Nová vyhláška k rozdělování topných nákladů má vstoupit v platnost k 1.1.2015
Koncem července 2014 předložilo MMR návrh zákona, kterým se mění zákon č. 67/2013 Sb., upravující některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostor. K tomuto návrhu byla připojena pracovní verze vyhlášky, která má s platností od 1.1.2015 nahradit stávající vyhlášku č. 372/2001 Sb. V zásadě jde o oprášenou verzi návrhu novely podanou v letě 2013 Legislativní radě vlády, odkud však byla stažena pro některé, podle mého názoru velmi závažné, obsahové nedostatky.
Vyhláška je šita na míru bytových domů, které pro účely rozdělování nákladů na vytápění používají poměrové indikátory přimontované ke středu radiátorů.
Z hlediska konečných spotřebitelů jsou nejdůležitější dvě ustanovení. Prvé umožňuje zvýšit podíl spotřební složky z dosavadních 50–60 % na 50–70 %. Druhé mění limity přípustné odchylky měrných nákladů od průměru objektu; dosavadní spodní limit –40 % se snižuje na –20% a horní limit se naopak zvyšuje z dosavadních +40 % na +100 %; realizace těchto odchylek znamená, že v žádné bytové jednotce nesmí měrné náklady v daném zúčtovacím období poklesnout pod 80 % (dosud 60 %) průměru objektu nebo naopak jej překročit o více než 200 % (dosud 140 %).
Obě ustanovení jdou proti sobě. Například pokles základní složky nákladů na pouhých 30 % by v případě bytů s nulovými náměry (nehradí náklady na spotřební složku) znamenal pokles měrných nákladů na pouhých 30 % průměru objektu (dosud 50 %). Jejich radost však nepotrvá dlouho, protože po aplikaci spodního limitu bude tento ukazatel zvýšen na 80 % průměru, čili o více než 160 % (80/30). Ještě hůře na tom budou byty s nadprůměrnými náměry indikátorů.
Běžný spotřebitel má zpravidla k disposici jen vyúčtování nákladů s vlastní domácností a na tomto základě nemá možnost porovnávat spravedlivost vyúčtovaných nákladů s dalšími bytovými jednotkami a tedy ani se účinně bránit proti zjevným přehmatům.
Z tohoto důvodu jsem zaslal MMR návrh, aby tato dílčí vyúčtování byla povinně doplňována celkovými přehledy hlavních výsledků rozúčtování podle bytových jednotek. Jejich sestavení je velmi jednoduché. Východiskem jsou údaje o počtu spotřební jednotek (korigovaných náměrů indikátorů) a podlahových plochách, které jsou v každém výpočetním systému nutně obsaženy. V dalším kroku jsou na ně aplikovány příslušné jednotkové ceny, což umožňuje postupně odvodit náklady na spotřební a základní složku a jejich úhrn ➞ měrné náklady ➞ korigované náklady ➞ % zvýšení nebo snížení původně vypočtených nákladů. Na závěr pak navrhuji vyčíslit podíl bytů, u kterých bylo nutno původně vypočtené náklady dodatečně zvýšit nebo snížit; podle mého názoru, rozsah těchto korekcí umožňuje posoudit, zda je rozúčtování přiměřeně věrohodné.
Z hlediska tohoto cíle není podstatné, aby byly v přehledech hlavních výsledků rozúčtování uváděny adresy spotřebitelů a lze se tak vyhnout možnému konfliktu s předpisy o ochraně osobních údajů. Výpočet je časově zcela nenáročný a bez problémů ho zvládne každý průměrný ekonom s průměrnou znalostí programu Excel. Realizace návrhu přinutí správce objektů, aby věnovali kvalitě rozúčtování maximální pozornost a případně odstoupili od spolupráce s externí firmou, která tyto nároky nesplňuje.
To jsou zhruba hlavní myšlenky návrhu, který jsem předal MMR. Zapracoval jsem do něho také tři přehledy, ve kterých na základě údajů z rozúčtování ve vybraném domě ukazuji jak se různé kombinace vyhláškových záměrů mohou dotknout vybraných bytových jednotek, lišících se výrazně stupněm regulace přívodu topné vody do radiátorů (náměry indikátorů).
Původně jsem chtěl výsledky těchto přehledů zveřejnit na Portále SVJ, ale mé dosavadní zkušenosti s pokusy vložit do rozborů tabulkové přehledy skončily katastrofou. Nicméně v případě zájmu mohou si zájemci stáhnout návrh zaslaný MMR z mé webové stránky www.volny.cz/oklokocnik. Zde také najdou rovněž zmíněný návrh nové vyhlášky.
OK
Dobrý den,
prosím potřeboval bych poradit ohledně záloh na topení,v letních měsících je topení vypnuté a platím stejně zálohy,i z letních měsíců se počítá náklady na topení?když je to padlé na hlavu.
Děkuji za odpověď
Dobrý den nechapu jednu věc, když platim ročně zalohy na energie ( teplo,voda, elektrina) např. 35 000 a protopim a spotrebuji vody i elektriny za 20 000 potom budu prece znevýhodněn oproti sousedum kteri treba spotrebuji vic nez zapalti a muj prebytek pripadne jim za nedoplatek aspon takto jsem pochopil novou vyhlasku teda rozuctovaní mezi vsechny byty. To mi prijde docela zlodejina ne? Nebo jsem to cele jen spatne pochopil?
Ano, pochopil jste to špatně. Vyhláška řeší, jak se spočítá výše nákladů na topení za váš i ostatní byty. Se zálohami to nemá nic společného. Až se spočítá výše nákladů na topení pro každý byt podle vyhlášky, pak se teprve provede vyúčtování těchto nákladů s vašimi zaplacenými zálohami. Samozřejmě, že v případě, že jste zaplatil na zálohách více, tak vám bude vrácen přeplatek, a naopak ti, kteří zaplatili na zálohách méně, než jaká byla výše jejich nákladů na topení podle vyhlášky, zaplatí nedoplatek.
