bourani nosne steny uvnitr bytu jednoho z vlastniku

Lake napsal jste:
„do bytu podle NOZ se počítají i vnitřní nenosné příčky, a to až tak, že jejich plocha se započítává do plochy bytové jednotky. Nosné konstrukce však součástí bytu nejsou nikdy.“

Ovšem podle NV 366/2013 § 2 odst.1 platí: „Podlahovou plochu bytu v jednotce tvoří půdorysná plocha všech místností bytu včetně půdorysné plochy všech svislých nosných i nenosných konstrukcí uvnitř bytu, jako jsou stěny…“

Pane Jožine, pletete si dohromady výpočet podlahové plochy bytu podle § 3 nařízení vlády s určením společných částí domu podle § 5 nařízení vlády. To jsou dvě naprosto odlišné věci. Nosné konstrukce nejsou součástí bytu.

lake

Příspěvky psané pod hlavičkou „lake“ jsou na tomto portálu nejvíce frekventovány. Na tomto portále občas sleduji zajímavá témata a střídavě obdivuji „znalosti“ autora „lake“. Zrovna v tomto příspěvku „bourání nosné zdi“, kde autor „lake“ píše … To tedy píšete úplně špatně. Nosná zeď není nikdy „uvnitř bytu“. Je mimo byt. … je autor úplně mimo.Takovou mylnou informaci může podat osoba zcela neznalá konstrukčních systémů bytových objektů. V panelových objektech v jednom bytě prochází i několik nosných zdí vč zdí nenosných. . Více k tomu zde uvádět nebudu.

Nosná zeď není po vlastnické stránce součástí bytu. Je to společná část domu. Ani se nepočítá do plochy bytu, leda že by v prohlášení vlastníka bylo definováno jinak. Co je na tom divného? Máte prostě doma výhled na zeď, která Vám nepatří.

Sice je společnou částí domu, ale je uvnitř bytu. Co je na tom divného? To je, jakoby lake tvrdil, že radiátory topení (podle prohlášení společná část domu) nejsou uvnitř bytu.

Pane Oline, diskutovat s příspěvky označ. „lake“ je ztráta času, tento hlavní spisovatel na tomto portálu „má vždy svoji nevyvratitelnou pravdu“. V tomto tématu si plete nosnou zeď objektu s obvodovou stěnou, když píše, že tato stěna je ve své horní části zakončena věncem. Podle jeho tvrzení by pak střecha objektu byla samý věnec – asi jako na hřbitově.

Milý pane Vladimíre,

Každý stavař rozumí tomu, že výraz „od základů až po věnec střechy“ označuje výškové kóty stavby: od základové spáry až úplně nahoru, měřeno svisle přes všechna patra. Nenapsal jsem, že by každá nosná zeď měla být zakončena střešním věncem. To jenom místní blbečci hledají chybičky za každou cenu, že ano …

lake

Oline, jste popleta. Radiátor je (oddělitelnou) součástí otopného systému. Kdežto nosná zeď je jedna jediná, nedělitelná součást budovy, která prochází svisle všemi podlažími od základů domu až nahoru po věnec střechy. Nosná zeď tedy není „uvnitř bytu“. Divím se, že se zde diskutuje o takových pitomostech.

lake

diky za bleskovou reakci. v zasade to co pisete odpovida tomu co jsem ocekaval. Chapu spravne, ze o tom, jestli bude platit vase ad 1) nebo 2) nebo

3. v podstate rozhodne stavebni urad tim, jestli bude ochoten akceptovat

pripadnou pravne vyargumentovanou variantu dvoutretinove vetsiny, resp. ji zamitne jako nedostatecnou na zaklade sveho vlastniho vykladu a dale potom pripadni spoluvlastnici, pokud takove reseni nenapadnou soudne, resp. ho akceptuji?

