• V jiné diskusi pan AsiTak napsal: „… vlastní přechod závazků umožňují pragrafy NOZ: § 1106 Kdo nabude vlastnické právo, nabude také práva a povinnosti s věcí spojená. § 1107 (1) Kdo nabude vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit nebo bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak zákon.“

Domnívám se, že pan Asi Tak si nesprávně vykládá pojem „závada“. A nejen že se mýlí, on zatajuje to, že podle jeho výkladu by nenastal pouze přechod dluhů. Nastal by spíše ZÁNIK dluhů a závazků. Pan AsiTak totiž zapomněl ocitovat ze zákona závěrečný odstavec č. 2: „(2) Závady, které nepřejdou, zanikají.“

To by byl mazec! Něco někomu dlužíte, nebo máte závzek ze smlouvy – rychle prodejte věc, a tvařte se, že Váš dluh či závazek tím zanikl. Paráda pro neplatiče!

Pojem „závada“ ovšem neoznačuje jakékoliv dluhy. A nikdy tomu tak nebylo. Takový popletený názor je neudržitelný. Že se šíří, ukazuje jen na naprostou neznalost vykladačů NOZ. Pojem „závada“ jsem vysvětlil jinde, stačí si přečíst.
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…2-podle-ep-2#…
http://www.portalsvj.cz/…-prodej-bytu#…

Závada věci je podle konstantní judikatury taková skutečnost, která omezuje vlastníka věci v jejím užívání. Pouhý dluh pana Nováka vůči SVJ neznamená přece, že by nabyvatel jednotky pan Horák měl zhoršeno či omezeno užívání své jednotky!

Kdyby závadou či závadou na věci měla být skutečnost, že kdosi komusi cosi dluží (a platilo by to dokonce retroaktivně, zpětně), pak by se zhroutily všechny závazkové vztahy. Dám příklady absurdit, které by podle tohoto výkladu vznikaly:

• Pan A má smlouvu s mobilním operátorem, telefonuje ale vyúčtování nezaplatí. Pak mobilní telefon prodá panu B. Myslíte si, že zároveň s vlastnictvím telefonu přešel na pana B dluh pan A za telefonní hovory? Opravdu někdo prosazuje takovou pitomost? Opravdu si někdo myslí, že dluh pana A vůči telefonnímu operátorovi je závadou, váznoucí na telefonním přístroji Samsung Galaxy S3?
• Pan A má osobní auto Škoda Octavia, které prodá panu B. Pak se ukáže, že pan A má platit pokutu za překročení rychlosti 2000 Kč a v autoservisu má ještě dluh 20000 Kč za opravu toho auta. (Kupec pan B o tom ví, protože pan Procházka mu to sdělil, když spolu seděli v hospodě.) Tvrdí někdo, že oba dluhy jsou závadou váznoucí na automobilu? Má snad pan B dnes zaplatit za pana A tu pokutu i částku, kterou vymáhá autoservis za opravu?
• Pan A prodává psa. Pak se zjistí, že stále dluží veterináři za očkování a léčení toho psa v částce 1000 Kč. Navíc pejsek před půl rokem kohosi pokousal a pan A. teď čelí vymáhání škody ve výši 10000 Kč. CHce někdo vykládat zákon tak, že teď dluhy pana A přešly na pana B jako jiné závady váznoucí na psovi??? Musí tedy veterináři uhradit dluh pana A nový majitel psa pan B., stejně jako těch 10000 Kč náhrady pokousané paní? Jsou ty částky závadami váznoucími na psovi? Kdo by to do toho Alíka řekl, že má závady. Přešel skutečně dluh na nabyvatele psa?

Ještě k § 1107 odstavec 2: Kdyby každý dluh nějak spojený s věcí byl závadou na věci, pak by při prodeji věci tento dluh zpravidla zanikl. Věřitel by se už nemohl domáhat ničeho ani na dlužníkovi, ani na nabyvateli věci!!! To by se telefonní operátor nikdy nedomohl svých peněz za protelefonované hovory, protože dluh pana A by zanikl prodejem telefonu. Autoservis ani veterinář, ba ani pokousaná paní by se nikdy nedomohli svých nároků, protože dluh pana A by přece zanikl prodejem auta či psa. Povinnost uhradit pokutu ve správním řízení by zanikla, protože jde o závadu na automobilu, a ten byl prodán novému majiteli.

A tak dále. Výčet absurdit by mohl pokračovat: Vlastník rodinného domu jej nechá nákladně zateplit, nezaplatí zhotoviteli, ale svůj dům ihned prodá. Jeho dluh tím zanikl. Opravdu? Skutečně si myslíte, že takto to funguje? Takový názor je potrhlý a Ústavní soud to před časem vymezil zcela jasně a srozumitelně ve sporu o dluh bývalého vlastníka jednotky:

Žádné ustanovení NOZ nenastolilo právní stav, kdy by měly přecházet veškeré myslitelné dluhy či závazky převodce na nabyvatele věci. Kdo vykládá NOZ v tomto smyslu, znásilňuje právo.

NOZ samozřejmě obsahuje přechod dluhu na nabyvatele věci. Je to výslovně a podrobně upraveno v § 1888 odst. 2. Viz: http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89/…. Právě takového přechodu dluhu se týká § 1186 NOZ. Kupodovu znásilňovači práva tuto část NOZ ignorují, a namísto toho znásilňují § 1107, kde ovšem o přechodu dluhů není uvedeno nic.

lake

P.S. Milý čtenáři, pokud si chceš přečíst, jak vypadá skutečný přechod dluhu uvedený v zákoně, musíš si nalistovat § 736 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích:

Až někdo najde v NOZ obdobné ustanovení o převodu jednotek, dejte mi prosím vědět.