Příspívání § 1180 ještě jednou

Provedení odečtů poměrových měřidel a jejich rozúčtování nám již léta dělá externí firma. Tyto náklady jsou náklady vlastníků, mají je přímo v rozúčtování. Všechny náklady, které jste vyjmenoval, máme popsané v Prohlášení vlsstníka. Tehdá ovšem těžko mohl někdo tušit, co v budoucnu nařídí vláda. To máme nyní to Prohlášením vzít, zatřepat jim, vše promíchat a obrátit vzhůru nohama? Tak to dělat nehodláme. Nadále budeme postupovat tak, jak to děláme celá léta, co společenství existuje. Přesně tak, jak to máme v Prohlášení vlastníka.

Cituji:

„… rozlišujeme normy kogentní a dispozitivní. Základní vymezení těchto pojmů je takové, že od dispozitivních norem je možné se odchýlit, naproti tomu od kogentních nikoli. Při každém autonomním řešení jakéhokoli právního problému je třeba mít jasno v otázce, jakou povahu mají právní normy, které tento případ upravují. Kogentní normy omezují subjekty v možnostech jejich vlastního řešení, dispozitivní naproti tomu vlastní úpravě nebrání. Kogentní normy na rozdíl od norem dispozitivních tak omezují autonomii vůle v soukromém právu.“

Odst. 1 § 1180 je nepochybně dispositivní („Nebylo-li jinak určeno…“). Domnívám se, že odst. 2 je rovněž dispositivní. Formálně (strukturou věty, slovesným způsobem) se neliší od odstavce 1, jen chybí uvodní „nebylo-li určeno jinak“, což ale není pro dispositivní ustanovení povinné.

Pokud je v prohlášení vlastníka stanoveno, že náklady na výše zmíněné činnosti uvedené v NV se rozvrhnou podle velikosti spoluvlastnického podílu, pak podle mého laického názoru „bylo určeno jinak“.

Otázkou zůstává, jakým způsobem lze příslušné ustanovení v PV změnit. Stačí 3/4 většina přítomných na schůzi (v případě platných vzorových stanov) nebo je zapotřebí 100% souhlas všech?

Pane X,

Podle § 3041/2 NOZ platí:

Ustanovení společenské smlouvy nebo statutu právnických osob uvedených v odstavci 1, která odporují donucujícím ustanovením tohoto zákona, pozbývají závaznosti dnem nabytí jeho účinnosti…

Otázka je, zda § 1180/2 je donucující ustanovení nebo není. Podle důvodové zprávy jsou ta ustanovení NOZ donucující, která jsou uvozena slovy „zakazuje se“ nebo u nichž je uvedeno, že se k jinému ujednání „nepřihlíží“. Tato omezení ustanovení § 1180/2 neobsahuje. Ale podle § 978 se lze odchýlit ujednáním v celé třetí části NOZ s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. Těmi třetími osobami jsou všichni potenciální noví vlastníci jednotek, pokud se předpokládá jejich převod, a odst. 2 (na rozdíl od odst. 1) žádné odchýlení nedovoluje.

Z výše uvedeného plyne, že § 1180/2 je donucujícím ustanovením, a případné jiné ujednání pozbylo závaznosti dnem nabytí účinnosti NOZ.

Prohlášení vlastníka, pokud je v něm uvedeno, že vlastník přispívá na správu domu a pozemku podle SVP, nemůže nijak překonat toto zvláštní ustanovení o rozvržení nákladů na vlastní správní činnosti.

Mohu se mýlit tak, jako se může mýlit kdokoliv jiný, a vy si to ve svém SVJ můžete nastavit podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Ale jen do té doby, než se to případnímu novému vlastníkovi nebude líbit a o věci bude rozhodovat soud.

co je to SVP prosim?

Domnvám se,že pan Zdenek nemá pravdu. Mýlí se hned dvakrát.

