Rozhodné datum přijetí per-rollam rozhodnutí
Dobrý den,
v našem SVJ bylo přijato per-rollam rozhodnutí o změně způsobu rozúčtování. V hlasovacím lístku je určeno, že lhůta k vyjádření končí 31.12..
Změna způsobu rozúčtování samozřejmě byla kontroverzní, ale byla přijata per-rollam (kdy se každý uzavřel do ulity svých smyšlenek o tom, jak to pro něj bude výhodné a jak si na úkor sousedů přilepší).
Nyní se ukázalo, že kontroverzní způsob dopadl hlavně na ty hujery, kteří změnu schválili a ty, kteří pouze poskytli svou plnou moc jen za účelem nastolení usnášeníschopnosti, jinak je ale správa nezajímá. Tak přišli s tím, že pro rok 2022 změna ještě neplatí (dle §5/1 věta druhá zák. 67/2013), protože prý na listinném oznámení výsledku hlasování je datum 3.1.. Datum není nijak označeno – je prostě umístěno jako v úředním dopise vpravo nahoře nad hlavním sdělením (o výsledku hlasování). Na Návrhu je ale jasně, že lhůta končí 31.12. tedy se domnívám/e že stejně jako kdyby to nebylo per-rollam, platí rozhodnutí od data přijetí na shromáždění a ne až 3-dny po něm, kdy je zveřejněno v písemné podobě.
Můžete mi tedy prosím objasnit, od kdy je platné per-rollam usnesení?
Od data konečné lhůty na návrhu k rozhodnutí (jak se domnívám já a další 3 členové spolu se mnou), od data po lhůtě na návrhu (jak tvrdí hujeři), od data doručení posledního návrhu od nějakého člena SVJ (jak asi by mělo jít zjistit z doručených listin od členů SVJ)?
děkuji
„…Pravidla rozúčtování určuje právnická osoba SVJ svým jednostranným rozhodnutím…“
„… SVJ bylo tedy již v tom okamžiku oprávněno rozhodnout o změně způsobu rozúčtování služby (= právní jednání (B)). Pokud to statutáři stihli do 31.12.2021 do 24:00 hodin, pak jde o platné a účinné rozhodnutí poskytovatele služeb. Okamžik právního jednání (B) prokáže SVJ zápisem ze schůze výboru, na které bylo toto rozhodnutí přijato…"
Jasně a „Pokud to statutáři NESTIHLI do 31.12.2021 do 24:00 hodin, pak se změna způsobu rozúčtování požadovaná hlasovací většinou, NEKONÁ.“. Tak ještě tu o Popelce.
§5/1 zák. 67/2013 cit. „Způsob rozúčtování poskytovatel služeb ujedná s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o něm rozhodne družstvo, anebo společenství. Změna způsobu rozúčtování je možná vždy až po uplynutí zúčtovacího období“
Nebudu Lakovat a tak napíšu, že
(1) změnu způsobem dle §5/1 ZoSL nerozhoduje SVJ ale společenství.
„Právnická osoba SVJ“ (poskytovatel) pravidla neurčuje, ale
pravidly se řídí a ani jejich účinnost neovlivňuje (tím, zda rozhodne
úkon společenství plnit). „právnická osoba SVJ“ koná tak, jak je
povinována z právního jednání společenství.
(1) o změně rozhodlo SPOLEČENSTVÍ k poslednímu dni lhůty pro rozhodnutí, bez ohledu na to, zda od jistého okamžiku již další hlasy nemohly výsledek hlasování zvrátit
(2) je zcela bezvýznamné, kdy a jak se statutáři sešli a sepsali výsledek hlasování pro zveřejnění
(3) je zcela bezvýznamné také, zda rozhodovali o „právní skutečnosti“ jak to tu je naLakováno, neboť na ní již není co rozhodovat. Opačný výklad vede k tomu, že pokud by statutáři nerozhodli, prostě by tím rozhodnutí shromáždění zablokovali a … změna způsobu rozúčtování dle §5/2 by nenastala, protože zrovna ti výboroví zmetci by měli spočítáno, že je v jejich neprospěch.
Uvedené nechť zřejmé je i členovi SVJ mdlého rozumu. Sokolíci, mající za to, že „poskytovatel jednostranně rozhoduje“, jsou zjevně členy zfetované výborové kohorty, uzurpující si výklad práva, dle % omamných látek ve své krvi. Jsou ale i oázy, kde sokolíci nevládnou, tudíž se lze řídit §4 NOZ!
Proces „rozhodnutí“ je samozřejmě ukončen termínem konečné lhůty, zveřejněné pro účel per-roollam rozhodnutí, bez ohledu na to, zda aktuální statistika ukazuje, že rozhodnutí již nemůže být doposud nedošlými hlasy zvráceno.
