Co je v SVJ povoleno a zakázáno
V jiném vláknu zazněly (sborově) názory, že nelze nařídit provádění hlučných prací pouze v určitých hodinách a dnech; že nelze přikázat vrtání s povinnými půlhodinovými přestávkami; že SVJ nemůže svým členům vůbec nic nařizovat, jedině "leda by se všichni na tomto dohodli"; že "taxativně je uvedeno ve stanovách o čem se hlasuje, ostatní je věcí dohody".
Názory o absolutní nemožnosti stanovit v rámci SVJ to či ono pravidlo jsou nesprávné. V rámci prostoru vymezeného ZoVB platí mezi členy SVJ nikoliv kogentní princip, nýbrž princip smluvní volnosti (dispozitivní) podle zásad občanského práva: spoluvlastníci mohou v rámci svého společenství stanovit jakákoliv pravidla
- není-li to v rozporu s dobrými mravy (contra bonos mores).
- nejde-li o zneužití práva (zásah do práv a oprávněných zájmů jiných bez právního důvodu),
- není-li to zákonem výslovně zakázáno, popřípadě jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.
Podívejme se na věc podrobněji. Je nepochybné, že zákon o vlastnictví bytů vymezuje v §9/1 společenství vlastníků mantinely pro činnost tak, že SVJ je:
"... právnická osoba, způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen "správa domu"), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám."
Toto ustanovení je kogentní povahy. Okruh činností a pravomocí SVJ je stanoven taxativním výčtem; je zřejmé, že ostatní zde nevyjmenované činnosti společenství vykonávat nemůže - jsou tedy a contrario zakázány.
Ovšem okruh činností "správa, provoz a opravy společných částí domu" je tak široký, že ponechává dostatek prostoru pro začlenění čehokoliv, co je možno v širším smyslu zahrnout pod tuto definici. Někdo by se mohl například domnívat, že z §9/1 plyne, že společenství se nemůže zabývat chovem opic. Znám ovšem nákupní a obytné centrum, v jehož hale je umístěna klec s opičkami (tamarínky). Jejich chov tedy nepochybně spadá pod SPRÁVU NEMOVITOSTI ve smyslu ZoVB.
Obdobně spadají do okruhu činnosti SVJ případy obtěžování vlastníků hlukem (vrtání).
Rozhodnutí jsou v SVJ přijímána hlasováním. Usnesení nevyjadřuje pouze vůli jednotlivých vlastníků, nýbrž i vůli a rozhodnutí SVJ jako právnické osoby. O oprávněnosti konkrétního omezujícího pravidla by případně mohl rozhodnout nezávislý soud. Nelze však rovnou tvrdit, že "společenství to či to stanovit nemůže".
lake
Možnost chovu zvířat z hlediska účetnictví řeší vyhláška Ministerstva financí č. 504 ze dne 6. listopadu 2002, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 o účetnictví. Vyhláška je určena "pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání" a v §2 odst. 2 písm. h vyhláška výslovně uvádí, že se vztahuje na společenství vlastníků jednotek.
Podle §8 odst. (7) citované vyhlášky patří pod dlouhodobý hmotný majetek položka "A.II.6 Základní stádo a tažná zvířata". Tato položka obsahuje:
"... plemenná zvířata kategorií skotu, koní, prasat, ovcí, koz a hus; podle rozhodnutí účetní jednotky sem patří též zvířata základního stáda jiných hospodářsky využívaných chovů, například muflonů, daňků, jelenů a pštrosů. Položka obsahuje též koně, například tažné a dostihové, a dále osly, muly a mezky. [konec citátu]
Vzhledem k tomu, že jde pouze o příkladmý výčet, lze zařadit pod "Dlouhodobý hmotný majetek" v položce A.II.6 i jiná zvířátka, například i opičky tamarínky z našeho dřívějšího příspěvku.
- Chov opiček jako atrakce v obchodním centru v majetku SVJ jistě je v souladu s předmětem činnosti SVJ.
- Dalšími příklady zvířat v SVJ mohou být ovce, které se postarají o údržbu travnatého pozemku věcně příslušného k domu (namísto neekologické a hlučné motorové sekačky).
- Rovněž pořízení hlídacích psů by bylo možno bez obtíží podřadit pod dlouhodobý hmotný majetek SVJ, pokud zvířata budou sloužit ke hlídání domu a pozemku.
