Rozúčtování nákladů na osvětlení společných prostor
Ve stanovách máme uvedeno, že se počítá dle počtu osob v bytě. 2 byty však uvádějí 0 osob a tak správcovská firma počítá 0. Dle mého názoru to není správně, v zákoně 67/2013 Sb je uvedeno, že rozhodnými osobami pro výpočet je buď nájemník a počet osob nebo vlastník. A ten musí být vždy minimálně 1, nikoliv 0. Je to společný prostor, tak by se měl vlastník podílet bez ohledu na to,zda a jak často využívá. A stálý měsíční plat se platí bez ohledu na spotřebu. Ano, vím, že ve stanovách to přímo uvedeno není, ale nemá v tomto případě ustanovení zákona nadřazenou pozici? Názory, zkušenosti? Děkuji.
5/1 zák. „…Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období…“Já z tohoto dovozuji, že byly ly stanovy schváleny po nabytí účinnosti zákona 67/2013, „bylo ujednáno“. Možná ne srozumitelně, transparentně a možná ne spravedlivě, ale BYLO. Tím ujednáním je právě to znění článku ze stanov.
Nicméně jeli ten článek stanov vágní, je možné buď zkusit přesvědčit „kapry aby si svůj komfort vypustili“ nebo prostě reklamujte vyúčtování „ZA OSTŘÍ NOŽE“. Budete li tvrdit, že vyúčtování je v rozporu s zákonem nebo pravidly ve společenství prokazatelně schválenými, máte u soudu nikoli zanedbatelnou šanci soudu dokázat své tvrzení a „kaprům vypustit jejich komfort“.
Hlavní je otázka, jak moc vágní ten článek stanov je. Na případnou nemravnost bych já nespoléhal. Nemravnost by musela být vyčíslitelná v podobě značné finanční újmy. nevím jak značná je značná újma, ale bude posuzována proporcionálně s „klidem v domě“ nebo jinou zcestnou argumentací žalobce.
Co tedy znamená „…se počítá dle počtu osob v bytě…“ mn2 jasné není. Je to počet osob najednou v nějakém okamžiku, v období, ve chvíli kontroly …? Kdoví. Rozhodně když máte toto ve stanovách, nemůžete předpokládat že se automaticky uplatní §2/g který popisujete. Především platí §12 – dle něho je příjemce služeb odpovědný za sdělení počtu osob rozhodných pro vyúčtování.
SVJ (poňoukané Vámi) a za předpokladu že nemáte v SVJ ujednáno co se míní tím „dle počtu osob v bytě“ jinak než jak to plyne ze zák. by zjevně muselo uložit rozúčtovateli rozúčtovat tak aby počet osob rozhodných byl u všech jednotek min. =1 bez ohledu na to, že mu „nahlásili“ =0 (to je Váš výklad) nebo použili příslušně ustanovení §2/g/2 (vlastníkem jednotky může být více osob) nebo prostě jiný výklad, než právě používaný.
Ve stanovách máte uvedeno, že se počítá „podle počtu osob v bytě“. Takže pravidla rozúčtování služeb máte – jsou ale nejednoznačná, nesrozumitelná a neurčitá. Chybí tam definice toho co se míní pojmem „počet osob v bytě“.
Je to snad počet osob nahlášený vlastníkem jednotky? V tom případě jestliže vlastník jednotky nahlásil nula osob, pak se pro účely rozúčtování služeb započítá nula osob. Správce postupuje správně a v souladu se stanovami.
Nikdo vám nebrání schválit změnu stanov, a dát do nich nějaká jiná pravidla rozúčtování služeb. Nejlépe bez zjišťování „počtu osob“. Nová pravidla mohou být použita nejdříve od 1. ledna následujícího roku.
Justitianus
JUDr. Pavla Schődelbauerová -
Rozúčtování za nevyužívaný byt – Minimální počet osob pro
rozúčtování, tj,. jedna osoba, se odvozuje od skutečnosti, že dům je
zařízením vybaven a že zařízení je vždy připraveno k použití,
přičemž je potřeba provádět pravidelně opravy, revize apod., a to ať
již je zařízení využíváno nebo ne, neboť i při neužívání se
zařízení opotřebovává.
