"fond oprav" a úvěr

Snad by bylo nejlepší, zeptat se výboru. Tady vám to těžko někdo vysvětlí. Jirka

Děkuji, jen jsem chtěla vědět jaká je možnost, ptát se výboru nemá smysl, tak mne odkážou na správce, ten tady rozhoduje, bez nás o nás. Při dotazu proč jim hradíme z dlouhodobých záloh zdravotní pojištění bez souhlasu vlastníků,(cca 8tis) tak předseda mi odpověděl, že to Topolánek zařídil.

Společenství1494, skutečně bylo schváleno poslanci, aby se od roku 2008 platilo zdravotní pojištění a od roku 2012 i sociální pojištění. Domníváte se, že je k tomu nutný souhlas vlastníků? Že vlastníci mohou přehlasovat poslance, senát a zloděje tužek? No, já bych to bral, ale asi to není reálné.

Já si myslím, že je k tomu třeba souhlas vlastníků, že z dlouhodobé zálohy na opravy mohou platit 9% zdrav. pojiš.za 5 let volebního období je to 45tis. ,které mohou chybět jinde, a to tam není sociálka. Čtyři lidé ve výboru bez souhlasu shromáždění odčerpali na odměnách 92 160Kč (dle vyúčtování) + zdr. + soc. + karty na telefon za 7 200,– + platíme správci 122 444Kč, za správu domu, nezamyslel byste se nad tím, kdyby se Vás to tykalo.

Společenství1494, nesouhlasím s vaším názorem, že zákonné pojištění placené SVJ má schvalovat shromáždění. To plyne ze zákona. Většinou se na shromáždění schvaluje hrubá odměna a případné pojištění placené SVJ jde samozřejmě na vrub SVJ. Je to stejné jako v zaměstnání. Vás jako zaměstnance nemusí zajímat, pokud se zvyšuje pojištění placené zaměstnavatem. Zatím jsem neviděl usnesení ve kterém by bylo, že se odsouhlasuje částka na odměny a pojištění placené zaměstnavatelem dohromady. I když tato hloupá formulace je také možná.

Jiná věc je, pokud máte ve stanovách, že odměny schvaluje shromáždění a výbor si odměny „schválil“ sám. To je na výměnu výboru. Směle do toho!! Když ale schvalování odměn není v kompetenci shromáždění, tak nedošlo k porušení žádného předpisu. Jak je to u vás?

Je třeba rozlišovat co se vlastně schvaluje.

• Pokud shromáždění hlasuje o rozpočtu na následující rok, nebo o zálohách na správu podle § 15 odst. 2 ZoVB, schvaluje náklady které bude nutné vynaložit, tedy jde nepochybně o částky odměn včetně sociálního a zdravotního pojištění hrazeného společenstvím.
• Pokud shromáždění hlasuje o výši odměn členů výboru, schvaluje hrubou odměnu před zdaněním, avšak bez sociálního a zdravotního pojištění hrazeného společenstvím.

lake

Bu bu bu pokud vrátíte do jednoho měsíce nebudu chtít úroky. Takže členové výboru penízky vrátily a co teď, co když se to dozví ostatní ? Co budeme dělat řekneme to všem na shromáždění ? Neodstoupíme raději a nepřenecháme řešení někomu jinému ?

Můžete pane lake napsat jak pohádka skončila ?

Nevím kde přišel/a lake na to, že by jste měl požadovat o vrácení neoprávněně zaplacených částek a to za tři roky zpětně. Napsal jste že jste nový vlastník a tudíž se domnívám, že tak dlouhou dobu ani v bytě nebydlíte. Když už tak po dobu od kdy jste se stal vlastníkem. S pozdravem J.K.

Ano jsem nový vlastník. Proto mi o nějaké vrácení nejde.

Spíš si potřebuji udělat jasno v tom jak by to mělo fungovat. Nezdá se mi víše příspěvku na splácení úvěru za zateplení. Mám byt 28 m2 a platím 1200 Kč. Velké byty platí o 100 Kč víc. A navíc peníze se tak různě přelévají, taklže tento příspěvěk (nevím jak ho nazívat) nestačí na splátku úvěru.

Teď mi bylo zdělano, že nám všem zvednou tento příspěvek o 500 Kč. A to bez rozdílu velikosti bytu.