- Okrasné akvárium s rybičkami ve vstupní hale domu by podléhalo témuž účetnímu režimu.
- Chov prasat krmených ze zbytků potravy, dodaných vlastníky jednotek, by snad bylo možno označit za "biotechnologickou recyklaci organického odpadu" a zařadit rovněž pod správu domu (při dodržení hygienických a obecních předpisů).
V obdobných případech Vždy bude záležet na tom, zda chov zvířat je v souladu s předmětem činnosti společenství vlastníků jednotek, kterým je správa domu a pozemku. O tom rozhodují vlastníci hlasováním na shromáždění. Neexistuje totiž žádný závazný právní předpis, který by pro účely ZoVB jednoznačně definoval pojem "správa domu a pozemku".
Ničím nepodložené (a agresivně prezentované) názory o absolutní nemožnosti chovu zvířat v SVJ je tedy možno odkázat do říše bludů.
lake
To, že se v prostorách domu nachází klec, chlív, psí bouda nebo třeba stáj, neznamená, že chov zvířat spadá pod správu domu.
Nelze očekávat, že každý zvolený zástupce (předseda/člen výboru, pověřený vlastník) rozumí problematice příslušného chovu a tedy by nemohl tuto činnost řádně vykonávat. Pokud pan lake někde viděl klec s opicemi, pak se dá předpokládat, že některý z obchodníků v uváděném komplexu měl tuto klec pronajatu a chov opic byla jeho činnost.
Pane lake, co takhle uvést konkrétní SVJ, ať se můžeme přesvědčit, jak to tam vedou ???
Nejhorší na vašich bludech je to, že je podáváte takovou formou, že by tomu mohl někdo i uvěřit.
Pane Gustave,
opičky jsou (či spíše byly) v majetku SVJ, nikoliv ono centrum, pochopitelně. Promiňte méně srozumitelnou formulaci.
Mimochodem, opičky už v centru nejsou. Měly neustálé průjmy, možná z dobrot, které jim do klece strkali zejména dětští návštěvníci obchodní pasáže. Nakonec byly předány do péče veterináře a pak do prodejny Zverimex, jejich další osud neznám.
V kleci jsou nyní namísto opiček dva zelení exotičtí papoušci s velkými zobáky a dloooouhatánskými ocasy. Z čehož plyne, že i chov papoušků může za jistých podmínek spadat pod činnost SVJ. To jistě potěší některé zdejší úporné diskutéry...
Pro Manuelu:
Děkuji za upozornění; opičky, psy a papoušky je třeba zařadit pod Položku "A.II.7. Drobný dlouhodobý hmotný majetek", jelikož se nejedná o hospodářská zvířata. Kriteria pro zařazení do A.II.7. splňují :-)
Pro AnonymousX a Manuelu:
Konstatoval jsem nezpochybnitelný fakt, že pojem "správa domu a pozemku" ve smyslu ZoVB není definován žádným právním předpisem. Jsou to členové konkrétního SVJ, kdo rozhodnou o tom co pod správu spadá a co již nikoliv. Ostatně členové SVJ platí činnost společenství ze svých záloh, kdo jiný by tedy měl rozhodovat o tom, co JEJICH společenství má či nemá v rámci správy dělat? To platí pro opičky i pro úklid chodníku od sněhu.
Oba máte jedno společné: K výše uvedenému jednoduchému konstatování neuvádíte žádnou relevantní námitku, ani jediný právně průkazný argument, necitujete jediný právní předpis či jakýkoliv judikát který by tvrdil opak. Co píšete jsou vaše osobní postoje a subjektivní názory. Ty vám nikdo nebere, ale na věcnou diskusi je to proklatě málo.
Na závěr cituji pana AnonymousX: "Máte na mysli nějaký způsob, jakým by šlo prokázat, že plácáte nesmysly ? Mě žádný jednoduchý nenapadá."
Můj komentář: No právě.
lake
Ono to je argumentačně naopak:
Ten, kdo tvrdí, že chov opic a ptáků a úklid cizích pozemků spadá pod správu domu, je diskutér Lake. Měl by tedy svůj názor podpořit citací právního předpisu, což zatím neučinil. Místo toho vyžaduje po ostatních citace z právních předpisů, které by dokazovaly opak. Takto nelze postupovat, ten, kdo je tu na tahu, je Lake. Právě Lake píše ničím nepodložené názory (v tomto případě, abych byla přesná), ač právě toto tvrdí o ostatních (včetně mě).
