ano také si to myslím. Jiná věc je, zda postupuje spravedlivě či v rozporu s dobrými mravy.

5/1 zák. „…Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období…“

Já z tohoto dovozuji, že byly ly stanovy schváleny po nabytí účinnosti zákona 67/2013, „bylo ujednáno“. Možná ne srozumitelně, transparentně a možná ne spravedlivě, ale BYLO. Tím ujednáním je právě to znění článku ze stanov.

Nicméně jeli ten článek stanov vágní, je možné buď zkusit přesvědčit „kapry aby si svůj komfort vypustili“ nebo prostě reklamujte vyúčtování „ZA OSTŘÍ NOŽE“. Budete li tvrdit, že vyúčtování je v rozporu s zákonem nebo pravidly ve společenství prokazatelně schválenými, máte u soudu nikoli zanedbatelnou šanci soudu dokázat své tvrzení a „kaprům vypustit jejich komfort“.

Hlavní je otázka, jak moc vágní ten článek stanov je. Na případnou nemravnost bych já nespoléhal. Nemravnost by musela být vyčíslitelná v podobě značné finanční újmy. nevím jak značná je značná újma, ale bude posuzována proporcionálně s „klidem v domě“ nebo jinou zcestnou argumentací žalobce.

Co tedy znamená „…se počítá dle počtu osob v bytě…“ mn2 jasné není. Je to počet osob najednou v nějakém okamžiku, v období, ve chvíli kontroly …? Kdoví. Rozhodně když máte toto ve stanovách, nemůžete předpokládat že se automaticky uplatní §2/g který popisujete. Především platí §12 – dle něho je příjemce služeb odpovědný za sdělení počtu osob rozhodných pro vyúčtování.

SVJ (poňoukané Vámi) a za předpokladu že nemáte v SVJ ujednáno co se míní tím „dle počtu osob v bytě“ jinak než jak to plyne ze zák. by zjevně muselo uložit rozúčtovateli rozúčtovat tak aby počet osob rozhodných byl u všech jednotek min. =1 bez ohledu na to, že mu „nahlásili“ =0 (to je Váš výklad) nebo použili příslušně ustanovení §2/g/2 (vlastníkem jednotky může být více osob) nebo prostě jiný výklad, než právě používaný.