Lidský Zdroj

Jak je napsáno výše, napište doporučený dopis s dodejkou/nebo do vlastních rukou předsedy nebo dodejte proti potvrzení osobně a v něm se odvolejte na ten §15 odst. 1 s tím, že jste dohodu neuzavřel a jako nový vlastník ji neakceptujete a žádáte o nový předpis pro placení záloh. Tisknout diskusi nebo vypisovat co vše se Vám nelíbí je zbytečné, tohle by mělo SVJ/správci stačit. Čím stučnější, tím lepší, ať si to náhodou někdo nevysvětluje jinak, nebo se v tom neztratí.

Pokud na něco přispíváte "asi dlouhodobá“ záloha na správu domu tak tato výše by měla být poměrná podle velikosti spoluvlastnického podílu.

Napište, že s dosavadním způsobem nesouhlasíte a chtějte ať je příspíváno dle uvedeného výše.

Ohledně toho vrácení se Vám nedivím na vašem místě bych udělal to samé, protože Vy tam s těmi lidmi budete bydlet a vyhrožovat někomu paragrafy a podobně (i když na to máte nárok) by nebylo rozumné.

Hezký den J.K.

Lidský zdroji! Sedni a napiš dopis na výbor SVJ jmenovitě na předsedu. Popiš všechny své výhrady, které máš proti fungování SVJ. Jako přílohu vytiskni tuto vyčerpávající diskuzi. Odnes to na poštu a pošli doporučeně. Nedostaví-li se reakce do 14-ti dnů, pokus se dát dohromady stejně postižené vlastníky a společně vyvolejte (požádejte výbor)o mimořádné shromáždění s programem na toto téma. Přeji pevnou vůli a nervy. Jana1

Pane/paní Anonymoussss,

Jestliže nevíte, proč tazatel může požadovat vrácení neoprávněně zaplacených částek, zřejmě jste nečetl příspěvek pana Pavla, paní Klainové a můj (vložil lake, 20. Září 2010 - 17:53). Na co tedy vlastně reagujete?

Ke tříleté lhůtě viz Občanský zákoník o promlčení (§ 100 a následující). Pro náš případ §106 odst. 2 ObčZ: "Nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; (...)."

Mimochodem, tazatel je oprávněn požadovat
(a) přeplatky z částek zaplacených jím samotným,
(b) přeplatky z částek zaplacených předchozím vlastníkem, a to v případě, že součástí kupní smlouvy byl i přechod pohledávky vůči SVJ vzniklé podle § 15 odst. 4 ZoVB a předchozí vlastník nepřistoupil k dohodě podle § 15 odst. 1; existenci takové dohody musí prokazovat společenství.

Moje poznámka o tříletém období byla tedy zcela v pořádku.

lake

Z vašeho vyjádření vyplývá jediné možné. NIKDY NEDOPUSTIT, ABY DOŠLO K DOHODĚ O JINÉM ZPŮSOBU PŘISPÍVÁNÍ, NEŽ PODLE PODÍLŮ na spol. částech budovy. Výbor, ani jeho předseda nemá šanci zasahovat do kupních smluv současných a budoucích vlastníků. Nad stat. orgánem SVJ by visel stabilně damoklův meč oprávněných žalob. Není boha, který by toto neustále hlídal. Jana1

Pane/paní Anonymoussss,

Samozřejmě platí, že tazatel může uplatnit pouze ty částky, na které mu v tříleté zákonné lhůtě vznikl nárok a naopak neuplatní ty, na něž mu nárok nevznikl. Tento požadavek je natolik samozřejmý, že jsem jej ve své odpovědi nezmínil. Všichni kromě Vás porozuměli.

Své příspěvky formuluji tak, že vyžadují od čtenáře - kromě schopnosti číst - rovněž alespoň reziduální (zbytkovou) mozkovou činnost.

lake

Pane J.K.,

pan lake uvedl nejdelší možnou dobu, po kterou se nároky nepromlčují.

Mohl tam uvést Vámi navrhovanou formulaci 3 roky, nejdéle však „po dobu od kdy jste se stal vlastníkem“, ale asi to považuje za takovou notorietu, že to tam neuvedl.

Zda se tazatel považuje za „nového“ vlastníka např. i po 3 letech, nevím, neuvádí jak dlouho je novým vlastníkem. Mezi starousedlíky mu bude možná dáváno najevo, že je „novým“ třeba i 10 let. :-))

Z Vašeho příspěvku tedy pro původního tazatele žádná nová informace neplyne. Pokud chcete peskovat pana lake, možná by bylo vhodné otevřít samostatné vlákno a neplevelit vlákno, kde se odpovídá tazateli.

