Cena za jednotku GJ dle dodavatele ve vyúčtování služeb
Obdržela jsem vyúčtování za služby, část údajů už jsem reklamovala (díky fórum), ale dodatečně (po odeslání reklamace) jsem si všimla početních chyb v elementárních matematických operacích. Co tím myslím konkrétně? Např.
- položka „Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ má hodnotu 561,75;
- položka „Množství za zúčtovací jednotku“ má hodnotu 870,000 a
- výsledné „Náklady za ZJ“ mají hodnotu 488725,00.
Nejde mi jen o konkrétní hodnotu výsledku, jako spíše o to, že jestli je celé vyúčtování spočteno se stejnou přesností jako tento elementární výpočet, tak je to vskutku úsměvné.
Mám ale podezření, že cena za jednotku není dle dodavatele, ale je to v rozporu s názvem položky dopočítaná hodnota z ceny celkové. Ale je takový postup legální? Jako občan a neodborník se domnívám, že jednotková cena by se měla zastavit na nejnižší hodnotě měny, tj. na řádu haléřů a ne někde v milióntinách haléřů. Víte, prosím, někdo, jak to je se stanovením jednotkové ceny v ČR? Nebo se stanovením ceny za teplo? Stanovuje se na základě velikosti celkového realizovaného odběru (sice by to bylo poněkud překvapivé, ale v Absurdistánu je možné vše) nebo před zahájením odběru? Jaká je Vaše zkušenost?
Dovolím si tedy shrnutí Vašich dosavadních reakcí na můj nevinný dotaz a uvedu srovnání příkladech:
1. Žák základní školy dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Učitel ohodnotí výsledek úkolu známkou 5.
2. Student střední školy dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Profesor ohodnotí výsledek studentova snažení jako neúspěšný, protože nezná vyhlášku 372/2001 Sb. a tudíž neví, že v případě, že se jedná o teplo, matematické zákony neplatí.
3. Student univerzity dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Profesor ohodnotí výsledek studentova snažení jako neúspěšný, protože nejenom, že nezná vyhlášku 372/2001 Sb., dokonce ani neví, že celkovou cenu občan nemá právo kontrolovat výpočtem, jelikož jde o náklad na poskytování služby, který se rozúčtuje konečným spotřebitelům, a tudíž ho nemusí zajímat jednotková cena a celkové odebrané množství, protože ty se na dokladu uvádějí jen proto, že to ukládá vyhláška a v tomto případě tedy nejde o matematický výpočet, ale o diktát celkové ceny, to znamená, že se hledí na vstupní údaje jako na zdánlivé.
4. Občan, jinak též absolvent pravděpodobně alespoň jedné z výše uvedených škol, obdrží vyúčtování, na němž má uvedenu celkovou cenu ve výši 488725,00, když uvedená jednotková cena je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Občan se nebude na nic ptát, na nic upozorňovat – to v případě, že se náhodou, nepoučen či dostatečně nevzdělán, pokusil výsledek překontrolovat a dospěl k jinému výsledku, protože na jeho názor nikdo nečeká a protože jeho povinností je sklapnout podpatky a držet se vytýčené linie ve smyslu hesel „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ a „Drž hubu a plávaj“. Bude se chlácholit úvahami na téma, že algoritmus pracuje s takovou přesností, se kterou nesmí být seznámen, aby náhodou nedošlo k objevení toho, že výpočty na účetním dokladu obsahují chyby.