V současné době naše SVJ rozúčtovává náklady na vytápění pomocí radiátorových indikátorů. Podle mně a několika dalších vlastníků, kteří upřednostňují vyšší tepelný komfort, jsou jim vyúčtované náklady přemrštěné a domnívají se, že by bylo v jejich zájmu, aby SVJ přešla na denostupňovou metodu. Po přečtení Vaši webové stránky jsem o tom hluboce přesvědčen. Byl byste tak laskav a přiblížil mně nějak rozsah mých nákladových úspor za předpokladu, že v bytě jako celku udržuji tepelnou pohodu okolo 24 °C (s určitými rozdíly mezi obývacím pokojem a ložnicemi).
Děkuji za odpověď
Nový
Autor v diskusním příspěvku naznačuje meritorní problémy nového návrhu vyhlášky na rozúčtování nákladů na vytápění v těch domech, které pro daný účel používají indikátory připevněné do středu radiátorů. Zájemce o hlubší analýzu pak odkazuje na webovou stránku www.volny.cz/oklokocnik; vzhledem k rozsahu své analýzy ani jinou možnost nemá.
Autor v příspěvku kritizuje návrh nové vyhlášky, která umožňuje zvýšit podíl spotřební složky až na 70 % a navrhuje zcela opačný poměr mezi oběma nákladovými složkami. Motivem tohoto opatření je odstranit potřebu aplikace přípustné odchylky měrných nákladů od průměru objektu, která mnohdy vede k tomu, že až polovina původně vypočtených nákladů na vytápění je nahrazena odhady, což pochopitelně vyvolává pochyby o věrohodnosti těchto rozúčtování a jejich platnosti.
Ukazuje, že chyby v návrhu nové vyhlášky jsou vyvolány těžkými metodologickými prohřešky předkladatelů, což dokládá výňatky z „Úvah k novele vyhlášky“; je pozoruhodné, že takovýto dokument mohl vůbec projít připomínkovým řízením. Maně přitom vzpomínám na reakci LAKE: „Měl jsem podezření, že ignoranti na ministerstvu slepí novelu vyhlášky tak, že bude ještě horší než současné znění. Utěšoval jsem se ale tím, že horší už to snad být nemůže. Ale povedlo se jim to!!! Absurdní, naprosto nesmyslnou a fyzikálně vadnou koncepci nové vyhlášky představil před dvěma dny (pozn. 23.12.2012) pan Josef Darebný z MMR. Základní složka má klesnout na 30%, spotřební složka bude 70%.“
K tomu se váže další názor LAKE ( 20.2.2013): „Má představa je zrušit jakékoliv limity, základní složku dát 60% podle podlahových ploch a k tomu rozdělit 10% nákladů jako vliv stoupacího potrubí. Spotřební složka by byla tedy 30%. Obávám se ale, že myšlenky ministerských úředníků bloudí kdesi mimo matematickou a fyzikální realitu.“ V porovnání s LAKE se autor liší jen tím, že navrhuje snížit podíl spotřební složky až na 20 %.
Kupodivu názory LAKE nevyvolaly na portále fundovanou diskusi k tomuto klíčovému ukazateli, který vlastně rozhoduje o věrohodnosti rozúčtování. Díky tomu se příspěvky neustále potácí okolo druhořadých problémů.
Oceňuji, že autor ve stručném úvodu shrnuje hlavní poznatky z analýzy problematiky a ponechává na čtenářích, aby sami posoudili, zda jsou natolik přínosné, aby stálo za to přečíst celou studii.
Petr Široký
Souhlasím s tím, to ale naprosto popírá smysl měření. U nás jsou průměrné náklady cca 10 tis. na byt. Pokud bude spotřební složka 20% je to 2 tis.Kč. Vyhodnocení stojí cca 400 na byt. Cena indikátorů přepočtená na rok tak 200 Kč na byt, u dálkově odečítaných dvojnásobek. Stojí pak za to, za 600 – 800 korun a spoustu práce zjišťovat, jestli nekdo ušetří 2 tisice, nebo je spotřebuje navíc proti nákladu počítanému na jednotku plochy????? Navíc velice nepřesně. Jirka
Mám ještě jednu poznámku ke smyslu měření spotřeby tepla.
Současná metodika daná vyhláškou totiž žádný smysl nemá. Základní složka je administrativně stanovena na 40 až 50%, ale zároveň se tento výsledek povinně upravuje tak,aby nikdo nehradil méně než 60% průměru. Takže skutečná výše základní složky (kterou platí každý podle započitatelné podlahové plochy) je ve skutečnosti 60%. Ani 40%, ani 50%.
Tento postup výpočtu musel nejspíše navrhnout blb, který v šesté třídě propadl z matematiky a rozhodl se, že udělá kariéru na Ministerstvu pro místní rozvoj.
lake
Pane Kruppe, napsal jste: „Souhlasím s tím, to ale naprosto popírá smysl měření.“
Upozorňuji, že jediným smyslem „měření“ pomocí indikátorů není nějaká spravedlnost. Jediným účelem „měření“ je vytvořit za každou cenu fyzikálně bezdůvodné rozdíly mezi byty. Rozeštvat a rozhádat vlastníky jednotek ohledně náměrů dílků, nesprávně určených koeficientů a neznámých výpočtových metod.
V této atmosféře strachu ze zvýšení plateb začínají slabší povahy zavírat ventily, balí se do teplých dek a dvou svetrů a přestávají větrat. Sousedé za zdí musí topit o to více, aby jejich děti nenachladly a neonemocněly. Ejhle – tím je údajně prokázáno, kdo v domě šetří a kdo teplem plýtvá!
