zvýšení plateb do FO

„Neexistuje žádný FO“

Souhlasím s Vámi. Dokážete to prosadit? Dohodneme se.

To si snad musíte prosadit vy,abyste neplatila něco, co neexistuje. My u nás žádný fond oprav nemáme, my jsme si to prosadili.

Paní Vlastislavo,
o tom, že takzvaný „FO“není ani fond, ani oprav, se zde už psalo.
Před 12 lety: http://www.portalsvj.cz/…-fondu-oprav#…
Před 10 lety: http://www.portalsvj.cz/…u-fond-oprav
Ale je to marný, je to marný, je to marný.
Je to marný.

Justitianus

Pane Justitiane,

dokážete přesvědčit soud, že fond oprav v SVJ neexistuje? Podle soudního rozhodnutí jsem do fondu oprav povinna hradit, přičemž navíc náklady řízení činí několikanásobek částky požadované do fondu oprav. SVJ s odkazem na soudní rozhodnutí vyvozuje, že mělo pravdu, co se týká existence fondu i povinosti vlastníka do tohoto fondu hradit. Podle SVJ by soud přece nepřiznal neexistující povinnost. (Rozhodnutí není důsledkem nepřebírání písemností, nedostavení se k jednání apod.)

Celkem by mi za ty léta zajímalo, proč jste tak alergický na název FO. Je to jedno jak se to jmenuje. Jestli Dlouhodobá záloha, nebo FO. Každý dům nějak potřebuje mít něco z čeho se zaplatí nenadálé platby. A jak se to jmenuje je fakt jedno. Pominu-li extrem, kdy chtějí statutáři miliony na FO, tak jak by jste řešili opravu ve společné kotelně při havárii (nenadálé) výměníku TUV za blbých 23000,– Kč? Zvednu prdel a obejdu vlastníky aby mi dali peníze, pokud teda bydlí v domě? A z vyhraných soudních sporů usuzuji, že i ty soudy chápou, že nějaký ty peníze pod jakýmkoliv názvem SVJ mít musí. (U posledního soudu (opět vyhraného) se mi soudkyně přímo zeptala, kolik platíme do FO za m2). Kdybych zde nebydlel, tak je mi to jedno. Až se vyberou peníze, tak se to opraví. Ale když zde bydlím, tak do té doby nebudu mít tu vodu ani já. Jsou zde různé názory třeba na revize, rozpočítat je na jednotlivé roky. Nikdy nemůžu vědět kolik budou stát za 5 let. Je jednoduší si vybrat peníze a lidem to pak vyúčtovat, kolik se muselo zaplatit a kolik zbylo. Z našeho „FO“ se prostě platí vše co je dle podílů na společných částech – tedy: revize, pojištění, drobné opravy, opravy vzniklé i v případě kotelny takže dražší, deratizace, malování společných prostor. Celkem by mi tedy zajímalo, jak tyto náklady by jste chtěli řešit, když podle Vás FO neexistuje a chtěli by jste mít všechno naplánovaný a revize se za tři roky zvednou o 15% ? A k tématu – ano, pokud to není ve stanovách – pokud je shromáždění usnášeníschopné, tak stačí přítomná většina a naštěstí tak rozhodují i soudy.

Pane Statutáři,

tážete se, co je FO. Napíšu Vám, co FO není: FO není ani fond, ani oprav.

Poslanci bohužel zrušili maturitu z matematiky. To bude mít dalekosáhlé důsledky. Správa domu je aplikovaná matematika. Vy jste důkazem toho, že to není rozumný krok. Vsadila bych se, že maturitu z matematiky nemáte.

Když se vrátím k tomu střednímu vzdělání co mám, tak opravdu z matematiky nemám. Mám jen z Marxismu-Leninismu, Československého socialistického státního práva, Českého jazyka a Ruského jazyka. (Tehdy to tak bylo). A opravdu mi to nevadí a nevadilo to dalšímu vyššímu vzdělání. Na správu domu mi stačí ZDŠ (9let, nepropadl jsem a tehdy byla povinná). Tam se učili procenta, zlomky, přímá a nepřímá úměra a to asi na to co se má v rámci SVJ zaplatit stačí. Ano brali jsme třeba maticové výpočty, rovnice o x neznámých, ale zjistil jsem, že v běžném životě jsem to již nikdy nepotřeboval. Mám tu opravu za X a podle podílů na společných částech to musím spočítat (ZDŠ). Je to ve výlučném užívání – též ZDŠ. A pokud mi chcete přesvědčit, že matura z matiky je nutná, tak Vám můžu říct, že v jednom případě jsem šel do sporu s vlastníkem, i když jsem věděl, že má pravdu, jen proto, že jsem potřeboval pitomý papír od soudu do účetnictví, takže jsme šli na dohodu. Když jsem potřeboval od účetní spočítat úroky, tak jsem si je musel spočítat sám a zas stačila ZDŠ a exel. A má dáti – dal je možná i nižší ZDŠ pouhé + – :-)