Paní Manuelo,
Váš požadavek je absurdní: mám Vám dokázat, že zákon určitou věc nezakazuje. Jak to mám podle Vás udělat? Citací všech přijatých dosud platných právních norem od r. 1920?
Zákonodárce v ZoVB nedefinoval předmět činnosti SVJ ani pozitivně (seznamem konkrétních povolených činností), ani negativně (seznamem konkrétních zakázaných činností). Jste to vy, kdo chce vymezit a omezit činnost SVJ. Je tedy na Vás, abyste nějak (z některého zákonného předpisu, z analogie či z judikátu) dovodila oprávněnost Vašeho zásahu do autonomie rozhodování, která je garantována právě v ZoVB.
Představme si: jste členkou společenství, já předsedou, vlastníci si právě svobodně odhlasovali chov opiček a úklid sněhu. Pak máte možnost obrátit se na soud. Jaké argumenty tedy soudu předestřete? Čím doložíte svůj názor? Jaký judikát Nejvyššího soudu či Ústavního soudu v argumentaci použijete?
Víte určitě, že na soud se můžete obrátit do šesti měsíců, pak vaše právo přehlasovaného vlastníka zaniká (§11 odst. 3 ZoVB). SVJ pod mým vedením tedy bude krmit opičky a uklízet chodník, přestože s tím bytostně nesouhlasíte.
Je to právě vlastník nesouhlasící s většinovým rozhodnutím, kdo musí nést důkazní břemeno. Zatím jste je neunesla, soudě podle absolutního nedostatku Vaší argumentace. I Váš argument tedy odmítám: nejsem to já, kdo by byl povinen něco dokazovat...
lake
„Víte určitě, že na soud se můžete obrátit do šesti měsíců“
To opět není pravda. Vámi uváděná lhůta platí pouze pro jisté případy.
Odkázal jsem například na ekonomickou klasifikaci činností ( k nahlédnutí např zde: http://www.czso.cz/), což je určité rozdělení činností. Jiné (ani horší ani lepší) rozdělení nebo přehled činností zde nikdo nenavrhl. Jestliže se budeme držet tohoto jediného, zde uvedeného rozdělení, pak chov zvířat je v úplně jiné části a nesouvisí se správou domu.
Toto je dostatečně jednoduchý argument. Někdo jej nepovažuje za relevantní, naopak považuje za relevantní argument to, že viděl klec s opičkami. To že někde v domě existuje klec s opičkami neznamená, že chov opic spadá pod správu domu. Také to, že nějaké SVJ uklízí cizí pozemek či chová prasata, neznamená že tato činnost spadá pod správu nemovitostí. V mnoha domech jsou obchody, restaurace podle této logiky by provozování restaurací a obchodů, nákup a prodej, vaření a další, to vše by spadalo pod správu nemovitostí.
Pokud někdo neumí diskutovat a nedokáže pochopit jednoduché argumenty, pak je zbytečné předkládat argumenty složitější, které by zjevně byly nad možnosti chápaní takového „diskutéra“. Pak nezbývá než opakovaně říkat že chov zvířat nespadá pod správu nemovitostí a že jsou to nesmysly.
Zdravím a ptám se:
V roce 2002 jsme odsouhlasili většinou vlastníků na shromáždění umístění většího množství rostlin (cca 30–50 ks dle pěstebních úspěchů) do společných vstupních prostor domu.V roce 2005 bylo obdobně odsouhlaseno umístění terária s několika želvami a gekonem (ten již bohužel nežije) mezi tyto rostliny. Hledal jsem nyní v souvislosti s diskusí v tomto vláknu, zda-li nám z.č.72/1994 či jiné právní normy někde zakazují tuto provozní činnost ve společné části domu (viz §9, odst.1). Nic jsem nenašel a jsem proto na rozpacích. Máme květiny a želvy prodat nebo např.potajmu vyhodit na mráz, abychom se nakonec nedostali do nějakého průšvihu ? Děkuji za přínosné rady.
Pane AnonymousX,
K Vašemu (prozatím jedinému) argumentu:
Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je seznam činností, sloužící státní správě jen ke statistickým účelům. Z pouhé existence tohoto seznamu (a jeho členění) nelze samozřejmě dovozovat nic o právech a povinnostech jednotlivých subjektů. Tento argument tedy odmítám, neboť se jedná o seznam, nikoliv o celostátně závazný právní předpis. Tyto dvě kategorie dokumentů je možno od sebe spolehlivě rozeznat.