Shrnutí: ± takové reakce, jakými jste mě tady zahrnuli, očekávám od rozúčtovatele. Nevím, jestli takto reagujete v důsledku nepochopení toho, nač se ptám a nač upozorňuji, nebo snahou za každou cenu prosadit svou, a to dokonce včetně předpovědi případného soudního rozhodnutí. Nesuďte mne podle sebe. Já nevnímám upozornění na chybu jako destrukci, která by měla končit u soudu, ale jako konstruktivní snahu o nápravu zejména, když se po účetních dokladech vyžaduje věcná i formální správnost. Jednou ze součástí kontroly věcné správnosti účetního dokladu je totiž i početní správnost údajů na dokladu. Ta na mém dokladu dodržena není. A to, že se domníváme to či ono o uvedené nepřesnosti jsou domněnky, já hledám fakta. Na dokladu mám uvedeno „cena za jednotku dle dodavatele“ a předpokládám, s ohledem na mně známou legislativu, že dodavatel určil částku v Kč s přesností nejvýše na dvě desetinná místa, tedy na haléře. A ptala jsem se, zda existuje jiná, mně neznámá legislativa, která umožňuje dodavateli určit jednotkovou cenu v nižších řádech, než jsou setiny Kč. Je totiž možné i jiné vysvětlení, např. to, že je jen chybně nazvané položka a že se nejedná o cenu dle dodavatele ale o cenu dopočtenou dodatečně z celkové ceny, jak jsem uvedla v úvodním dotazu. Pak by pro správnost údajů na dokladu stačilo změnit (opravit) název příslušné položky. Protože doklad musí splňovat požadavky věcné i formální správnost. Co je součástí požadavku věcné správnosti jsem uvedla výše.
Nu což, když už jsem nedostala odpověď na to, nač jsem se tázala, tak jsem aspoň absolvovala trénink, což taky není k zahození.
Chcete-li zkontrolovat věcnou správnost vyúčtování, musíte znát
které skutečnosti tvoří „věcnou správnost“. Z Vaších tří
ukazatelů, lze sestavit 3 ekvivalentní matematické vztahy:
- „Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ x „Množství za zúčtovací
jednotku“ = „Náklady za ZJ“
- „Náklady za ZJ“ : „Množství za zúčtovací jednotku“ = „Cena
za jednotku GJ dle dodavatele“
- „Náklady za ZJ“ : „Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ =
„Množství za zúčtovací jednotku“
Věcně správný vztah pro výpočet je ovšem pouze případ
2. dokladovaný „lake“ v příspěvku „Cena za jednotku GJ 13“.
Dosadíte-li do mat. rovnice zaokrouhlena čísla pak místo rovná se musíte
psát „rovná se s tečkou“ ve významu „přibižně/zaokrouhleně“,
což platit bude i pro Vaše uvedená čísla a potvrzuje výpočetní
správnost vyúčtování (nijak nesouvisí s nějakým zákonem
o zaokrouhlení).
Mylná je i Vaše úvaha o nesprávnsoti názvu jednotkového ukazatele.
Protože byl vypočtem z úhrnu nákladů a množství dodavatele, takže
i název „Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ odpovídá významu
ukazatele.
Paní Misme,
Váš příspěvek je opět mimo realitu. Celkový náklad za odebrané teplo je
znám předem. Je daný od počátku, protože je uveden v Kč na faktuře
(fakturách) od dodavatele tepla. Žádný výpočet této částky se tedy
nekoná. Tuto částku tedy nelze zkontrolovat „výpočtem pozpátku“, ale
jedině nahlédnutím do dodavatelských faktur.
Váš trojí příklad s učitelem matematiky je také zcela absurdní: Ze zaokrouhleného výsledku nelze žádným matematickým postupem zpětně určit jaké bylo původní číslo před zaokrouhlením. Pokud by někdo zadal studentům takovou nesmyslnou úlohu, je to buď blb, který nechápe co je zaokrouhlování, nebo troll, který ty studenty schválně trápí neřešitelnými problémy.
Do rozúčtování nákladů na vytápění vcházejí údaje o nákladech na poskytovanou službu z účetnictví SVJ. Jak známo, účtuje se o částkách v Kč, nikoliv o jednotkách GJ či Kč/GJ. Tyto údaje v účetnictví nenajdete, proto se k nim při rozúčtování nikdy nepřihlíží. Už jsem Vám toto podrobně vysvětlil dvakrát.
lake
děkuji, že potvzujete můj názor ohledně mnou zmíněných nesrovnalostí na mém dokladu vyúčtování.