vzhledem k tomu, že nezvládáte ani i/y, těžko lze věřit i maturitě z češtiny :-)

Statutáři, matematika rozvíji myšlení. Z uvedeného důvodu jsou dobré všechny ty integrály, maticové a jiné a jiné počty, které většině lidí připadají ne jenom nepochopitelné, ale taky zbytečné a nepoužitelné pro život. Tak tomu není, všechny ty matematické počty dělají závity na mozku a tím rozvíjí myšlení. To se vám jenom zda, že na správu stačí nižší ZDŠ. Nestačí.

„tak jak by jste řešili opravu ve společné kotelně při havárii (nenadálé) výměníku TUV za blbých 23000,– Kč?“

Náklady související se správou domu se hradí ze záloh na správu domu. (Plánované i nenadálé, v tom rozdíl v úhradě není.) To žádné nejasnosti nepředstavuje.

Mezi soudci je stejné procento hlupáků jako v běžné populaci.

Což mi připomíná, že JUDr. Ludvík David, který jako předseda senátu Nejvyššího soudu judikoval, že dohoda vlastníků jednotek = hlasování většiny, byl zanedlouho poté jmenován soudcem Ústavního soudu (a má tam na starosti záležitosti SVJ).

I o tom se zde psalo …

Justitianus

Pane Justitiane,

dokážete přesvědčit soud, že fond oprav v SVJ neexistuje?

Paní Hamzová a paní Advokátko, odpovídám na vaše shodné dotazy.

Otázkou je čeho chcete dosáhnout. Zřejmě neplacení částky, nesprávně a zmatečně označené „fond oprav“. Máte smůlu. Zákon je proti vám. Čeští zákonodárci jednoznačně fandí věřitelům (i kdyby to byli šmejdi) a ztěžují postavení dlužníků (i kdyby to byli poctivci, kteří pouze chtějí mít ve věci jasno).

Přečtěte si prosím, abyste porozuměli nerovnému vztahu SVJ – vlastník jednotky:

Tak zde to máte. Jestliže vlastník dostane od SVJ výzvu k uhrazení „borůvkového výběru“, je povinen začít hradit. Jestliže vlastník dostane od SVJ výzvu k uhrazení „studnice zlaťáků“, je povinen začít hradit. Jestliže vlastník dostane od SVJ výzvu k uhrazení „fondu náprav“, je povinen začít hradit.

Závazek vznikl bez ohledu na to, že důvod závazku není uveden vůbec, nebo je uveden pod fantazijním nesmyslným označením, které nedává žádný smysl. Hlavně je vlastník povinen začít hradit, i když netuší proč, na co, za co. Neví zda platba je konečnou úhradou za poskytnuté plnění, nebo konečnou úhradou na budoucí plnění, nebo krátkodobou zálohou, nebo dlouhodobou zálohou, nebo jde o omyl, nebo jde o podvod. Musí ale začít platit, jinak budou ze strany SVJ následovat výzvy, předžalobní výzva a soud.

Soudy judikují, že povinnost hradit a povinnost prokázat důvod závazku NEJSOU SYNALLAGMATICKÉ, tedy nejsou vzájemně provázané. Nelze odmítnout úhradu „borůvkového výběru“ nebo „fondu rozprav“ jen proto, že nerozumíte proč máte platit.

Chcete-li vědět skutečný důvod platby, musíte se u věřilele domáhat aby Vám jej sdělil. Nebudete-li úspěšný, obraťte se na shromáždění, které je nejvyšším orgánem SVJ. Posléze na soud. (Mezitím ovšem musíte pokračovat v placení na „font výprav“).

