Zálohy, splatnost vymáhání určování

Vyjádření ve věci: vložil lake, 2. Únor 2011 – 14:04:

„S panem ‚ZoVB‘ není třeba se shodnout na
řešení.“

V tomto se s výše uvedeným názorem plně ztotožňuji.

Není cílem ZoVB se shodnout na řešení, ani se soudy, ani s lake.

ZoVB pouze navrhuje soudům svůj názor, nejedná se v žádném případě o jakoukoliv formu dohody.

Pro laickou veřejnost:

--- Po provedení dokazování---

Soud vznesl na stranu žalujíci i na stran žalovanou dotaz, zda budou
uplatňovat eventuálně vzniklé náklady související s tímto řízení
související.

--- Žalobce i žalovaný byli vyzváni k opuštění jednací síně za účelem
porady senátu Krajského soudu

--- Reakce odvolacího soudu, vyhlášení rozsudku

--- Povstaňtě, jménem České republiky, Krajský
soud rozhodl takto:

žaloba žalobce se v plném rozsahu zamítá.

-- Soud vyzval účastníky řízení k tomuto:

Posaďte se.

Odůvodnění.

Zálohy na určitá plnění se z povahy věci musí po uplynutí konkrétně
stanovené doby vyúčtovat, tedy porovnat, zda zaplacené zálohy
pokryly zčásti nebo zcela poskytnutá plnění, příp. byly ještě
vyšší, než tato poskytnutá plnění. Pokud smluvené měsíční zálohy
nejsou placeny řádně (ve správné výši nebo v dohodnuté době), ale
celkově zaplacená částka na zálohách nakonec převyšuje hodnotu
dodaného plnění, nemůže být žaloba na zaplacení jednotlivých
měsíčních záloh úspěšná. Pokud platby na zálohách, byť nepravidelné,
převýšily částku, která by odpovídala poskytnutému plnění za
určitou dobu, zanikl dluh splěním ve smyslu §559 obč. zák. a nelze
se proto domáhat zaplacení jednotlivých splátek, když celkový dluh
byl zaplacen.

--- Řízení u Krajského soud bylo pravomocně ukončeno, opustě soudní síň.

Poučení: proti tomuto rozsudku není odvolání
ani dovolání přípustné.

samozřejmě že nemohu vymáhat zálohy, pokud proběhlo vyúčtování. ale mohu (a soud uznal) vymáhat sankční úrok z nezaplacených částek splatných k danému termínu. (a to ve výši, dané zákonem a stanovami)

Vyjádření k názoru:

Vložil lake, 4. Únor 2011 – 6:07

Vaše úvaha je v určitých případech správná. Z vašeho příspěvku čiší, že vlastník jednotky má skládat zálohy a společenství rozhodne o účelu použití těchto záloh (v praxi tzv. výbor tohoto správce cizího majetku).

Vaše představa byla částečně naplněna rozhodnutím Ústavního soudu ČR.

Dle mého názoru stojíte v řadě (v těsném závěsu) s právnickými osobami, které někteří vlastníci jednotek označují jako zločinecké organizace – a jejich funkcionáře za přisluhovače mafie.

Značná část vlastníků jednotek podepsala (byla dle mého názoru utiskována, jinak by převod nebyl realizován) smlouvu, dle které se z nich stali de facto nevolníci. Tito nevolníci, dále jen „oběti“, jsou povinny, v rozporu se zákonem 72/1994 Sb., skládat i bezdůvodné zálohy („spořit“ si), jak vy sám navrhujete.

ZoVB zastával ten názor, že taková smlouva bude označena za smlouvu v rozporu s dobrými mravy. ZoVB svůj názor přehodnotil, a považuje takovou smlouvu pouze za smlouvu navýhodnou (fakticky v souladu s Ústavním soudem ČR).

Nyní citace z rozhodnutí ÚS ČR, sp.zn. I. ÚS 2298/10, datum rozhodnutí 11.11.2010

Stěžovatel brojí ústavní stížností proti rozsudku,
jímž byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti
Stavebnímu bytovému družstvu Vsetín o zaplacení částky
4111 Kč s příslušenstvím …
Porušení práva stěžovatel spatřuje v tom, že bytové
družstvo neprávem z částek, které stěžovatel uhradil
do fondu oprav domu, použilo 4111 Kč na vyplácení
odměny správci domu.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná …

Z odůvodnění vyplývá, že stěžovatel uzavřel s bytovým
družstvem dne 8. 9. 2003 smlouvu o zajišťování správy
společných částí domu. V této smlouvě vyslovil souhlas
s tím, aby správce i nadále postupoval v rozsahu a
způsobem stanoveným vnitrodružstevními předpisy a
zvyklostmi.
Dle čl. F) odst. 8 písm. d) prohlášení vlastníka budovy
ze dne 25. 4. 2000 představují náklady na správu domu
mj. též mzdové náklady na domovníka.
Ve směrnici č. 18/2001 se pak stanoví, že zdrojem
financování odměn výboru samosprávy domu je
Fond dlouhodobá záloha na opravy a dodatečné investice.
V letech 2005 až 2008 schválilo společenství vlastníků
jednotek odměny samosprávy, a v rámci toho stanovilo i
podíl stěžovatele. Tyto částky byly použity ze
správného fondu, a proto soud žalobu zamítl.
Ústavní soud na těchto ustanoveních nic protiústavního
neshledává, neboť stěžovatel byl pouze povinen zaplatit
to, k čemu se ve smlouvě zavázal …

Pokud po vlastníku jednotky budete požadovat, aby si „spořil“ u společenství, byť by tento názor byl vyjádřen společenstvím, tak potom může bezpochyby vyvstat ten názor, že po tomto vlastníku vymáháte výpalné.

