Dovolím si tedy shrnutí Vašich dosavadních reakcí na můj nevinný dotaz a uvedu srovnání příkladech:

1. Žák základní školy dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Učitel ohodnotí výsledek úkolu známkou 5.

2. Student střední školy dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Profesor ohodnotí výsledek studentova snažení jako neúspěšný, protože nezná vyhlášku 372/2001 Sb. a tudíž neví, že v případě, že se jedná o teplo, matematické zákony neplatí.

3. Student univerzity dostane za úkol vypočíst celkovou cenu dodaného tepla, když jednotková je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Vypočtený výsledek má hodnotu 488725,00. Profesor ohodnotí výsledek studentova snažení jako neúspěšný, protože nejenom, že nezná vyhlášku 372/2001 Sb., dokonce ani neví, že celkovou cenu občan nemá právo kontrolovat výpočtem, jelikož jde o náklad na poskytování služby, který se rozúčtuje konečným spotřebitelům, a tudíž ho nemusí zajímat jednotková cena a celkové odebrané množství, protože ty se na dokladu uvádějí jen proto, že to ukládá vyhláška a v tomto případě tedy nejde o matematický výpočet, ale o diktát celkové ceny, to znamená, že se hledí na vstupní údaje jako na zdánlivé.

4. Občan, jinak též absolvent pravděpodobně alespoň jedné z výše uvedených škol, obdrží vyúčtování, na němž má uvedenu celkovou cenu ve výši 488725,00, když uvedená jednotková cena je 561,75 a celkové odebrané množství je 870,000. Občan se nebude na nic ptát, na nic upozorňovat – to v případě, že se náhodou, nepoučen či dostatečně nevzdělán, pokusil výsledek překontrolovat a dospěl k jinému výsledku, protože na jeho názor nikdo nečeká a protože jeho povinností je sklapnout podpatky a držet se vytýčené linie ve smyslu hesel „Kdo nejde s námi, jde proti nám“ a „Drž hubu a plávaj“. Bude se chlácholit úvahami na téma, že algoritmus pracuje s takovou přesností, se kterou nesmí být seznámen, aby náhodou nedošlo k objevení toho, že výpočty na účetním dokladu obsahují chyby.

Shrnutí: ± takové reakce, jakými jste mě tady zahrnuli, očekávám od rozúčtovatele. Nevím, jestli takto reagujete v důsledku nepochopení toho, nač se ptám a nač upozorňuji, nebo snahou za každou cenu prosadit svou, a to dokonce včetně předpovědi případného soudního rozhodnutí. Nesuďte mne podle sebe. Já nevnímám upozornění na chybu jako destrukci, která by měla končit u soudu, ale jako konstruktivní snahu o nápravu zejména, když se po účetních dokladech vyžaduje věcná i formální správnost. Jednou ze součástí kontroly věcné správnosti účetního dokladu je totiž i početní správnost údajů na dokladu. Ta na mém dokladu dodržena není. A to, že se domníváme to či ono o uvedené nepřesnosti jsou domněnky, já hledám fakta. Na dokladu mám uvedeno „cena za jednotku dle dodavatele“ a předpokládám, s ohledem na mně známou legislativu, že dodavatel určil částku v Kč s přesností nejvýše na dvě desetinná místa, tedy na haléře. A ptala jsem se, zda existuje jiná, mně neznámá legislativa, která umožňuje dodavateli určit jednotkovou cenu v nižších řádech, než jsou setiny Kč. Je totiž možné i jiné vysvětlení, např. to, že je jen chybně nazvané položka a že se nejedná o cenu dle dodavatele ale o cenu dopočtenou dodatečně z celkové ceny, jak jsem uvedla v úvodním dotazu. Pak by pro správnost údajů na dokladu stačilo změnit (opravit) název příslušné položky. Protože doklad musí splňovat požadavky věcné i formální správnost. Co je součástí požadavku věcné správnosti jsem uvedla výše.

Nu což, když už jsem nedostala odpověď na to, nač jsem se tázala, tak jsem aspoň absolvovala trénink, což taky není k zahození.