může zmocněná osoba, nevlastník, při odchodu ze schůze zmocnit jiného vlastníka ústně?

Plnou moc přenesl pouze ústně – „hlasuj teď za mě“. Kolegyně, mi řekly, že dal plnou moc ……., ale nesdělily mi jakým způsobem. Prosím Vás, pane „lake“, je to hodně nepříjemný dům a ten človek, který byl takto ústně pověřen, je arogantní člověk – jak mám argumentovat, abych neriskovala nekonečnou tahanici o tyto hlasy. Stačí se odkázat na vámi uvedený § zákona? Moc děkuji za vaši odpověď – jsem z těch, co se sdílí Vaše názory. Plná moc níže. Schůze byla včera. Hanka7

PLNÁ MOC Jméno a příjmení …………………………………­…….………………… trvale bytem …………………………………­…….………………… RČ …………………………………­…….…………………
(dále jen „Zmocnitel“) tíímto zmocňuje Jméno a příjmení …………………………………­…….………………… trvale bytem …………………………………­…….………………… RČ …………………………………­…….………………… (dále jen „Zmocněnec“), k zastupování Zmocnitele ve všech záležitostech souvisejících s výkonem vlastnických práv k bytové jednotce/jednotkám č. …………………………………­………………………………………………………………­…………………….. nacházející se v domě na adrese Cejl 82/58, Zábrdovice, 602 00 Brno, zapsaném na LV č 1813 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovištěm Brno – město, a to na schůzi shromáždění Společenství vlastníků domu xxxxxxx, zapsaného v rejstříku společenství vlastníků jednotek vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl S, vložka xxxxxx, konané dne 20. 1. 2016 od 18,00 hodin xxxxxxxxxxxxx­xxxxxxxxxxxxxxxxxv

V ........., dne.............dne .............­.............. Podpis zmocnitele

Plnou moc přijímám v plném rozsahu: V ……….…….……….……., dne ……….……. .............­........ podpis zmocněnce

V plné moci,kterou jste zde předložila není uvedeno,že zmocněnec může zmocnit další fyzickou osobu k zastupování původních zmocnitelů,tudíž by se dle mého soudu, hlasy které původně zastupoval,po jeho odchodu již neměly počítat.Nějaké ústní předání plné moci k zastupování dalšímu zmocněnci,obzvláště za právnickou osobu se mi osobně jeví jako velmi neobvyklé,ale pokud vaše stanovy opravdu nevyžadují plnou moc pouze v písemné formě,tak je Lakeho odkaz na příslušný § 438 naprosto v pořádku,neboť co není výslovně zakázáno je povoleno. JaVa

= je-li to obsahem plných mocí ?

Obsahem plných mocí to není, odešel v průběhu hlasování o výpovědi správcovské firmě (závažná porušení předpisů, která firma uznala) a dále se hlasovalo o odměně statutárnímu orgánu – výboru. Může platit to, že při odchodu tato fyzická osoba – NEVLASTNÍK – řekl: zastupuj mě, nebo směrem k zapisovatelce – bude mě zastupovat ten a ten, ale za 1) není vlastník, tak koho vlastně měl zastupovat ten další a 2) stačí to takto ústně? Děkuji, Hanka

Je bezvýznamné zda si zmocněněc ustanovil zástupce písemně nebo ústně. Rozhodující je co máte o zastupování ve stanovách. Není-li vyžadováno, aby zmocnitel udělil plnou moc písemně, pak není písemná forma potřebná ani pro pověření zástupce zmocněnce.

Je ovšem nutné, aby v zápisu ze shromádění bylo uvedeno do kdy nepřítomné vlastníky zastupoval jejich zmocněnec na základě písemných plných mocí, a od kdy je zastupovala další osoba, pověřená zmocněncem podle § 438 NOZ.

Co zde napsal JaVa o údajné neplatnosti uděleného pověření – to je nesmysl. Zmocněnec může za sebe pověřit další osobu, pokud to vyžaduje nutná potřeba, a pokud to zmocnitel v plné moci výslovně nevyloučil.

lake

ve stanovách není o zastupování a možnosti plné moci nic. Není tam ani zmínka, že by vlastník někoho mohl pro shromáždění zmocnit. Stanovy dle ještě NOZ nemáme. Takže to znamená, že ze všech shromáždění, kdy se hlasuje na základě plných mocí – byla usnesení neplatná? Když ZoVB o zmocnění osoby na schůzi shromáždění nehovoří, stanovy taky ne, tak je vůbec možné plné moci uznávat? Asi ano, od 1.1.2014. Bránit se proti usnesení tedy můžeme jenom tak, že zmocnitel dá písemně, že s tím nesouhlasí (aby byla jeho PM přenesena na jiného), že by v dané věci hlasoval jinak? Děkuji za trpělivost. Jsme výbor, který ví, že je v domě děláno ze strany „správce“ hodně věcí přímo v rozporu se zákonem, a přece jenom, odpovědnost nese výbor. Výbor nese odpovědnost, ale nemůže dát firmě výpověď, to může jenom shromáždění… Děkuji, že ještě na tuto doplňující otázku odpovíte. Hanka

Hanko, komentuji Váš příspěvek ze dne 21. ledna 2016.