Konečně jste se vyjádřil k meritu věci a trefil jste, alespoň v jedné pasáži svého od 2. května 2014 8:45 několikrát editovaného, smazaného a znovuvloženého příspěvku, hřebíček na hlavičku, a to tvrzením: „Ze zaokrouhleného výsledku nelze žádným matematickým postupem zpětně určit jaké bylo původní číslo před zaokrouhlením. Pokud by někdo zadal studentům takovou nesmyslnou úlohu, je to buď blb, který nechápe co je zaokrouhlování, nebo troll, který ty studenty schválně trápí neřešitelnými problémy.“
Teď stačí, když toto své tvrzení použijete zcela analogicky na konečného spotřebitele a adresáta vyúčtování, který se ocitá v roli studenta a který nemá povinnost vědět jak se nakupuje teplo, jak kdo kde co účtuje a eviduje, která položka na jeho dokladu je zaokrouhlená a která nikoliv atp., protože si „platí lidi“, chcete-li „službu“, která mu má zajistit, že vše probíhá v pořádku. Tento adresát vyúčtování má ale právo kontroly účetního dokladu, podle něhož je kasírován – platí nejen za teplo, ale i za řádně provedené vyúčtování a toto vyúčtování musí splňovat nároky jak po stránce formální tak věcné, tzn. početní kontrola prováděná s čísly uvedenými na dokladu musí dávat stejné výsledky, jaké jsou uvedeny na dokladu.
Na druhou stranu, jestliže tvrdíte, že jsem mimo realitu, dovolte, abych vás upozornila, že smyslem mého dotazu nebylo donekonečna rozpitvávat mou domněnku o tom, jak mohlo k chybě dojít a opakovaně sdělovat, že jsem mimo. Smyslem mého dotazu bylo zjistit, jaké jsou obecné zvyklosti, závazná legislativa, osobní názory a zkušenosti s vyúčtováním služeb v uvedeném kontextu.
Mně faktura od dodavetele tepla nechodí – ani v originále, ani v kopii, proto nevím jak vypadá a jaké náležitosti obsahuje. Obdobně účetnictví subjektu, kterému platím i za tuto účetní službu, mě zajímá až v okamžiku, když se rozhodnu ověřit správnost toho, co a jak dělá. Je to oblast mimo mou profesi a kontrola mě stojí přinejmenší úsilí a čas ke zvládnutí příslušné problematiky. Proto se v takové situaci ptám a nestydím se nevědět, aspoň tak rozumím tomu vašemu „mimo“; naopak, pokud se potvrdí oprávněnost mé nespokojenosti vůči nedostatkům dokladu, budu se cítit skvěle, i když mimo realitu, jak ji vnímáte vy. Účetní doklad, tak jak mu rozumím, má dokladovat správnost účetních operací s čísly a pokud čísla nesedí, je něco špatně. Je jedno, zda někdo něco někde zaokrouhluje nebo nézaokrouhluje nebo dělá chybu, nesmí mi upírat právo na kontrolu. Zhotoviteli dokladu nic nebrání vysvětlení toho druhu, která tady píšete, vytisknout na doklad. Pak nebudou vznikat pochybnosti a diskuse jako tato.
Škoda jen, že při řešení reklamace to vaše tvrzení o blbech a trollech, z pudu sebezáchovy, nemohu použít.
Pokud vyúčtování pochází jako výstup z počítače, tak v programu
je použita vždy taková přesnost (která nemusí být v tom rozsahu
vytištěna) a algoritmy jsou převážně tak prověřené, že pravděpodobně
numerickou chybu neobsahuje (nebudete asi jako první zákazník
vyúčtování).
Chyba je asi ve Vašem předpokladu, že musí platit:
„Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ x „Množství za zúčtovací
jednotku“ =
„Náklady za ZJ“,
ale asi tomu tak není!
