O dluhu, který se prostě vypaří
- V jiné diskusi pan AsiTak napsal: „… vlastní přechod závazků umožňují pragrafy NOZ: § 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. § 1107 (1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.“
Domnívám se, že pan Asi Tak si nesprávně vykládá pojem „závada“. A nejen že se mýlí, on zatajuje to, že podle jeho výkladu by nenastal pouze přechod dluhů. Nastal by spíše ZÁNIK dluhů a závazků. Pan AsiTak totiž zapomněl ocitovat ze zákona závěrečný odstavec č. 2: „(2) Závady, které nepřejdou, zanikají.“
To by byl mazec! Něco někomu dlužíte, nebo máte závzek ze smlouvy – rychle prodejte věc, a tvařte se, že Váš dluh či závazek tím zanikl. Paráda pro neplatiče!
Pojem „závada“ ovšem neoznačuje jakékoliv dluhy. A nikdy tomu tak
nebylo. Takový popletený názor je neudržitelný. Že se šíří, ukazuje
jen na naprostou neznalost vykladačů NOZ. Pojem „závada“ jsem vysvětlil
jinde, stačí si přečíst.
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…-prodej-bytu#…
Závada věci je podle konstantní judikatury taková skutečnost, která omezuje vlastníka věci v jejím užívání. Pouhý dluh pana Nováka vůči SVJ neznamená přece, že by nabyvatel jednotky pan Horák měl zhoršeno či omezeno užívání své jednotky!
Kdyby závadou či závadou na věci měla být skutečnost, že kdosi komusi cosi dluží (a platilo by to dokonce retroaktivně, zpětně), pak by se zhroutily všechny závazkové vztahy. Dám příklady absurdit, které by podle tohoto výkladu vznikaly:
- Pan A má smlouvu s mobilním operátorem, telefonuje ale vyúčtování nezaplatí. Pak mobilní telefon prodá panu B. Myslíte si, že zároveň s vlastnictvím telefonu přešel na pana B dluh pan A za telefonní hovory? Opravdu někdo prosazuje takovou pitomost? Opravdu si někdo myslí, že dluh pana A vůči telefonnímu operátorovi je závadou, váznoucí na telefonním přístroji Samsung Galaxy S3?
- Pan A má osobní auto Škoda Octavia, které prodá panu B. Pak se ukáže, že pan A má platit pokutu za překročení rychlosti 2000 Kč a v autoservisu má ještě dluh 20000 Kč za opravu toho auta. (Kupec pan B o tom ví, protože pan Procházka mu to sdělil, když spolu seděli v hospodě.) Tvrdí někdo, že oba dluhy jsou závadou váznoucí na automobilu? Má snad pan B dnes zaplatit za pana A tu pokutu i částku, kterou vymáhá autoservis za opravu?
- Pan A prodává psa. Pak se zjistí, že stále dluží veterináři za očkování a léčení toho psa v částce 1000 Kč. Navíc pejsek před půl rokem kohosi pokousal a pan A. teď čelí vymáhání škody ve výši 10000 Kč. CHce někdo vykládat zákon tak, že teď dluhy pana A přešly na pana B jako jiné závady váznoucí na psovi??? Musí tedy veterináři uhradit dluh pana A nový majitel psa pan B., stejně jako těch 10000 Kč náhrady pokousané paní? Jsou ty částky závadami váznoucími na psovi? Kdo by to do toho Alíka řekl, že má závady. Přešel skutečně dluh na nabyvatele psa?
Ještě k § 1107 odstavec 2: Kdyby každý dluh nějak spojený s věcí byl závadou na věci, pak by při prodeji věci tento dluh zpravidla zanikl. Věřitel by se už nemohl domáhat ničeho ani na dlužníkovi, ani na nabyvateli věci!!! To by se telefonní operátor nikdy nedomohl svých peněz za protelefonované hovory, protože dluh pana A by zanikl prodejem telefonu. Autoservis ani veterinář, ba ani pokousaná paní by se nikdy nedomohli svých nároků, protože dluh pana A by přece zanikl prodejem auta či psa. Povinnost uhradit pokutu ve správním řízení by zanikla, protože jde o závadu na automobilu, a ten byl prodán novému majiteli.