U soudu se můžete domáhat určení, že SVJ je povinno označovat důvod platby srozumitelným, jednoznačným a určitým způsobem v souladu s účetními předpisy. Zda bude paní Hamzová či paní Advokátka v této při úspěšná – to nedovedu odhadnout. Kolik nervů, času a peněz je to bude stát – to také nedovedu odhadnout. Protivník má k dispozici neomezené finanční prostředky získané od platících ovcí v domě, může při protahovat, platit si advokáty …

Jistě však mohu odhadnout, že bude rychlejší a jednodušší prodat byt a odstěhovat se do družstevního bytu, nájemního bytu, nebo vlastního domu.

Justitianus

Popsal jste to přesně, jak funguje soud. Také jsem se o tom přesvědčil. Tak nesmyslný rozsudek, kdy soudkyně opsala i stať z jiného rozsudku, kde figurovali i jiní lidé, tak to bylo neuvěřitelné. Pokud konkrétně neodkazujete na příslušný paragraf, kde byl porušen zákon, tak jen záleží na jak kvalitního soudce narazíte, respektive zda má chuť se záležitostí do hloubky zabývat. Proto nedoporučuji podávat žaloby, i když vám právník radí, že je to jasné pro žalobu. A zda užívat Fond oprav nebo Dlouhodobou zálohu, soudy to absolutně nezajímá. Takže taková zkušenost. Prostě jsou to vybrané peníze pro potřebu sv a pokud nejsou prokazatelně zpronevěřeny, tak je soudu úplně jedno, jak s nimi sv nakládá – pro soud je to nepodstatná záležitost. Asi tak.

To je hezká filipika, Justitiane.

Dá se na to jít i jinak. Právní jednání musí být určité, srozumitelné a přezkoumatelné, jinak je neplatné a nemá žádné právní důsledky. Výzva k plnění fontu výprav je zjevně neurčitá, nesrozumitelná a nepřezkoumatelná, tudíž neplatná a nemá žádné právní důsledky.

Dále, nikdo nesmí těžit ze svého protiprávního jednání nebo z omylu, který způsobil. Neurčitá, nesrozumitelná a nepřezkoumatelná výzva k plnění by mohla být pokládána za protiprávní jednání, případně za úmyslný omyl. Opět, takové jednání nepožívá právní ochrany a nemá právní důsledky.

Už někdo uspěl s podobnou argumentací proti fontu výprav?

Jinými slovy, Justitianus tvrdí, že jsem povinna hradit předsedovi donášku pizzy, budu-li k tomu vyzvána.

Filoméno, Váš problém je, že nerozumíte právu ve všech jeho souvislostech. Pak se ovšem Vaše zdánlivě bezchybná argumentace hroutí jako domeček z karet.

Vezměte si – například – obecně známé výkladové pravidlo „lex specialis derogat legi generali“. Jestliže právní předpis obsahuje dvě zdánlivě protichůdné právní normy, je třeba řídit se tou, která je speciálnější. Jde totiž o výjimku z obecného pravidla a ta má přednost. Inu, lex specialis …

• V záležitosti, kterou se snažíte vyložit, jste použila OBECNOU právní normu o platnosti právního jednání. To je ovšem pouze lex generalis, že ano.

• Zcela jste přehlédla, že § 1791 NOZ je SPECIÁLNÍ právní normou (lex specialis), která se týká výhradně vztahu věřitel-dlužník. Výzva k úhradě od věřitele je tedy jednoznačná, srozumitelná a určitá (a proto platná a účinná), i když neobsahuje důvod platby.

Lex specialis derogat legi generali.

Pokud stále nevěříte, že nerozumíte právu ve všech jeho souvislostech, zkuste tedy neplatit „font souprav“. Pak – po mnoha letech, po zbytečném placení soudům a advokátům, a po všech těch prohraných soudních sporech – nám sem napište, jak jste dopadla.

Justitianus

„když přeložím tu právničtinu, že pro zvýšení Platby do fondu oprav postačí souhlas většiny vlastníků v domě (podle jejich podílů tedy cokolik vyšší než 50%), pokud ve stanovách nemáte napsán striktnější požadavek (například 2/3 většina apod.)“

Pane Laky,

právničtinu překládáte nesprávně. Postačuje souhlas nadpoloviční většiny přítomných na usnášeníschopném zasedání shromáždění, tj. cokoliv vyššího než 25 % všech podílů (pokud stanovy nepožadují vyšší podíl).

Jedná se o prolomení deklarovaného principu většinového rozhodování. Nedokážu odhatnou, zda se jedná o úmysl nebo o opomenutí zákonodárce.

Už se zde řešilo.

Váš výklad ale právě není v souladu s paragrafem.