Účelu je dosaženo. Sníží se celková potřeba tepla domu o 10%. Samozřejmě za cenu horšího tepelného komfortu v obytných místnostech a za cenu vlhkosti a plísně v nedostatečně vytápěných bytech.
Velký Bratr je toho názoru, že to stálo za to.
lake
Pokud chcete onemocnět, netopíte. Pokud chcete mít plíseň, nevětráte. Pokud nejste padlý na hlavu, topíte a větráte přiměřeně.
A teď si představte, že jsou garsonky v nových, či slušně zateplených domech s ročními náklady na vytápění 3 až 4 000 Kč. Mají povinnost instalovat kalorimetr. Cena 6 až 10 000 Kč, po čtyřech letech přeměření za 4 000 Kč nebo výměna. Tedy nějaké 2 000 Kč za provoz kalorimetru plus náklady na dálkový odečet a rozpočtení. To je úspora …
Se zájmem jsem si přečetla na www.volny.cz/oklokocnik návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování nákladů na vytápění podle bytových jednotek. Autor má pravdu, že není podstatné uvádět vlastníky těchto jednotek; jde o posouzení toho, zda je rozúčtování nákladů jako celek vůbec věrohodné a tedy i platné a ne se nimrat v tom kdo na koho doplácí.
Oceňuji, že autor předeslal vlastnímu rozboru stručný úvod, ve kterém se mu podařilo shrnout hlavní poznatky z analýzy výsledků rozúčtování dokumentoval je pomocí několika přehledných tabulek.
Analýza se určitě nebude líbit spotřebitelům, kteří jsou zainteresováni na tom, aby vše zůstalo při starém. Nicméně těžko mohou něco namítat proti navrhovanému „Přehledu hlavních výsledků“., který se cílevědomě vyhýbá střetu s předpisy o ochraně osobních údajů a směřuje k jedinému cíli – ukázat rozsah korekcí původně vypočtených nákladů, které bylo nutno provést k tomu, aby se odstranily příliš nápadná hausnumera.
A určitě se nebude líbit také MMR; přece nemůže připustit, aby spotřebitelé měli před sebou celkový přehled o rozložení nákladů, z nichž třetinu až polovinu tvoří klamavé údaje.
Osobně jsem uvítala, že autor strhává roušku tajuplnosti z prováděných rozúčtování. Nejde vlastně o nic více než o triviální aritmetické operace aplikované na spoustu jednotlivých bytů, za což si externí firmy nechají královsky zaplatit.
Vlášková
Velmi pozorně jsem přečetl dokumenty, které jste nově zařadil na www.volny.cz/oklokocnik. Velmi se mně líbil úvod k Doplňku, ve kterém ukazujete, že EU používání poměrových indikátorů toleruje jako náhradní řešení pro případy, kdy by zavedení měřičů (kalorimetrů) bylo technicky neschůdné nebo příliš drahé.
Bohužel nejrozšířenější z poměrových indikátorů, přístroj namontovaný do středu radiátorů, trpí systémovými chybami (hlavně nedokáže identifikovat tepelné ztráty/zisky způsobené prostupy tepla vnitřními stěnami objektu z vytápěných bytů do nevytápěných). Uznávají to i autoři nerealizovaného návrhu novely vyhlášky: „V celém objektu je udržována určitá průměrná teplota. Tato průměrná teplota se týká i bytových jednotek uživatelů, kteří mají trvale vypnutá otopná tělesa a čerpají teplo ze stoupaček a prostupem vnitřními stěnami ze sousedních bytů. Tím tito koneční spotřebitelé neoprávněně minimalizují své náklady v podstatě pouze na náklady základní složky a profitují tak na úkor ostatních nájemníků v domě, kteří tento teplotní deficit musí vyrovnávat zvýšeným výkonem svých otopných těles včetně jeho úhrady.“ Tuto zjevnou nespravedlnost hodlali omezit aplikací spodního limitu přípustné odchylky ve výši 80 % měrných nákladů objektu (čili –20% od průměru objektu). Totéž omezení je uvedeno také v návrhu nové vyhlášky, která má vstoupit v platnost k 1.1.2015.
Problém je v tom, že použití této odchylky znamená, že původně vypočtené náklady jsou nahrazeny odhady, které mají jednotnou úroveň ve výši 80% průměrných nákladů. Jak ukazujete ve vzorku rozúčtování z osmi domů, tato opatření postihují 40–50 % bytových jednotek, což vzbuzuje oprávněné pochyby o věrohodnosti takovýchto rozúčtování. Moje poznatky z rozúčtování tří jiných domů mají podobný výsledek. Pokud budete chtít tak Vám je pošlu; má mailová adresa je jiri.kyzlink@centrum.cz.
Za těchto okolností je zcela na místě Váš Návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování podle bytových jednotek (bez uvedení adres spotřebitelů). Jen tak může spotřebitel posoudit, zda předložené rozúčtování jako celek je věrohodné a platné. Jen touto cestou lze donutit statutární orgány SVJ, aby přestaly hrát pošťáka mezi „odbornými“ firmami a spotřebiteli a přebíraly jen taková rozúčtování, která jsou kvalitní.
Se zájmem sleduji velký počet účastníků na některých tématech. Zejména problémy spojené s úhradou bytů centrálně vytápěných domů. Nekonečné nejasnosti jak technického, tak právního rázu, respektive jejich vzájemného vztahu z hlediska nadřazenosti. V žádném případě nechci být jako technik arbitrem pro určení váhy těchto dvou hledisek, neboť správně navržené, vyrobené a používané technické zařízení, respektující všeobecně uznávané právní normy a zvyklosti, nemůže být příčinou jakékoliv vzájemné kolize. Přesto k ní, jak z diskuse vyplývá, dochází. Nechci se diskuse účastnit jen jako tazatel, případně nic neposkytující kritik, ale jako dlouholetý řešitel problematiky poměrového měření.
