Ovm a datovka?
Občan si zřídil DS 1. a napsal na úřad datovou schránkou podání. Ouřad ale odepsal tuším 14. papírově. Na dotaz proč neposílá do DS FO jak má – mi napsal vedoucí ouřadu toto:
Pokud má občan zřízenou datovou schránku jsou písemnosti zasílané do datové schránky. Pokud by občan ve své datové schránce nastaveno, že tato není viditelná vzhledem k GDPR, potom se stane, že úřadu se tato datová schránka nemusí ukázat
Konec citace.
Chci se vás znalých zeptat, co tento výtvor má znamenat, od kdy orgány veřejné moci mají problém při lustraci datových schránek objevit i FO občana který ji nezveřejnil? A zejména když občan sám nejméně dvakrát a mnoho dní před odesláním papíru z úřadu, tak Datovkou úřadu doručoval…
Kde si lze stěžovat na tento postup a toto strojové zdůvodnění?
Svůj význam pro výklad pojmu „doručení“ má i judikát Nejvyššího soudu 27 Cdo 348/2021–246 ze dne 02.02.2022.
|
„Materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti i přes její vadné (v rozporu se zákonem učiněné) doručení, může být z povahy věci naplněna pouze v případě, že soud k doručení písemnosti vůbec přistoupí, tj. o doručení písemnosti (některým ze způsobů uvedených v § 45 o. s. ř.) se alespoň pokusí. Nahlížení do spisu je realizací práva (nikoli povinnosti), jež nelze bez dalšího považovat za okamžik, kdy byla účastníku řízení doručena soudní písemnost, neboť při něm není vyvíjena žádná aktivita soudu směřující k doručení písemnosti.“ Zdroj: Usnesení Nejvyššího soudu č.j. 27 Cdo 348/2021–246 ze dne 2.2.2022 |
Pokud bychom logiku judikátu aplikovali analogicky i na soukromoprávní poměry v rámci SVJ, pak ze doručení nelze považovat stav, kdy vlastníkovi bylo pouze umožněno nahlédnout do dokladů podle § 1179 (např. do jeho vyúčtování služeb), avšak SVJ se o doručení tohoto vyúčtování vůbec nepokusilo. Pokud by ovšem při nahlížení požádal o kopii a tu na místě převzal, pak by doručeno bylo.
Justitianus
Kecy úředníka o GDPR jsou samozřejmě nesmyslem.
Rozhodující ovšem je, že úřad může doručovat kdekoliv bude osoba zastižena. Takže na podání učiněné datovou schránkou může orgán veřejné moci reagovat i papírově (doručení kurýrem, justiční stráží, strážníkem obecní policie, Policií ČR, nebo doručením pomocí poskytovatele poštovních služeb).
Háček je pouze v tom, že pokud příjemce dá jakkoliv najevo, že zná obsah nesprávně doručené písemnosti, pak pro úřady a soudy to znamená, že bylo doručeno. Vůbec se v tom případě nezkoumá zda mělo být doručováno datovou schránkou.
Justitianus
Justitianus se mýlí, pokud tvrdí, že OVM na podání DS může reagovat i v listinné podobě (tj. poštou, kurýrem…).
§ 17 odst. 1 z. č. 300/2008 Sb.:
Umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba… zpřístupněnu
svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě
prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou
nebo na místě.
§ 19 odst. 1 SŘ:
Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě
do datové schránky.
Pokud má fyzická osoba zpřístupněnou DS, OVM doručuje prostřednictvím této DS.
Zdenku, nemelte zde nesmysly. Nejste schopen pochopit obsah právního předpisu, který zde citujete.
Podle Vámi citovaného § 17 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb. platí, že umožňuje-li to povaha dokumentu a má-li fyzická osoba, podnikající fyzická osoba nebo právnická osoba zpřístupněnu svou datovou schránku, orgán veřejné moci doručuje dokument této osobě prostřednictvím datové schránky, pokud se nedoručuje veřejnou vyhláškou nebo na místě. Z uvedeného plyne, že úřad může podle svého uvážení doručit v listinné podobě kdekoliv bude osoba zastižena, bez ohledu na existenci datové schránky této osoby.
Zdenku, Vy nejste schopen pochopit ani to, co jsem napsal v příspěvku „Ovm a datovka 1“ (vložil Justitianus, 14. Leden 2025 – 11:21).