Zřejmě pouze Vy považujete za argument, že "někdo někde viděl klec s opičkami". Proto také jste umíněně trval na tom, abych sdělil přesné místo, jména a rodná čísla opiček. Snad jste si to chtěl zajet ověřit...
lake
Pane lake,
na argumenty tedy vedu 1:0. Máte-li lepší rozdělení činností, sdělte je.
Rodné čísla opic jsem nikdy nechtěl, opět vám příliš pracuje fantazie. Ale ono SVJ, kterým se zde oháníte, asi vůbec neexistuje, jinak byste nám adresu sdělil.
Vážený pane Lake,
jsem mimořádně potěšena, když se dozvídám, že podle Vás i chov ptáků patří pod předmět činnosti společenství. Zmiňujete pouze exotické ptáky. Jaký je Váš názor na chov hus, krůt, bažantů, labutí a jiného ptactva?
Máte pravdu, způsob diskuse pana AnonymousX je mi blízký, diskutuje věcně a podloženě, lépe než já. Často do diskuse vstoupí v tom správném místě a mě ušetří práci, napsala bych to méně kvalifikovaně.
Kde pravdu nemáte, je, že neodkazuji na právní předpisy.
Např. ze ZoVB nelze žádným způsobem dovodit, že by pod správu domu padal úklid cizího pozemku. Členové společenství (nikoli společenství samo) se na této činnosti mohou pochopitelně dohodnotu.
Opakovaně se tu píše, že předmětem činnosti společenství je správa společných částí domu a souvisejích pozemků. Když si přečtete ZoVB pozorněji, zjistíte, že předmětem činnosti společenství je POUZE správa společných částí domu a souvisejících pozemků. O tom, že by si členové společenství mohli tento pojem libovolně rozšiřovat (na úklid cizích pozemků či na chov ptáků) nemůže být ani řeči.
Manuelo,
K Vašemu dotazu viz vyhláška č. 504/2002 Sb., § 11 Zásoby:
"Položka 'B.I.6. Zvířata' obsahuje mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm."
Vskutku nevím, proč bych měl vyhledávat, co si ve vyhlášce můžete najít sama. Jistě se nebudete zlobit, jestliže na další příspěvky tohoto typu nebudu už reagovat, pokud nebudou obsahovat relevantní věcné argumenty.
Snažím se konkrétní dotazy přiměřeně zobecňovat, aby odpověď byla k užitku jak pro tazatele, tak i pro další návštěvníky portálu. Na subjektivní nepodložené názory však nemám čas a domnívám se, že ani ostatní návštěvníky celkem nezajímá, co si o věci soukromě myslí pan A, nebo jaké je vnitřní neotřesitelné přesvědčení paní M.
lake
Na zpěvné ptactvo vyhláška, zdá se, nepamatuje. Škoda.
vyhláška č. 504/2002 Sb., § 11 Zásoby: „Položka ‚B.I.6. Zvířata‘ obsahuje mladá chovná zvířata, zvířata ve výkrmu a dále například kožešinová zvířata, ryby, včelstva, hejna slepic, kachen, krůt, perliček a hus na výkrm.“
Vzhledem k tomu, že žádné relevantní námitky k úvodnímu tématu nebyly vzneseny, dovolím si uzavřít a shrnout:
Názory o absolutní nemožnosti stanovit v rámci SVJ to či ono pravidlo jsou nesprávné. Okruh činností "správa, provoz a opravy společných částí domu" je tak široký, že ponechává dostatek prostoru pro začlenění čehokoliv, co je možno v širším smyslu zahrnout pod tuto definici. Rozhodnutí je na společenství.
Někteří lidé by byli nejraději, kdyby je netížila svoboda rozhodování. Hledají tedy zoufale nějaké pevné mantinely - zákony, vyhlášky, metodické pokyny, dokonce číselník klasifikace ekonomických činností - cokoliv, co jim nadiktuje napevno co NESMĚJÍ a co NEMOHOU.
ZoVB je o něčem jiném: svobodní lidé si svobodně řídí a spravují své věci. Zákon dává pouze rámec pro demokratické rozhodování vlastníků (ovšemže nejasně a někdy popletovsky, ale to je jiná historie). Pokud to pochopíme, snad přestanou zbytečné diskuse o "nemožnosti" toho či onoho kroku či rozhodnutí SVJ.
lake
Pane lake, na můj poslední příspěvek jste neodpověděl (i když jste ho zjevně četl) a místo toho uvádíte další výmysly.