Vzhledem k velmi rozsáhlému obsahu diskutovaného problému, sdělím pouze svůj názor nebo odpověď, bez odvozování a dokazování. O nesouhlasném, případně odlišném názoru jsem kdykoliv připraven diskutovat s jednotlivými účastníky.
Výše poměru základní a spotřební složky by, s ohledem na reálné možnosti jeho určení a kontroly, měla být definována jako podíl společných prostor domu a součtové hodnoty započitatelných ploch bytů. Doporučovaná výše podílu ZS/SS = 70 – 80 / 30 –20 je pouhým řešením nepřiměřených rozdílů v náměrech indikátorů aplikovaných podle zastaralých a fyzikálně pochybených importovaných norem ČSN EN 834 a ČSN EN 835. Podíl ZS/SS = 20 – 50 / 80 – 50 je plně vyhovující pro systém používající modifikovanou denostupňovou metodu, bez zavádění objektivně nekontrolovatelných výkonových a polohových koeficientů.
Modifikovaná denostupňová metoda, která získala Zlatou medaili na Světové výstavě vynálezů v Bruselu v roce 1997, vyvinutá na Technické universitě v Liberci a aplikovaná firmou VIPA CZ, odstraňuje chybné rozdíly v rozúčtování středových a okrajových bytů, nezapočítává teplo dodávané dodatkovými zdroji tepla, čímž umožňuje přitápění bytů na vyšší teploty, aniž by došlo k dvojímu účtování dodaného tepla, umožňuje využívání dodatkového zdroje tepla (tepelná čerpadla), bez dvojího zahrnutí dodávky tepla do ceny vytápění, vylučuje vzájemné krádeže tepla při úplném uzavírání otopných těles, nikoliv navyšováním základní složky úhrady, ani pochybným navyšováním náměru indikátorů, umožňuje jednoduchou laickou kontrolu rozúčtování každé vytápěné místnosti vzájemně v rámci vlastního bytu i v rámci celého domu, k rozúčtování nepotřebuje omezující limity vyhl. č. 372/2007, § 4, odst. 4, včetně pochybného přičítání nebo odečítání dílků k indikátorům, aby to nějak přijatelně vyšlo, využívá náměry všech indikátorů, na rozdíl od náměrů „radiátorových“ indikátorů, z nichž více než polovina bývá bez doplňkových koeficientů nepoužitelná, na pravou míru uvádí rozúčtování s nepřiměřeně dlouhodobým větráním, aniž by to poškozovalo vlastní, nebo sousedovu úhradu za vytápění. Více informací na www.vipa.cz.
Podle diskusních příspěvků je možnost podání reklamace v praxi nanejvýš problematická, neboť vlastník domu (SBD, SVJ), který je za rozúčtování odpovědný, přenáší odpovědnost na pověřeného správce, ten dále na rozúčtovatelskou firmu, která tvrdí, že rozúčtování je správné a odpovídá normám a vyhlášce, aniž by příčiny a důvody reklamace byly řešeny. Častým problémem bývá rozpor mezi uživateli sousedních bytů, z nichž v jednom bytě jsou náměry nulové, v druhém bytě náměry několik tisíc. Diletantské řešení přičítáním a odčítáním „ naměřených “ dílků indikátorů podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. se podle připravované novely má „ vylepšit“ na nereálnou hodnotu 200% průměru. Při neumožnění odečtu, až na hodnotu 300%. Případný pokus o nápravu prostřednictvím soudu bude předem odsouzen k nezdaru, neboť rozúčtování „bude v mezích vyhlášky“, i když je to prakticky neuskutečnitelné. O způsobu hlasování by si právníci měli udělat jasno. Není morálně přijatelné, aby 70 nebo 80% uživatelů bytů přehlasovalo zbylých 30 nebo 20% s tím, že podíl úhrady těchto bytů na celkových vytápěcích nákladech domu, bude zejména v okrajových bytech nereálně vysoký. U modifikované denostupňové metody prováděné u více než 3 milionech rozúčtování k těmto disproporcím nedochází a není nutné tento omezující paragraf použít, aniž by byla nepřijatelně navyšována základní složka úhrady.
Vedou se vzrušené diskuse o tom, jestli poměrové měření má, nebo nemá být povinné. Rozhodující je, aby poměrové měření a rozúčtování nepřinášelo mezi uživatele bytů vášnivé rozbroje a aby vynaložené prostředky měly ekonomicky krátkou návratnost. Ve vztahu k jakýmkoliv racionalizačním opatřením, je poměrové měření bezkonkurenčně nejlevnějším opatřením jen s několikaměsíční návratností, na rozdíl od návratností několikaletých, případně nenávratných.
Pro zamezení různých utajovaných dohod o způsobu rozúčtování, bez možnosti uplatnit dotazy, názory a námitky nabízí VIPA CZ bezplatné besedy se všemi uživateli bytů před rozhodováním o systému měření a následné besedy o podstatě, způsobu rozúčtování a laické možnosti kontroly po provedení prvního rozúčtování.
Závěrem ještě krátké upozornění. Před několika lety se pokusila jedna rozúčtovatelská firma napadnout Technickou univerzitu v Liberci za to, že kritizovala výše uvedené technické normy a tím se dopustila nekalé soutěže. Řešení je právně jednoduché. Nekalou soutěží není oprávněná obrana.
Doc. Ing. Josef Patočka, CSc.
Bydlím v panelovém domě, vytápěným z blokové kotelny.Dům je 3 roky
zateplen/obvodové stěny až po zem,stejně tak půda /. Okna jsou plastové.