Vždyť jsem to tazatelce napsal v úplně prvním příspěvku: jde o triviální chybu v (ne)zaokrouhlování. Tazatelka totiž namísto kontroly původního výpočtu pronásobila dvě čísla, z nichž jedno bylo výsledkem po zaokrouhlení. Není divu, že jí to nemohlo vyjít. Rozúčtovatel počítal takto:
488725 Kč / 870 GJ = 561,752873563 Kč/GJ
Tuto hodnotu rozúčtovatel prostě zaokrouhlil dolů na celé haléře: 576,75 Kč/GJ
Zaokrouhlovací rozdíl 0,002873563 Kč/GJ způsobil, že při zpětném výpočtu s nižší cenou tepla se tazatelka nemohla dopočítat chybějící částky 2,50 Kč. Proto jí vyšel tento rozdíl:
0,002873563 Kč/GJ × 870 GJ = 2,499999810 Kč
lake
Ano, k tomuto závěru jsem dospěla také a vyjádřila jej větou
ve svém úvodním dotazu: „Mám ale podezření, že cena za jednotku není
dle dodavatele, ale je to v rozporu s názvem položky dopočítaná hodnota
z ceny celkové.“
Takže i po tomto zopakování mé domněnky Vámi je to ale stále domněnka,
protože dotaz zněl: „Jako občan a neodborník se domnívám, že
jednotková cena by se měla zastavit na nejnižší hodnotě měny, tj. na
řádu haléřů a ne někde v milióntinách haléřů. Víte, prosím,
někdo, jak to je se stanovením jednotkové ceny v ČR?“
„Jako občan a neodborník se domnívám, že jednotková cena by se měla zastavit na nejnižší hodnotě měny, tj. na řádu haléřů a ne někde v milióntinách haléřů.“
Vaše domněnka nemá žádnou oporu v platném právu. Namátkou se
podívejte na ceník dodavatele RWE, platný od 3. 5. 2013, který uvádí
ceny zemního plynu např. v těchto hodnotách:
0,39556 Kč/kWh
0,19817 Kč/kWh
0,22119 Kč/kWh
lake
Pokud míníte jednotkovou cenu za teplo, je uvedena v ceníku dodavatele. Stanoví se předem a to výpočtem věcně usměrněné ceny tepla podle metodiky Energetického regulačního úřadu. Cena může být jednosložková či vícesložková, takže údaj „Kč za 1 GJ“ nemusí říkat o skutečné ceně tepla nic – může označovat pouze spotřební složku ceny.
Pokud míníte konečnou cenu tepla, ta se samozřejmě nemůže určit předem, dokud není znám celkový odběr a jeho rozložení v průběhu roku. To platí i při jednosložkové ceně. Na konečnou částku může mít vliv např. pokuta či přirážka za neodebrání sjednaného množství, nebo za nedodržení odběrového diagramu. Viz konkrétní smlouva o odběru tepla.
Dáváte nám otázky, na které Vám může odpovědět pouze Váš poskytovatel služby „vytápění“. Vypadá to na chybné (ne)zaokrouhlování.
lake
Abych nebyla nesprávně pochopena, já se svého „rozúčtovatele“ zeptám, tady jen hledám názory pro případ, že mě bude chtít odbýt způsobem nebo argumenty, které si budu muset dodatečně ověřovat jinde a možná se mi ani nepodaří je ověřit. A abych předešla tomuto dodatečnému ověřování a ušetřila čas, zjišťuji předem = chci být připravena, neb kdo je připraven, není zaskočen. Protože když budu mít své argumenty, rychleji dospějeme k řešení. Bohužel mám s „rozúčtovatelem“ opakovaně špatnou zkušenost – s falšováním dokumentů, lživými informacemi, podvody, vše posvěceno nadpoloviční, v kuloárech věčně nespokojenou, většinou. Za odpověď děkuji, s tím zaokrouhlováním je to jasné, napsala jsem to jen jinak, možná ne úplně srozumitelně. Žel na základě předchozích špatných zkušeností předpokládám, že nebude ochoten chybu přiznat a použije první možnou výmluvu – že je legální nezaokrouhlovat. Takže já potřebuji informaci, jak to formálním tvarem jednotkové ceny, tj. počet desetinných míst, která vstupují do výpočtu celkové ceny, skutečně je. Budu za tuto informaci vděčná. Co za další matematický maglajz ve vyúčtování mám, jen domýšlím a budu moci odkontrolovat posléze.
Vy si nemusíte vůbec nic ověřovat jinde.
- Položka „Cena za jednotku GJ dle dodavatele“ je údaj pro rozúčtování vytápění bezvýznamný.
- Položka „Množství za zúčtovací jednotku“ je údaj pro rozúčtování vytápění bezvýznamný.
- Položka „Náklady za ZJ“ = 488725,00 Kč je jediná částka, která je z těch tří významná. Jde o náklad na poskytování služby, který se rozúčtuje konečným spotřebitelům.