Petře, vy to ve stanovách nemáte „blbě“. Vy to v nich nemáte vůbec. Tvrzení o „počtu členů domácnosti“ je od počátku neplatné (nulitní) pro rozpor s Ústavou. Jako by ve stanovách nebylo. Ostatně SVJ není oprávněno tyto počty ani zjišťovat, ani používat k čemukoliv. Není tedy co respektovat – kromě znění zákona č. 67/2013 Sb..
Justitianus
P.S. Vycházím z Vaší druhé verze – totálně odlišné od té první – a z následného Vašeho upřesnění. Doufám, že nepřijdete se čtvrtým sdělením, že ve vašich stanovách je to ještě nějak úplně jinak.
děkuji, jinak by to už být nemělo :-) Chtěl jsem položit dotaz co nejjednodušší a pak jsem reagoval na vývoj
Nejen tato rada. U některých služeb vzniká náklad i v případě nulové spotřeby. Třeba právě u osvětlení nabíhají pevné náklady i při nulovém odběru proudu. Vycházím z toho, že platíte podle počtu osob. Když si teoreticky představíme, že ve všech bytech bude nulový počet osob a v domě se nebude svítit, kdo bude platit náklad? Zákon prostě stanovil minimální počet osob = 1 a tak to vyžadujte. U nás to máme podobné. Jirka
„ve všech bytech bude nulový počet osob a v domě se nebude svítit, kdo bude platit náklad?“
Pokud se nebude svítit, je možné odhlásit elektroměr a náklady na osvětlení budou nulové. Kromě toho není dána povinnost mít fakturační elektroměr pro společné prostory. (Porušíte tím sice stavební předpisy, ale to není předmětem dotazu, který řeší výhradně rozúčtování.)
Vratislavo, je samozřejmě možné elektroměr odhlásit, ale odhlášen není, tak proč takovou situaci řešíte? Předmětem dotazu to není. Předmětem dotazu je, že elektroměr tam je, měří a správce počítá (neoprávněně) nulu osob. Jirka
„správce počítá (neoprávněně) nulu osob“
Pokud se skutečně počítá podle počtu osob nahlášeného vlastníkem, pak bych se nedivila, kdyby všichni nahlásili nulový počet. Pokud se stanoví, že minimální nahlášený počet pro rozúčtování je jedna, pak bych se nedivila, kdyby všichni nahlásili počet jedna (a šlo by tak o rozúčtování rovným dílem na každý byt).
Rozúčtování podle počtu osob nebrat! Už se zde řešilo.
Ano, to by bylo řešení, ale nebavíme se o vybydleném domě, kde nikdo nebydlí. Jen o tom, že by teoreticky všichni vlastníci udali 0 osob ve smyslu, že tam trvale /více jak 2 měsíce nebo jak to je definováno/ nežijí. To neznamená, že nikdy nikdo do domu nepřijde a nevyužije společné osvětlení nebo že by SVJ mohlo odpojit ve společných prostorech elektřinu. Otázka tedy zní: elektroměr je ponechán, ve všech bytech 0 osob, kdo bude platit stálý plat a jak? Prostě 0 v tomto případě nemůže fungovat…
„nebavíme se o vybydleném domě, kde nikdo nebydlí“
Bavíme se o právně vybydleném domě, kde podle právního stavu nikdo nebydlí. Tedy o sitauci, kdy je v rozporu skutečný a právní stav. Je otázka, který má přednost.
máme to takto: …oznamovat společenství všechny skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spojených s bydlením, zejména změny v počtu příslušníků své domácnosti… Souhlasím, že je to nejednoznačné, tak jsme to zdědili – příslušníkem domácnosti může být nakonec i pes :-) Zase je zde uvedeno „své“ domácnosti, z čehož podle mne plyne, že vlastník je vždy příslušníkem své domácnosti a nikdy to nemůže být nula. Pak je tam ustanovení o nájemcích, ale to není případ těchto bytů. Když by všichni uvedli počet 0, tak společnou elektřinu nemusí platit nikdo? Nezpochybňuji vaši radu, děkuji všem za názor, jen dále rozvíjím myšlenku a doplňuji informace.