ZoVB v roce 2002 odmítl zastupovat tři vlastníky jednotek, kteří takovou smlouvu (s družstvem) podepsali, přesto že tito vlastníci byli ZoVB poučeni o tom, že důsledky takové smlouvy nelze vůbec odhadnout.

Dle mého názoru zastáváte ten názor, že je možné na základě usnesení přivodit takové účinky, které má pouze smlouva.

ZoVB

Pane Zákone, pokud jste někde vedl nějaký spor a nedokázal uplatnit správné argumenty, je to jenom váš problém. Toto je již naprosto akademické debata, které nemá s problémem nic společného. Pokuste se vysvětlit, jak tato kauza souvisí s vaším tvrzením, že vlastník si sám určuje na co a kolik platí. A pokuste se toto tvrzení podložit něčím, co k tomu má opravdu vztah.

Jirka

ad 1. ZoVB zkoumal Váš příspěvek,
Vložil Jaroslav Jaroslav (bez ověření), 4. Únor 2011 – 8:31

Dospěl jste k téměř správnému názoru, citace:

„samozřejmě že nemohu vymáhat zálohy, pokud proběhlo vyúčtování.“

ZoVB jde ještě dál, a tvrdí, že, citace:

„samozřejmě nemohu vymáhat zálohy, pokud MĚLO proběhnout vyúčtování.“

Po ulynutí zůčovacího období vzniká vlastníku jednotky pohledávka ve
výši úhrnu veškerých záloh, které na účet společenství v žalovaném
období složil.

ad 2. Pokud vašemu společenství uznal (v Praze) soud „sankční úroky“
dle vašich stanov – rozdílně od zákonu, tak potom Vám gratuluji,
jelikož jste se (společenství) na tomto nešťastníku bezdůvodně
obohatili a Vaše kořist bude soudní cestou nvymahatelná, pokud
úplatníte námitku promlčení (po dvou letech od vyzískání Vaší
kořisti).

ad 3. Z Vašeho příspevku jsem nabyl ten dojem, že si dostatečně
neuvědumujete rozdíl mezi hmotněprávním nárokem na zálohy a
hmotněprávním nárokem rezultujícím z vyúčtování a stím související
odlišná skutková tvrzení.

Pokud se společenství rozhodne domáhat prvně záloh, a poté nákladů
rezultujících z vyúčtování, jedná se nejenom o dva odlišné
hmotněprávní nároký -právní kvalifikace-, ale o nová skutková tvrzení,
jejichž vznik souvisí s odlišným okruhem okolností.

„Nárok na placení ZÁLOH je odlišný od nároku na úhradu skutečně
vynaložených NÁKLADŮ. Byť mají obě platební povinnosti shodný
účel, totiž poskytnutí peněžního ekvivalentu za poskytnuté
služby, odvíjí se jejich vznik OD ZÁSADNĚ ODLIŠNÉHO OKRUHU
SKUTKOVÝCH OKOLNOSTÍ a MAJÍ RŮZNOU SPLATNOST“.

A tato skutečnost, že změna žalobního návru – původně zálohy,
poté náklady – nová skutková tvrzení- ,
má ten dopad, že s každou změnou je Váš původní návrh promlčen

• pokud žalovaný námitku promlčení uplatní.
  

ad 4. Z předešlého plyne, že pokud se setkáte s vlastníkem jednotky,
který společnství začne zásílat „svůj předpis“, věřte tomu, že tento
vlastník si je naprosto jist, co činí, a že se tímto staví do opozice
oproti rozhodnutí většiny. ¨ Je nutné vycházet i z toho, že začne (pokud tak již neučinil),
napadat veškerá usnesení vlastníků jednotek soudní cestou,
a společenství se tuto skutečnost dozví až při nařízení prvního
jednání (ve věci neplatnosti usnesení).

Tento vlastník nebude napadat samostatnou žalobou každé
usnesení, bude tak činit prostřednictvím jedné žaloby, kdy bude
kontinuálně navrhovat změnu (rozšíření) žaloby, o které se vůbec
(společenství) nemusíte dozvědět – dokud o ní nebude soudem
rozhodnuto.

Tento vlastník rovněž může navrhnout přerušení řízení u
obecných soudů (pokud budete vymáhat zálohy), než rozhodne
(v odvolacím řízení) Vrchní soud v Praze nebo Vrchní soud v
Olomouci.
(prvoinstanční soud bude v Praze Městský,
jinak Krajský).

Ať rozhodnou Vrchní soudy jakkoliv, je pravděpodobné, že se
už nebudete moci domáhat záloh, a dokonce ani úroků z prodlení
souvisejáících s nesložením těchto záloh, jelikož se úroků
z prodlení můžete domáhat jen na základě záloh „upotřebených“-
odeslaných dodavatelům. A nikoliv úroků z prodlení – záloh
předepsaných – které leží na běžnéím účtě – jinak by se
společenství bezdůvodně obohatilo.

ZoVB

Je to tak. Pan Zákon uvádí nějaký starý judikát (možná i vymyšlený) a navíc vztahující se k něčemu jinému. Zde je každá další diskuse zbytečná. Jirka