Záloha na opravy
V předpisu záloh jsou plánovány výdaje na různé účely. Předpis záloh není schvalován na shromáždění. Ve smlouvě se správcem je stanoveno, že správce je povinen předložit SV v termínu do 31. 5. příslušného kalendářního roku ke schválení návrh rozpočtu nákladů na správu, provoz a služby domu. Základním pravidlem při sestavování rozpočtu je jeho vyrovnanost a vytvoření dostatečně velkých finančních prostředků na provoz domu s výhledem potřeb v dalších letech. K předloženému návrhu se SV vyjádří nejpozději do 15 dnů po jeho obdržení.Nevyjádří-li se SV v této lhůtě, má se za to, že návrh rozpočtu byl schválen. Návrh rozpočtu nebyl nikdy schvalován na shromáždění. V rozpočtu (předpisu záloh) jsou plánovány také náklady s názvem „záloha na opravy“. Tyto pouká- zané zálohy jsou však účtovány na účet 955-dlouhodobá záloha. Ve vyúčtování zálohových plateb pro jednotlivé členy SVJ je vždy uvedeno, že zaplacené zá- lohy se rovnají rozpočtu. Zálohy na krátkodobé či dlouhodobé opravy nejsou stanoveny a stejně tak se ani neplánují výdaje na rekonstrukci či modernizaci domu. Všechny takovéto druhy výdajů jsou hrazeny z účtu 955.Je možné takovýto způsob řízení SVJ napadnout u soudu. Jak to asi dopadne? Důchodce.
Předpisy záloh jednotlivých vlastníků nemusí být schvalovány na shromáždění. Schvaluje se celková částka. Statutární orgán ji pak rozpočítá na jednotlivé vlastníky a oznámí jim výši jejich úhrad.
Jestliže nedošlo ke schválení výše celkové částky záloh pro dům
(schválení shromážděním podle § 15 odst. 2 ZoVB), pak Vám vůbec
nevznikla povinnost hradit jakoukoliv zálohu na správu. Takže nic nehraďte a
máte to vyřešeno.
-------------------------------------------
Tvrzení „zaplacené zálohy se rovnají rozpočtu“ nemá nic společného s vyúčtováním záloh. Přijaté zálohy SVJ vyúčtuje tak, že porovná uhrazenou zálohu se skutečně vynaloženým nákladem. Rozdíl je buď přeplatek, nebo nedoplatek, a ten se vypořádá s plátcem zálohy.
Upozorňuji, že o konečném vypořádání zálohových plateb se nehlasuje!!!!! Jde o dvoustranný právní vztah pouze mezi plátcem zálohy (vlastník jednotky) a příjemcem zálohy (SVJ).
lake
Opravdu se domnívám, že by stanovy všech SVJ měly mít jednotný základ. Jestli se tím zabývá pan poslanec Tejc, zřejmě si dává na čase. My obyčejní neprávníci a neposlanci už jsme dost napnutí, konec roku,v němž máme mít schváleny nové stanovy, je za dveřmi a vyhrožuje se nám pokutami, pokud to nestihneme v termínu. Zatím nemáme jistotu ani v tom, zda vyhovuje NOZu název našeho SVJ, o dalším ani nemluvě. ALE HLAVNĚ : Jak se výbor a potažmo celé SVJ může bránit proti neplatičům-dlužníkům, jejichž byt v našem SVJ se prodá kdesi v dražbě, aniž bychom se o tom dověděli? A kde je nějaká odpovědnost člena výboru, který se náhodou o dražbě dozvěděl,byt za pakatel koupil a ani v podstatě malý dluh nemusí uhradit ? Má právo dokonce nadále brát odměnu jako člen výboru, který se soudně a krušně léta snaží dluh pro SVJ vymoci. Vždyť by to jednoduše mohla řešit povinnost prohlášení prodávajícího, zda na předmětu prodeje vázne jakýkoli dluh či zástavní právo. Bez tohoto prohlášení by právník katastru nemovitostí nesměl provést vklad na nového majitele. A na kupujícím by bylo rozhodnutí,zda dluh vyrovná a byt koupí, nebo od koupě upustí. Bylo by to svobodné i spravedlivé.
Toto je běžná praxe bytových družstev, které vykonávají správu domu ve SVJ. Bytová družstva mají vypracovánu změnu vzorových stanov pro SVJ z jednoho zdroje, ve kterých je navrženo schema hospodaření SVJ pomocí nákladů na správu domu a jejich krytí z poskytnutých dlouhodobých záloh členy SVJ. Na konci účetního období (což je kalendářní rok) dojde k vyúčtování dlouhodobých záloh na správu domu, ale o vypořádání (vrácení přeplatků bude rozhodovat shromáždění hlasováním. V těchto stanovách není uvedena krátkodobá záloha a dlouhodobá záloha, pouze dlouhodobá záloha.
Viz §1208 NOZ, do působnosti shromáždění patří: d) ......rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.........
Přičemž družstevní lobby považuje poskytnutou zálohu obecně jako příspěvek.
Mám s tím také problém a rozhoduji se zda je možné , aby o majetku vlastníka (přeplatek na zálohách) někdo rozhodoval hlasováním. V našem právním systému se může vyvlastňovat toliko zákonem a za náhradu.