Ano, Petr se zaregistroval, tak je nyní peta.mm, jelikož Petr je již obsazen. Takže se jedná o stejný dům. Jestli je popis jiný, tak proto, že na základě všech příspěvků a rad jsem znovu přečetl a ocitoval přesně stanovy. Má chyba, že jsem to neudělal hned, uváděl jsem to svými slovy. Každopádně hlavní dotaz je,zda vůbec u některého vlastníka může být uvedena hodnota 0 a zda jste se s tím někdo setkal?
Pokud tedy mám uvěřit Vaší druhé – zcela odlišné – verzi, pak ve stanovách nemáte vůbec nic o způsobu rozúčtování služby „osvětlení společných prostor“.
Stanovy sice zmiňují obecnou povinnost „oznamovat všechny skutečnosti rozhodné pro rozúčtování služeb spojených s bydlením“, ale neuvádějí ani které skutečnosti to mají být, ani podle čeho se vlastně má v domě rozúčtovat. Počet členů domácnosti to určitě nebude.
Podotýkám, že obsah vašich stanov je vadný a protizákonný. Nikdo není povinen sdělovat SVJ „počet příslušníků své domácnosti“. SVJ není oprávněno takový údaj po nikom vyžadovat, ani takové údaje uchovávat a zpracovávat. Porušilo by zákon.
SVJ totiž tento údaj nepotřebuje k ničemu: ani ke splnění nějaké své zákonné povinnosti, ani k plnění na základě smlouvy, ani k rozúčtování služeb. Služby poskytované v domě nemají žádnou souvislost s příslušníky domácnosti vlastníka jednotky.
Hlupák ty stanovy napsal, hlupáci si je odhlasovali.
Už se zde mnohokrát psalo o tom, že údaj o počtu členů domácnosti je v rámci SVJ nepoužitelný k jakémukoliv účelu, a navíc jde o osobní údaj chráněný zákonem. Přečtěte si o tom například: http://www.portalsvj.cz/…%C3%A1cnosti nebo http://www.portalsvj.cz/…o-o-nem-vime.
Ke způsobu rozúčtování:
Ve stanovách žádné ujednání nemáte. SVJ je tedy povinno postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 67/2012 Sb. To znamená, že rozúčtuje tuto službu podle § 2 písm. g) zákona; rozhodnými osobami jsou „… vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
Vlastník jednotky tedy bude pro účely této služby započítán vždy, bez ohledu na to zda byt je neobýván. Jiný postup je v rozporu s § 5 odst. 2 písm. d) zákona.
Máte právo podat námitku vůči vadnému vyúčtování. Vadné vyúčtování se nestává splatným, a to ani zčásti. Nemáte tedy povinnost uhradit případný doplatek, dokud neobdržíte bezchybné vyúčtování podle zákona. V případě prodlení SVJ Vám vznikne nárok na pokutu od SVJ; pokud ve stanovách nemáte výši pokuty stanovenu, pak je to podle § 13 odst. 2 zákona částka 50 Kč za každý den prodlení.
Justitianus
Za radu v advokátní kanceláři byste zaplatil nejméně 2000 Kč na hodinu. Jestliže Vám zde radíme zdarma, neznamená to ještě, že můžete zneužívat náš čas lehkomyslným poskytováním nepravdivých a zavádějících údajů. Myslete na to prosím.
děkuji, myslím na to, nechtěl jsem sem kopírovat celé stanovy a prostor podrobně vše vysvětlit zde není velký… I z toho, co jsem napsal, to není zcela zřejmé. Na jednom místě stanov je uvedeno, že provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, popřípadě další služby sjednané mezi poskytovatelem služeb a příjemcem služeb, podle počtu osob dle čl. X. odst. 3, písm. m) stanov rozhodných pro rozúčtování. No a v tom článku je to, co jsem uvedl výše – povinnost oznamovat počet členů domácnosti. Takže to tam nějakým způsobem je. Já spíš přemýšlím takto: stanovy mohou zpřísnit zákon, nemohou ho však nerespektovat nebo zvolnit, jinak se v těch částech stávají neplatnými, ne? Stanovy např. nemohou povolit rychlost na příjezdové cestě ve vlastnictví SVJ na 200 km/hod…No a zákon říká, (volně řečeno) že pokud se nedomluví společenství, platí pro rozhodné osoby § 5 odst. 2 písm. d) zákona. Může se tedy společenství domluvit zcela odlišně? Když to přeženu: pokud 2/3 řeknou, že osvětlení společných prostor bude platit pan XY, protože nejvíc svítí, tak to přeci nemůže být závazné? Ano, stanovy jsou staré a jak to bývá, chyby objevíte teprve tehdy, až něco nastane…
Pan Justicianus zase perlí kategorickými výroky, aniž by ty stanovy mohl seznat … ostatně stejně jako kdokoli s k tomu vyjadřuje, když jste je sem skutečně neposkytl.