Výši částky pod bodem 3 je rozúčtovatel povinen prokázat na Vaši výzvu, nejspíše daňovými doklady vystavenými dodavatelem tepla, případně dalšími doklady a dokumenty. Není tedy žádný důvod, abyste si něco zjišťovala jinde. Veškerá čísla a veškeré dokumenty, koeficienty, součinitele a zaznamenané údaje náměrů použité k rozúčtování je poskytovatel povinen Vám zpřístupnit na Vaši žádost. Viz vyhláška č. 372/2001 Sb..
lake
Děkuji za reakci. Já jsem stále přesvědčena, že veškeré údaje na dokladu, podle něhož se odvíjí „cena“ bydlení, musejí být správné. Uvedu příklad: mám úmysl zakoupit 1000 rohlíků za jednotkovou cenu 2,11 Kč, na pokladně po mně budou chtít 2284 Kč. Toto nemohu tolerovat a podle toho se chovám.
Vaše přesvědčení je veskrze mylné. Poskytovatel tepla vůbec nepoužil při rozúčtování údaje pod body 1 a 2, proto není povinen Vám prokazovat jejich správnost v rámci reklamačního řízení.
lake
Vaše naladění je veskrze negativní. A jednostranné. Dělá to na mne dojem, že se snažíte se mnou bojovat a odvést téma mého dotazu na Vašu notečku. Tak mi neodpovídejte, pokud můj dotaz vykazuje takovou formu dráždivosti.
Na věc přece mohu nahlížet i jiným pohledem – pokud poskytovatel vůbec nepoužívá při rozúčtování údaje pod body 1 a 2, tak proč je uvádí? Notabene zavádějícím způsobem? Předmětem reklamačního řízemí přece může být i formát vyúčtování, ne? Když to věci pomůže, vyúčtování to zpřehlední, omezí výskyt nepatřičných dotazů, pak to bude prospěšné pro obě strany. Nehledě na to, že jak jsem vygůglila v čase mezi našimi příspěvky, takle blbým způsobem generuje doklady nejedna firma. Opisují od sebe bez zapnutého mozku. A namísto zveřejnění toho, co bychom vesměs na dokladu uvítali, tj. např. údaje a vzorce, kterými vytvářejí koeficienty, kterými následně přepočítávají náměry na šulnul hodnoty, zveřejňují hodnoty, které jak píšete, nemusí prokazovat.
Paní Misme,
nemám žádné „naladění“, nejsem klavír. Pouze jsem Vás upozornil na
to, že vycházíte z nesprávného předpokladu. I Váš závěr je z toho
důvodu nesprávný.
| 372/2001 Sb. § 7 (4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů vlastník do 30 dnů provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh, s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce. |
Z uvedeného plyne, že reklamace je oprávněná pouze tehdy, jestliže v jejím důsledku se změní výše přeplatku nebo nedoplatku. Pouze toto je jediný důvod, pro který by rozúčtovatel byl povinen provést opravu rozúčtování pro dům.
Už jsem Vám vysvětlil, že hodnoty uvedené pod č. 1 a 2 rozúčtovatel přímo nepoužívá k rozúčtování ani k vyúčtování. Používá pouze údaj č. 3. Chyba v údaji č. 1 či 2 není sama o sobě důvodem k reklamaci.
Řeknu Vám to ještě jinak: můžete se po zjištění nesrovnalostí v číslech č. 1 a 2 klidně obrátit na soud. Ten Vaši žalobu zamítne, neboť jste neosvědčila právní zájem: opravou těchto číslic by se Vaše vyúčtování nezměnilo ani o haléř. Rozhodující je totiž pouze částka v Kč (č. 3).
Nedostatek právního zájmu pro soud znamená, že jde o sudiče, který chce pouze zatěžovat soudní aparát zbytečným sporem, i když mu o nic nejde. Toto Vám nebude umožněno – a zaplatíte jak soudní náklady, tak náklady protistrany a samozřejmě odměnu Vašeho právníka.
Mějte se pěkně.
lake
Často nám „sděluješ“, jak by měl zákon o vlastnictví bytů znít a jak by měl být soudy vykládán (aplikován).
Některé tvoje úvahy jsou správné, plně se s nimi ztotožňuji.
Nicméně je podstatné to, jak na věc budou nahlížet soudy. Soudy jsou tou instancí, která určuje, jak bude společnost uspořádána. Toto plyne i z níže citovaného nálezu ÚS ČR (asi tušíš, co znamená nález, nález má právní sílu zákona).