K dotazu tazatelky: předpokládáte správně, tj. že rozhodnutí je účinné od data lhůty určené pro vyjádření členů SVJ. Bylo-li rozhodnutí k 31.12. přijato, pak změna způsobu rozúčtování rozhodnutá dle §5/1, se projevit pro vyúčtování zúčtovacího období 2022 MUSÍ! Vyúčtování včas reklamujte!
Neználek'
- Eliška: „Můžete mi tedy prosím objasnit, od kdy je platné per-rollam usnesení?“
Vaše otázka je z právního hlediska sice zajímavá, ale pro tento případ je naprosto bezvýznamná. Je třeba rozlišovat rozhodnutí shromáždění (A) od rozhodnutí právnické osoby SVJ (B). To jsou dvě odlišné záležitosti. To první je pouhá právní skutečnost, to druhé je jednostranné právní jednání.
☀ Právní skutečnost (A):
Jednalo se o hlasování nepřítomných osob. Podle občanského zákoníku platí:
| Právní jednání vůči nepřítomné osobě § 570 (1) Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde (…). |
Z uvedeného plyne, že právnická osoba SVJ zjistila zda rozhodnutí bylo přijato nejpozději v okamžiku uzávěrky hlasování, přesněji řečno v okamžiku kdy jí hlasovací listiny došly. Dojitím se rozumí stav, kdy projev vůle se dostal do sféry dispozice adresáta, bez ohledu na to zda se s jeho obsahem adresát seznámil či nikoliv.
Píšete, že uzávěrka hlasování byla stanovena na den 31. prosince. Je tedy postaveno najisto, že projevy vůle došly právnické osobě před začátkem nového zúčtovacího období. SVJ tím získalo souhlas podle § 1208 písm. d) k zavedení nového způsobu rozúčtování. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že členové SVJ se o rozhodnutí shromáždění dozvěděli o několik dnů později.
☀ Právní jednání poskytovatele služeb (B):
Pravidla rozúčtování určuje právnická osoba SVJ svým jednostranným rozhodnutím. Pro platnost a účinnost tohoto rozhodnutí je tedy bezýznamné zda a kdy se o něm dozvěděli členové právnické osoby.
Rozhodující je skutečnost, že byl dodržen zákon: změna způsobu rozúčtování nastala nepochybně až po uplynutí zúčtovacího období, v jehož průběhu bylo o změně rozhodnuto (67/2013/§5/1).
Justitianus
S tímto mechanickým přístupem nesouhlasím.
Nemůžeme vědět, kdy fakticky byly hlasovací lístky vlastníkům doručovány.
Na hlasovacím lístku sice může být vytištěn pokyn, že má být na adresu SVJ doručen do 31.12., ale pokud mě jako vlastníkovi byl doručen např. 20.12., podle § 1211/3 NOZ mám na vyjádření 15 dní (neurčí-li stanovy delší lhůtu).
Každý vlastník tedy může mít odlišný den pro odevzdání hlasovacího lístku.
Výsledky hlasování je tedy třeba koncentrovat podle „posledního“ vlastníka, kterému byl hlasovací lístek doručen nejpozději a od toho dne vypočítat 15. den.
To by byl den konce hlasování a den platnosti usnesení shromáždění.
hlasovací lístky byly doručeny již 26.11. …týden po shromáždění, které bylo neusnášeníschopné. Hlasování započalo 1.12..
Nemám důvod, předpokládat, že někomu doručen nebyl: hlasování per-rollam bylo avizováno hned na shromáždění a medializováno na nástěnce v domě od prvního dne po shromáždění neusnášeníschopném.
Jak jste velké SVJ? Opravdu všem vlastníkům byly doručeny ve stejný den (26.11.)? To se mi nejeví pravděpodobné, pokud nemáte málo bytů a lidi jste obešli v jeden den.
Perrolátor (bez ověření) zde rozvíjí jakési fantazie, které nijak neplynou z položeného dotazu. Jinak řečeno: Perrolátor plácá nsmysly – ve všem co zde uvedl.
SVJ nemuselo čekat na dojití všech hlasovacích lístků, ani nemuselo čekat na uzávěrku hlasování per rollam. SVJ zjistilo výsledek hlasování již v okamžiku, kdy mu došly hlasovací listiny obsahující souhlasy vlastníků s nadpolovičním počtem hlasů.
| Tím byl výsledek hlasování určen srozumitelně, jednoznačně a určitě: ROZHODNUTÍ JE PŘIJATO. |
V tom okamžiku bylo již bezvýznamné zda někdy později dojdou či nedojdou další hlasovací listiny (do uzávěrky hlasování, či po uzávěrce).
SVJ bylo tedy již v tom okamžiku oprávněno rozhodnout o změně způsobu rozúčtování služby (= právní jednání (B)). Pokud to statutáři stihli do 31.12.2021 do 24:00 hodin, pak jde o platné a účinné rozhodnutí poskytovatele služeb. Okamžik právního jednání (B) prokáže SVJ zápisem ze schůze výboru, na které bylo toto rozhodnutí přijato.
