I stará SVJ se řídí NOZ
Včera byl publikován příspěvek:
http://www.epravo.cz/…-103180.html
Článek nepřináší žádné nové informace. O tom jak rozporně rozhodují VS o potřebě notáře na shromáždění zde píšeme již několik měsíců. Např.:
http://www.portalsvj.cz/…-i-na-morave
http://www.portalsvj.cz/…usi-byt-snad
http://www.portalsvj.cz/…do-5331–2015
Jediná nová informace je v závěru článku:
„Jak vyplývá ze sjednocujícího stanoviska vrchních soudů, nejsou SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 právnickými osobami upravenými podle NOZ (§ 3041 odst. 1). Neměla by se na ně proto ani vztahovat povinnost uvedena v § 3041 odst. 2 NOZ, tedy, že musí své stanovy přizpůsobit donucujícím ustanovením NOZu.“
Podle mých informací se na společné gremiální poradě soudců VS jednalo pouze o problematice notářského zápisu a nikoliv obecně o tom, že by stará SVJ neměla povinnost své stanovy přizpůsobit donucujícím ustanovením NOZu. Nebo dokonce, že by se na stará SVJ nevztahoval NOZ.
Dosud jsem bral epravo.cz jako zdroj slušných informací. Pokud ale bude publikovat takovéto neověřené příspěvky.......
Hezký den!
Pane Pavle,
která ustanovení NOZ, týkající se bytového spoluvlastnictví, jsou donucující? Mohl byste vypsat seznam paragrafů?
Děkuji předem za Vaši reakci.
Jar,
co si myslí vybraní autoři o kogentnosti ustanovení NOZ je mj. v
http://www.portalsvj.cz/…-k-noz-a-svj
Názory nemají stejné.
Nemá smysl, abych tyto nejednotné názory opisoval. Judikatury, která jediná podle § 10 NOZ to může vysvětlit, je stále málo.
Jinak o kogentnosti lze najít příspěvky i na tomto webu, např.:
http://www.portalsvj.cz/…-v-noz-a-zok
Hezký den!
Pavel
Pavle, pokud někdo publikuje jiný názor, než ten Váš, tak je zdrojem neslušných informací?
A až budete mít v ruce judikát o tom, že stará SVJ se řídí ZoVB, budete všechny zdroje které píší pravý opak považovat za zdroje neslušných informací?
Protože dříve, nebo později ten judikát přijde.
Magda
Vážená paní Magdo, možná Vás potěším, a s Vámi spoustu vlastníků, kteří trpí pod jhem výborů. Přikládám odkaz na judikát NS ČR (http://www.profipravo.cz/index.php…). Je svým způsobem převratný, neboť zateplení považuje za důležitou záležitost! Z tohoto judikátu vychází další, rozhodnutí VS v Olomouci 8 Cmo 73/2015 o tom, že hlasování o zateplení je nutno podle hlav. Zázraky se dějí! Vytrvejte a věřte. Jen podotýkám, že oba, odvolací i dovolací soud, neustále trvají na nesprávném výkladu hlasování o volbě členů výboru. Existovaly formuláře, které skýtaly možnost podpisu jako souhlasu, nepodpis znamenal buďto nesouhlas nebo zdržení se. Oba soudy se svéhlavě drží vysvětlení, že když jsem se nepodepsal, zdržel jsem se, a tudíž nejsem přehlasovaným vlastníkem. Soud první instance, SVJ jako protistrana,a já několikrát, tvrdí, že jsem byl proti. Výše jmenované soudy však sveřepě trvají na svém. Snad se mi podaří jim to ještě jednou vysvětlit – chystá se soud první instance, jemuž byla věc vrácena. Nicméně, výsledek je i tak neuvěřitelný. Po cca 3 letech. Uf. pavelec
Dobrý den,
souhlasím, že tato otázka si zaslouží samostatné vlákno – sám založit ho bohužel neumím…
moje otázka je – jak se mají zachovat volené orgány SVJ, když přehlasovaný vlastník napadne žalobou usnesení přijaté shromážděním vlastníků, aby minimalizovaly případnou škodu (v situaci, kdy se lze dopředu obávat, že by soud mohl žalobě vyhovět…)
děkuji předem za případné praktické zkušenosti
Výžený pane, volené orgány svj by měly dodržovat stanovy a všechna schválená pravidla týkající se správy domu. Pokud pravidla nejsou, měly by dbát na to, aby se schválily a pak realizovaly v praxi. Pokud děláte něco jiného dláždíte se cestu do pekel.
