odměny

„..Zcela v pořádku bude, jestliže sekání trávy označíme za údržbu vlastní věci jejím spoluvlastníkem. … …Provedený výkon údržby nelze vrátit zpět ani zrušit (tráva je již posečena), proto mu náleží náhrada v penězích…“

• to sice nelze… jenže je nutno posoudit, zda to byla údržba zbytná nebo nezbytná.

  §454 ObčZ Bezdůvodně se obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám

  Z uvedeného je zřejmé není na spoluvlastníku samotném, aby se sám za sebe rozhodl, že začne udržovat společný majetek s tvrzením, že potřeboval nezbytnou opravu a následně vymáhal údajně „bezdůvodné obohacení“.
  
  
• zjevně by musel prokázat, že šlo o nezbytný zásah např. zápisem ze Shromáždění poukazující na kritický stav či stav vyžadující takový zásah – což je ostatně i obsahem judikátu „22 Cdo 5330/2008“

  V projednávané věci žalobce tvrdil, že při úpravách jeho jednotky statik zjistil, že je značně narušena statika pilířů domu, že jde o stav havarijní a že bylo „nařízeno žalobci“, aby „provedl opravu a odstranění havarijního stavu“; o tom informoval žalovaného a poté nechal opravu provést na vlastní účet. Žalovaný však odmítá na opravu přispět

Neználek

Pane NeznáIku,
nemáte pravdu. Vlastníci jednotek (nebo SVJ) jsou povinni jednotlivému spoluvlastníkovi uhradit určité částky ve více případech. Vy tyto různé případy pletete navzájem dohromady.

• První případ
je ten, kdy vlastník jednotky provedl činnost NIKOLIV NUTNOU se souhlasem většiny spoluvlastníků. Například kosení trávníku každý týden. Pak má nárok na úhradu účelně vynaložených nákladů, který vyplývá přímo ze zákona č. 72/1994 o vlastnictví bytů. Většinový souhlas spoluvlastníků prokazuje např. zápisem ze shromáždění. Souhlas může být udělen i dodatečně. Vůbec se nezjišťuje zda činnost byla "zbytná či nezbytná".

• Druhý případ
zahrnuje činnost NUTNOU ke splnění zákonné povinnosti (např. k zachování funkce domu, k odvracení hrozícího nebezpečí či k předcházení škodám). Že šlo o zásah nutný lze samozřejmě prokázat více způsoby. Vámi zmíněný "zápis ze shromáždění" spoluvlastník nepotřebuje; ostatně takový zápis většinou neprokazuje naprosto nic. Jestliže je např. vyhláškou obce stanovena povinnost kosit trávu na pozemcích (opatření proti pylové alergii), pak ten, kdo plní tuto zákonnou povinnost za ostatní spoluvlastníky pozemku, se může domáhat náhrady z bezdůvodného obohacení podle § 454 ObčZ.

• Třetí případ
zahrnuje činnost NIKOLIV NUTNOU a provedenou BEZ SOUHLASU spoluvlastníků. Například výměnu společných oken jednotlivým vlastníkem jednotky. I v tomto případě vzniká zákonný nárok na úhradu z bezdůvodného obohacení podle § 454 ObčZ. Nemusí jít o úkon nezbytný, ani není nutný souhlas spoluvlastníků. Váš odlišný názor je v rozporu s právem i s ustálenou judikaturou.
Nárok na úhradu vznikne teprve při ukončení spoluvlastnického vztahu; výše úhrady se odvodí z rozdílu mezi časovou hodnotou společné věci bez úpravy a s úpravou. I v tomto případě by usnesení shromáždění bylo bezvýznamné, neboť nemůže nijak změnit objektivně existující stav domu.

Všechny tři uvedené možnosti jsou naprosto legální při péči o společný majetek (údržba a opravy svépomocí, sekání trávy, výmalba chodeb, odklízení sněhu, atd.). Není nutné uzavírat s jednotlivými spoluvlastníky žádné smlouvy ani krmit stát zbytečnými daněmi, sociálními a zdravotními odvody.

Pokud se ovšem někdo snaží tento postup uplatnit k vyplácení odměn členům výboru za výkon jejich funkce, jde o zastřený právní úkon v rozporu se zákonem. Na to zde už upozornil pan Pavel.

lake

„…První případ… …Vůbec se nezjišťuje zda činnost byla „zbytná či nezbytná“…“

• Citoval jsem §454 ObčZ kde je uvedeno „co po právu MĚL plnit sám“. Jde tedy o stav kdy neplní SVJ a vlastník tak činí za něj. V tom případě je možné aby vlastník plnil za povinného… a obdržel „náhradu“ či vysoudil „bezdůvodné obohacení“.
• formulací „co po právu MĚL..“ tedy bezpochyby je požadavkem na to aby provedená činnost byla NEZBYTNÁ.