Priznam se, ze me stale neni uplne jasne, jestli se tedy SVJ ma ted ridit NOZ nebo ZoVB, resp. svymi stanovami, pokud jsou prisnejsi nez ZoVB (NOZ). Zrejme je mozny ruzny vyklad… Marek

Pane Marek,

ze zatím dostupné judikatury (na rozdíl od lakem dlouhodobě prezentovaného názoru) se budou i „stará“ SVJ řídit NOZ vč. části „bytové spoluvlastnictví“. Vyplývá to z judikátu https://gofile.me/2aNfm/vazftSgS, ve kterém soud mimo jiné uvádí: „Soud zde odkazuje na ust. § 1206 odst. 2 z.o., dle něho bylo shromáždění žalovaného usnášeníschopné.“ Tzn., že se soud odvolává u „starého“ SVJ se stanovami z r. 2012 na NOZ část „bytové spoluvlastnictví“ (§ 1206).
Lakeho bod 2 tak nepřipadá v úvahu.

Dále se v tomto rozsudku soud zmiňuje o tom, že na hlasování shromáždění SVJ podle § 1206 NOZ jde o ustanovení speciální pro SVJ a nelze na ně použít obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující).
Tzn., že ani lakeho bod 3 nepřipadá v úvahu.

pane Kolemjdouci, ted jsem tedy dokonale zmaten. Rikate, ze na tuto situaci se neda pouzit ani ad2) (tedy ZoVB) ani ad3) (NOZ). Z toho me tedy plyne, ze mam tedy pouzit pouze ad 1, cili ustanoveni nasich stanov?

Jestli jsem dobre pochopil oduvodneni v tom vasem rozsudku tak na jedne strane tam soud argumentuje, ze shromazdeni je usnasenischopne za podminek uvedenych v NOZ a muze rozhodnout o danych opravach (na rozdil od zalobcovi verze, ze pro takove rozhodnuti musi byt 75% vlastniku coz vyzadoval ZoVB). Na druhe strane pak dal cituje jiny pravni nazor, ze nelze pouzit obecne paragrafy o hlasovani v NOZ na hlasovani SVJ, ktere je specialne upravene. Co to presne znamena? Specialne upravene stanovami nebo jak specialne upravene (podle ZoVB?) M.

Pane Marku, vskutku použijete ustanovení vašich stanov.

Ovšem ne proto, „že toto ustanovení není v rozporu s „bytovým spoluvlastnictvím“ podle NOZ“, jak zde napsal pan Kolemjdoucí. Takový argument je zmatečný: Vaše stanovy se použijí vždy, bez ohledu zda jsou či nejsou v rozporu s „bytovým spoluvlastnictvím“.

Co snad obsahuje NOZ v části o bytovém spoluvlastnictví je bezvýznamné. Vy nemáte v domě bytové spoluvlastnictví. Jde o bytové vlastnictví podle ZoVB. Vaše jednotka je odlišná od jednotky podle NOZ. Vaše SVJ(2000) podle ZoVB je odlišnou právnickou osobou od SVJ(2012) podle NOZ.

Nepodléhejte hysterii, panice a katastrofickým vizím, které šíří některé neznalé osoby. Máte stále vaše SVJ, Váš byt, a platné stanovy, které si můžete upravit (pokud to uznáte za potřebné). Svět se ani nezbořil, ani nevybuchl, ani se nezměnil na prach a popel dne 1. ledna 2014, kdy nastala účinnost nového Občanského zákoníku. To jen někteří popletové si toto myslí.

lake

Ano použijete ustanovení Vašich stanov tj. 100% souhlas, protože toto ustanovení není v rozporu s „bytovým spoluvlastnictvím“ podle NOZ.

Ano podle argumentace soudu je shromaždění usnašenischopné za podminek uvedených v NOZ a může rozhodnout o daných opravách (na rozdil od žalobcovi verze, že pro takové rozhodnuti musi být 75% vlastniku což vyzadoval ZoVB). Právě proto, že soud je názoru, že se na i „stará SVJ“ vztahuje NOZ vč. části „bytové spoluvlastnictví“.