Stanovy vložte třeba na ULOZ.TO a bude po problému s dezintrpretacemi. Příkladně:Vlastník jednotky tedy bude pro účely této služby započítán vždy, bez ohledu na to zda byt je neobýván. Jiný postup je v rozporu s § 5 odst. 2 písm. d) zákona.je samozřejmě blábol pana J. Nikdo přeci nerozporuje zda je hodnota „započítána“ či nikoli, ale (nemůže li být logicky <0) zda může být =0.
Všimněte si §2/g/2 „...osobami rozhodnými pro rozúčtování služeb … vlastník jednotky, pokud jednotku nepřenechal do užívání a osoby, u kterých lze mít za to, že s ním budou žít v jednotce po dobu delší než 2 měsíce v průběhu zúčtovacího období“.
Když jako vlastník přenechám do užívání jednotku nikoli nájemci (§2/g/1), pak z §2/g neurčíte kolik je „osob rozhodných pro rozúčtování služeb“.
Pane „aby bylo jasno“ zde se nebavíme o Vašich obecných úvahách ani o tom co-by-kdyby. Pokud chcete rozvíjet teoretické úvahy o (dávno známé) částečné protiústavnosti § 2, zcela s Vámi souhlasím. Otevřete si k tomu novou vlastní diskusi. Nebo si přečtěte co o tom zde bylo napsáno v posledních 8 letech. Nic nového k tomu stejně nevymyslíte …
Není ale důvod neposkytnout tazateli praktickou odpověď. Popsal dvě odlišné verze. Pokud ta druhá verze (po dalším jeho doplnění) je konečně správně, pak platí to, co jsem mu k tomu poradil: vlastníka jednotky započíst vždy jako jednu osobu, bez ohledu zda byt je či není užíván.
Justitianus
„Když jako vlastník přenechám do užívání jednotku nikoli nájemci (§2/g/1), pak z §2/g neurčíte kolik je „osob rozhodných pro rozúčtování služeb“.“
Téhle chyby (totiž že vztah, na jehož základě byl druhému přenechán byt do užívání, nemusí být jenom nájemní vztah) si už zákonodárce všiml a opravil ji. Bude vhodné z nového znění vycházet i pro nynější období, neboť úmysl zákonodárce je zjevný a jednoznačný a nevhodnost či neobratnost formulace na tom nic nemění. Je jasné, že když jednou zákonodárce píše o nájmu a o odstavec dále o přenechání do užívání, že tím myslí totéž. (Takovýchto chyb je v zákoně více: stejnou službu zákonodárce jednou označuje jako dodávku tepla a centralizované poskytování teplé vody a jinde jako vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. Nelze očekávat úspěch s argumentací, že nejde o tutéž službu.)
Rozúčtování podle počtu osob nahlášeného vlastníkem bytu nebrat.
Pokud ovšem kritérium „počet osob nahlášený vlastníkem bytu“ k rozúčtování používáte (máte to tak schváleno), pak je to právně v pořádku a nic nebrání ostatním vlastníkům, aby rovněž nahlásili nulový počet osob.
Něco jiného by bylo, pokud byste jako kritérium neměli „počet osob nahlášený vlastníkem bytu“, ale „počet osob podle zákona“.
V zákoně je „Nedojde-li k ujednání, nebo rozhodnutí družstva, anebo společenství…“. Takže buď někdy shromáždění odsouhlasilo, že to bude jinak, nebo je to špatně.
Poslední komentáře