Za prvé: obsah § 1180 platí pouze pro právnické osoby SVJ(2012),které vznikly po nabytí účinnosti NOZ. Vnitřních právních poměrů v SVJ(2000) se však část NOZ o bytovém spoluvlastnictví netýká. Co bylo ujednánopřed 1.1.2014, platí i nadále.

Za druhé: pan Zdenek cituje správně ustanovení § 978, podle něhož se lze od této části NOZ odchýlit ujednáním s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon. Ustanovení se nepochybně použije pro SVJ(2012). Ani pro takové případy však neplatí, že by těmi „třetími osobami“ měli být všichni potenciální noví vlastníci jednotek!

Skutečnost je jiná. Pořízení jednotky je dobrovolné rozhodnutí. Ty potenciální nové vlastníky jednotek přece nikdo nenutí, aby si pořizovali jednotku v domě, jestliže nesouhlasí s obsahem prohlášení, nebo s obsahem stanov SVJ(2012). Pořízení jednotky v domě je totiž konkludentní právní jednání, kterým kupující vyjadřuje svůj souhlas s oběma dokumenty a dobrovolně se jim podřizuje. Takže potenciální noví vlastníci mají pouze dvě možnosti:

1. Souhlasí a jednotku si pořídí. Tím se také automaticky podřizují platným pravidlům a ztrácejí možnost se proti nim vymezovat.
2. Nesouhlasí a jednotku si nepořídí.

lake

Pane lake,

pokud zalistujeme v ZoVB, tak prohlášení vlastníka muselo obsahovat mj.

pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku….

Je otázka, pokud ZoVB dále stanovil, že

Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu…

zda PV mohlo s ohledem na toto ustanovení obsahovat něco jiného. Já si to nemyslím, a pokud ano, pak to mohlo mít opět sílu pouze „dohody“ platné do první změny vlastníka, který by s touto dohodou nesouhlasil.

PV nemohlo prohlásit a stanovit něco, co v té době neexistovalo. PV nemohlo tak změnit ustanovení zákona, které v té době neexistovalo. Pokud až NOZ stanovil speciální pravidlo na přispívání na náklady vlastní správní činnosti, původní PV se tohoho speciálního pravidla nijak nemůže týkat.

Jak už jsem napsal, mohu se mýlit, tak jako se můžete mýlit vy a až případný soud nalezne právo v této věci.

Ale Ústavní soud už právo nalezl. Jen Vy to ještě nevíte.

ÚS opakovaně a jednoznačně odmítl možnost, že by mohla být zavedena nepravá retroaktivita právního předpisu pouhým mlčením či opomenutím zákonodárce.

A právě o tento případ zde jde, ať se Vám to líbí nebo nelíbí. Máte takové mezery ve znalosti klíčové judikatury, nebo to úmyslně opomíjíte? NOZ mlčí o SVJ(2000). A SVJ(2000) není SVJ(2012). NOZ se nevztahuje na závazkové vztahy, které vznikly před dnem 1.1.2014. Právo je na mé straně, pane Zdenku, a Vy to víte.

Nechejte vlastníky jednotek rozhodnout jak se chtějí podílet na nákladech vlastní správy právnické osoby. To je pouze jejich věc, pane Zdenku. Nestrkejte jim do toho nos. A nestrašte je ustanovením § 1180, které se jich netýká. Jsou to svobodní občané, nikoliv nemyslící shora řízení roboti, jaké byste si představoval.

lake

Pane lake,

já nikam nos nestrkám a je mně jedno, jak se v tom kterém SVJ rozhodnou. Také jsem vícekrát řekl, že nemusím mít pravdu, tak jako ji nemusíte mít i vy, a až případný soud nalezne právo.

Jen píšu o tom, že vše může být i jinak, než zde hlásáte vy, a že by to každý měl při svém rozhodování vnímat.

PS. Toho právního buzeranta jste si mohl nechat od cesty – ale konec konců, je to vaše vizitka.