Ale abych nebyl napaden, že také nic nového neříkám. Pan lake vystupuje v mužském rodě, nejen ve Vámi napadeném příspěvku, ale i v ostatních svých příspěvcích. Potom Vaše formulace „přišel/a“ je trochu mimo.

Hezký den!

Pavel

Když to dovedu ad absurdum, tak během tří let se může změnit vlastník bytu třeba 6 x. A v bloku SVJ, čítající 100 jednotek, může být takových „fluktuačních bytů“ třeba 5. Pochybuji, že zákonodárce počítal s takovou možností. Nechtěla bych být členem výboru takového SVJ, ani předepisovatelkou záloh, ani účetní. A hlavně bych nechtěla být tím soudcem, který případné žaloby bude rozhodovat. Jana1

Napsat, že pokud nesouhlasí s platbou stejným dílem, tak už nemají dohodu je podle mne nesmysl. Tu dohodu mohli udělat v minulosti, udělala jí většina/nebo všichni a schválil ji nejvyšší orgán – Shromáždění. Pokud si to někdo později rozmyslí, nebo byt prodá a přijde nový majitel, tak to přeci neznamená, že dohoda pozbyla platnosti. Ale to musí vědět tazatel, jak a zda vznikla. Takže toto jen k doplnění. (PS: FO to není, ale všichni víme o co jde a (skoro) všichni to tak nazývají)

O platnosti dohody, která má být podepsána všemi vlastníky jednotek, si myslím něco jiného než pan Miki.

Podle mého názoru musí být dohoda podepsána všemi vlastníky ne-li v každém okamžiku, tak určitě tehdy, když se stanovují příspěvky na správu domu a když se rozdělují náklady na správu mezi jednotlivé vlastníky jednotek.

V případě změny vlastníka je třeba zajistit podepsání dohody novým vlastníkem jednotky. V případě, že někdo od dohody odstoupí, je neplatná.

To je ovšem můj názor bez jednoznačné právní opory. Alespoň o ní nevím.

A co na to naši právníci? Jsem velmi zvědavá.

N. Klainová

Ta většina platila kdysi. Nyní zákon požaduje souhlas všech a určitě nebudeme ve sporu s tím, že v době předpisu/schva­lování částek to všichni musí schválit/podepsat. Stejně tak pokud ji nový vlastník oficiálně právním úkonem napadne, tak přestává platit, to je jasné. Jen si nemyslím, že automaticky s prodejem padá tato dohoda, protože pak by to v praxi bylo nepoužitelné. Že by někdo po X letech přišel, že on to nepodepsal a chce to vrátit zpětně?

Pane Miki,
Váš názor, že dohoda je blecha, která přeskočí z původního vlastníka jednotky na nového, je nesprávný. Dohoda zavazuje pouze ty, kteří se dohodli a pouze tak dlouho, dokud některý z nich dohodu nevypoví.
Přečtěte si k tomu FAQ "Výklad pojmu dohoda".

lake

Dohoda sice není blecha aby skákala, ale s ohledem na §20 se přikláním k názoru, že platná dohoda přechází na nového vlastníka.

Nový vlastník má možnost dopředu se seznámit s pravidly přispívání a případně takovou dohodu včas vypovědět.

Pane/paní Lake, já Vám rozumím, ale Vaše doslovné vykládání ZoVB je přeci nesmysl. I naše soudy operují s pojmy jako je duch zákona nebo úmysl zákonodárce. Ale to neřešme, to je vedlejší a nechci zase přestřelku.
Všichni víme, že ZoVB je plný chyb a spoustu věcí neřeší. Ale všichni s tím musíme žít – obě strany. Víme, co může udělat onen vlastník. Zkuste prosím odpovědět, jak nastalou situaci vyřešíte v praxi jako správce/zástupce SVJ.
Pán požádá o 3 roky zpětně. Vrátíme mu to, požádají další, staniž se. Ale ne všem se má vracet. Další musí doplatit. Jak je donutíte. Spousta z nich se už odstěhovala.
Pro mě je odpověď jasná – pokud se takto bude vykládat zákon, tak je dohoda dle §15 odst. 1 nepoužitelná. V SVJ o desítkách či stovkách bytů nemá kdo a jak ji hlídat s novými vlastníky (vlastníci se mění neustále, nereagují,…).

Pane Miki,

Divím se, že se divíte. Vždyť dohoda podle § 15 odst. 1 je vskutku téměř nepoužitelná - to není žádný objev.

Podle takovéto dohody část vlastníků bezdůvodně dotuje vlastníky větších bytů v domě. Majetkový prospěch jednotlivců je podle velikosti bytu v řádu tisíců Kč ročně.

