Stará SVJ se řídí NOZ

Justitianus píšete:

„A do dnešního dne žádný právník ani soud nevyvrátil argumenty tam uvedené“

Argumenty už byl dávno právníky uvedené, jen o tom zřejmě nevíte.

Uvedeny byly jasně v Usnesení VS v Praze z 23 .9. 2016 sp. zn. 7 Cmo 315/2015. JUDr. Holejšovský k tomu mimo jiné uvádí:

„Právní povaha SVJ vzniklých přede dnem 1. 1. 2014 se od 1. 1. 2014 řídí ObčZ. Liší-li se právní úprava ve stanovách SVJ vzniklého před 1. 1. 2014 od kogentních ustanovení zákona (ObčZ), pak v této části takové stanovy ve smyslu § 3041 odst. 2 ObčZ pozbyly 1. 1. 2014 závaznosti…“

Podrobné zdůvodnění citovaného uvedeno v textu pod níže uvedeným odkazem.

Mylné tvrzení o údajném chybějícím přechodovém ustanovení (které by dřívější SVJ ze zákona transformovalo na právnické osoby SVJ (2012) podle NOZ) uvádí JUDr. Holejšovký na pravou míru:

„Zákonodárce v ObčZ výslovně neuvádí, na které právnické osoby se použije nová právní úprava, nýbrž výslovně je uveden odkaz pouze v případě, že se konkrétní kategorie právnických osob má řídit dosavadními předpisy (viz např. § 3050 ObčZ). V důvodové zprávě k § 3049 ObčZ se uvádí, že „ohledně některých právních forem právnických osob je třeba přijmout zvláštní přechodná ustanovení; o nadacích a nadačních fondech stačí výslovně stanovit, že se považují za vzniklé podle nového zákona s tím, že se zvláštním pravidlem pamatuje na nadace založené pořízením pro případ smrti. To je podle žalovaného ten pravý důvod, proč bylo přistoupeno k úpravě v § 3049 ObčZ, když je třeba rozlišovat kategorii nadací vzniklých před 1. 1. 2014 na straně jedné a kategorii nadací založených pořízením pro případ smrti na straně druhé. Ohledně SVJ není třeba rozlišovat více kategorií, když na SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 se uplatní právní úprava dle § 3041 odst. 1 ObčZ a potud odpadá potřeba výslovné úpravy v ObčZ.“

Celý text JUDr. Holejšovského o Usnesení VS v Praze z 23 .9. 2016 sp. zn. 7 Cmo 315/2015 uveden zde:

http://www.portalsvj.cz/…cmo-315–2015

V usnesení VS Cmo 315/2015 soud žádné argumenty neuvedl (na rozdíl od usnesení VS Cmo 229/2015, které mi dává za pravdu). Ani Vy jste neuvedl žádný argument, jen opisujete z vadného judikátu, který ani žádné validní argumenty neuvádí. Takže plně platí co jsem zde už napsal:

Psalo se zde o tom dříve, viz: http://www.portalsvj.cz/…blbcem-o-noz
A do dnešního dne žádný právník ani soud nevyvrátil argumenty tam uvedené …

Selhání soudu ve věci 7 Cmo 315/2015 (jak jsem už uvedl) má ústavní rozměr. Jde o bezdůvodnou, ničím neodůvodněnou libovůli váhajícího soudce a neschopnost soudu splnit legitimní očekávání občana, který se na soud obrací. Cituji z nálezu Ústavního soudu:

Podotýkám, že v zde diskutovaném případě zákonodárce nemlčí! V přechodových ustanoveních NOZ určuje jednoznačně, že práva a povinnosti (jak věcné, obsažené v Prohlášení vlastníka, tak i jiné, obsažené ve stanovách SVJ) které vznikly před účinností NOZ, se i nadále posuzují podle dosavadních právních předpisů. Tedy podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví bytů. K tomu viz § 3028 NOZ.

Přečtěte si NOZ, pane Jasný. A nálezy Ústavního soudu o nepravé retroaktivitě. Opisováním zprasených judikátů se k právu těžko přiblížíte.

Justitianus

Pane Jasný, tentýž soudce Holejšovský uznal v jiném přïpadě (také v roce 2015), že pro změnu stanov SVJ(2000) není nutná forma notářského zápisu. Zdůvodnil své rozhodnutí tím, že „staré“ SVJ se v této věci i nadále řídí stanovami podle zákona č 72/1994 Sb. Nikoliv novým občanským zákoníkem.

Jde o usnesení Vrchního soudu v Praze č.j. 7 Cmo 229/2015 ze dne 26.10.2015 (JUDr. Holejšovský). Z tohoto usnesení s potěšením cituji:

Soud tedy ani na chvíli nepochyboval o tom, že existují dva druhy právnických osob, které mají shodné pouze slovní označení právní formy: „společenství vlastníků jednotek“. Aby oba druhy právnických osob od sebe odlišil, zavedl pečlivý soudce Holejšovský v usnesení zkratku „SVJ“ pro SVJ podle zákona č. 72/1994 Sb., a zkratku „SV“ pro společenství vzniklá podle NOZ.

Naprosto stejný závěr s právním rozborem publikoval na tomto portálu jistý lake o dva roky dříve, v říjnu 2013:
http://www.portalsvj.cz/…lzi-a-penize
Odkazuji Vás na odůvodnění a závěry tam uvedené.