„aby minimalizovaly případnou škodu“
Odpověď je jednoduchá: Stačí nepřijímat rozhodnutí v rozporu se zákonem.
Naprostý souhlas, že nikdy v rozporu se zákonem
ale tato diskuze přináší spoustu dokladů, že znalost zákonů není na příliš vysoké úrovni – a NOZ vším (skoro!?) ještě zamíchal a vše (skoro!?) zrelativnil
uvažujme případ, že se již stalo a jsme v počátcích řešení situace
Vaše hypotetická situace – tj. přehlasovaný vlastník napadne žalobou usnesení přijaté shromážděním vlastníků a výbor se obává, že soud žalobě vyhoví.
Předně – nedovedu si moc představit, že se výbor obává jen tak bezdůvodně. Pravděpodobnější mi připadá, že výbor něco porušil, je si toho vědom a proto ty obavy.
Výbor se nemá čeho obávat, pokud se drží stanov. Ve stanovách jsou určena všechna závazná pravidla pro výbor SVJ, shromáždění, hlasovací kvóra atd.
NOZ je v platnosti již skoro 5 let, takže výmluva na neznalost NOZ se mi nezdá moc relevantní.
K Vaší otázce – jak se má zachovat výbor SVJ, aby minimalizoval škody – záleží, čí škody.
Škodu způsobenou SVJ resp. vlastníkům minimalizuje výbor tak, že všechny výdaje uhradí členové výboru ze svého.
Škodu, kterou takto způsobili členové výboru sami sobě, minimalizují nejlépe předchozím uzavřením pojištění odpovědnosti za škodu – tj. škodu členům výboru uhradí pojišťovna.
Pane svj vn,
prosím vás, proč vkladáte váš příspěvek o „důležité záležitosti a dalších záležitosti vztahujících se k ZoVB“ do vlákna jehož motivem je „I stará SVJ se řídí NOZ“. Už tak rozsáhlé vlákno s více než 80 příspěvky se stane neprosto nepřehledné.
Ale já se necítím poškozen, a asi ani TN, kterého se ptáte, zda není pro něho váš příspěvek špatnou zprávou. Naopak, váš případ by si svou důležitostí zasloužil smostané vklákno, nebo by měl větší smysl ve vlákně, kde Magda řeší svůj spor ohledně důležité záležitosti. Tady v tom množství příspěvků k jinému tématu může zapadnout, což by byla škoda.
VS Olomouc často rozhoduje opačně, než VS Praha.
Dokud nebude existovat „konstantní“ judikatura dlouhodbě podložená několika rozhodnutími NS (nejlépe sjednoducujícím stanoviskem), nemůžeme se spolehnout, že takto budou rozhodovat všechny okresní soudy.
Konstantní judikatura ve skutečnosti neexistuje – u sporných otázek, nebo není-li určité znění zákona,, o kterých NS rozhodoval 15 let stejně, najednou došlo po 10–15 letech k prolomení a najednou se začalo rozhodovat opačně.
Magdo,
epravo.cz jsem považoval za slušný (ve smyslu hodnověrný) zdroj informací.
Nicméně když pan koncipient uveřejnil slova „Jak vyplývá ze sjednocujícího stanoviska vrchních soudů“ tak svůj názor musím korigovat.
Vůbec mi nevadí, že je teprve druhý právník, který má jiný názor, než ostatní publikující právníci.
Vadí mi, že něco vyvozuje z údajného sjednocujícího stanoviska vrchních soudů. To stanovisko pojednává pouze o nutnosti notáře při změně stanov u starých SVJ. Nic jiného se tam neřešilo. Alespoň podle mého zdroje.