A tak dále. Výčet absurdit by mohl pokračovat: Vlastník rodinného domu jej nechá nákladně zateplit, nezaplatí zhotoviteli, ale svůj dům ihned prodá. Jeho dluh tím zanikl. Opravdu? Skutečně si myslíte, že takto to funguje? Takový názor je potrhlý a Ústavní soud to před časem vymezil zcela jasně a srozumitelně ve sporu o dluh bývalého vlastníka jednotky:
Výrok Okresního soudu v Přerově sp. zn. 11 C 58/2010: „Skutečnost, že žalovaná převedla kupní smlouvou vlastnické právo k předmětné bytové jednotce na další osobu jí nezbavila povinnosti uhradit závazek vzniklý prokazatelně v době, kdy ještě byla vlastníkem této bytové jednotky. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k zaplacení částky 7.200,– Kč spolu s požadovanými úroky z prodlení neboť žalovaná se již dne 22, 4. 2009 ocitla v prodlení splněním svého peněžitého závazku.“ |
Potvrzeno judikátem Ústavního soudu I. ÚS 2926/10 ze dne
19. 1. 2011: „Ústavní soud přitom neopomíjí princip, jež má pro tento případ zásadní význam, a sice, že vlastnictví nelze chápat jako beneficium svědčící toliko jednotlivci, ale že klade na vlastníka (třebas i bývalého) rovněž povinnosti; stručně řečeno, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 3 Listiny). Těchto povinností se přitom nelze obecně apriori zříci jen tím, že jedinec přestane být vlastníkem věci, s níž tyto povinnosti ať už jakýmkoliv způsobem souvisí; řečeno jinak, ne všechny závazky související s vlastnictvím konkrétní věci přichází automaticky na nového vlastníka.“ |
Žádné ustanovení NOZ nenastolilo právní stav, kdy by měly přecházet veškeré myslitelné dluhy či závazky převodce na nabyvatele věci. Kdo vykládá NOZ v tomto smyslu, znásilňuje právo.
NOZ samozřejmě obsahuje přechod dluhu na nabyvatele věci. Je to výslovně a podrobně upraveno v § 1888 odst. 2. Viz: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89/…. Právě takového přechodu dluhu se týká § 1186 NOZ. Kupodovu znásilňovači práva tuto část NOZ ignorují, a namísto toho znásilňují § 1107, kde ovšem o přechodu dluhů není uvedeno nic.
lake
P.S. Milý čtenáři, pokud si chceš přečíst, jak vypadá skutečný přechod dluhu uvedený v zákoně, musíš si nalistovat § 736 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích:
90/2012 Sb. § 736 Převodem družstevního podílu, s nímž byl spojen nájem družstevního bytu nebo právo na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu, dochází k převodu nájmu družstevního bytu, anebo převodu práva na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu včetně všech práv a povinností s tím spojených, a to včetně všech dluhů převodce vůči bytovému družstvu a dluhů bytového družstva vůči převodci, které souvisejí s užíváním družstevního bytu převodcem, anebo s právem na uzavření smlouvy o nájmu družstevního bytu za podmínek určených stanovami. |
Až někdo najde v NOZ obdobné ustanovení o převodu jednotek, dejte mi prosím vědět.
Nesmyslné tvrzení o přechodu dluhů na nabyvatele jednotky se zrodilo v hlavách právních teoretiků (za všechny jmenuji Petra Bezoušku a paní Kabelkovou). Přišli s krkolomnou a nesmyslnou právní konstrukcí o tom, že prý dluhy vlastníka jednotky jsou „závadou váznoucí na věci“ podle § 1107 NOZ, a proto prý přecházejí na nabyvatele jednotky. To je ovšem totální nesmysl, a zde o tom psal rozsáhle jistý lake.
Lake měl tehdy ve všem pravdu.
Potvrdil to nechtěně největší porušovatel práva – Nejvyšší soud. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27.7.2020, sp. zn. 26 Cdo 557/2019, formuloval a odůvodnil závěr, že dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z..
Totéž judikoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28.7.2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019, cituji:
„Dluhy převodce jednotky související se správou domu a pozemku nejsou jinou závadou váznoucí na věci ve smyslu § 1107 o. z., jde o osobní dluh (bývalého) vlastníka jednotky, který existuje samostatně (odděleně od věci).“ |
Tím byl ovšem vyvrácen jediný argument prasečích právníků, kteří ohýbali právo jak jim bylo libo. Nelze-li ten dluh podřadit pod § 1107, a dokonce jde pouze o osobní dluh (který nevázne na věci), pak tedy nepřechází na nabyvatele jednotky. Protože NOZ o nějakém přechodu dluhů s jednotkou mlčel.