Pane Zdenku, Vaším rádoby „objektivním“ způsobem ve skutečnosti popíráte právní stav a právní prostředí, jak je dlouhodobě vytvářeno konstantní judikaturou Ústavního soudu. Viz například Pl. ÚS 78/92, IV. ÚS 215/94, Pl. ÚS 21/96, I. ÚS 344/04, Pl. ÚS 17/11.

Neumíte se asi s touto judikaturou vypořádat, a tak pouze mlžíte o tom, jak je vše relativní a jak to může nakonec být úplně jinak. Vypouštíte otrávenou mlhu právního relativismu.

Právo ale není založeno na házení mincí, nebo na vrhání kostek. Součástí českého práva jsou judikáty Ústavního soudu o nepravé retroaktivitě právního předpisu, zejména ty z nich, které byly vydány ve Sbírce zákonů jako celostátně platné právní předpisy.

Pojem „právní buzeranti“ jsem použil v množném čísle, ale připouštím, že Vás mezi ně také počítám.

lake

Dle mého soudu,lze prohlášení vlastníka změnit pouze dohodou všech vlastníků.Jestli dohoda vznikne per rollam nebo na shromáždění je jedno.Musí obsahovat podpisy všech dotčených majitelů bytových jednotek v domě a zanesena do rejstříku společenství.

Prohlášení vlastníka musí mít SVJ ze zákona? Co by mělo obsahovat? Možná, že ho někde ve starých šanonech máme. Dík za odpovědˇ

„2. náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů hodnot z poměrových měřidel spotřeby vody a ze zařízení sloužících k rozúčtování nákladů na teplo,“

Takže toto budete rozúčtovávat všem stejným dílem ? To je vám fuk že u jednoho vlastníka jsou 2 radiátory a u jiného 6 radiátorů, oba se budou podílet stejně ? Tak to byste u nás nestačil utíkat !!!

Pane Zdenku,
Vámi citované nařízení vlády je paskvil úředníků. Je vhodné se mu zasmát,je vhodné se podle něj neřídit. Ostatně ani není závazné. Uvádím z Vaší citace čtyři nejsměšnější omyly ouředníků:

• Náklady na rozúčtování a vyúčtování plnění spojených s užíváním jednotek, včetně provedení odečtů, NEJSOU náklady na vlastní správu. Jde samozřejmě o náklady na poskytování služeb podle zákona č.67/2013 Sb. S NOZ to nemá nic společného.
• Náklady na pořízení majetku (počítač včetně softwarového vybavení) NEJSOU náklady na vlastní správní činnost. Alespoň ne celý náklad. Většinou bude počítač sloužit ke správě domu a k rozúčtování služeb. Čili pouze část nákladu na pořízení PC je možno považovat za náklad na vlastní správu právnické osoby a rozúčtovat na jednotky stejnou částkou.
• Náklady kanceláře – to je naprosto totéž. Pouze zlomek těchto nákladů skutečně je příslušný k vlastní správní činnosti. Většina nákladů však je k hlavní činnosti SVJ – správě domu a k poskytování služeb.
• Náklady spojené s poskytováním právních služeb týkajících se správy domu a pozemku NEJSOU náklady na vlastní správu. Už samotné označení to říká zcela jasně! SVJ je právnická osoba, která ze zákona provádí správu cizího majetku za vlastníka. Jakékoliv náklady týkající se tohoto majetku se rozúčtují jako náklady na správu domu. Nikoliv jako náklady na správu právnické osoby.

Je to zajímavé skore: čtyři z pěti bodů jsou nesprávné. Hloupý a neschopný je ministerský ouředník – a hloupý je, kdo jeho bláboly bere vážně.

lake

Pane lake,

nařízení vlády č. 366/2013 Sb. je platným a účinným právním předpisem ČR. Zda se jím vy budete řídit je vaše věc. Pokud však budete někomu radit, aby se jím také neřídil, tak to vám dovoluje pouze vaše anonymita.

