ad 1. ZoVB zkoumal Váš příspěvek,
Vložil Jaroslav Jaroslav (bez ověření), 4. Únor 2011 – 8:31

Dospěl jste k téměř správnému názoru, citace:

„samozřejmě že nemohu vymáhat zálohy, pokud proběhlo vyúčtování.“

ZoVB jde ještě dál, a tvrdí, že, citace:

„samozřejmě nemohu vymáhat zálohy, pokud MĚLO proběhnout vyúčtování.“

Po ulynutí zůčovacího období vzniká vlastníku jednotky pohledávka ve
výši úhrnu veškerých záloh, které na účet společenství v žalovaném
období složil.

ad 2. Pokud vašemu společenství uznal (v Praze) soud „sankční úroky“
dle vašich stanov – rozdílně od zákonu, tak potom Vám gratuluji,
jelikož jste se (společenství) na tomto nešťastníku bezdůvodně
obohatili a Vaše kořist bude soudní cestou nvymahatelná, pokud
úplatníte námitku promlčení (po dvou letech od vyzískání Vaší
kořisti).

ad 3. Z Vašeho příspevku jsem nabyl ten dojem, že si dostatečně
neuvědumujete rozdíl mezi hmotněprávním nárokem na zálohy a
hmotněprávním nárokem rezultujícím z vyúčtování a stím související
odlišná skutková tvrzení.

Pokud se společenství rozhodne domáhat prvně záloh, a poté nákladů
rezultujících z vyúčtování, jedná se nejenom o dva odlišné
hmotněprávní nároký -právní kvalifikace-, ale o nová skutková tvrzení,
jejichž vznik souvisí s odlišným okruhem okolností.

„Nárok na placení ZÁLOH je odlišný od nároku na úhradu skutečně
vynaložených NÁKLADŮ. Byť mají obě platební povinnosti shodný
účel, totiž poskytnutí peněžního ekvivalentu za poskytnuté
služby, odvíjí se jejich vznik OD ZÁSADNĚ ODLIŠNÉHO OKRUHU
SKUTKOVÝCH OKOLNOSTÍ a MAJÍ RŮZNOU SPLATNOST“.

A tato skutečnost, že změna žalobního návru – původně zálohy,
poté náklady – nová skutková tvrzení- ,
má ten dopad, že s každou změnou je Váš původní návrh promlčen

• pokud žalovaný námitku promlčení uplatní.
  

ad 4. Z předešlého plyne, že pokud se setkáte s vlastníkem jednotky,
který společnství začne zásílat „svůj předpis“, věřte tomu, že tento
vlastník si je naprosto jist, co činí, a že se tímto staví do opozice
oproti rozhodnutí většiny. ¨ Je nutné vycházet i z toho, že začne (pokud tak již neučinil),
napadat veškerá usnesení vlastníků jednotek soudní cestou,
a společenství se tuto skutečnost dozví až při nařízení prvního
jednání (ve věci neplatnosti usnesení).

Tento vlastník nebude napadat samostatnou žalobou každé
usnesení, bude tak činit prostřednictvím jedné žaloby, kdy bude
kontinuálně navrhovat změnu (rozšíření) žaloby, o které se vůbec
(společenství) nemusíte dozvědět – dokud o ní nebude soudem
rozhodnuto.

Tento vlastník rovněž může navrhnout přerušení řízení u
obecných soudů (pokud budete vymáhat zálohy), než rozhodne
(v odvolacím řízení) Vrchní soud v Praze nebo Vrchní soud v
Olomouci.
(prvoinstanční soud bude v Praze Městský,
jinak Krajský).

Ať rozhodnou Vrchní soudy jakkoliv, je pravděpodobné, že se
už nebudete moci domáhat záloh, a dokonce ani úroků z prodlení
souvisejáících s nesložením těchto záloh, jelikož se úroků
z prodlení můžete domáhat jen na základě záloh „upotřebených“-
odeslaných dodavatelům. A nikoliv úroků z prodlení – záloh
předepsaných – které leží na běžnéím účtě – jinak by se
společenství bezdůvodně obohatilo.

ZoVB