Po těch dvou rozsudcích nastalo hrobové a rozpačité ticho. Největší porušovatel práva – Nejvyšší soud – ve dvou rozsudcích dal jasně najevo, že chybí jakýkoli právní základ pro přechod dluhů na nabyvatele jednotky. Že ten slavný „přechod dluhů“ je od samého počátku lež jako věž, protože nic takového v NOZ není a nikdy nebylo.
Jenže v té době už existovala řada protiprávních judikátů o tom že dluhy přešly na nabyvatele bytu. Soudci a právníci se tedy rozhodli hrát mrtvé brouky. Nepřiznali, že se od roku 2014 ve všem mýlili. Zvolili mlčení, protože nikomu z nich se nechce hrabat v těch právních hovnech. Museli by přiznat, že teorie o „přechodu dluhů“ byla od počátku jen bláznivá teoretická fantazie, nepodložená zněním zákona ani ústavně konformním výkladem jednoduchého práva.
Selhaly soudy všech stupňů, selhal Nejvyšší soud, selhal Ústavní soud, na který se oběti marně obracely s prosbami o spravedlnost. Řada lidských tragedií…
O tom, že dluh vlastníka jednotky není závadou váznoucí na věci zde psal lake již dne 26. května 2013, tedy půl roku před nabytím účinnosti NOZ: http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#….
Co udělá vrah, když jej začnou podezřívat? V první řadě se zbaví mrtvol, které zakopal na své zahradě. A tak byla urychleně přijata novela NOZ, ve které se najednou – zničeho nic – objevil ten dosud chybějící a neexistující přechod dluhů. Tím se provalilo, že do 30.06.2020 nic takového nebylo v NOZ obsaženo.
Právní teoretici a soudci NS a ÚS se tímto krokem zbavili mrtvoly: stačilo aby nikdo z nich nemluvil o tom trapném stavu od 2014 do 30. června 2020, kdy se v České republice hromadně znásilňovalo právo.
Soudci i právníci dodnes dodržují mafiánský zákon omerty: o ničem nemluvit. Všechny ty vadné judikáty, všechny ty lidské tragedie způsobené překvapivými a protizákonnými rozsudky – to vše je zapomenuto, protože o tom nikdo ani nepípne. Otevřelo by to smrdutou žumpu české justice. Všichni mlčí. Omertà!
Justitianus
Píšete, že lake měl pravdu, když tvrdil, že dluhy na nybyvatele dříve nepřecházhely a odvolávate se na rozsudek ze dne 28.7.2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019. Pravda je ale taková, že podle tohoto rozsudku dluhy přecházely, akorát ne všechny. Přecházely dluhy spočívající v nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku, ale nepřecházely dluhy na úhradu plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (služeb).
Cituji z rozsudku ze dne 28.7.2020 sp. zn. 26 Cdo 774/2019:
„Dovolací soud se proto přiklonil k názoru (na rozdíl od komentářové literatury – srov. např. Kabelková, E., Schödelbauerová, P.: Bytové spoluvlastnictví v novém občanském zákoníku. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 154 – 158), že podle § 1186 odst. 2 o. z. přecházejí jen dluhy spočívající v nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku, nikoli dluhy na úhradu plnění spojených nebo souvisejících s užíváním bytu (služeb).“
„Pro úplnost je třeba uvést, že s účinnosti od 1. 7. 2020 byl § 1186 o. z. novelizován zákonem č. 163/2020 Sb., o změně občanského zákoníku a dalších souvisejících zákonů, který kromě jednoznačnější formulace zákonného přechodu dluhů v odstavci 2 napříště stanovil, že na nabyvatele přecházejí nejen dluhy převodce na příspěvcích na správu domu a pozemku, ale i na plněních spojených nebo souvisejících s užíváním bytu a zálohách na tato plnění.“
Lake měl pravdu, samozřejmě. Do dne 1. července 2020 žádné dluhy nepřecházely na nabyvatele jednotky. Všechny judikáty tvrdící něco jiného byly protiprávní a protiústavní.