Pane Zdenku, znovu Vám opakuji, že ustanovení § 17 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. není nikdo povinen respektovat ani se jím řídit, protože příslušná část NV je zjevně v rozporu se zákony ČR, ostatně je i v rozporu se samotným NOZ. Cituji k tomu z celostátně platného právního předpisu:

Z uvedeného plyne, že obsah oné části nařízení vlády není pouze zmatečný a nesmyslný. Je přímo v rozporu se zákonem. Snaží se totiž předepsat to, co zákon výslovně zakazuje: smísit vlastní náklady s náklady na správu cizího majetku.

Chyby v nařízení vlády jsou zjevné a já jsem je popsal srozumitelně a určitě. Nejsem to já, kdo nabádá k porušování zákona. Je to vláda České republiky, která svým nařízením č. 366/2013 porušuje zákon. Já na to jen upozorňuji.

Pokud se někdo chce chovat jako shora řízený blb a chce brát tuto část NV vážně jako Bibli, je to zajisté jeho rozhodnutí. Poruší tím zákon. Těm, kdo umějí myslet vlastní hlavou, doporučuji: používejte ji. Máte v ní stále vlastní mozek.

lake

„89/2012 Sb. § 1414
Správce vede spolehlivé záznamy o spravovaném majetku a nesmí smísit svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou.“

Rozúčtování blíže specifikovaných nákladů v NV na každou jednotku ve stejné výši neznamená, že SVJ tím mísí svůj vlastní majetek s majetkem pod svou správou. To je jen lakův blábol.

V NV ministerští úředníci prostě stanovili, že náklady, jejichž výše podle nich nesouvisí s velikostí jednotky, resp. s velikostí spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech (účtování o platbách vlastníků jednotek, správní činnost prováděná členy výboru SVJ, zaměstnanci SVJ nebo smluvním správcem,) jsou činnosti zpravidla stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce, tedy jsou v podstatě shodné pro každou jednotku.

Bohužel, Návštěvníku. Blábolíte pouze Vy, a to z neznalosti práva.

Není pravda Vaše tvrzení, že existuje nějaké „rozúčtování blíže specifikovaných nákladů v NV na každou jednotku ve stejné výši“.
Nařízení vlády č.366/2013 neobsahuje žádné Vámi tvrzené rozúčtování. Neznáte právní předpis, o kterém se snažíte diskutovat.

Není pravda Vaše tvrzení, že „ministerští úředníci prostě stanovili, že náklady, jejichž výše podle nich nesouvisí s (…) velikostí spoluvlastnického podílu (…) jsou činnosti zpravidla stejně pracné a nákladné.“.
Nic takového není v n.v. č. 366/2013 uvedeno. Ministerští úředníci se snažili stanovit něco úplně jiného než jakousi pracnost a nákladnost. Napsali které činnosti podle nich spadají pod náklady vlastní správy podle § 1180 odst 2 NOZ. Ve výčtu pěti činností udělali čtyři dobře rozpoznatelné chyby, které z onoho seznamu dělají návod k porušování zákona. Neznáte právní předpis, o kterém se snažíte diskutovat.

lake

Něco z důvodové zprávy k § 17 NV č. 366/2013 Sb.:

Náklady, jejichž výše nesouvisí s velikostí jednotky, resp. s velikostí spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech (účtování o platbách vlastníků jednotek, správní činnost prováděná členy výboru SVJ, zaměstnanci SVJ nebo smluvním správcem, vyúčtování služeb spojených s užíváním jednotek) jsou činnosti stejně pracné a nákladné ve vztahu k malé i velké jednotce, tedy jsou v podstatě shodné pro každou jednotku. Proto se tyto náklady, blíže specifikované v návrhu nařízení rozvrhnou na každou jednotku ve stejné výši. Ustanovení návrhu nařízení vlády navazuje na § 1180 odst. 2 NOZ.

Děkuji Vám, pane Zdenku, za citaci z důvodové zprávy. Je z ní zřejmé, že vláda porušila zákon. A dokonce se tím v důvodové zprávě otevřeně chlubí. Mamlasové!