Zatím jsem tu zveřejnil jedno stanovisko, které je obdobné jako stanovisko pana koncipienta, a nejméně 10 (možná 15) stanovisek opačných.
Také doufám, že se narodí ještě několik judikátů, aby byla větší jistota pro cca 60 000 SVJ. Z dosavadního vývoje komentářové literatury a judikátů obecných soudů lze předpokládat, jaké judikáty to budou.
Hezký den!
Pavel
Pavle,
pan koncipient dělá správné a logické závěry ze sjednocujícího stanoviska ohledně nutnosti notáře při změně stanov.
Nedovede si totiž moc představit výklad, který by úspěšně obhájil to, že „stará SVJ“ jsou právnickými osobami dle NOZ, ale zároveň nemusí dodržovat kogentní ustanovení NOZu (§ 1200 odst.3).
Je tedy zcela jedno, že stanovisko pojednává pouze o účasti notáře. Lze z něj vyvodit, že na staré SVJ se nepoužijí ani ostatní ustanovení NOZ.
Magda
Magdo,
že si pan koncipient nemůže něco představit, je pouze jeho problém.
Možná nečetl:
https://www.praha-9.eu/…nepotrebuji/
JUDr. Holejšovský si to dovedl představit a odůvodnil to.
Pan koncipient pouze napsal příběh, jaký byl vývoj názorů na přítomnost notáře a v předposledním odstavci svého příspěvku něco napsal a nezdůvodnil.
Nevím zda máte přímé informace o jednání soudců VS. Tam se skutečně probírali pouze stávající judikáty k notáři. Soudci z VS Olomouc ustoupili a již soudí podle VS Praha.
Nic přelomového soudci nepřijali, ani vůbec neprojednávali.
Vás asi nepřesvědčí ani judikatura NS či ÚS ve Vašem případě. :-))
Hezký den!
Pavel
Pane Pavle, nepřesvědčí mě judikát, ale rozumné odůvodnění ano. Rozdíl mezi zákonodárcem a soudcem je ten, že soudce si musí každé své rozhodnutí odůvodnit. Aspoň něco.
S panem koncipientem nezbývá než souhlasit. A to nejenom v jeho logickém závěru ohledně toho, jakým zákonem se řídí stará SVJ, ale i v tom" „......že nikdo nemá odvahu učinit v tomto nějaké zásadní rozhodnutí a možná ani neví jak z toho ven.“
Ve skutečnosti totiž ti, co se o tuto problematiku zajímají dávno vědí, že na stará SVJ se NOZ nevztahuje, ale snaží se to ututlat a doufají, že to nějak projde. A tak se vykrucují, okecávají to, ale ono je to stále dobíhá. Bytové spoluvlastnictví a vlastnictví bytů není to samé. A právnická osoba dle ZoVB není právnickou osobou dle NOZ.
Magda
Magdo uvádíte:
„Ve skutečnosti totiž ti, co se o tuto problematiku zajímají, dávno vědí, že na stará SVJ se NOZ nevztahuje, ale snaží se to ututlat a doufají, že to nějak projde. A tak se vykrucují, okecávají to, ale ono je to stále dobíhá. Bytové spoluvlastnictví a vlastnictví bytů není to samé. A právnická osoba dle ZoVB není právnickou osobou dle NOZ.“
To co uvádíte jsou pouze vaše domněnky. Skutečnost je ale jiná, většina těch, co se o tuto problematiku zajímá, jsou názoru, že se na stará SVJ NOZ vztahuje.
Podle dosavadní judikatury se na stará SVJ NOZ vztahuje. Vemte to laskavě na vědomí. Vy věříte, že se dosavadní judikatura změní. Já tomu nevěřím, ale pokud se tak stane, jistě to vezmu na vědomí.
Pane Otto, vy vemte laskavě na vědomí, že žádný závazný judikát, který by se zabýval meritem věci doposud není. Ani vy jste žádný nepředložil. Prozatím není na co odkazovat. Ale vy to stejně uděláte, že? Chápu, jste svobodný člověk a můžete si psát co chcete.