„…Druhý případ… …k zachování funkce domu, k odvracení hrozícího nebezpečí či k předcházení škodám)…“

• většinu domů „neohrozí na funkci“, pokud se u nich nebude provádět „každotýdenní sekání trávy“ – i když mohou se najít případy někde v hlubokých hvozdech, kde mají nějakou „agresivní trávu“ (třeba bolševník), která bez „každotýdenního sekání trávy“ pohltí celý dům. Ostatní je ale v kategorii „duševně vyšinutý spoluvlastník nadopovaný některými místními polopravdami“
• co tak asi může ohrozit funkci domu? – pád letadla, náraz auta, padající konstrukce domu, děravá střecha, poškozená komínová vložka, ucpaná kanalizace, …
• …ale „každotýdenní sekání trávy“ neřešící krizový/bolšev­níkový stav, a pakliže je činností cit. „NIKOLIV NUTNOU a provedenou BEZ SOUHLASU spoluvlastníků“ je pak činností jak „odklonit“ peníze vlastníků „na konto Míša“

„…Třetí případ… …Váš odlišný názor je v rozporu s právem i s ustálenou judikaturou…“

• ano, můj názor je odlišný od LAKOVA. Z je stejně právně nezávazný jako ten LAKův. Zda je či není s něčím v rozporu ponechme v jurisdikci soudu. Jakýkoli zde uvedený názor je stejně anonymní a stejně vypovídající jako jakýkoliv jiný, zde uvedený. Důležité je, zda tento názor/náhled někdo převezme nebo nepřevezme.

Prostě se jen přimlouvám aby LAKE uváděl judikáty, kterým rozumí a které alespoň PODPORUJÍ jeho odlišné názory. Judikát „22 Cdo 5330/2008“ rozhodně nepodporuje tezi, že by spoluvlastník mohl bezdůvodně „zhodnocovat“ společný majetek opravami „NIKOLIV NUTNÝMI a provedenými BEZ SOUHLASU spoluvlastníků“.

Neználek

NeznáIku, prosím, PROSÍM, čtěte napřed co bylo napsáno a snažte se pochopit smysl. Jsem už alergický na poplety, kteří zde píší vlastní fantazie a vzápětí proti nim vystupují jako by šlo o má tvrzení. Buď diskutujte korektně k tomu, co SKUTEČNĚ bylo napsáno, nebo budete mazán.

První případ který jsem popsal neobsahuje žádnou zmínku o § 454 ObčZ. To jste si k tomu přimyslel jenom Vy sám. Podle tohoto ustanovení se nepostupuje a nejedná se o bezdůvodné obohacení, napsal jsem to jasně. Jestliže chcete komentovat, trénujte porozumění psanému textu.

Druhý případ neobsahuje žádnou zmínku o „každotýdenním sekání trávy“. To jste si zase vymyslel Vy sám. Povinnost ošetřovat travnaté plochy zahrnuje pouze dvě až tři seče ve vegetačním období podle potřeby. Nevíte o věci nic a vymýšlíte rozsáhlé vlastní fantazie. Případ odpovídá § 454, neboť plnění povinnosti uložené obecní vyhláškou je nepochybně plnění zákonem uložené povinnosti. Jestliže chcete komentovat, trénujte porozumění psanému textu.

Třetí případ nemá cenu rozebírat, dokud Váš naprosto ojedinělý názor nepodpoříte nějakým judikátem. Já mohu uvést k problematice bezdůvodného obohacení spoluvlastníků namátkou rozsudky Nejvyššího soudu:

• 22 Cdo 599/99,
• 22 Cdo 1870/2007
• 28 Cdo 3316/2009
• 22 Cdo 5330/2008

K problematice nároku na náhradu nákladů spoluvlastníkem investujícím do společné věci uvádím:

• rozsudek Nejvyššího soudu 2 Cdon 1313/97
• nález Ústavního soudu 471/2005.

Rád se od Vás ale poučím, jste zřejmě na slovo vzatý znalec. Jaké judikáty tedy uvádíte Vy? Čekám na ně. Děkuji.

lake

K Neználkem nepochopeným (nebo vůbec nepřečteným) judikátům se už nehodlám vracet. Uveřejní-li zde ještě nějaký svůj "právní rozbor", bude to jako plevel odstraněno.

Mé tvrzení ohledně vynaložení prostředků na společnou věc bez souhlasu ostatních spoluvlastníků je samozřejmě uvedeno v judikátech jejichž seznam jsem zde uveřejnil a je to v nich přesně tak, jak jsem popsal. Namátkou cituji rozsudek NS 28 Cdo 3316/2009 17.02.2010:

"Jestliže však investující spoluvlastník vynaložil prostředky na nikoli nezbytné opravy a údržbu věci bez souhlasu druhého spoluvlastníka, bezdůvodné obohacení druhého spoluvlastníka tím vzniká až při zániku podílového spoluvlastnictví (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 9. 2008, sp. zn. 22 Cdo 1870/2007)."

Jak vidno, text judikátu odkazuje na jiný (shodný) rozsudek NS. Z toho je zřejmé, že ve věci je již více let vytvořena konstantní judikatura.

lake

Lake, co je pak účetním dokladem pro výplatu odměny ? Zápis za schůze ??
 Kosir

Pane Kosir, odpovědět neumím, neboť nevím na základě jakého právního důvodu chcete vyplácet odměnu. Pokud podle dohody o provedení práce, pak se zpravidla vyplácí na základě pokynu osoby, která provedenou práci zkontrolovala.