Zřejmě nejste schopen připustit, že vaše úvaha, kdy na základě vlastnictví klece dovozujete, že chov opic patří pod správu nemovitostí, je hloupost. Dokonce jste si vymyslel neexistující SVJ, abyste tento nesmysl obhájil. A když neumíte v diskuzi pokračovat, jdete jinam. Je to ubohost.
Mnoho vašich příspěvků zde je nepravdivých, ale na toto vaše vyjádření jsem už nedokázal nereagovat. Vy ale opět utíkáte od věcné diskuze. Opravdu s vami nemá smysl diskutovat. Pište si dál své názor, vydávejte je za pravdu. Jen je mi líto lidí,m kteří vám uvěří.
Pro ostatní slušné diskutující:
AnonymousX uveřejnil v tomto vlákně celkem pět příspěvků. Žádný neobsahoval relevantní podložené argumenty, zato obhroublostí a bezdůvodného napadání v nich bylo dost. Nadále budu příspěvky od této osoby ignorovat, a to i ve všech dalších diskusích.
lake
Tak tedy o svobodném rozhodování lidí ZoVB vůbec není. Když si ho přečtete podrobněji, zjistíte, že je o diktátu menšiny. Zásadní věc, totiž převod mého majetku, pak nemám možnost ovlivnit vůbec.
Josef Pilný napsal:
"ZoVB o svobodě není, ač pan lake tvrdí opak"
Pane Pilný,
vlastnictví zavazuje. Demokracie podle ZoVB je diktátem těch, kteří se zvedli od televize a dostavili na shromáždění SVJ. Kdo nesouhlasí, může se obrátit na nezávislý soud. Lepší alternativu ale neznám...
Pokud nemůžete ovlivnit převod Vašeho majetku, je to neobvyklé, ale napadají mne hned tři důvody:
- jste pouze jedním ze spoluvlastníků jednotky,
- jste dlužníkem a máte obstavený majetek,
- byl jste zbaven svéprávnosti.
lake
Pane lake,
lepší alternativu než diktát menšiny samozřejmě znám, je jím většinové rozhodování, jako je tomu u podílového spoluvlastnictví podle ObčZ.
(Za předpokladu, že by vlastníci vysedávali ve svých jednotkách u televize, bych byl ochoten s Vámi souhlasit v tom, že účast na shromáždění je pouze o ochotě zvednout se od televize. Jenže v praxi se vlastníci věnují nejrůznějším jiným činnostem na nejrůznějších jiných místech. Možná byste se divil, kolik lidí vůbec televizi nemá.)
Důvodem, že nemohu ovlivnit převod svého majetku, je:
- jsem členem společenství vlastníků jednotek.
To, že opět odpovídáte zcela zbytečně agresivním způsobem, nekomentuji.
Tahle diskuze nemá moc smysl, dokud pan Pilný neuvede konkrétně, jak mu SVJ nebo ZoVB brání v převodu majetku.
Do prodeje jednotky v osobním vlastnictví nemá SVJ co kecat.
Diktát menšiny je diskutabilní, ale ač ZoVB není dokonalý, zaplaťpánbůh za něj, dává jednoznačnou možnost o svém majetku rozhodovat a je dobře, že na všechno není potřeba 100%-ní souhlas, to by se ve většině SVJ ani nenatřelo zábradlí.
Jestli vlastník sedí u televize nebo pracuje na druhém konci republiky také není relevantní argument, k tomu slouží plná moc.
Navíc zde taky na ochranu přehlasovaných vlastníků existuje možnost rozhodnutí shromáždění napadnout. Na to ale
- musí být vlastník přehlasovaný (čili být na shromáždění přítomen nebo zastoupen) a zároveň
- musí jít o důležitou záležitost
Z mých zkušeností vím, že nejvíce křičí lidé, kteří na shromáždění nebyli ani se nenechali zastoupit a pak se jim nelíbí to, co odhlasovali jiní. Nota bene když program shromáždění dostali předem a moc dobře věděli, o čem se bude hlasovat; sdělit své názory a protiargumenty předem se ale neobtěžovali a na účast na shromáždění se vykašlali.