Magda
Už jsem o tom psal v odpovědi k příspěvku p. JaVy.
Při zamítnutí ústavní stížnosti ÚS uvedl:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. …“
Tzn., že postup KS, při kterém uplatnil ustanovení § 1186 NOZ pro SVJ vzniklé podle ZoVB, je podle ÚS nezpochybnitelný.
Chápete vůbec, co to znamená? Pro ÚS je nezpochybnitelné, že se i u SVJ vzniklých podle ZoVB uplatní úprava „bytové spoluvlastnictví“ NOZ.
Pane Otto, to jsme již rozebírali. toto usnesení se našeho tématu prakticky netýká. Jde o odmítací usnesení, ve kterém je obsažen právní názor ÚS jakožto obiter dictum. Tímto usnesením nejsou vázány soudy ani my. Usnesení se vůbec meritem věci nezabývá a nepřezkoumává správnost rozhodnutí obecného soudu.
Je zřejmé, že se stěžovateli nepovedla ústavní stížnost. Z usnesení: Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti; nepředstavuje další stupeň přezkumu věcné správnosti či konkrétního odůvodnění rozhodnutí obecných soudů. Právě o takový přístup ovšem stěžovatel usiluje, protože v ústavní stížnosti polemizuje s interpretací a aplikací zákona.
Argumentace stěžovatele měla mířit na protiústavnost, nikoli na interpretaci a aplikaci zákona. Stěžovatel to měl o to těžší, že šlo o bagatelní spor.
Můžete tímto odmítacím usnesením mávat a předkládat nám ho každou chvilku. Stále ovšem zůstane pro naši věc nepoužitelné.
Magda
Magdo běžte do prčic,
stále vyvozujete závěry z vašich domněnek místo důkazů.
Napsala jste, že „ti, co se o tuto problematiku zajímají dávno vědí, že na stará SVJ se NOZ nevztahuje, ale snaží se to ututlat a doufají, že to nějak projde“. Proč proboha obviňujete tyto lidi z vašich smyšlenek, když tito lidé tvrdí pravý opak, než to, co o nich tvrdíte vy? Nechte na těchto lidech ať sami říkají, co vědí, nebo co chtějí říct a nedělejte z nich lháře, kteří úmyslně říkají něco jiného, než si myslí.
Nebo že zákonodárci moc dobře vědí, že přechodné ustanovení do NOZ vložit nejde. Jak víte, že zákonodárci „moc dobře vědí“, můžete uvést zdroj vašeho tvrzení? Je pozoruhodné, že vy víte lépe než samotní dotyční, co vědí nebo nevědí.
Že usnesení ÚS zůstane pro naši věc nepoužitelné je další vaší domněnkou, která nemá se skutečností nic společného.
TN,
právě proto se ÚS vyjádřil, jak se vyjádřil. Nemusel se k meritu vyjadřovat vůbec a mohl to formálně shodit ze stolu.
Až někdo napíše „řádnou“ ústavní stížnost, tak lze s velkou pravděpodobností předpokládat, že se ÚS zachová stejně a rozhodne podle svého dřívějšího stanoviska.
Píšu tu opakovaně, v dnešní době lze pouze čekat na další judikaturu.
Hezký den!
Pavel
No je opravdu škoda, že ÚS nezveřejňuje i text podané stížnosti, v daném případě bych si ho vskutku rád přečetl, spolu s Magdou se mi zdá, že nebyl sepsán příliš kvalifikovaně.
TN,
domnívám se, že by text stížnosti nic neosvětlil.
Předpokládejme, že stížnost bude napsána správně a ÚS bude nucen meritorně rozhodnout, zda bylo porušeno ústavní právo.
Myslíte, že půjde proti svému názoru:
„Krajský soud nevykročil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, pokud na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení věci dospěl k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. …“
Já se tak nedomnívám.
Hezký den!