Speciální ustanovení pro SVJ je myšlena z NOZ část „Společenství vlastníků“ od § 1194 dále, která spadá do oddílu 5 – Bytové spoluvlastnictví. V této části je řešeno i hlasování na shromáždění SVJ, proto se nepoužijí obecná ustanovení týkající se hlasování spoluvlastníků nemovitostí (§ 1128 a následující). Obecná ustanovení by se týkala podílového spoluvlastnictví např. nemovitosti, která nebyla prohlášením vlastníka rozdělena na jednotky a nevztahuje se na ni tedy oddíl 5 – Bytové spoluvlastnictví.

Pan Kolemjdoucí nemá pravdu. Argumentuje zde zatím ojedinělým a právně vadným rozsudkem, který navíc dosud nenabyl právní moci.

Pan Kolemjdoucí má dlouhodobě potíže pochopit, že ne každé bezdůvodné tvrzení je právním názorem a ne každý nesmysl napsaný v rozsudku je nalézáním práva. Mimochodem, ve zmíněném rozsudku jde o zcela zjevné ignorování § 3028 NOZ soudem. Rozhodující je to, že z důvodu chybějící řádné právní argumentace soudu je rozsudek v příslušné části vadný.

Tentokrátale vynechám právní zdůvodnění a odkazy na znění NOZ a soustředím se pouze na to, že soud nevyvrátil právní názor vyjádřený stranou sporu. Soud nebyl schopen vyargumentovat svůj překvapivý a protizákonný závěr ohledně uplatnění § 1206 na vnitřní právní poměry v SVJ(2000).

Přitom právě přiléhavá právní argumentace je podle Ústavního i Nejvyššího soudu nutnou podmínkou k tomu, aby se soud mohl odchýlit od dosavadní konstantní judikatury (v tomto případě jde o konstantní judikaturu Ústavního soudu ohledně retroaktivity právního předpisu). Cituji:

Nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3898/11 ze dne 12. 6. 2012: "Předpokladem právní jistoty je „seznatelnost právní normy, resp. seznatelnost právního stavu a předvídatelnost právního rozhodnutí“, přičemž její těžiště lze spatřovat právě ve vztahu normotvorby a aplikace práva. (…) Jestliže obecný soud bez legitimních důvodů rozhoduje odlišně od ustálené judikatury, ohrožuje tím jistotu občana, že bude předvídatelným rozhodnutím soudu jako nejdůležitějšího ochranného instrumentu zachováno jeho právo.“  http://www.portalsvj.cz/…raseci-pravo#…

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2811/2007: „I když právní názory, které Nejvyšší soud zaujal v jiných právních věcech, nejsou ex lege závazné pro řešení případů obdobného druhu, nelze ztrácet ze zřetele, že došlo-li v soudní rozhodovací praxi při řešení určité materie k judikatornímu ustálení právního názoru, je z povahy věci nezbytné, aby soudy nižších stupňů tento judikatorní posun ve své rozhodovací praxi reflektovaly a v případě, že takový právní názor nesdílejí, jej ve světle jimi pečlivě vyložené argumentace (kriticky) konfrontovaly a seznatelným způsobem (v odůvodnění písemného vyhotovení svého rozhodnutí) vyložily, proč, resp. z jakého (jakých) nosného (nosných) důvodu (důvodů) nebylo lze se ve věci s obdobným skutkovým či právním základem s předmětným judikátem ztotožnit.“  http://www.portalsvj.cz/…vod%C5%AF%29

Rozsudek,ve kterém se soud nedokázal vypořádat s argumentací jedné ze stran a pouze projevil ničím nepodložený názor, může být úspěšně napaden právě z uvedených zcela zásadních důvodů. (V tomto speciálním případě je ovšem můj názor takový, že i přes chybu, které se soud zjevně dopustil, je rozsudek v souladu s právem – i když ze zcela jiných nosných důvodů, než se domníval soud).

Závěrem o schopnostech soudů a soudců: http://www.portalsvj.cz/…lu-staci-3–4#….

lake

Podle § 13 NOZ platí:
„Každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.“

Popsané pravidlo posiluje význam a důležitost soudní judikatury a posouvá tak české právo směrem k angloamerické právní kultuře, v níž hrají hlavní roli při posuzování právních případů závazná rozhodnutí soudů tzv. precedenty. K ustálenému směru soudních rozhodnutí dojde samozřejmě až po větším počtu rozhodnutí zpravidla vyššími soudními instancemi. To může trvat řadu let.