Na nabyvatele nepřecházely žádné osobní dluhy předchozího vlastníka. Neexistovaly totiž žádné „dluhy váznoucí na jednotce“, s výjimkou břemen zapsaných v katastru.
Pokud se domníváte, že osobní dluh jedné osoby přešel nějakým tajemným způsobem na jinou osobu, citujte tedy příslušnou právní normu obsaženou v NOZ ve znění účinném do dne 31.06.2020.
Je zjevné, že netušíte v čem byl judikát 26 Cdo 774/2019 vadný. Citoval jste z něj ten naprostý nesmysl o údajném přechodu dluhů „podle § 1186 odst. 2 o. z.“. To bylo lživé tvrzení od popletů Dýškové, Feráka a Jackwerthové.
Ustanovení § 1186 ve znění účinném do dne 30.06.2020 neobsahovalo žádnou zmínku nějakém automatickém přechodu dluhů! Bylo zde upraveno pouze ručení za dluhy, které byly zajištěny zřízeným zástavním právem k jednotce (§ 1208 písm. g) bod 4) a zapsány v katastru. Právnické osobě SVJ se v § 1186 ukládala povinost vyčíslit nesplacený zůstatek takového dluhu k okamžiku převodu jednotky.
Zvláštní ustanovení o převodu jednotky § 1186 (1) Při převodu vlastnického práva k jednotce nevzniká osobě odpovědné za správu domu povinnost příspěvky na správu domu ke dni účinnosti převodu vypořádat. (2) Převádí-li vlastník vlastnické právo k jednotce, doloží nabyvateli potvrzením osoby odpovědné za správu domu, jaké dluhy související se správou domu a pozemku přejdou na nabyvatele jednotky, popřípadě že takové dluhy nejsou. Za dluhy, které na nabyvatele jednotky přešly, ručí převodce osobě odpovědné za správu domu. |
§ 1208 Do působnosti shromáždění patří (…) udělování předchozího souhlasu 4. k uzavření smlouvy o zřízení zástavního práva k jednotce, pokud dotčený vlastník jednotky v písemné formě s uzavřením zástavní smlouvy souhlasil (…). |
Justitianus
Co můžu dělat, když mi soud přikázal uhradit dluh předchozího vlastníka (na správě i na službách) i s úroky, který na mne (podle soudu) přešel (nabytím bytu před 30.06.2020)?
Odvolací soud (údajně soudkyně specializovaná na bytové právo) to schválil, resp. s tím, že přechod dluhů odnikud neplyne, se nijak nevypořádal, jednoduše tvrdil (opsal), že dluhy přešly.
Hotovo. Soud má pravdu.
Tohle je přece pro česko běžné. A tento bordel tady bude platit i zítra, pozítří, chce se mi napsat, až na věčné časy, v současné době věčné časy emerické. Nebo hvězdičkové? Vyplývá to z neomylnosti a naprosto žádné odpovědnosti všech politiků. Soudci přece nebudou prohlašovat, že politici ujeli, nemají pravdu a schválili totální pitomost, že vůbec někdo totální pitomost vymyslel, když všichni, kteří jsou myslet povolaní jsou tak geniální a chytří. Byli by sami proti sobě. A tak se pravda a spravedlnost ohýbá, jak velí doba. Ona se tak ohýbá i ústava. Jeden blb ji změní, jak to doba žádá a všichni mlčí včetně ústavního soudu, protože v tom sám ústavní soud, soudce účinkuje. Ten chaos, který z toho ve společnosti vznikne, ten nikomu nevadí. Naopak. V tom chaose se lépe krade, rozkrádá, lépe se ovládají ovce. Ale říkat se tomu tak nesmí. To je česká politika.
Už jsem se radoval, že jsem přechod dluhu pochopil, a zase prý je to
špatně … Pochopil jsem, že mi není určeno, abych něco pochopil. Právo a
justice se staly společenským výrobním odvětvím „normotvorné činnosti
pro potřeby lidí“ jako výroba osobních aut. Už není cílem práva
řešit mezilidské konflikty, ale naopak samo svými normami mezilidské
konflikty vyvolává. Normy usměrňuji taková lidská jednání, která nejsou
v souladu s přírozeným lidským chápáním spravedlnosti nebo morálky.