V domech, kde dospěli k takové dohodě, šlo často o cílenou manipulaci vlastníků větších bytů, kteří si dokázali spočítat co dohodou vydělají - na rozdíl od důchodců v garsonierách, kterým nikdo neobjasnil o co při hlasování jde. A k tomu ty řeči o našem společném domě, o společné péči o něj, o tom, jak všichni musíme harmonicky a hlavně společně přispívat rovným dílem ...

A že se nový vlastník nehodlá takovéto dohodě podřídit? Inu, pokud má všech pět pohromadě a vlastní menší než průměrný byt - byl by hlupák, kdyby podepsal.
-----------------------------------------------------------------------------------------
Na druhou stranu: znám případ, kdy pomocí této dohody se legálně a bez zdanění přelila částka 1,8 milionu z družstva do SVJ jako záloha na správu domu. Takže dohoda použitelná je, jde jen o to, jak se použije.

lake

Tyhle dohody nejsou vždy jen vychytralostí majitelů větších bytů. V praxi jsou občas opodstatněné a „vynutilo“ si je třeba město před/při privatizaci. Pokud zamýšlíte provést např. zateplení, o kterém se tu mluvilo, tak ne vždy má menší byt menší plochu fasády a méně oken tolikrát, kolikrát má menší plochu (a podíl). Pak ta dohoda (třeba jen na dobu splácení úvěru) má smysl. A neříkám že 1:1, ale např. 2:1 místo 3:1. Prostě jiný způsob než podílem. Za těchto okolností se dohoda uzavře, úvěr vezme, zateplení provede a za 14 dní dojde nový majitel a shodí to ze stolu? Není všechno černobílé.

Pane Miki,
menší či větší plocha fasády, menší či větší plocha oken - a zapomněl jste na střechu, která přece "kryje společně náš dům". Toto jsou přesně ty kecy, kterými jsou vlastníci menších bytů voděni za nos při vnucování dohody.

lake

… pak ta dohoda (třeba jen na dobu splácení úvěru) má smysl…

Sice jinými slovy, ale moje řeč. Paragrafy dle lake – v praxi nepoužitelné. A to není poprvé, co mu to vyčítám. A jeho reakce je vždy stejná. Prý ignoruji zákony a naše SVJ je cochcárna. Na to říkám jediné: Kéž by to všude „klapalo“ jak u nás. Pak by nebylo nutné řešit nebetyčné hlouposti, které předkládají ve formě zoufalých otázek nešťastní tazatelé. Jana1

Ano, pane Pavle. Hlásím se k té šikaně. Ale mám námitku. Kdyby měl zákonodárce úmysl zavést přesná pojmenování věci, tak je zavede. Ale on říká pouze , že vlastník je povinen přispívat podle: g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku. Takže záleží jen a jen na SVJ, jak si rozdělí platby, podle jakého klíče a jak si je pojmenuje. Úmyslem zákonodárce jistě nebylo zamlžit terminologii, ale naopak zpřehlednit, aby to bylo jasné i oposumovi mého ražení. Takže peskování příchozích, hned mezi dveřma, mi přijde účelové. A o účelu zde nemíním spekulovat. Jana1

A pak, pojem záloha je použit zřejmě proto, aby bylo zřejmé, že nashromážděná hromada peněz není vlastnictvím SVJ, ale vlastníků, jako celku. V ostatních případech se pojem záloha myslí hromádka peněz, kterou každý jednotlivý vlastník skládá na svou hromádku, aby 1× za rok byla hromádka po položkách sečtena, podtržena a vyrovnána. Do koruny.

Ještě mě napadl „na usmířenou“ takový hezký příměr. Od Shakespeare: Co růží zvou, i zváno jinak, vonělo by stejně. Zdravím VIP-klub SVJ.

„Příspěvek na náklady SVJ je podle velikosti spoluvlastnického podílu, pokud dohoda neurčuje jinak (§ 15/1 ZoVB)“

Děkuji panu Pavlovi za upřesnění. Jenom prosím upřesnit „náklady SVJ“. Při pečlivém čtení ZoVB nikde není uvedeno, že pod náklady SVJ (správu domu) nepatří služby. Pouze jsou vyčleněny služby, jejichž rozúčtování se řídí zvláštním právním předpisem (teplo a teplá voda).

Shrnuto:

Pro vše ostatní kromě tepla a teplé vody platí shora citovaná věta (§ 15/1 ZoVB).

Jarda L.

Konečně někdo, kdo má mozek, co umí uvažovat!!!