Rozúčtování provádí správcovská firma podle vyhl.372/2001.Podle této
vyhl.§4 se při rozúčtování sečtou odečtené dílky v domě, vytvoří
se průměr / myslím na m2 / a kdo má menší průměr, dotuje byt, který má
spotřebu vysokou. V našem domě jsou to shodou okolností dotované dva
vnitřní byty / několika tisíci Kč ročně / Ke zrušení odstavce 3a4
§4
je prý nutný souhlas všech odběratelů.Mělo vůbec cenu ten dům tak
důkladně zateplovat ? Děkuji
OK napsal: „Běžný spotřebitel má zpravidla k disposici jen vyúčtování nákladů s vlastní domácností “
pane Klokočníku, co navrhujete již každý, svých práv bdělý koncový
uživatel MÁ!!
Ne všichni BFU jsou napůl hloupí a napůl flákači. Na to abyste se
dozvěděl jaké mají ostatní koneční spotřebiteklé hodnoty Vám dává
oprávnění v §7/2/f vyhl. 372/2001
Pokud tedy akceptujete vadné vyúčtování, které neobsahuje tyto hodnoty – pak je to jen Váš osobní šlendrián.
Zasílám také „návrh“ – změňte nick na „KO“. OK?
To co tvrdíte je demagogie. Z vyúčtování mých nákladů na teplo například vyplývá, že výbor SVJ odsouhlasil, aby externí firma aplikovala korekci na polohu místností pouze u přízemních a podstřešních bytů. Můj byt má jednu nárožní (a velmi prosklenou) ložnici a další ložnice je orientována na sever a sousedí s nevytápěným schodištěm; v obou místnostech mají radiátory přibližně dvojnásobný počet článků než v obývacím pokoji.
Díky tomu měrné náklady mého bytu přesahují průměr objektu zhruba o 60 %. Prozatím to moc nevadí, protože tento přesah je snížen horním limitem na +40 % od průměru, což je sice stejně nadsazeno, ale nemá cenu se hádat dejme tomu o 1.500 Kč.
Nová vyhláška chce ovšem horní limit posunout až na +100 %. Když půjdu záležitost urgovat za předsedou výboru, tak se budeme chvílí dohadovat a poté se možná uvolí snížit hodnotu polohového koeficientu z 1 na 0,9, což je nanic.
Ozvat se na členské schůzi nemá cenu, protože většina stejně neví oč jde a navíc pospíchá domů. Docela jiná situace by nastala, pokud by měl objekt webovou stránku, ale to přece předseda nepřipustí, aby se lidé mohli po internetu zkontaktovat a vyzbrojit se průkaznými fakty na členskou schůzi.
Takže soud, tam téměř jistě neuspěji a pouze vyhodím peníze.
Proto podporuji návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování topných nákladů včetně vyhodnocení rozsahu úprav původně vypočtených nákladů. A právo odmítnout rozúčtování, ve kterém korekce postihují dejme tomu více než 15 % bytových jednotek. Jednoduché a účinné. Na řadě je teď výbor SVJ, aby sjednal nápravu.
Pokud dojde v našem domě k rozúčtování podle pindikátorů, pak rozdíl v platbách stejně velkých bytů může být nějakých 16 000 Kč ročně. A to na základě naprostého blábolu.
Mimochodem, domnívám se, že polohové koeficienty nejsou v kompetenci výboru.
Jistě, oprávnění vám vyhláška dává, ale za pravdu vám ne vždy dává výbor SVJ. Náš tedy ne! Musela bych k soudu a zrovna s nimi řeším jinou záležitost – kde pravděpodobně také dojde na soud – a myslíte, že člověk má chuť a sílu se stále soudit … pravda – nemám se soudy zatím žádnou zkušenost a to mne asi odrazuje. Možná časem se v tom zdokonalím… :-). Náš výbor SVJ mi na podanou reklamaci rozúčtování TN po třech měsících napsal toto:.......na vaše upozornění na zmíněnou vyhlášku 372 se výbor sešel, aby se s vyhláškou seznámil a rozhodl o způsobu účtování za teplo pro rok 2013 – 2015. I přes značné výhrady se rozhodl vyhlášku respektovat a rozúčtování za rok 2013 opravit.......„ K tomu musím dodat, že se s ní asi neseznámili řádně, neboť § 7,odst.3 stále ignorují a tvrdí mi, že do podkladů rozúčtování mi nic není ......Sebekriticky uznávám, že z rozúčtování jednotlivého konečného spotřebitele lze vyčíst víc než jsem v minulých letech vyčetla. Je k tomu zapotřebí vynaložit trochu úsilí. Nicméně matoucí je! Na mých vyúčtováních například byla po léta uváděna odchylka od průměru 70% – 80% –90%. Domnívala jsem se, že se pohybuji v zákonném rozpětí 60% – 140%, přičemž průměr = 100 %. Teprve po nahlédnutí do vyúčtování kamarádky jsem zjistila, že ona má odchylku mínus 50 % a platí 5× méně než já. Víte, ale sousedé vám běžně nedávají svá vyúčtování k nahlédnutí :-). Moje náklady se mi zdály neúměrně vysoké již před několika lety a již tehdy jsem reklamovala. Rozúčtovací firma překontrolovala náměry na IRTN a odpověděla mi, že vše je "v pořádku“ a že k mým vysokým nákladům zřejmě příspívá trvale málo vytápěný byt pod mým … Přitom účtovali v rozporu s vyhl. 372 a řešili každoročně několik reklamací z našeho domu.
Ano. A to platí již 12 let. Je zjevné že to na vyúčtování nemáte, takže pokud jste platil podle takového vyúčtování nedoplatek, …nu pak jste truhlík.
