Autor v diskusním příspěvku naznačuje meritorní problémy nového návrhu vyhlášky na rozúčtování nákladů na vytápění v těch domech, které pro daný účel používají indikátory připevněné do středu radiátorů. Zájemce o hlubší analýzu pak odkazuje na webovou stránku www.volny.cz/oklokocnik; vzhledem k rozsahu své analýzy ani jinou možnost nemá.

Autor v příspěvku kritizuje návrh nové vyhlášky, která umožňuje zvýšit podíl spotřební složky až na 70 % a navrhuje zcela opačný poměr mezi oběma nákladovými složkami. Motivem tohoto opatření je odstranit potřebu aplikace přípustné odchylky měrných nákladů od průměru objektu, která mnohdy vede k tomu, že až polovina původně vypočtených nákladů na vytápění je nahrazena odhady, což pochopitelně vyvolává pochyby o věrohodnosti těchto rozúčtování a jejich platnosti.

Ukazuje, že chyby v návrhu nové vyhlášky jsou vyvolány těžkými metodologickými prohřešky předkladatelů, což dokládá výňatky z „Úvah k novele vyhlášky“; je pozoruhodné, že takovýto dokument mohl vůbec projít připomínkovým řízením. Maně přitom vzpomínám na reakci LAKE: „Měl jsem podezření, že ignoranti na ministerstvu slepí novelu vyhlášky tak, že bude ještě horší než současné znění. Utěšoval jsem se ale tím, že horší už to snad být nemůže. Ale povedlo se jim to!!! Absurdní, naprosto nesmyslnou a fyzikálně vadnou koncepci nové vyhlášky představil před dvěma dny (pozn. 23.12.2012) pan Josef Darebný z MMR. Základní složka má klesnout na 30%, spotřební složka bude 70%.“

K tomu se váže další názor LAKE ( 20.2.2013): „Má představa je zrušit jakékoliv limity, základní složku dát 60% podle podlahových ploch a k tomu rozdělit 10% nákladů jako vliv stoupacího potrubí. Spotřební složka by byla tedy 30%. Obávám se ale, že myšlenky ministerských úředníků bloudí kdesi mimo matematickou a fyzikální realitu.“ V porovnání s LAKE se autor liší jen tím, že navrhuje snížit podíl spotřební složky až na 20 %.

Kupodivu názory LAKE nevyvolaly na portále fundovanou diskusi k tomuto klíčovému ukazateli, který vlastně rozhoduje o věrohodnosti rozúčtování. Díky tomu se příspěvky neustále potácí okolo druhořadých problémů.

Oceňuji, že autor ve stručném úvodu shrnuje hlavní poznatky z analýzy problematiky a ponechává na čtenářích, aby sami posoudili, zda jsou natolik přínosné, aby stálo za to přečíst celou studii.

Petr Široký