Na citovaný judikát jsem se odvolal, protože je po nabytí účinnosti NOZ prvním precedentem v dané věci, o kterém vím. Až budou k dispozici další judikáty obdobného případu, jistě na ně někdo upozorní. Vím, že lakeho výklad zatím nepotvrdil ani jiný judikát v případu, který zde popisovala Magda. Písemné zdůvodnění soudu zde Magda zatím nepublikovala, ale odvolala se, takže se snad v dohledné době dočkáme i precedentu vyšší soudní instance.

Pan Kolemjdoucí napsal: „Na citovaný judikát jsem se odvolal, protože je po nabytí účinnosti NOZ prvním precedentem v dané věci, o kterém vím.“

Nesouhlasím. Nejde o precedent. O precedenční rozsudek by se jednalo pouze v případě, kdy by žalobce tvrdil, že při rozhodování vlastníků jednotek se má postupovat podle stávajících stanov či podle ZoVB, a soud by rozhodl, že je třeba uplatnit odlišná ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví (včetně řádného zdůvodnění).

Takový příapd však v souzené věci nenastal. Byl to totiž sám žalobce, kdo soudu tvrdil, že jde o SVJ podle NOZ a že na rozhodování shromáždění mají být uplatňována ustanovení NOZ o bytovém spoluvlastnictví. Není pak divu, že soudce se s tvrzeními žalobce ztotožnil a rozsoudil věc částečně podle toho. Cituji zde klíčová tvrzení žalobce:

„Žalobci mají za to, že usnesení je neplatné v rozporu se zákonem, neboť i dle § 1194 odst. 1 § 1208 písm. f) bod 7 o.z., je SVJ právnickou osobou založenou za účelem zajišťování správy domu a pozemku.“ Zdroj: strana 2 rozsudku

„V doplnění žaloby (…) pak žalobci namítají, že dle § 1206 odst. 2 o.z. od 1.1.2014 je shromáždění SVJ způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.“ Zdroj: strana 3 rozsudku

Z uvedeného je zřejmé, že žalobci od samého počátku vnucovali soudu (nesprávný) názor, že jde o právnickou osobu SVJ podle NOZ a že hlasování se řídí ustanovením § 1206 NOZ. Není divu, že při neznalosti soudce se pak tato chyba objevila ve zdůvodnění rozsudku.

Soud ovšem ve skutečnosti argumentoval správně – řídil se obsahem stanov žalovaného SVJ. Soudce citoval klíčová ustanovení stanov, podle kterých bylo třeba věc posoudit. Cituji z rozsudku příslušnou část, které nelze z právního hlediska nic vytknout:

„Dle čl. VII.7 stanov je shromáždění schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek. Nejedná se v případě předmětné opravy střešní konstrukce – výměny střešních oken o rozhodnutí, k němuž je třeba jiný kvalifikovaný počet hlasů tak jak je uvedeno v čl. VII.8 sta­nov žalovaného­.“ Zdroj: strana 5 rozsudku

Jak vidíme, soud vyšel jednoznačně a srozumitelně ze stanov SVJ. Ty jsou prvořadým platným a účinným dokumentem, který upravuje vzájemná práva a povinnosti vlastníků a SVJ(2000). Totéž zde dlouhodobě tvrdím i já. Vždyť jsem žalobci už napsal v jiné diskusi, že jeho problém je v tom, že ve stanovách nemají výslovně uvedeno hlasování o opravách tříčtvrtinovou většinou všech.

Soudce JUDr. Hovorka nakonec zazmatkoval, když na základě nesprávného opakovaného tvrzení žalobce uvedl v odůvodnění rozsudku odkaz na § 1206 NOZ. I kdybychom zavřeli obě oči a připustili použití § 1206 jako ustanovení svým obsahem nejbližšího (§ 10 odst. 1 NOZ), pak samotný § 1206 se odkazuje v první řadě na stanovy právnické osoby, teprve ve druhém pořadí na zákon. Toto zde ale tvrdím stále a opakovaně …

lake