Moc se mi tu nechce opisovat důvodovou zprávu k ZoVB, na niž tímto odkazuji, dualita vlastnictví. Zkráceně pro PeDuPles:
Vlastník je současně vlastníkem jednotky a spoluvlastníkem domu. Převod vlastnického práva k jednotce má pod svou kontrolou, převod spoluvlastnického práva k domu naprosto nikoli, takže nemůže ovlivnit převod svého majetku.
Já se teď přímo zeptám, o co vám jde. S bytovou jednotkou se převádí vlastnictví určitého procenta atomů společných prostor bez jejich specifikace. Čili jestli dobře chápu tak vám jde o to, že si nemůžete vybírat spolumajitele společných prostor? Anebo o to, že svůj podíl na společných prostorech nemůžete prodat bez současného prodeje jednotky?
Vážený pane PeDuPles,
v části své poslední věty za středníkem jste předně vystihl zásadní problém rozhodování ve společenství. Spočívá v tom, že nestačí sdělit své názory a protiargumenty předem, nebo mi aspoň není znám způsob, jak je sdělit tak, aby k nim shromáždění muselo přihlížet, ale je třeba se osobně dostavit na shromáždění. Právě tím jsou výrazně krácena práva vlastníka, který sdělil předem, jak bude ve věci hlasovat, ale nedostavil se. Bohužel je to tak podle zákona (jsou i jiné výklady, které říkají, že je k vůli vlastníka třeba přihlédnout vždy, ať už je vyjádřena jakoukoli formou, ale asi nebudou převládat).
Tady úplně souhlasím s panem lake pode mnou – v čem je problém sdělit názor předem? Jsem předsedkyně výboru a běžně dostávám plné moci s písemnými pokyny, jak na shromáždění hlasovat za vlastníky, kteří se nemohou zúčastnit osobně. Stejně tak na základě plných mocí hlasují na našich shromážděních příbuzní, milenci(-ky), kamarádi, sousedi nebo nájemníci vlastníků.
Takže pokud dáte předsedovi vašeho SVJ plnou moc s přesným popisem, jak má za vás hlasovat, a necháte si od něj podepsat kopii, jak by mohl krátit vaše práva vlastníka?
„Takže pokud dáte předsedovi vašeho SVJ plnou moc s přesným popisem, jak má za vás hlasovat, a necháte si od něj podepsat kopii, jak by mohl krátit vaše práva vlastníka?“
Třeba tak, že plnou moc odmítne. To může udělat kdykoli po jejím udělení.
Student
Prosím upřesnit, kde je dána povinnost uvést předem návrhy rozhodnutí, o nichž bude hlasováno. Děkuji.
Ono by to mohlo fungovat tak, jak doporučuje PeDuPles, totiž sepsat předsedovi svůj názor a dále sledovat televizi.
No program schůze shromáždění je uveden na pozvánce, že tam musí být je snad uvedeno v každých stanovách, vzorové říkají toto:
V pozvánce se uvede zejména datum, hodina, místo konání a program jednání shromáždění. Dále se v pozvánce uvede, kde se mohou členové společenství seznámit s podklady k nejdůležitějším bodům jednání, pokud nejsou tyto podklady k pozvánce připojeny.
Já osobně k pozvánce připojuji podrobný popis, o čem se bude jednat, a o čem se bude hlasovat. Pokud to není jen o ano-ne, tak i možnosti (a, b, c, …) s popisem, co má jaké výhody.
Pokud toto váš svolavatel schůze nedělá, pak je jistě možnost se na něj obrátit a podklady po něm požadovat. Eventuelně ho opět vyměnit, SVJ by nemělo být o diktatuře a neprůhlednosti.
Přesně tak, jak píše PeDuPles, by to mělo být. Bohužel náš předseda je jiného názoru:
Nejprve na schůzi schvaluje program, kde do programu zařadí body, o kterých nikdo dopředu nevěděl. A hned následně se o nich rozhoduje, tj. třeba o změně stanov nebo o milionových záležitostech. Podle něho je to tak v pořádku.
Podle mne, pokud někdo vznese návrh na zařazení bodu do programu, mělo by mu být vyhověno, ale tak, že se věc projedná na příštím shromáždění a mezitím se uvede jak do pozvánky, tak se připraví podklady a návrh rozhodnutí.
Předseda nemá povinnost zastupovat členy společenství, kteří se nemohou účastnit. Kdyby tato povinnost existovala, bylo by po problému, dalo by se vše řešit tak, jak popisuje PeDuPles.