Lake Vás poněkud mystifikuje slovy „Ale kdepak“. Fakt je, že podle §7/2 dostanete hodnoty a podle §7/3 Vám rozúčtovatel již od roku 2002 (a nyní také) předloží algoritmus který použil pro §4/3 vyhlášky. Nu a Vy se podíváte zda je ve shodě s tím Vaším schválenými pravidly (anebo pokud jej nemáte, zda je ve shodě s §12). A pokud není, případný neplatek NEEXISTUJE, protože neexistuje řádné vypčtování. A pokud nemáte vyúčtování ani do 1.9. požádáte o okamžité vrácení záloh zaplacených SVJ. A pokud se na Vás SVJ vybodne (což udělá!), podáte návrh soudu na exekuci přikázáním z účtu SVJ. A je to :))
Ale kdepak. Radku, proč si konečně nepřečtete právní předpis, když už jste na něj byl upozorněn? To je přece základní krok, chcete-li bránit Vaše práva a získat informace.
V § 7 odst. 3 vyhlášky č.372/2001 Sb. jste mohl najít, že „vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování vychází …“.
Vyúčtování za rok 2014 a dále se bude provádět podle zákona č.67/2013 Sb.. Je v něm část nazvaná § 8 – Nahlížení do podkladů k vyúčtování a vypořádání námitek.
lake
Vlastník mne seznámí s celkovým odběrem, základními složkami, spotřebními složkami a (pouze) mým koeficientem. Dále mi sdělí, která firma pomocí svého algoritmu rozpočítání provádí. Algoritmus mi sdělit nemusí, neb je obchodním tajemstvím, předmětem autorské ochrany či jinou prasárnou.
Radku, komu není rady, tomu není pomoci. Sám si komplikujete život a zamotáváte se do Vašich vlastních nepravd. Nejste-li schopen rozeznat Vaše práva a uplatnit je, najděte si jinou osobu, která Vám v tom bude nápomocna, např. právníka.
lake
Život mi komplikují zákonodárci svými nesmysly. Tato pochybná metoda okrádání se našeho domu bude týkat až od 1.1.2015, ale doufám, že ani pak ne.
Vyhrabal jsem ukázku odpovědi jednoho rozúčtovatele: … Výpočtový algoritmus je postupný sled matematických operací vedoucí k dosažení správného rozdělení vstupního nákladu v souladu s platnou legislativou a zadávacími podmínkami stanovenými vlastníkem objektu. Výpočtový algoritmus je duševním majetkem každé rozúčtovací společnosti a objednatel (vlastník objektu) jej nikterak neurčuje ani neovlivňuje. …
Myslíte si, že mi tento algoritmus rozúčtovatel sdělí?
Tato informace mne jako konečného spotřebitele a údajného „plýtvače“ vyděsila. Letos na jaře jsem si prošla malým peklem při reklamaci rozúčtování TN a teď to tedy vypadá, že to všechno,jsem podstoupila jen kvůli jedné topné sezoně …!Nechci se tu rozepisovat o tom, co v praxi obnáší reklamovat topné náklady, to by bylo na dlouho. Sice moje reklamace byla nakonec uznána a rozúčtování opraveno v souladu s vyhl.372/2001 Sb., ale stálo mne to mnoho sil a přineslo opravdu hodně nepříjemných (lépe řečeno hnusných) zážitků a zklamání z chování některých lidí. Naše rozúčtovací firma s tichým souhlasem výboru SVJ již mnoho let účtovala topné náklady v podstatě podle zmiňovaného návrhu novely vyhl. 372/2001 Sb. Jinými slovy poměr ZS:SS byl 30:70, žádné hranice odchylek od průměru. V praxi to vypadalo tak, že já jsem měla odchylku 147% a jiné byty v domě mínus 52%, mínus 48% apod.V naší zúčtovací jednotce /dům o 100 bytech/ je minimálně 80% vlastníků, kterým to tak vyhovovalo, včetně tří členů výboru. Nás,kteří máme krajní byty, je jedna desetina a to ještě ne všichni mají nadměrné náměry. Zhruba to vypadá asi takhle: 1. patro – vysoké náměry (musí topit), 2. patro – normální náměry (částečně vytápěno odspodu), 3. patro vysoké náměry, 4. patro normální (vytápěno odspodu), 5. patro vysoké náměry, 6. patro také vysoké (jsou pod střechou). Kdybych věděla, že celé tohle martýrium podstupuju kvůli několika tisícům vráceným za minulý rok, možná bych do toho ani nešla. Myslím, že nepatřím mezi „ovce“, ale fakt to chvílemi bylo hodně nepříjemné. Jako hlavní pozitivum a „vítězství“ jsem vnímala především fakt,že do budoucna bude účtováno v souladu s vyhl.372/2001 Sb. Osobně jsem přesvědčená, že bydlím v bytě s obrovskými tepelnými ztrátami. Maximální teploty dosahuji v zimním období 23°C, ale to jen když se chci ohřát. Jinak běžně mám ve všech místnostech 20°, 21°. Jistě – občas větrám / naplno a krátce/. Nevím, možná dělám něco špatně, ale vážně jsem přesvědčená, že problémy budou spíš v tom, co nemůžu osobně (jako jednotlivec) ovlivnit. Pokud jsou v mém bytě nějaké nepřiměřené mnou nezaviněné tepelné ztráty (já nevím – nějaké trhliny ve zdi nebo nevyladěná otopná soustava apod.) jistě existuje způsob, jak to dokázat – jen nevím, zdali na to ještě budu mít sílu. To už mi skoro připadá jednodušší hledat jiný byt (někde ve vnitrobloku) a doufat,že ten,kdo koupí ten můj, se nebude předem příliš zajímat o výši nákladů na vytápění. Povinné zveřejňování výsledků rozúčtování jednotlivých bytů bych velice uvítala! Z vlastního jednotlivého vyúčtování toho člověk zase tak moc nevyčte. I když má konečný spotřebitel právo nahlížet do podkladů, z kterých rozúčtování vychází, v praxi vydobýt tyto podklady z výboru SVJ je někdy nad lidské síly.