Pokud máte na mysli vyřízení nároku z bezdůvodného obohacení (což je právně něco jiného), musí se napřed vlastník jednotky obrátit na SVJ s nějakým svým nárokem. Pak jej SVJ může začít řešit.

lake

Pane Laku, zřejmě jste nepochopil můj dotaz. Dohoda o provedení práce je jasná věc. Vy ale tvrdíte ve svých třech případech, že k pro vyplacení odměn nejsou potřeba žádné smlouvy, že možný i postsouhlas a p. Pro konkrétní výplatu a její zaúčtování je třeba doklad a na to se ptám. Kosir

Pane Kosir, nepsal jsem zde nic o výplatě "odměn". Psal jsem pouze o peněžité náhradě při bezdůvodném obohacení podle §451 a následujících ObčZ.
Při plnění vyplývajícím z bezdůvodného obohacení postupujte podle vašich stanov. Já je neznám. Pokud v nich nemáte uvedena žádná omezení, rozhoduje výbor - jako ostatně o všech věcech, které nejsou výslovně svěřeny do pravomoci shromáždění (§ 9 odst. 11 ZoVB).

lake

Dobrý den Lake. Chtěl bych se Vás, jakožto přispěvatele, který na mně působí jako problematiky poměrně znalý (tím se nezříkám možnosti, aby se k tomu vyjádřili i ostatní) zeptat na Váš názor na vyplacení odměny statutárovi SVJ ve formě příspěvku na penzijní připojištění. Odměny jsou od letoška, jak jsem se dozvěděl, zatíženy stejnými odvody jako běžná mzda, takže mě jako člověka, co se zabývá financemi, napadlo tohle řešení. Zatím jsem si ale nikde nebyl schopen spolehlivě ověřit, jestli je to košer pro finanční úřad. Díky za reakce.

Shora uvedená domněnka, totiž že vlastník věci (který není výhradním vlastníkem věci) má obecně nárok na úhradu od ostatních vlastníků téže věci jakékoli částky vynaložené na svémocnou úpravu věci, nemá žádnou právni oporu. Právě neopak, každý, kdo prokáže právní zájem (ten ostatní vlastníci téže věci mají bez dalšího), je oprávněn požadovat zdržení se zásahu, uvedení věci do původního stavu, resp. zachování pokojného stavu.

Filip Šedý

Pane Šedý, zabýváte se nesmysly a ztrácíte čas. Jsou tisíce SVJ, v nichž si společná okna v bytě vyměnil vlastník sám a na vlastní náklad. Co si myslíte že vydumáte? Chcete vtrhnout cizího do bytu a bránit společná okna vlastním tělem? Nebuďte směšný.

Píšete nesmysly i proto, že jste nečetl či nepochopil co jsem napsal. Varoval jsem Vás, že pitomosti jiných diskutujících označované jako údajné „lakeho výroky“ budou mazány. Nenapsal jsem, že by vlastník jednotky „obecně měl nárok na úhradu jakékoli částky vynaložené na svémocnou úpravu věci“. Napsal jsem něco zcela jiného. Pokud nrozumíte, co se píše, nekomentujte to.

Mimochodem, jakpak chcete požadovat „uvedení do původního stavu“ u posečené trávy nebo prořezaných větví? Napište nám o tom něco, prosím.

lake

„…, jakpak chcete požadovat „uvedení do původního stavu“ u posečené trávy nebo prořezaných větví?…“

• netřeba požadovat nemožné – stačí finanční kompenzace. A pokud jde o §§:
  • §228 TrZ Poškození cizí věci

    např. nebyl li většinový souhlas s vysekáním, „speciální dovezené odrůdy“ okrasné trávy u které ale by mohl pomatený spoluvlastník „zachovávat funkce domu, odvracet hrozící nebezpečí či k předcházet škodám“ a to pouze na základě vlastního chorého rozhodnutí. Stejně tak by mohl „zachovávat funkce domu“ tím, že povolá PČR k odchytu „tamarínů pinčích“ neboť ti nepochybně nejsou sto zachovávat funkce domu ani nenahrazují psa na pozemku

Neználek

V našem SVJ odměny řešíme dohodou o příležitostné činnosti podle § 10, odst. 1a, 3a zák. 586/1992 a další o dani z příjmů.

Kosire,

pokud odměny za výkon funkce (§ 6/1/c ZDP) řešíte podle § 10 ZDP tak se velmi pravděpodobně jedná o trestný čin. Píšu to zde již několik let.

Pokud se domníváte, že Vaše drobné krácení daně z příjmů, daně zdravotní a možná i daně sociální, nemůže být postiženo, když mafie beztrestně krade miliardy, tak se mýlíte.

Hezký den!

Pavel

Pavle, měl jsem na mysli odměny za údržbové práce (trávník, malování a pod.). V tomto případě, předpokládám, lze tuto možnost použít.
 Kosir