Samozřejmě, že předseda povinnost zastupovat členy nemá, ale tato možnost není také nijak vyloučena.
Za normálních okolností předseda svolává shromáždění, má s tím fůru práce a jistě má zájem na tom, aby bylo shromáždění usnášeníschopné a body programu se vyřešily.
Navíc, předseda opět za normálních okolností shromáždění vede, čili většinou je záruka, že bude přítomen a tudíž schopen členy zastupovat. U nás to tak probíhá roky, že dostanu jako předsedkyně 3 až 5 plných mocí s pokyny, jak za jednotlivé vlastníky hlasovat.
Domnívám se tudíž, že normální předseda možnost zastupovat členy, kteří se nemohou nebo nechtějí zúčastnit, neodmítne. Pokud ano, pak není normální a je vaše právo ho vyměnit za někoho, kdo bude mít zájem o fungování SVJ.
Pane Pilný,
vidíte problém tam, kde žádný není. Nemusíte se osobně dostavit na shromáždění. Vyjádřete svůj názor a vůli tak, že udělíte písemně plnou moc osobě, která Vás bude na shromáždění zastupovat, vznášet Vaším jménem námitky a přopomínky a posléze bude i hlasovat. Nemusí jít o člena SVJ.
V plné moci můžete přesně "sdělit předem", jak má váš zástupce hlasovat o jednotlivých záležitostech.
Udělenou plnou moc předloží váš zástupce před zahájením shromáždění. Originál se založí k prezenční listině.
lake
Ostatně myslím, že toto vlákno má název "Co je v SVJ povoleno a zakázáno".
Takže prosím všechny, kteří chtějí diskutovat například o hlasování, převodech spoluvlastnických podílů, atd.: OTEVŘETE K TOMU NOVÉ VLÁKNO.
Takto se míchá původní téma se zcela jinými věcmi. Děkuji.
lake
Jak jste, prosím, přišel na to, že na to, aby vlastník mohl soudně napadnout rozhodnutí shormáždění, musel být na shromáždnění přítomen? Zákon nic takového nepožaduje, to je pouze Váš výklad.
No, já vycházím z §11 odst.3 ZoVB: Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl.
Osobně vidím velký rozdíl mezi přehlasovaným vlastníkem a nepřítomným vlastníkem. Nepřítomný vlastník se svou neúčastí na shromáždění a neudělením plné moci jiné osobě svého práva na rozhodování vzdal.
Což mi pro změnu vyplývá rovněž ze ZoVB, kdy na usnášeníschopnost postačuje účast nadpolovoční většiny vlastníků a na přijetí usnesení kromě vyjmenovaných případů opět většinový podíl.
Že si vlastníci důsledky své neúčasti neuvědomují, ZoVB neznají a potom se diví, že za ně rozhodují jiní, není možno dávat za vinu ani SVJ, ani ZoVB, ani té části vlastníků, kteří svá práva znají a hlasování se účastní.
Takže pokud existuje nějaký paragraf, že nepřítomný vlastník může být přehlasován, sem s ním :-)
Právo na soudní ochranu je ústavněprávně (čl. 36 LZPS) a mezinárodněprávně (čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) zaručeno.
Nějaký § 11/3 ZoVB nemůže toto právo omezit. Ale připouštím, že jsou i opačné názory.
Aktivně legitimována je jakákoliv osoba, která osvědčí naléhavý právní zájem ve věci samé. Podmínku, aby tato osoba byla účastna na shromáždění a přehlasována, OSŘ nestanoví.
Hezký den!
Pavel
Já nikomu nechci upírat právo na soudní ochranu. Jenom si myslím, že pokud do pozvánky jasně napíšu, o čem se bude hlasovat, přičemž část vlastníků se nedostaví ani nedá plnou moc a ta přítomná část v souladu s ZoVB přijme usnesení, tak by měl soud přihlížet k tomu, že v době, kdy měl vlastník právo svůj názor a vůli prezentovat, se na to vydlábnul a najednou má naléhavý právní zájem po půl roce.
To lze vykládat různě. Pokusím se o odlišný výklad:
Přehlasovaný vlastník je takový, jehož vůle není v souladu s přijatým rozhodnutím.