Dobrý den hpk, mám za sebou velmi podobný, ne-li stejný příběh. Je to několik let dlouhý příběh tahnoucí se a opakující stále dokola. Naštěstí se byty prodávají a renovují a můj problém s vysokým náměrem, který zdaleka neodpovídal tepelné pohodě, se objevil u dalších nájemníků poté co po renovaci bytu vyměnili staré litinové topení za nové moderní tenké plechové. Indikátory nejsou schopny spravedlivých náměrů, když se ve všech BJ netopí stejným topení. I když se vyúčtování řídí platnou vyhláškou a ikdyž nám firma zajišťující rozúčtování tvrdila, že odlišnost radiátorů nemá na náměry vliv. Zjistěte si tedy zda máte všichni stejné radiátory – může to být jádro problému.
Platná vyhláška nezajistí, že firma, která vám rozúčtovává náklady na topení ve výpočtu správně nastaví koeficienty radiátoru a už vůbec nezajistí správné nastavení „polohových koeficientů“ – zohlednění rozdílů skutečné energetické náročnosti bytů okrajových a podstřešních.
Účtování podle „měřidel“ na radiátorech vede většinou k mírným úsporám vnitřních bytů a těžkým prodělkům bytů okrajových. Těch je ale menšina, takže mají smůlu.
Většina je spokojena a tak „je to spravne, tak to ma byt, chce to tak strana a vlada a pracujici lid“. Stejně tak by ale mohlo být určeno, že byty s číslem dělitelným čtyřmi budou platit trojnásobek průměru. Bylo by to stejně spravedlivé, ale byty by nehyzdily ty krabice na radiátorech a ušetřilo by se za odečty, které jsou stejně k ničemu.
Dobrý den, denostupňová metoda měření tento problém řeší. Nemá koeficienty a měří teplo v každém bytě bez ohledu jak má kdo vypnutý či zapnutý svůj radiátor. Čili odpadá znevýhodnění okrajových bytů a zvýhodnění prostředních bytů. Dalo by se říct, že je to taková „sociálně spravedlivá“ metoda měření tepla.
Dobrý den. Máte pravdu, že tato metoda řeší problém okrajových bytů. Neřeší ovšem problém vytápění z jiných zdrojů. Nebo snad zahrnuje například vyúčtování elektřiny?
Toto řeší už náš systém .. kde je vyúčtování tepla vody elektřiny plynu .. ale nemáme řešení pokud je teplo dodávané střídavě ( př. : ráno a večer by topilo ústřední topení přes den by se přitápělo el. přímotopem) . Bohužel takovéto měření naše firma nenabízí, neříkám že to není možné, ale tento systém co by dokázal měřit teplo z různých zdrojů během dne by byl asi více nákladný a to jak na vývoj tak i pro koncového uživatele.
Nemyslel jsem ani tak vytápění, jako prostě domácnosti s vysokou spotřebou víceméně rovnoměrnou. Ledničky, počítače a tak. Pokud domácnost platí za elektřinu 20 000 Kč ročně, pak je topný výkon spotřebičů nezanedbatelný.
Pochopil jsem dobře , že si myslíte když je v domácnosti více el. spotřebičů které vydávají teplo, tak by se nemělo za dodané teplo platit? že dodané teplo by bylo započítáno do el. spotřeby a nepočítalo by se teplo z topné soustavy?
Mimochodem – jste si jist, že Vaše metoda vyhovuje zákonu?
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek jsou dále povinni
- vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné
energie konečným uživatelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem; …
Míním to tak, že pokud pomocí topného výkonu radiátorů dosáhnu stejné teploty, jako ostatní byty, budu platit stejně, jako ony. Pakliže při zachování výkonu radiátorů přitopím elektrospotřebiči a zvednu teplotu třeba o 2 stupně, nejen že zaplatím drahou elektřinu, ale stanu se i ve vyúčtování hýřilem.
Nebo naopak. Pokud elektrospotřebiči vytopím byt na stejnou teplotu při úplně zavřených radiátorech, neodeberu z nich nic a zaplatím průměr (a elektřinu).
Není potom jakékoli měření zbytečné?
Opravdu si myslíte že si vytopíte byt jen el. spotřebiči ( lednička, pc, tv, fén, pračka, atd ? Zkuste jít k někomu do baráku a až bude chladno či mráz zkuste si takto topit . V paneláku Vám zdi temperují sousede a toto teplo proniká i Vám.
Něco jiného by bylo, když by byl každý byt o toho okolního tepelně odizolován.
Základ těchto problémů lze snadno objevit v dokument MMR „Úvahy k novele“, který byl předložen veřejnosti k připomínkám v létě 2012 a byl zveřejněn také na Portále SVJ. Konkrétně je to zcela zjevné v příloze 1, kde na straně 6 a výše oba autoři dokumentu filozofují, zda by se jim více líbilo ponechat spodní limit přípustné odchylky měrných nákladů od průměru na dosavadní výši –40 % nebo ho snížit na –20 % nebo zda sankcionovat více vytápěné byty zvýšením horního limitu ze 140 % na 180 % nebo 200 % nebo ho vůbec zrušit. Stojí to za přečtení a možná čtenář dospěje k otřesnému poznatku, že je možné i s tak mizernou odborností uspět na úřadu centrální správy (podle služebního zákona třeba nakonec autoři dostanou definitivu). A ještě více zaráží, jak vůbec mohl tento dokument projít připomínkovým řízením a co proti tomu podnikly zájmové organizace typu SČMBD.