SVJ je povinno v první řadě rozklíčovat své náklady na tři oddělené části:

• náklady ke správě sebe sama (§ 1180 odst. 2),
• náklady na ke správu cizího majetku (§ 1180 odst.12),
• náklady na poskytování služeb spojených s užíváním bytů

Nařízení vlády neposkytuje k tomuto rozdělení použitelné vodítko. Je to pouze monument lidské hlouposti v přístupu k tvorbě právních norem.

Není divu: předseda vlády Nečas rezignoval v červnu 2013 kvůli trvající aféře s generálkou Nagyovou. Ministeští ouředníci měli volnou ruku pro tvorbu jejich legislativních nesmyslů. Nařízení vlády vešlo v platnost narychlo dne 20.11.2013, aby se stihl počátek účinnosti NOZ.

lake

§ 1180 odst.(2)
„Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.“

Ze znění tohoto ustanovení jasně vyplývá, že celé příspěvky na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů a na vedení účetnictví se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Že by se měla rozvrhovat na každou jednotku stejně jen část uvedených příspěvků je další lakeho blábol.

Pane Návštěvníku, mýlíte se. Ustanovení § 1180 odst. 2 určuje, že na každou jednotku stejně se rozvrhnou pouze ty náklady, které lze podřadit pod náklady na vlastnísprávu právnické osoby.
Prosím přečtěte si můj komentář k § 1180 zde: https://obczan.cz/…5/pododdil-4#…
Přečtěte si též § 338 (náklady na vlastní správu) a § 403 NOZ (úhrada nákladů na vlastní správu).

lake

Nějak mi uniklo, jak jste byl desátníkem Československé lidové armády.

Podívejme se na tohle nesystémové a amatérské ustanovení jinak (než bude zrušeno). V domě, kde jsou byty ± stejné (řekněme 2+1 a další 3+1) je to asi jedno. Vezměme situaci jinou: V domě jsou byty výrazně odlišných velikostí: mrňavé garsonky 1+0 o výměře 20 m2 a potom obří luxusní byty o výměře několika stovek m2. Takové domy existují a staví se další, po bytech extrémních velikostí (z obou stran) je zájem. Pořád ještě Vám přijde uvedené ustanovení v pořádku?

Ustanovení o rozpočítávání nákladů na byt je dokonce i mimo zásady uvedené v samotném občanském zákoníku v ustanoveních o spoluvlasnictví, kde je uvedeno, že náklady se nesou poměrně podle spoluvlastnických podílů na věci.

Náklad napsal: „Ustanovení o rozpočítávání nákladů na byt je dokonce i mimo zásady uvedené v samotném občanském zákoníku v ustanoveních o spoluvlasnic­tví, kde je uvedeno, že náklady se nesou poměrně podle spoluvlastnických podílů na věci.“

A to jste právě nepochopil! Ustanovení § 1180 odst. 2 NOZ nemá naprosto nic společného se spoluvlastnictvím. Jde o náklady na samotnou právnickou osobu. Zákon to stanoví jasně.

Když budete členem rybářského spolku, budete hradit členský příspěvek v jednotné výši. Když podáte přihlášku do Spolku přátel parních lokomotiv, budete hradit členský příspěvek v jednotné výši. O tom je § 1180 odst. 2.

Náklady podle § 1180 odst. 2 jsou pouze ty oprávněné náklady, které by mělo SVJ neprovádějící správu žádného domu a neposkytující nikomu žádné služby. SVJ, které by pouze existovalo jako právnická osoba bez jakékoliv činnosti pro vlastníky jednotek. Můžete to nazvat: spící SVJ.

Veškeré náklady přesahující toto minimum patří buď pod správu domu a pozemku podle § 1180 odst. 1 NOZ, nebo pod služby podle zákona č. 67/2013 Sb..

lake

„Když budete členem rybářského spolku, budete hradit členský příspěvek v jednotné výši.“

… pokud spolek nepřipouští vícenásobné členství ani členství s různou váhou. SVJ připouští jak vícenásobné členství (členové SVJ vlastní různý počet bytů) tak členství s různou váhou (členové SVJ mají různý spoluvlastnický podíl).