Samozřejmě, že OVM na podání přes DS může reagovat i v listinné podobě (tj. poštou, kurýrem…). A stává se to často. Najděte si tyto případy například na webu 30kmh.cz, nebo v judikátech českých soudů (1 Afs 148/2008 – 73, 1 As 90/2010 – 95, 8 As 31/2011 – 88, 2 As 15/2015 – 56, atd.).
| V rozsudku ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 – 95, Nejvyšší správní soud posuzoval případ, kdy správní orgány nerespektovaly pravidla pro doručování, neboť doručovaly svá rozhodnutí zástupci stěžovatele prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, ačkoliv měl zřízenu a zpřístupněnu datovou schránku. Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku dovodil, že materiální funkce doručení byla naplněna, neboť zmocněnec se seznámil s obsahem rozhodnutí. |
| V rozsudku ze dne 29. 6. 2011, č. j. 8 As 31/2011 – 88, Nejvyšší správní soud zopakoval výše uvedené závěry: „Nerespektování zákonem stanovených pravidel pro doručování však nemůže mít vliv na účinnost takového doručení, pokud adresát písemnost převzal, a mohl se s jejím obsahem fakticky seznámit. Na straně jedné je totiž nutno trvat na tom, aby bylo řádně doručováno, neboť v opačném případě účastníci řízení mohou být výrazně dotčeni na svých právech (včetně přístupu k soudu), ale na druhé straně nelze přijmout formalistický přístup, je-li naplněna materiální funkce doručení, tj. seznámení se s obsahem písemnosti (…). Pokud tedy bylo rozhodnutí doručeno jiným nezpochybnitelným způsobem, např. prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nemohlo mít v posuzované věci pochybení žalovaného [OVM] vliv na platnost doručení se všemi jeho účinky." |
Justitianus
A co tu stížnost postavit na tom, že OVM plýtvá papírem, tonery, poštovným, tedy je proti ekologický když by měl jít příkladem?
A také mrhat časem občana, který musí chodit pro zásilky na poštu třeba do vedlejší obce, která je vzdálená třeba 6 kilometrů?
Výsledkem by mělo snad být nějaké veřejné pokárání instituce tak, aby se to neopakovalo a aby orgány veřejné moci si na toto dávaly pozor!
Tak jak to píšete vy to akorát demotivuje lidi, aby s tím něco udělali – A co víc tedy, že státního se vezme víc peněz na všechny ty popsaný výše věci, tedy i z vašich peněz, pokud nějaké daně platíte.
Takže měl byste kopat za to, co je správné, i když můžete zmínit, že proti tomu není zákon, přesto veřejná zmínka, kampaň, si myslím že změní hodně, lobysmus ještě víc (viz časový test na crypto).
Občas je dobré dělat správné věci, nebo ne? Nebo vám je jedno, že plýtvaj papírem? Poštovným? Obálkami?
Jde o nedokonalost jejich korespondenčního systému, nebo čeho přesně? Vždyť přece by to mohlo/mělo kontrolovat automaticky přes API a před každým odesláním listiny provést lustraci nebo NE??!!
- Jaaa: „Tak jak to píšete vy to akorát demotivuje lidi … Takže měl byste kopat za to, co je správné …“
Je mi šuma fuk zda to demotivuje lidi. Jen jsem konstatoval skutečnost, kterou potvrdil jak Nejvyšší správní soud, tak i Ústavní soud. Nepoučujte mne prosím o tom „co bych měl“. Chcete-li Vy osobně kopat za to co je (podle Vás) správné, obraťte se třebas na lampárnu. Já Vám v tom nebráním.
Ke stejnému závěru, který jsem zde popsal, došel též Ústavní soud v usnesení ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3807/11, NSS pak v rozsudku ze dne 16. 12. 2010, č. j. 1 As 90/2010 – 95 a v rozsudku ze dne 6. 3. 2009, č. j. 1 Afs 148/2008 – 73, cituji:
| „Řádné doručení písemností v praxi znamená, že se písemnost zašle nebo odevzdá tomu, komu je určena, a že existuje důkaz o tom, že daná osoba písemnost převzala. Důvodem existence právní úpravy doručení je jistě mimo jiné i potřeba zabezpečit, aby si doručující správní orgány či soudy mohly být jisty, že se písemnost dostala do rukou adresáta. Je-li totiž adresát s obsahem písemnosti obeznámen, potom otázka, zda bylo doručení vykonáno předepsaným způsobem, nemá význam. Nedodržení formy tedy samo o sobě neznamená, že se doručení musí zopakovat, rozhodující je, zda se daná písemnost dostala do rukou adresáta.“ |
Justitianus
Pane Jaaa
jediné co v této věci je smysluplné dělat, tak:
- Doručení akceptovat a upozornit OVM, že nepostupuje podle zákona. Pokud by se to opakovalo, a pokud byste v tom spatřoval nevhodné chování úřední osoby, můžete podat stížnost podle § 175 SŘ.
- Na takto dodanou písemnost nereagovat a jednat tak, že jste nic neobdržel. V tom případě bude mít OVM „nedoručeno“. To je ale dosti rizikové a tento postup nedoporučuji.
co znamená „zpřístupněnou DS“, je to kodifikováno?
úřad vyložil že „ve své datové schránce nastaveno, že tato není viditelná vzhledem k GDPR“
co je to za blábol? úřad se snaží vymluvit na to, že uživatel nenastavil zobrazení pro veřejnost? Nebo je úřad opravdu tak neschopný při lustraci, že nevidí adresu když není ve veřejné databázi na https://www.mojedatovaschranka.cz/sds/ ???
To by musela FO explicitně někde nastavit, tak to bylo u nepodnikající FO přece vždycky nebo ne?
Poslední komentáře