Jinými slovy, pokud jsi schopen odkázat na judikaturu NS/ÚS ČR, spor jsi fakticky předem vyhrál, ledaže bude protistrana tak schopná, že argumentačně vyvolá „rozhodnutí rozšířeného senátu“, což se děje opravdu poskrovnu.
Citace z nálezu Ústavního soudu České republiky, sp. zn. II.ÚS 3898/11 ze dne 12. 6. 2012:
„V dané věci považuje Ústavní soud za podstatný aspekt právní jistoty a konzistentnosti v aplikaci právního řádu, neboť představuje jeden z komponentů základního práva na spravedlivý proces, jehož ústavněprávní ukotvení je požadavkem zachování právního státu. Předpokladem právní jistoty je „seznatelnost právní normy, resp. seznatelnost právního stavu a předvídatelnost právního rozhodnutí“, přičemž její těžiště lze spatřovat právě ve vztahu normotvorby a aplikace práva. … Jestliže obecný soud bez legitimních důvodů rozhoduje odlišně od ustálené judikatury, ohrožuje tím jistotu občana, že bude předvídatelným rozhodnutím soudu jako nejdůležitějšího ochranného instrumentu zachováno jeho právo.“
Pouhou úpravou částky „nedoplatek/přeplatek“ se vyúčtování nestává splatným, řádným a to ani z části, jak nám (tedy i tobě) NS ČR vysvětlil.
"Pokud tedy odvolací soud dovodil, že vyúčtování nákladů
za dodávku tepla a teplé užitkové vody za kalendářní roky
2000 a 2001 mělo obsahovat náležitosti uvedené v § 10
vyhlášky č. 245/1995 Sb., je jeho právní posouzení
správné.
Otázka, jaké důsledky má neuvedení shora uvedených
náležitostí ve vyúčtování, již byla rozhodovací praxí
dovolacího soudu vyřešena.
Podle ustálené judikatury je podmínkou splatnosti
nedoplatku za služby, že vyúčtování bylo řádně (tj. v
souladu s předpisy jej regulujícími) provedeno a nájemce
s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s
příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s
(řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za
plnění poskytovaná s užíváním bytů (cen a záloh za
dodávku tepla a teplé užitkové vody) lze hovořit a
vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího
z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny
předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena
provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající
některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu
v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé
vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby
se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové
úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši.
Jestliže tedy pronajímatel provede vyúčtování nesprávně,
není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik
platební povinnosti nájemce. Protože (řádné) vyúčtování
je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm
uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka
splatnou, a to ani z části. Na tomto závěru nemůže nic
změnit skutečnost, že pozdější (řádné, správné)
vyúčtování může (a většinou také bude), obsahovat –
číselně vyjádřeno – zčásti nebo zcela i částky, jež byly
původně (nikoli však řádně) vyúčtovány. Nejde zde
totiž o to, zda – číselně vyjádřeno – bylo původní
vyúčtování vyšší nebo nižší, případně stejné jako
vyúčtování řádné (správné). Rozhodné je, že splatnost
nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku)
řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy
provedeného, vyúčtování (srov. stanovisko Nejvyššího
soudu ČSR ze dne 16. července 1981, Cpj 164/80,
uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, ročník 1983, nebo rozsudek Krajského soudu v
Hradci Králové ze dne 9. února 1968, sp.zn. 7 Co 598/67,
uveřejněný pod č. 15 ve Sbírce soudních rozhodnutí a
stanovisek, ročník 1969, a dále rozsudek Nejvyššího soudu
České republiky ze dne 26. listopadu 2003,
sp. zn. 21 Cdo 803/2002, uveřejněný pod C 2170 v sešitě
č. 27 Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu;
zbývá dodat, že vzhledem k závěrům, které dovolací soud v
této věci učinil, je naposledy citované rozhodnutí
využitelné i pro projednávanou věc, a to bez ohledu na
to, že ve věci sp. zn. 21 Cdo 803/2002 bylo předmětem
dovolacího přezkumu pouze posouzení otázky příslušenství
pohledávky). K tomuto výkladu se přiklonil Nejvyšší soud
též v usnesení ze dne 9. 3. 2005, sp. zn.