Já se nechci hádat. Jenom si myslím, že všichni vlastníci mají možnost buď osobně, nebo pověřením jiné osoby pomocí plné moci rozhodnutí shromáždění ovlivnit. Pokud toho nevyužijí, nikdo jejich názor nezná a oni nejsou přehlasovaní, oni se zdrželi hlasování. Řešení nikdy neprezentovaného názoru pomocí soudu, tj. napadnutí rozhodnutí shromáždění do půl roku po jeho konání bych považovala za mimořádný krok pro vlastníky, kteří se snažili rozhodnutí zvrátit a byli v oné důležité věci skutečně přehlasováni většinou. A ne pro ty, co zůstali u té televize a pak prostestují proti rozhodnutí těch, kterým dění v SVJ nebylo lhostejné a na shromáždění se dostavili a za svůj názor bojovali.
Pane Pilný,
Protože jste prve neuvedl důvod nemožnosti nakládat s majetkem, pouze jsem konstatoval tři nejpravděpodobnější právní důvody. Pokud se Vám tento nekomentovaný výčet jevil jako agresivní, omlouvám se.
lake
lake uvedl: „Znám ovšem nákupní a obytné centrum, v jehož hale je umístěna klec s opičkami (tamarínky). Jejich chov tedy nepochybně spadá pod SPRÁVU NEMOVITOSTI ve smyslu ZoVB.“
To je zase perla !!!
Prosím vás, nechte toho a neblbněte lidem hlavu.
Pane AnonymousX,
Tvrdíte, že provoz klece se zvířaty nemůže být uznatelným daňovým nákladem na správu konkrétního domu. Neuvádíte ovšem pro svůj subjektivní názor žádnou zákonnou normu, která by jej podpořila, ani žádný judikát, takže není o čem diskutovat.
lake
Vážený pane lake,
napsal jste: „Znám ovšem nákupní a obytné centrum, v jehož hale je umístěna klec s opičkami (tamarínky). Jejich chov tedy nepochybně spadá pod SPRÁVU NEMOVITOSTI ve smyslu ZoVB.“
Já tvrdím, že je to nesmysl. Jistě není třeba dokazovat, že chov opic, prasat a nebo jiných zvířat nespadá pod správu nemovitostí. Pokud tvrdíte něco jiného, měl byste uvést jakým způsobem to pod správu nemovitostí hodláte zařadit. To, že jste viděl někde klec s opicemi přece nic neznamená. To byste mohl tvrdit, že obchodní činnost patří pod správu nemovitostí, protože jste viděl obchod v jednom domě.
Pro AnonymousX:
toto je Váš druhý příspěvek,v němž neuvádíte žádné konkrétní argumenty, žádnou zákonnou normu, žádný judikát na podporu vašich tvrzení - pouze nepodložený subjektivní názor. Diskuse není tedy možná.
"... měl byste uvést jakým způsobem to pod správu nemovitostí hodláte zařadit."
Nic jednoduššího. O tom, co je "správa domu a pozemku" ve smyslu ZoVB rozhoduje:
- původní vlastník v Prohlášení,
- všichni vlastníci, podepisující Smlouvu o výstavbě,
- vlastníci usnesením shromáždění.
Pro Vaši informaci, abyste si uměl představit situaci, uvádím následující podrobnosti:
- klec s opičkami byla od počátku součástí architektonického záměru budovy, jako atrakce pro návštěvníky nákupního centra,
- projektová dokumentace byla takto schválena stavebním úřadem,
- budova byla postavena a zkolaudována s touto klecí,
- klec umístěná v hlavní hale obchodního centra patří ke společným částem domu,
- náklady na zvířata v ní chovaná jsou nepochybně daňově uznatelnými náklady na správu domu.
To platí, ať věc hodnotíte z hlediska ZoVB, nebo z hlediska zákona o daních z příjmů, nebo podle zákona o účetnictví včetně prováděcích vyhlášek.
lake
Hlouposti.
Klec pro opice může být zkolaudována s budovou, stejně tak chlív pro prasata. Opice ani prasata už asi ne.
Patří-li pak klec ke společným částem domu, pak náklady na údržbu této klece mohou být daňově uznatelnými náklady společenství a příjmy z pronájmu pak budou zdanitelnými příjmy.
Rozhodně z toho nevyplývá, že chov opic spadá pod správu nemovitostí. Doporučuji k nastudování klasifikaci ekonomických činností.
Vlastnictví klece a chov opic jsou rozdílné věci.
Poslední komentáře