• Napsala jste: „… ve stanovách není o zastupování a možnosti plné moci nic.“

Už jsem vícekrát vysvětloval svůj názor, že nikomu nesmí být bráněno v správě jeho majetku. Jde o právo chráněné Ústavou. Není-li o zastupování ve stanovách nic, použije se v souladu s § 10 NOZ to ustanovení NOZ, které je svým obsahem nejbližší. Tímto nejbližším ustanovením je § 1185 NOZ, který jednoznačně hovoří o zmocnění zástupce.

• Napsala jste: „Stanovy dle NOZ ještě nemáme.“

Ani nikdy nebudete mít. Právnická osoba SVJ(2000) má svéprávnost a právní způsobilost podle ZoVB. Má podle § 16 NOZ zakázáno tyto své vlastnosti měnit „od svého vzniku do svého zániku“. Učiní-li tak, půjde o absolutně neplatné jednáni.

• Napsala jste: „Bránit se proti usnesení tedy můžeme jenom tak, že zmocnitel dá písemně, že s tím nesouhlasí (aby byla jeho PM přenesena na jiného) (…)?“

Ne, není tomu tak. Zástupce může pověřit dalšího zástupce (§ 438 NOZ). Zastoupený nemůže zneplatnit jednání zástupce jenom proto, že jeho jménem jednala jiná osoba než ta, kterou dříve zmocnil. Zastoupený by mohl jedině namítat, že zástupce překročil udělené zástupčí oprávnění.

• Napsala jste: „Výbor nese odpovědnost, ale nemůže dát firmě výpověď, to může jenom shromáždění…“

To je naprostý nesmysl. Za SVJ jedná výbor. Shromáždění je pouze nejvyšší orgán. Není to osoba, nemá právní osobnost ani svéprávnost. Takže shromáždění nemůže ani jednat za SVJ, ani vypovídat smlouvy.

lake

Jestliže opravdu máte ve stanovách,že se vlastník jednotky musí shromáždění účastnit osobně,tak to ještě neznamená,že jsou všechny plné moci neplatné.Plná moc,kterou pověřuje jeden,nebo více spoluvlastníků bytové jednotky jediného spoluvlastníka této bytové jednotky k zastupování na shromáždění vlastníků je platná,ikdyž to nemáte ve stanovách neboť to odporuje znění NOZ.Také plná moc(pověření) k zastupování právnické osoby,která je vlastníkem bytové jednotky-tek ve vašem SVJ je platná dle NOZ.Ovšem plná moc k zastupování jednoho vlastníka bytové jednotky v domě(nebo nečlena SVJ) k zastupování jiného vlastníka v domě je dle „odborné veřejnosti“ neplatná, pokud to není uvedeno ve vašich stanovách,což jak uvádí správně Lake odporuje LZPS a já jsem velmi zvědavý na výklad JUDr.Holejšov­ského. JaVa

Správně píšete, že ZoVB o plných mocích nehovoří. Neobsahuje k tomu účelu žádné výslovné ustanovení.

(1) Podle § 10 NOZ platí, že nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího.

(2) Takovým ustanovením NOZ je § 1185 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že spoluvlastníci jednotky zmocní společného zástupce, který bude vykonávat jejich práva vůči osobě odpovědné za správu domu. To platí i v případě manželů, kteří mají jednotku ve společném jmění.

(3) Podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod platí, že Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.

Závěr: Jestliže tedy spoluvlastníci jednotky si mohou – a dokonce MUSÍ – zvolit společného zástupce, pak stejné právo volby zástupce má kterýkoliv vlastník jednotky.

lake

promiňte, pane „lake“, není to odpověď na otázku, zda NEVLASTNÍK, zastupující tři vlastníky, z toho jednu právnickou osobu, mohl převést ústně hlasovací právo za tyto tři jednotky, z toho jednu právnickou osobu, při odchodu ze schůze, na dalšího vlastníka. Protože zástupci právnických osob se u prezence prokazují, že mají pověření zastupovat právnickou osobu. Tedy jestli jednatel pověřil nějakou cizí osobu, NEVLASTNÍKA, tak může tato osoba ústně přenést jemu svěřené zmocnění na jinou osobu? Hanka

Hanko, na to už jsem Vám přece odpověděl na samém počátku, včetně citace ze zákona.
 lake

Podzmocněnec obecně zakázán není, stejně jako ústní (pod)zmocění.