26 Cdo 1742/2005, jež se týkalo aplikace § 10 odst.
2 vyhlášky č. 245/1995 Sb. pro vyúčtování plnění právě
poskytnutá v kalendářním období roku 2000 a roku 2001. Z
uvedeného vyplývá, že odvolací soud posoudil otázku
předloženou k dovolacímu přezkumu v souladu s ustálenou
soudní praxí. Dovolatelům nelze přisvědčit ani v tom, že
nastala splatnost dalších plnění (vodného a stočného a
osvětlení společných prostor v domě – viz § 3 odst. 6
písm. d/ vyhl. č. 176/1993 Sb.). I v těchto případech ale
nemohla být pohledávka z vyúčtování splatnou dříve, než
byl nájemce seznámen s rozvrhem nákladů, aby „věděl,
kolik je dlužen“ (srov. odůvodnění usnesení Městského
soudu v Praze ze dne 19. 10. 1973, sp. zn. 9 Co 651/73,
uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod
poř. č. 68 civ., ročník 1974, sešit 9 týkající se vodného
a stočného a totéž lze vztáhnout i na vyúčtování
osvětlení společných prostor domu).""
No, já si to vysvětlení i bez Vašeho svolení vyslechnu od toho, kdo mi vystavil doklad. Je to mé právo. Možná dokonce bude rád, když ho na nesrovnalost upozorním.
„Řeknu Vám to ještě jinak: můžete se po zjištění nesrovnalostí v číslech č. 1 a 2 klidně obrátit na soud.“To myslíte vážně? Tak to se radši už se mému dotazu nevěnujte.
pokud poskytovatel vůbec nepoužívá při rozúčtování údaje pod body 1 a 2, tak proč je uvádí?
Protože mu to ukládá vyhláška v § 7 odst. 2
jako jednu z náležitostí vyúčtování.
…např. údaje a vzorce, kterými vytvářejí koeficienty, kterými následně přepočítávají náměry
Tyto údaje jsou součástí schválených pravidel pro rozúčtování služeb a poskytovatel služby je povinen, jak Vám napsal lake zde , je poskytnout.
Takže požádajte dle § 7 odst.3 citované vyhlášky o podklady budete mít jasno.
Bez znalosti těchto podkladů nemá cenu řešit dvě padesát.
A to, nač kolemjdoucí poukazujete, bylo mou reakcí na lakeho reakci na mou reakci. Já údaje pod bodem 1 a 2 zpochybňuji jen co se týká hodnot a následného výsledku výpočtu. Můj dotaz který citujete, byl tedy akademický. A ostatně nejedná se jen o tyto hodnoty, mám takhle blbě spočtené údaje na více řádcích, proto mě to zajímá. Přece není normální vystavit doklad s nesedícími výsledky výpočtu. A pokud to je normální, tak to rozhodně není správné.
Vyhlášku 372/2001 znám, o tyto údaje jsem si v již odeslané reklamaci požádala, ale zase – moje připomínka směřovala k tomu, proč mám žádat, když místa na papíře mám dost a mohou to tam natisknout rovnou. Proč dělat věci jednoduše, když jdou složitě? Že?
Na závěr si dovolím upozornit, že můj původní dotaz se týkal toho, zda je legální uvádět hodnotu jednotkové ceny ve zlomcích haléřů a jaká zákonná norma se tomuto tématu věnuje, resp. jaká je osobní zkušenost zdejších diskutujících s hodnotou jednotkové ceny tepla. Takže děkuji, že mi štědře rozdáváte různá doporučení a rady, kteréžto však pro mne nemají za daných okolností žádnou informační hodnotu.
Dobře, zpět k Vašemu původnímu dotazu
zda je legální uvádět hodnotu jednotkové ceny ve zlomcích haléřů a jaká zákonná norma se tomuto tématu věnuje,
Zaokrouhlování daňových dokladů řeší § 37 ZDPH.
Zaokruhlování u ostatních daní je různé, popř. neexistuje-li zvláštní úprava v hmotném předpise, použije se ust. § 146 daňového řádu.
Zaokrouhlování daňových odpisů řeší ZDP, účetních odpisů ČÚS.
Pro zaokrouhlování vyúčtování služeb zákonná norma neexistuje. Použijí se obecná matematická pravidla.
Osobně při zpracování vyúčtování pro své SVJ zaokrouhluji matematicky na celé koruny.
Poslední komentáře