Znovu zopakuji:
Bezvýznamný je okamžik vzniku právní skutečnosti (A), ať už za tento
okamžik označíme dojití hlasovacích listin s nadpolovičním počtem
souhlasů, nebo okamžik uzávěrky hlasování, nebo okamžik vypracování
zápisu, nebo okamžik kdy statutární orgán oznámil výsledek hlasování
(§ 1213) poslednímu z vlastníků jednotek.
Justitianus
Zkuste někdy ve volných chvílích projít rejstřík společenství vlastíků jednotek a pročítat ve sbírce listin uložená usnesení přijatá mimo zasedání, pokud se tímto způsobem volili členové výboru.
Jako den vzniku členství ve výboru (den přijetí usnesení) není zapisován den, kdy se vyjádřila nadpoloviční většina vlastníků, ale skutečně až den, kdy se měl vyjádřit poslední vlastník.
Teď jste ovšem popřel sám sebe.
Podle vašeho laického úsudku by ovšem datum přijetí usnesení nebylo 31. 12., jak se snažíte tvrdohlavě prosazovat, ale den, kdy SVJ obdrželo hlasovací lístek s takovým podílem na společných částech, která je právě nadpoloviční, ta situace jistě nastala dříve, než 31. 12. Tedy klidně 16. prosince můžete vědět, že usnesení je přijato, protože máte podpisy nadpoloviční většiny vlastníků.
Z vlastní zkušenosti správce cca 120 SVJ vím, že se v praxi postupuje tak, že výbor oběhne vlastníky bydlící v domě a teprve těm, které nezastihl, nebo v domě nebydlí, rozešle poštou/e-mailem. Obvykle už před rozesláním poštou zbytku vlastníků ovšem výbor zná výsledky, resp. má usnesení za přijatá, jelikož už má podpisy od více než 50 % vlastníků. Rozeslání zbytku je tedy jen formalita, ale na zveřejnění výsledků musí čekat, až uběhne lhůta 15 dnů od doručení hlasovacího lístku poslednímu vlastníkovi.
Praxe se ale teoretikům vysvětluje obtížně, když teoretik nikdy žádnou schůzi neřídil, žádné hlasování neorganizoval a nikdy se nesoudil.
- Perrolátor: „Podle vašeho laického úsudku by ovšem datum přijetí usnesení nebylo 31. 12., jak se snažíte tvrdohlavě prosazovat, ale den, kdy SVJ obdrželo hlasovací lístek s takovým podílem na společných částech, která je právě nadpoloviční …“
Jste zcela mimo. Nerozumíte jednoduchému textu v českém jazyce. Směšujete okamžik přijetí rozhodnutí shromáždění (A) s okamžikem kdy právnické osobě vzniklo právo rozhodnout a fakticky změnit způsob rozúčtování. Raději sem dávám tabulku, abyste pochopil rozdíl mezi (A) a (B).
| Označení | Charakter | Závaznost | Norma | |
| (A) | rozhodnutí shromáždění | právní skutečnost | pouhá výzva právnické osobě aby jednala | §1208/d |
| (B) | rozhodnutí SVJ | právní jednání | závazek pro poskytovatele i příjemce služeb | 67/2013 §5/1 |
- Perrolátor: „Jako den vzniku členství ve výboru (den přijetí usnesení) není zapisován den, kdy se vyjádřila nadpoloviční většina vlastníků, ale skutečně až den, kdy se měl vyjádřit poslední vlastník.“
Však jsem to už napsal: jste hlupák, který neumí rozeznat (A) od (B). Ke vzniku funkcí ve výboru dojde v okamžiku kdy výbor se sejde na své první schůzi a zvolí členy do funkcí (předseda, místopředseda).
Asi by bylo marné Vám vysvětlovat, že tato diskuse není o volbě členů výboru, ani o zápisu skutečností do rejstříku SVJ. Dejte si studenou sprchu.
Justitianus
Na hlasovací lístek se uvádí datum, do kdy se má hlasovat, tedy doručit hlasovací lístek svj. To je datum přijetí usnesení. Hlasy, které přijdu po tomto datu jsou neplatné, ať jsou souhlasné nebo nesouhlasné. Když hlasování končilo 31.12., tak se rozhodlo k 31.12. To, že to bylo oznámeno 3.1. na výsledek hlasování nemá vliv. Přece to nemohlo být oznámeno 31.12., protože se hlasování muselo spočítat a zapsat výsledek. Ten se vlastníkům rozeslal, oznámil 3. 1. Nechápu, co pořád vymýšlíte. Jenom špiritizujete, nebo někdo jiný, komu se to rozhodnutí asi nelíbí.
Poslední komentáře