Soud se ale bude rozhodovat podle znění stanov jako smlouvy sui generis a podle předpisu plateb (předepsaná povinnost k úhradě záloh na správu domu). Jinak řečeno vlastník (poskytovatel záloh) má právo na vyúčtování poskytnuté (skutečně uhrazené, nikoliv předepsané) zálohy a na její vypořádání (vrácení přeplatku), pokud smlouva neurčuje jinak. Ale v tomto případě smlouva (schválené stanovy) určují jinak.
A schválené stanovy SVJ jsou závazné i pro přehlasované členy SVJ (sem spadají i členové SVJ, kteří se neúčastnily hlasování na shromáždění, kdy se schvalovaly stanovy). Schválené stanovy jsou závazné i pro nové vlastníky , kteří v domě nabyli vlastnictví k jednotce.
Potvrzuji vaše slova, vedeme stejný boj. Osobně se domnívám, že jak se naloží s přeplatkem vlastníka nemůže rozhodovat shromáždění i když je to ve stanovách, protože je to protizákonné, dokonce si myslím, že je to protiústavní. Shromáždění není kompetentní rozhodnout, že přeplatek záloh vlastníka (můj přeplatek, moje peníze) se někam převádí – konkrétně do dlouhodobých záloh. My jsme to řešili tak, že jsme v letošním roce nezaplatili ve výši přeplatku, co převedený přeplatek převyšovalo, to jsem zapatili. SVJ jsme upozornili písmeně a čekáme, co se bude dít. Nechali si vystavit jakýsi znalecký blábol toho slavného svazu družstev, jehož název neznám. Na to jsme jim sdělili, že nás to nezajímá, nejsme členy žádného družstva. Ta pitomá družstva se z vlastníků bytů snaží dělat vysloveně vazaly. Doufám, že tady někdo napíše smysluplnou radu jak se v takovém případě zachovat. Srážka s blbci ve statutárním orgánu, kterými mává bývlé BD je na dlouhé povídání, kdo nezažil nepochopí.
Pro aenn i ostatní: Domnívám se, že někteří nerozumějí smyslu a obsahu přijatého usnesení.
K rozhodnutí shromáždění o tom, že přeplatek vlastníka se „převádí“ je možno poznamenat toto: Račte pochopit, že každý dlužník je oprávněn jednostranně započíst své splatné dluhy na své splatné pohledávky.
Obdobně postupuje můj dodavatel plynu, když mi přeplatek nevrací, ale jej započítá na zálohy pro příští období. Stejně to udělal i můj dodavatel elektrické energie na počátku listopadu: zároveň s vyúčtováním předchozího zúčtovacího období mi oznámil výše záloh na následující období; namísto vracení přeplatku mi prostě zrušil zálohu na prosinec a snížil zálohu na leden.
Podotýkám, že tento postup je uveden v mých smlouvách o dodávce plynu a elektrické energie. Vy to máte obdobně uvedeno ve smlouvě zvané stanovy SVJ.
Jestliže tedy má SVJ závazek k úhradě nějaké částky (například z vyúčtování) a zároveň má vůči vlastníkovi jednotky pohledávku (například z předpisu plateb), pak SVJ je oprávněno rozhodnout o vzájemném započtení.
Má s tím někdo problém? Pokud ano, proč?
lake
U nás se jedná o zálohu cekovou, ne pouze o zálohu na opravy. Ale na tom nesejde, princip je stejný. Jestliže tedy má SVJ závazek k úhradě nějaké částky (například z vyúčtování) a zároveň má vůči vlastníkovi jednotky pohledávku (například z předpisu plateb), pak SVJ je oprávněno rozhodnout o vzájemném započtení. Zcela jistěmá stejné právo taky vlastník. Domnívám se, že s tím nikdo problém nemá, tedy kromě statutářů v našem SVJ.
Pokud by to takto provádělo SVJ, nebo bytová družstva jako externí správce, tak by mohlo být v pořádku. Ale oni to tak nedělají. Shromáždění hlasováním převede přeplatky na zálohách do dalšího období, tu si ponechají a členové SVJ poskytují SVJ na správu domu i odhlasovanou zálohu na správu domu na příští období bez jakéhokoliv započtení.
Správně by bylo, aby přeplatek (jako závazek SVJ ke členovi SVJ) započetli vůči povinnosti hradit odsouhlasenou zálohu na služby do té doby, než by se přeplatek započtením stal nulovým.
Ale takto si to družstevní lobby nepředstavuje ani to tak v praxi jako správce nedělá.
Pane cleverservis, napsal jste: „Shromáždění hlasováním převede přeplatky na zálohách do dalšího období, tu si ponechají …“.
Nu, a co má být? Při vzájemném započtení si samozřejmě každá ze stran ponechává to, co by měla uhradit druhé straně. Peníze mezi nimi necestují tam i zpět, jen se započtou. Právě v tom spočívá podstata vzájemného započtení.
Je-li někdo hlupák a platí dobrovolně více než má povinnost platit, je to pouze jeho problém. Není to problém SVJ či družstva. Kdo se nestará o svá práva, ten o ně přichází.
Započtení je v NOZ řešeno v § 1982 až § 1891 NOZ. K započtení postačuje, jestliže jedna strana prohlásí vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Je možno pro srozumitelnost trvat na tom, aby v usnesení bylo použito správné označení. Tedy nikoliv „převedení“ částek, nýbrž „započtení“ částek. Napřed musí dojít k započtení; teprve pak lze souhrnné částky v účetnictví SVJ převést na jiný účet.
lake
Poslední komentáře