Pavel
Dívám se na to takto: pokud ÚS tvrdí, že přechod dluhů na základě aktuálního znění § 1186 je v souladu s ústavou, měl by to snad odůvodnit. Stěžovatel měl tvrdit, že s souladu s ústavou není, ale co tvrdil nevíme, protože neznáme text ústavní stížnosti.
Jediné odůvodnění, které v nálezu čtu, je odstavec, který sám citujete. To ale přece není odůvodnění.
Z aktuálního znění § 1186 prostě nevyplývá, že by nějaké dluhy měly přecházet, tím více, které dluhy to jsou.
ÚS se v jiných případech dokáže v zákonech vrtat, ale v daném případě tento ožehavý problém přejde jednou nicneříkající větou? To je prostě divné.
Můj advokát si mimochodem také myslí, že aktuální znění § 1186 přechod dluhů neupravuje, resp. o tom pochybuje, argumentuje neurčitostí ustanovení.
TN, to bude asi i tím, že o žádný nález ÚS nejde. Je velký rozdíl mez nálezem ÚS a odmítací usnesením ÚS.
Magda
Pane Pavle, s Vámi je opravdu potíž :-)
Krajský soud opravdu nijak nevybočil z ústavního rámce své rozhodovací činnosti, když rozhodoval na základě dostatečného skutkového i právního hodnocení.
Stěžovatel si neměl stěžovat na rozhodování soudu jako takové, ale na protiústavnost rozhodnutí. Pokud správně nevyložil, v čem protiústavnost spatřuje, pak se k tomu ÚS nemohl dostatečně vyjádřit.
Až bude sepsána správně stížnost, tak ÚS opravdu nebude přihlížet k dejakému odmítacímu usnesení. Za to bude muset vzít v potaz nálezy ÚS, zvláště pak ty, které jsou publikovány ve Sb. Myslíte, že ÚS půjde proti svému názoru? Mluvím o názorech na retroaktivitu o které se zde celou dobu bavíme.
Magda
Magdo,
s Vámi je opravdu potíž. :-))
Já se domnívám a již jsem to napsal, že ÚS dospěje "k ústavně konformnímu závěru, podle kterého přešel podle § 1186 odst. 2 obč. zák. …“. Nic více, nic méně.
Vy se domníváte, že ÚS nezná své nálezy o retroaktvitě? Já se domnívám, že je zná. Když je nepoužil při formulaci uváděné věty, tak asi věděl proč. Na tom sebelépe sepsaná stížnost nic nezmění.
Opakovaně píši, že je potřeba počkat na judikáty.
Hezký den!
Pavel
Pavle, ÚS podle všeho vůbec nezkoumal a nezdůvodňoval, zda se na stará SVJ použije NOZ. Vůbec se nezabýval retroaktivitou ani svou ustálenou judikaturou. Odmítl stížnost a jenom mimochodem něco konstatoval! Nemůžeme ani dovodit, proč to udělal, protože neznáme obsah stížnosti. A vy tady z toho nic neříkajícího tvrzení děláte málem zákon. A on je to zatím jenom (slovy klasika lakeho) bezvýznamný kozí pšouk.
Čekání na judikáty je trochu málo :-(.
Magda
Magdo,
cituji:
"Obiter dictum (lat. „řečeno na okraj“, mn. č. obiter dicta) je ta část rozhodnutí, která shrnuje další argumenty a která není autoritativní. Je uváděna pouze pro dokreslení a může mít v případě, že je součástí zrušovacího rozhodnutí, význam jako vodítko pro další rozhodování soudu nižší instance.
Příklad: „Kasační stížnost byla podána opožděně (= ratio decidendi), avšak nemohla by zřejmě uspět ani v případě, že by byla včasná, neboť stěžovatel se domáhá rozhodnutí ve věci, jež je vyňata z pravomoci soudů (= obiter dictum).“
Domníváte se, že ÚS použil obiter dictum z dlouhé chvíle?
Já se domnívám, že použil obiter dictum jako návod pro obecné soudy. Aby věděly, že až se bude na ÚS meritorně rozhodovat, jak to dopadne. Máte lepší výklad?