Podzmocněnec podle OSŘ není dovolen (s výjimkou advokátů), ale tom se zde nediskutuje.

prosím o vysvětlení – podle OSŘ znamená co? Jsem ekonom, nikoliv právník, a snažím se zjistit co nejvíce informací k tématu, tj. jestli je možné, aby zmocněnec při jednání ústně předal zmocnění jiné osobě. Jedná se o schůzi shromáždění vlastníků. Děkuji. Hanka

Dobrý den, prosím pana Lake o definitivní tečku k tomuto problému. Tento výklad není v pořádku?
§ 438 NOZ: Způsob ustanovení dalšího zástupce

Argumentací a maiori ad minus lze dovodit, že pověření dalšího zástupce by mělo být uděleno v téže formě jako samotná plná moc (§ 441 odst. 2). Plnou moc ani pověření substituta nelze směšovat se samotnou dohodou o plné moci, pro kterou zákon nepředepisuje kvalifikovanou formu (§ 441 odst. 1). V případě, že substitut jedná bez pověření uděleného v kvalifikované formě stanovené zákonem, není zřejmé, že jedná za někoho jiného. Proto platí, že jedná vlastním jménem (§ 436 odst. 1). I v tomto případě však zmocnitel a zřejmě i přímý zmocněnec může bez zbytečného odkladu schválit jednání substituta, vada zmocnění se tím dodatečně zhojí (§ 440 odst. 1).

Děkuji za reakci, doufám, že toto téma tím bude úplně vyčerpané. Jistě to je zajímavé i pro ostatní, zde diskutující… Hanka

Paní Hanko, citujete jeden z výkladů ustanovení § 441 odst. 2 NOZ. Mám poněkud jiný názor na Váš případ. Příslušná část NOZ zní:

V tomto případě zmocněnec zastupoval tři vlastníky jednotek, a byl oprávněn pouze k určitému právnímu jednání (zastupování na jednom konkrétním shromáždění vlastníků jednotek). Podle § 441 NOZ platí, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Předpokládám, že zmocněnec se na počátku schůze shromáždění podepisoval do prezenční listiny, takže k tomu předložil 3× plnou moc v písemné formě.

V průběhu jednání shromáždění si tento zmocněnec ustanovil za sebe zástupce, a to ústně. Učinil tak před desítkami svědků. Jeho právní jednání bylo přítomným osobám srozumitelné a bylo i určité. Zástupce udělené pověření neodmítl a hlasoval pak v průběhu schůze jako zástupce zmocněnce za všechny tři zmocněné osoby. Otázka tedy je, zda ustanovení zástupce mělo mít písemnou formu.

Jestliže se po odchodu zmocněnce hlasovalo již jen zdviháním ruky, nebo vhazováním hlasovacích lístků (tedy nikoliv podepisováním listiny), pak je zřejmé, že nebyla naplněna podmínka § 441 odst. 2 NOZ a ustavení zástupce zmocněnce nevyžadovalo pro tyto úkony písemnou formu. Výklad, který jste citovala, se mi pro daný případ jeví jako přepjatý formalismus.

• Problém je na straně SVJ, které nemá ve stanovách uvedeno jednoznačně že zmocněnec či zástupce zmocněnce musí být ustanoven písemně. Tím by se předešlo veškerým nejasnostem v budoucnu. Uvědomte si, že je to SVJ, kdo bude povinen tvrdit a prokazovat skutečnosti uvedené v zápisu.
• Problematické se jeví i jednání samotného zmocněnce, který se měl obrátit na předsedajícího a požádat, aby ustanovení zástupce bylo uvedeno v zápisu ze shromáždění. Namísto toho si ustanovil zástupce velmi neformálním způsobem. Takovému lehkomyslnému člověku bych příště zastupování nesvěřil.

Nicméně zmocnitel si zástupce ustanovil, a přítomnými to bylo takto pochopeno. Takže na hlasování zástupce zmocněnce je třeba hledět jako na platné vyjádření vůle tří zmocnitelů. Ostatně pokud by se některý ze zmocnitelů domníval, že zástupce překročil zástupčí oprávnění, může – po seznámení se zápisem ze shromáždění – odmítnout takové překročení schválit (§ 440 NOZ).

lake

Děkuji za váš názor, akceptuji ho, do nových stanov napíšeme konkrétní pravidla. Hanka

Pane laku,

máte tedy za to, že řetězení zmocnění je v pořádku: Pan A zmocní pana B, ten pana C, ten pana D, atd.