Pokud jde o Vámi zmíněný judikát 7 Cmo 315/2015, ten je bezpochyby vadný pro zjevnou protiústavnost a pro rozpor se zákonem. Cituji:
„Soud dále cituje § 3041 odst. 1 větu první, odst. 2 větu první ObčZ. Z těchto ustanovení ve spojení s absencí speciálního přechodného ustanovení ObčZ pro SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 je tedy zřejmé, že právní povaha SVJ vzniklých před 1. 1. 2014 se od 1. 1. 2014 řídí ObčZ.“

Zjevným porušením ústavních principů právního státu je tvrzení soudce, že ke vzniku nepravé retroaktivity prý postačuje pouhé mlčení zákonodárce (absence přechodového ustanovení). Opak je pravdou, samozřejmě. Retroaktivitu nelze dovodit pouhým výkladem na základě mlčení zákonodárce. Což opakovaně potvrdil Ústavní soud, cituji z notoricky známého nálezu ÚS:

Rozpor judikátu 7 Cmo 315/2015 se zákonem spočívá v tom, že soudce Holejšovský tvrdil protiústavní nesmysl, který z žádného ustanovení NOZ neplyne. Cituji:
„SVJ je právnickou osobou upravenou v § 1158 a násl. ObčZ, a jeho právní povaha se řídí ustanovením ObčZ ode dne nabytí jeho účinnosti i přesto, že vzniklo podle BytZ.“

My však ze znění NoZ víme, že v § 1158 a násl. je upravena pouze právnická osoba SVJ(2012), vznikající podle NOZ nejdříve od 1. ledna 2014 (podle Holejšovského „SV“). U právnické osoby vzniklé podle zákona č. 72/1994 Sb. (podle Holejšovského „SVJ“) se souhrn práv a povinností, které stanovy právnické osoby ukládají jak SVJ, tak i členovi SVJ, posuzují i nadále podle dosavadní právní úpravy. Je to výslovně uvedeno v přechodovém ustanovení § 3028 NOZ o právních poměrech:
„(…) vznik [právních poměrů], jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů“

Znovu připomenu, že v usnesení Cmo 229/2015 došel tentýž senát a tentýž JUDr. Holejšovský (o necelý rok dříve) k opačnému závěru – že „stará“ SVJ je nutno striktně odlišovat od nových – a že pro „stará“ SVJ z toho důvodu neplatí ustanovení NOZ o bytovém vlastnictví, tedy nepoužije se ani ustanovení o změně stanov „nových“ SVJ formou notářského zápisu.

• Ve věci přijetí stanov (vklad stanov do veřejného rejstříku) ostře odlišil „staré“ SVJ od „nového“ SV a dovodil z toho, že část NOZ o bytovém vlastnictví na stará SVJ nedopadá.
• V téže věci přijetí stanov prohlásil (o necelý rok později) překvapivě a bez jakéhokoliv odůvodnění, že část NOZ o bytovém vlastnictví na stará SVJ doopadá.

Zrušený ZoVB neznal pojem společné části domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky a bohužel ani NOZ nezná společné části domu ve výlučném užívání skupiny vlastníků jednotek, nicméně je zjevné, že je proti dobrým mravům nedobrovolně přispívat finančními prostředky na něco v domě, co nemohu využívat. V době, kdy byl NOZ v připomínkovém řízení, jsme se snažili pořídit do domu výtah. Pro výtah bylo méně než 2/3 vlastníků a vznikla skupina vlastníků. která chtěla vestavbě výtahu zabránit všemi prostředky, protože nemínili přispět na něco, co nechtějí používat. To, že někteří lidé v domě potřebují výtah ze zdravotních důvodů jako sůl, to je nezajímalo. Jeden z vlastníků mi řekl, že když se mi nelíbí dům, tak jak je, ať se odstěhuji. Nepřímo totéž platilo i pro více než polovinu lidí v domě. Nezbylo než počkat s výtahem do doby, až NOZ nabyl účinnost a poté jsme aplikovali § 1180 i do stanov SVJ a od té doby je v domě klid – nikdo na nikoho nic nedoplácí a výtah slouží těm. co výtah v domě chtěli mít. NOZ v § 1180 nově definoval že k dobrým mravům patří, aby výluční uživatelé společných částí domu plně financovali to, co mají ve výlučném užívání. Mimochodem – vestavbou výtahu vzrostla cena bytů v domě, protože je spousta zájemců o byt s výtahem. Kde jinde jsme mohli hledat oporu v zákoně pro stará SVJ, když ne v NOZ? Bez aplikace NOZ nepůjde vestavět výtahy do většiny starých domů s více vchody, kde výtahy nebyly, byť to stát už i finančně podporuje.

Tep napsal: „Zrušený ZoVB neznal pojem společné části domu ve výlučném užívání vlastníka jednotky.“

Pane Tep, co píšete je naprosto bezvýznamné. Platilo tehdy (a platí i dnes), že spoluvlastníci se mohou většinově usnést na způsobu užívání společných částí. Mohou spoluvlastníka vyloučit z užívání společné části domu, nebo se mohou rozdělit na dvě skupiny, z nichž pouze jedna užívá určitou společnou část. To vyplývalo z tehdy platného Občanského zákoníku, takže to nemuselo být v ZoVB nijak zmíněno ani upraveno.

NOZ samozřejmě také zná (a výslovně zmiňuje) společné části ve výlučném užívání.

Váš případ s výtahem samozřejmě bylo možno vyřešit i za platnosti právní úpravy ZoVB. Že jste jej neřešili, i když to bylo možné, je váš problém. Podle § 4 odst. 2 písm. c ZoVB stále platí, že prohlášení vlastníka budovy obsahuje povinně „… určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek“.

To platí ve Vašem domě beze změny i nadále, protože je rozdělen na jednotky(1994) podle ZoVB.

Pokud jste chtěli stavět výtah, nabízelo se uzavřít smlouvu o výstavbě a v ní uvést nový výtah jako „společnou část budovy, která bude společná vlastníkům jen některých jednotek“.

Justitianus

s jinymi § kt.se musi zakonne zohlednovat.

To je spíš téma pro ústavní soud.