoluvlastnictví. Proto podle tohoto přechodného ustanovení platí, že v domě, kde vznikla alespoň jedna jednotka přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku [tj. vznikla jednotka, jejíž právní povahu stanoví § 2 písm. h) zák. o vlastnictví bytů], všechny další jednotky, které v tomto domě vzniknou (rozdělením dosavadní jednotky, nebo naopak spojením dosavadních např. dvou jednotek, anebo výstavbou nové jednotky formou přístavby, vestavby, nástavby) po dni nabytí účinnosti občanského zákoníku (tj. po 1. 1. 2014), vzniknou jako jednotky „staré“, jejichž povaha je stanovena v § 2 písm. h) zák. o vlastnictví bytů.“
(Citováno z judikátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 15 A 5/2023–112.)

Všechny soudy včetně Ústavního soudu tuto skutečnost respektují. Judikatura je konstantní. Máš k tomu něco, Ufoune?

Justitianus

• Ufoun: „Lodžie není pouhý vzduch hlupáku, stejně jako pokoje.“

Ufoune, hlupáku, správný termín není „pokoj“, nýbrž „místnost“. A místnost samozřejmě je pouze vzduch, tedy uzavřený (a prázdný) prostor. Nic víc to není. Stěny místnosti, podlaha ani strop nepatří vlastníkovi jednotky(1994). Jsou společné, není-li v prohlášení výslovně uvedena výjimka. Pokud se domníváš opak, cituj právní předpis, experte.

☀ Podle § 13 písm. k) zákona č. 283/2021, stavební zákon, platí, že místností je prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí střechy a pevnými stěnami.

☀ Podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, platilo, že místnost je prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem, nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami.

☀ Obdobnou definici místnosti obsahovalo (nyní zrušené) ustanovení § 48a odst. 8 zákona 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty: „Místností se rozumí místně a prostorově uzavřená část stavby, vymezená podlahovou plochou, stropem a pevnými stěnami.“

☀ Podle Českého statistického úřadu platí, že celková plocha bytu představuje plochu všech obytných místností, kuchyně, kuchyňského koutu i ostatních prostor bytu; je to plocha měřená uvnitř obvodových stěn bytu.

Místnost
Tak co, stačily ti ty definice? Místnost je odjakživa pouze prázdný prostor plný vzduchu. Přesně tak, jak to připomínám celé roky. Tím spíše je tedy pouhým prázdným prostorem i balkon, lodžie, terasa, sklepní kóje, parkovací stání, kočárkárna, kolárna, prádelna, sušárna, kotelna.

Lodžie
A copak je tedy lodžie, o kterou šlo v judikátu 26 Cdo 1857/2023–355 ? Lodžie je prázdný prostor, který vlastník jednotky výhradně užívá (když vyleze z bytu na lodžii). Ano, je to zase jen prázdno plné vzduchu. Luft. Nic. Do tohoto prázdného prostoru ovšem nepatří stavební konstrukce budovy – nosná svislá stěna, fasáda, dveře, zábradlí, strop a podlaha lodžie (což je součást budovy, nosná železobetonová deska), hydroizolační vrstva, vyrovnávací vrstva, nášlapná vrstva, oplechování. Vlastnictví těchto částí stavby určuje prohlášení vlastníka budovy. Nejsou-li v prohlášení tyto části stavby výslovně vyjmenovány jako vlastnictví vlastníka jednotky(1994), pak jsou nepochybně od samého počátku společné.

Máš k tomu něco, Ufoune? Ale prosím s citací judikátu, nebo právního předpisu. Žádné zas žvanění o ničem.

Justitianus