Zavádí se ekonomizace spravedlnosti tím, že některé zavinění lze
„odškodnit“. Tak jako laik dnes nemá šanci pochopit jak funguje moderní
auto, nemá šanci ani pochopit co obsahují zákony a jak je vyložit.
Neumíte-li řídit, a potřebujete využít službu co poskytuje auto, musíte
zaplatit odborníka. Potřebujete řešit právní problém, využijte služby
právníka! Konec kutilů v Čechách, i do aut i do práva. To beru, ale
existují autoškoly kde Vás poučí, zatočíte-li volantem doprava, auto
pojede doprava. Mně by stačila obdobá „právoškola“, kde bych získal
poučení „dluhy přejdou“ a nepotřebuji vědět proč. Jsme zatím ve
stavu, že kantoří se dohadují co a jak budou v „právoškole“
vyučovat.
Poslední laickou poznámku k Vašemu příspěvku. Přece jenom není závazek
jako závazek váznoucí s vlastnictvím věci. Věškeré Vaše citované
závazky (nezaplacený účet za telefon, oprava auta, pokuta, škoda,
zateplený barák…) jsou případy závazků, které vznikly z právního
jednání vlastníka a nevznikly z vlastnického vztahu, a pro ten vztah
platný právní normy bez přičinění vlastníka. Např. nákupem použitého
auta na nového vlastníka přejde povinnost mít v zimě zimní pneumatiky a
nemohu se vymlouvat při kontrole, že za to může předchozí majitel. Já
jsem předpokládal, že přejdou pouze tyto závazky vzniklé z titulu
vlastnictví jednotky a zákonné povinnosti být členem SVJ. Závazek (dluh)
nezaplacené fa za ČEZ za elektřinu nepřechází. Ale závazek přispívat na
vybudovaný bazén na zahradě, přesto že jsem byl proti, by přešel.
A váš popis o rozdílu mezi dluhem za elektřinu v bytě a dluhem z titulu bazénu schváleně vybudovaného na zahradě mi přijde naprosto trefný.
A zatím vypadá, že to stejně chápou i soudy. A zatím se také nechystají řešit přechod u telefonů, aut a podobně, jak zde konstruuje lake.
Vážený pane, dokud Váš pohled na věc někdo neprosadí prostřednictvím meritorního nálezu u ústavního soudu, tak je pro danou věc mnohem relevantnější vycházet z usnesení ústavního soudu a prostě se přizpůsobit.
Usnesení ústavního soudu IV.ÚS 3108/15 ze dne 5. 1. 2016 http://kraken.slv.cz/IV.US3108/15
Takže doufám, že už jste se spojil s někým, kdo se soudí o přechod dluhu tak, abyste mu pomohl s ústavní stížností, až ten soud na základě tohoto usnesení prohraje. Doufám, že se Vám vaše jistě naprosto správná a logická konstrukce podaří u ústavního soudu obhájit a konečně tedy vznikne meritorní nález, který nám všem ostatním to takto logicky nastaví dle Vás.
Hodně štestí
A neodpustím si otázku, jak jste v tom daleko? Má smysl čekat? Nebo bude lepší vycházet prozatím z toho usnesení?
Vaše oběti znásilňování práva
„…V jiné diskusi pan AsiTak napsal:…“
Doufám, že to není neřešitelný mentální problém, ale ta „JINÁ diskuse“ by se měla linkovat rovnou (proč ji máme pracně hledat ??). To je můj názor.
„…jak vypadá skutečný přechod dluhu …“
Není zde sice uvedeno, jak vypadá přechod dluhu, ale zato je zde návod pro hajzlíky ve výborech SVJ, jak vybírat zálohy na to co „…je zřejmé ze smyslu ustanovení…“ tzn. nikoli z listinných důkazů a ujištění pro výborov0 hajzlíky, že Městský soud-Praha dobře ví, co to je „příspěvek do fondu oprav“ – protože je mu (soudci) to je snámo z jiných řízení (zřejmě z řízení „pod vlivem“).
Nic zajímavého se tedy na straně-1 pan Pavel nedozví ani kdyby jej sem Jarča dala.
P.S. Milý Laku, pokud nám chceš podat použitelný návod jak přinutit soud k forenznímu posouzení důkazních prostředků, dej nám prosím vědět. Do té doby jsou tvé rešerše de lege ferenda zcela nepochybně nepoužitelné.
Poslední komentáře