To je důvod proč jsem všemi deseti pro návrh na povinné zveřejňování hlavních výsledků rozúčtování podle bytových jednotek (bez adres příslušných spotřebitelů). MMR nemá žádný důvod pro to, aby návrh nerealizovalo. Leda, že by tušilo, že výsledkem rozúčtování pomocí radiátorových indikátorů může být objev, že podstatná část údajů o nákladech na vytápění jsou hausnumera a obává se reakce příslušných konečných spotřebitelů.
Tím by však připustilo, že samo iniciuje a toleruje šíření klamavých informací a to by byl pádný důvod pro podání stížnosti veřejnému ochránci práv na MMR. Jako právník se na to docela těším.
Janíček
Zvýšení horního limitu na hodnotu naprosto absurdní, slouží jen k přikrytí nesmyslně stanovených „polohových koeficientů“. Ve vyregulované soustavě není možné pomocí radiátorů dosáhnout teploty o víc než dva až tři stupně nad teplotu projektovou. Tomu odpovídá tepelná ztráta o 12 až 18 procent vyšší. Nikoli navrhovaných 100 procent, případně mnohem víc, pokud těch 100 % je myšleno za celou platbu za teplo, ne jen za spotřební složku.
Celá ta opičárna povede pouze ke rvačce o koeficienty, protože ty mají vliv řádově vyšší, než cokoli jiného. A koeficienty se cucají z malíku.
Radku, mírně řečeno: píšete nesmysl. Kdo si v zimě pootevře okno, dosáhne hravě náměrů ve výši 300% či 400% průměru domu. To nená žádnouy spojitost s koeficienty, jak se mylně domníváte. To souvisí s chováním uživatelů bytů.
Nevím, proč tvrdíte, že koeficienty se „cucají z malíku“. Nikdo Vám nebrání, abyste požadoval po SVJ doložit jak byly koeficienty stanoveny. Pak si můžete výpočet překontrolovat. Nikdo Vám nebrání, abyste reklamoval vyúčtování z důvodu nesprávných koeficientů. Po zamítnutí reklamace se obraťte na soud.
Kňučení a pláč o zlých, špatných koeficientech není k ničemu. Dělejte tedy něco, věčných stěžovatelů jako Vy je zde hromada.
lake
Mimochodem, nekňučím o špatných koeficientech. Říkám, že metoda je z principu špatná a měla by být zakázána. Místo toho ji zákonodárce povinně nařizuje všem. I těm, kteří na rozdíl od něj, věci rozumí. A pokud jde o „cucání z malíku“ – píšu to, protože to vím (pozeptejte se u firem, které se tím zabývají).
Mimochodem, kdo nebo co reguluje vytápění v objektech dálkově vytápěných podle záměru zákonodárce? V současnosti reguluje dodavatel tepla svou ekvitermní regulací a termostatické ventily (povinně namontované). Nyní zákonodárce zjevně nabádá obyvatele bytů, aby i oni do regulace zasahovali. Nevím však, jak chce zabránit porušování pravidel pro vytápění, která říkají, že se byty v čase od 6 do 22 hodin vytápějí dle projektu – tedy nejméně na 21 stupňů.
Možná, že se chystá pravidla pro vytápění také nějak zmršit.
Tak si to změřte. Je to nesmysl. O kolik stoupne teplota radiátoru v místě měření pří otevření okna? Když se zavřeným oknem bude indikovaná teplota radiátoru třeba 50 stupňů, kolik bude po otevření okna? Mimo to, naprostá většina bytů je nedostatečně větrána už nyní. Výměna vzduchu v místnosti by měla být minimálně 25 m3 na osobu a hodinu. Jak takové výměny chcete dosáhnout?
Já v tomto případě se přikláním k názoru pana Radka. Z osobní zkušenosti našeho domu (jsme SVJ) také nesdílím názor, že větrání má tak zásadní vliv na vyšší náměty při odečtech. Všechny naše byty jsou stejně velké 2+1 (s minimálními odchylkami v m2). Vlastník jednoho bytu neustále i v zimních měsících má pootevřeno jedno okno, jedná se o prostřední byt se třemi radiátory (mámě osazeny měřáky a jsou prováděny odečty) a třemi stoupačkami (koupelna, obývák, ložnice či dětský pokoj) a má třetí nejnižší odečty v domě (166 dílků) a dle jeho vyjádření má v bytě teplo. Byty s ním sousedící mají také 3 radiátory a mají pouze 2 stoupačky (koupelna, kuchyně), odečty cca 1500 dílků a 2500 dílků (byt krajní, rohový). Z vlastní zkušenosti mohu říci, že velké teplo u nich není, na krátké rukávy určitě ne. Nesouhlasím s názorem, že si má každý zaplatit, co mu bylo odečteno, to by musely zřejmě být používány jiné typy měřáků, a ne ty současné. Vliv na výši námětů je jistě mnoho, zřejmě poloha bytu či počet stoupaček, prostupy tepla stěnami (fyzikální zákon) a také zřejmě správné vyregulování otopné soustavy /kdo jí má?/, dále pak na cenu za spotřebu tepla má jistě nastavení základní složky a dodržování vyhl.č.372 u spotřební složky. Nechala jsem udělat analýzu vyúčtování nákladů na ÚT u energetického auditora (vycházel z poskytnutých podkladů celého domu), a u vlastníka, který tvrdí, že má v bytě teplo vyšla průměrná teplota v bytě 11,5 st.Celsia. Takže zřejmě má vyhl.č.372 své opodstatnění, alespoň z mého pohledu. Samozřejmě ho nikomu nevnucuji.
Poslední komentáře