Hezký den!
Pavel
Taiso, nevím, který soud přesně Vás zajímá. Vedu se SVJ několik soudních sporů. Zatím nic nedopadlo. Ani jeden z mých soudů prozatím neskončil. Všechna rozhodnutí na tento portál vložím, jakmile budou na světě.
Magda
Děkuji za info. Četla jsem právě nedávno nějaké rozsudky, co jste sem dávala, tak mě zajímalo, jestli už je to vyřešené.
Je dobŕe, že jste vyzdvihla zřejme hlavní argument pisatele a asi
i váš.
Domníváte se, že Judr ví o čem píše?
Anonyme-laiku,
domnívám se, že jsem četl dost příspěvků na téma SVJ.
Od pana koncipienta jsem četl pouze diskutovaný příspěvek a jeho rigorózní práci. Tam se o problému čím se řídí SVJ nezmínil, možná proto, že tématem bylo něco jiného.
Práci obhájil v roce 2016 a možná ještě něco o SVJ napíše.
Hezký den!
Pavel
„Jediná nová informace“
Možná jediná, ale zato zcela zásadní:
SVJ vzniklá před 1. 1. 2014 nejsou právnickými osobami upravenými podle NOZ (podle porady soudců vrchních soudů). Nad vrchními soudy je ještě Nejvyšší soud.
Josefe,
nic takového na tom jednání nezaznělo.
Názory soudců NS jsou již také známé. Jen ještě NS meritorně nerozhodl.
Hezký den!
Pavel
že soudci svá rozhodnutí nejsou schopni opřít o zákon, v NOZu j jasně napsáno, že poměry dříve vzniklé, platí i nadále.
Jar,
nevím o čem píšete.
Četla jste rozsudky JUDr. Holejšovského? Ten zdůvodnil, proč nemusí být notář u starých SVJ. Nic jiného se na tolik omílané poradě neřešilo, i když to ze slov pana koncipienta tak někdo může chápat.
Hezký den!
Pavel
„Podle mých informací se na společné gremiální poradě soudců VS jednalo pouze o problematice notářského zápisu a nikoliv obecně o tom, že by stará SVJ neměla povinnost své stanovy přizpůsobit donucujícím ustanovením NOZu. Nebo dokonce, že by se na stará SVJ nevztahoval NOZ.“
Ano! Tak jsem to také pochopila. Pokud by se na stará SVJ nevztahoval NOZ, tj. by neexistovala ani povinnost změny stanov dle NOZ, proč by se soudci na gremiální poradě vůbec zabývali formou této změny?
V souvislosti s předmětným článkem na e-pravo jsem oslovil JUDr. Ing. Martina Dirhana, zda by mohl svůj závěr článku objasnit, z čeho vycházel. Zde je jeho odpověď. Myslím, s ohledem na závažnost problematiky, že toto zveřejnění jeho odpovědi nebude pokládáno za nediskrétnost:
Co se týká Vašeho dotazu, explicitně to takto v žádném rozhodnutí, alespoň co je mi známo, stanoveno není. Tento závěr vychází z mého výkladu daného rozhodnutí. Nedovedu si totiž moc představit výklad, který by úspěšně obhájil to, že „stará SVJ“ jsou právnickými osobami dle NOZ, ale zároveň nemusí dodržovat kogentní ustanovení NOZu (§ 1200 odst. 3). Celá problematika je dost nešťastná, protože autoři NOZu na SVJ v přechodných ustanoveních úplně zapoměli a NS místo toho, aby k tomu vydal nějaké stanovisko, tak raději před tím strčil hlavu do písku. Mám z toho osobní pocit, že nikdo nemá odvahu učinit v tomto nějaké zásadní rozhodnutí a možná ani neví jak z toho ven. Ale tím rozhodně nechci říct, že můj názor na to je jediný správný. Dokud k tomu NS nevydá závazné stanovisko (a možná ani potom) si nikdo nemůže být jistý, jak to vlastně je, znáte to, dva právníci, tři názory…
Poslední komentáře