Náklady podle § 1180 odst. 2 jsou pouze ty oprávněné náklady, které by mělo SVJ neprovádějící správu žádného domu a neposkytující nikomu žádné služby. SVJ, které by pouze existovalo jako právnická osoba bez jakékoliv činnosti pro vlastníky jednotek. Můžete to nazvat: spící SVJ.

Takové náklady jsou nulové. BINGO! Proč to potom dával zákonodárce do zákona?

Tonda Nesouhlasil

Tome,
ty náklady na vlastní správu samozřejmě nejsou nulové. Nesnažte se diskutovat o věcech, kterým nerozumíte.

Každá právnická osoba je povinna vést účetnictví. Ten náklad není nulový. Náklad na ustavující zasedání, na přítomnost notáře, na zápis do rejstříku také nejsou nulové. Dále náklady na pravidelná jednání či zasedání orgánů právnické osoby, na jejich svolání a na vyhotovení zápisu. Náklady na změnu záznamů v rejstříku (je zpoplatněno), na notáře, který to zařídí, náklady na různá výkaznictví, povinné statistiky, pojištění, vedení bankovního účtu. Nejde o nulové náklady, i kdyby právnická osoba nevyvíjela žádnou činnost.

K tomu přistupují náklady, které vynakládá p.o. pro sebe samu. Má-li orgány pobírající odměny, pak zde máte odvody zdravotního a sociálního pojištění/daně, odvod záloh na daň z příjmů. To musí někdo hlásit, kalkulovat a odesílat na správné účty.

Je-li právnická osoba žalována ve věci nesouvisející se správou domu, má náklady na právní konzultace či na právní zastoupení. Nebudu se snažit podat taxativní výčet, takže končím.
----------------------------------------------------------------------------------------------

Už před časem jsem napsal, že náklady na vlastní správní činnost SVJ jsou ve srovnání s náklady na správu cizího majetku nízké, možná desetinové.

Nejsou však nulové, jak se naivně domníváte.

lake

Vložil lake, 6. Únor 2015 – 18:38
„náklady na vlastní správní činnost SVJ jsou ve srovnání s náklady na správu cizího majetku nízké, možná desetinové.“

Máme v domě patologické sudiče, v důsledku čehož náklady na právní služby jsou cca 10× vyšší než ostatní náklady na správu…

Pokud máte v domě patologické sudiče, pak vám chybí pravidla fungování společenství. Kkybyste je měli, nemáte sudiče.

Jak by měla sudiči v sudičství zabránit pravidla? Je to náplň jeho života, která spotřebuje veškerou jeho energi a vešekeré jeho peníze.

„Každá právnická osoba je povinna vést účetnictví. Ten náklad není nulový.“

Spící SVJ nespravující žádný dům účetnictví nevede. Náklad na vedení účetnictví je tedy nulový.

„Náklad na ustavující zasedání, na přítomnost notáře, na zápis do rejstříku také nejsou nulové. Dále náklady na pravidelná jednání či zasedání orgánů právnické osoby, na jejich svolání a na vyhotovení zápisu.“

Spící SVJ nespravující žádný dům žádná zasedání nekoná. Náklady související se zasedáním je tedy nulový. (Uveďte, co byste chtěl na zasedáních projednávat.)

„Náklady na změnu záznamů v rejstříku (je zpoplatněno), na notáře, který to zařídí, náklady na různá výkaznictví, povinné statistiky, pojištění, vedení bankovního účtu. Nejde o nulové náklady, i kdyby právnická osoba nevyvíjela žádnou činnost.“

Spící SVJ nespravující žádný dům žádné výkazy ani statistiky nevede, pojištění nesjednává, bankovní účet nevede. Náklad na výkazy, statistiky, pojištění a bankovní účet je nulový. (Nechápu, proč při dnešní nabídce bezplatných bankovních účtů uvádíte náklady na bankovní účet.)

„Má-li orgány pobírající odměny, pak zde máte odvody zdravotního a sociálního pojištění/daně, odvod záloh na daň z příjmů. To musí někdo hlásit, kalkulovat a odesílat na správné účty.“

Spící SVJ nespravující žádný dům žádné odměny svým orgánům nehradí. (Uveďte, za co byste chtěl hradit odměnu orgánům spícího SVJ nespravujího žádný dům.)

Tonda Nesouhlasil

„Jde o náklady na samotnou právnickou osobu. Zákon to stanoví jasně.“

Zákon nic takového nestanoví. To tvrdí pouze lake, zatím bez podpory kohokoli jiného.

Byl zde uveden jiný výklad pojmu „vlastní“ správa.

Tonda Nesouhlasil

Tondo,

řekněme že jste správcem cizího majetku. Když si počůráte VLASTNÍ kalhoty, tak každá osoba s rozumem průměrného člověka chápe, že jsou to Vaše vlastní kalhoty a že si je budete muset sám přeprat. Nemůžete si to vyúčtovat jako náklad na správu CIZÍHO majetku.

Když právnická osoba vynaloží náklady na VLASTNÍ správu, tak každá osoba s rozumem průměrného člověka chápe, že jsou to její vlastní náklady a že si je bude muset sama uhradit. Nemůže si to vyúčtovat jako náklad na správu CIZÍHO majetku.

Správce cizího majetku má více možností, jak ekonomicky fungovat:

1. Neprovádí správu cizího majetku zdarma, nýbrž účtuje k nákladům obchodní přirážku, která vytváří přiměřený zisk. Zisk pak slouží také ke krytí nákladů vlastní správní činnosti.
2. Neprovádí správu cizího majetku zdarma, nýbrž za dohodnutou pevnou odměnu. Odměna pak slouží také ke krytí nákladů vlastní správní činnosti.
3. Provádí správu cizího majetku zdarma, bez zisku a bez odměn, a to tak, že vynaložené náklady pouze přeúčtuje. K úhradě nákladů vlastní správní činnosti musí získat prostředky jinak: vybírá členské příspěvky od svých členů. To je případ SVJ(2012) podle NOZ.

lake

Pokud spojíte 18 jednotek (bytů) v jednu, tak nemůžete platit 1/18, ale 1/1, protože nemáte 18 jednotek, ale jednu.

Budu platit ~1/18 toho, co jsem platil před sloučením.

Předpokládejme, že dům má 400 bytů, vlastníci oněch oněch 18 bytů před sloučením tak platí celkem 18/400 nákladů. Po sloučení platí 1/383 nákladů, tj. ~1/18 toho, co platili před sloučením. (Jedná se o hru s nulovým součtem, takže ostatní byty budou platit 400/383 dosavadní částky.)

Nejde zde o přesnost či nepřesnost uvedeného výpočtu (nepřesná čísla jsou jako nepřesná zřetelně označena a je možné je snadno uvést zcela přesně), jde o to, že sloučení (či rozdělení) bytů ovlivní výši úhrady. A to je z principu úplně špatně, zejména když výši úhrady ovlivní i sloučení (či rozdělení) ostatních bytů.

Při dosavadním rozúčtování nákladů domu tak nebylo, náklady představovaly veličinu aditivní (extensivní), je-li to formulačně srozumitelnější.

Tonda Nesouhlasil

A jak to vlastně funguje, když má vlastník v jednom domě dvě či tři bytové jednotky? Bude mu SVJ posílat tři samostatné předpisy, nebo jeden souhrnný přepočtený na jeho souhrnný podíl na společných částech?

Tomu rozumím, já měl dojem, že celý dům má právě těch 18 jednotek. :-)

Já s vámi naprosto souhlasím. POdívejte se ale na rozpis příspvků xy společenství. Dostanou k úhradě příspěvek § 1180(1) a k tomu jim bez mrknutí oka předepísou příspěvek 1180(2), možná i další.